Telefonní ústředna (Praha, Dejvice)
| Telefonní ústředna Praha 6 – Dejvice | |
|---|---|
 pohled z ul. Generála Píky | |
| Účel stavby | |
automatická telefonní ústředna | |
| Základní informace | |
| Sloh | technicistní architektura |
| Architekti | Jindřich Malátek, Jiří Eisenreich, Václav Aulický a Jaromíra Eismannová |
| Výstavba | 1975–1982 |
| Zánik | 2016–2022 |
| Současný majitel | BPD development |
| Poloha | |
| Adresa | Praha 6,  Česko |
| Ulice | Generála Píky |
| Souřadnice | 50°5′56,14″ s. š., 14°23′19,05″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Automatická telefonní ústředna (ATU) v Praze 6 – Dejvicích byla postavena v letech 1975–1982 podle návrhu architektů Jindřicha Malátka, Jiřího Eisenreicha, Václava Aulického a Jaromíry Eismannové v ulici Generála Píky čp. 430/26. Technicistní stavba s prvky high-tech architektury a brutalismu na nároží s ulicí Gymnazijní vytvořila zajímavý přechod mezi volnější zástavbou Střešovic a blokovým urbanismem dolních Dejvic. Provoz stavby poplatné technologiím své doby se stal neúnosně nákladný.[1] Pro nedostatečný časový odstup se ji nepodařilo zařadit mezi památkově chráněné budovy a koncem roku 2016 bylo rozhodnuto o její částečné demolici a přestavbě na novou administrativní budovu Telehouse. Budova byla zařazena mezi slavné stavby Prahy 6 a je zmíněna ve stejnojmenné publikaci z roku 2009.[2]
Popis stavby
[editovat | editovat zdroj]Pro budovu byla charakteristická ustupující skladba hmot na horizontální podnoži, kde byly v suterénu pomocné technické místnosti, v přízemí vstup se zázemím pro personál a v patře rozlehlá telekomunikační hala lemovaná dvěma podlažími servisních a měřících místností. V menším kubusu na podnoži byly umístěny kanceláře administrativy a techniků. Vysoká produkce tepla tehdejších telekomunikačních technologií si vyžádala odpovídající technické řešení. Před průčelím budovy byla předsazena hliníková fasáda; vzniklá mezera sloužila v létě jako klimatizace, kdy štěrbinami odváděla horký vzduch, v zimě pak celou budovu vzduchová vrstva izolovala. Charakteristickým rysem budovy byly hluboké, osmiboké, hliníkové šambrány spolu s předsazenými skleněnými světlíky. Před jižní a severní průčelí byly vysunuty přiznané roury vzduchotechniky. Strojovna a zařízení pro vzduchotechniku byly umístěny v nízkém mezipatře pod administrativním blokem a na střešní nástavbě. Stavbu doplňovala na vysokém podstavci stojící socha „Vítěz“ od Olbrama Zoubka (1981).[3]
Současný stav
[editovat | editovat zdroj]Ústřednu nahradilo administrativní centrum Telehouse, socha Vítěze od Olbrama Zoubka byla přemístěna do vstupního atria. [4] [5] [6]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Demoliční práce (březen 2017)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Architekt Václav Aulický: Demolice dejvické telefonní ústředny mi rve srdce
- ↑ Automatická telefonní ústředna Dejvice (Slavné stavby Prahy 6). slavnestavby.cz [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-29.
- ↑ Olbram Zoubek
- ↑ LUDVÍK, Matěj. U Dejvické vyrostou kanceláře, historická stavba nepadne. Pražský deník.cz. Únor 2016. Dostupné online.
- ↑ Telefonní ústřednu nahradí nový Telehouse. Šestka. Leden 2017.
- ↑ archiweb.cz - TELEHOUSE [online]. [cit. 2025-02-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Automatická telefonní ústředna na Wikimedia Commons - TELEHOUSE – servisní středisko operátorů