Přeskočit na obsah

Vackov (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vackov
ulice Na Vackově
ulice Na Vackově
Lokalita
Městská částPraha 3
ObvodPraha 3
ObecPraha
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíŽižkov
Vackov
Vackov
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vackov je oblast, která se nachází ve východní části Žižkova v Praze 3, severovýchodně od bývalého nákladového nádraží Žižkov. Do roku 1949 patřila do Prahy XIII-Staré Strašnice, okres Vršovice. Na východě sousedila se čtvrtí Jarov, bývalou částí Prahy XI-Hrdlořezy, okres Žižkov; hranice mezi těmito okresy probíhala přibližně mezi rovnoběžnými ulicemi Za Vackovem (Vackov) a V Zahrádkách (Jarov).

Na severní straně je lokalita Vackova ohraničena parkem Židovské pece a západní částí ulice Pod Lipami, na straně jižní ulicí Malešická. Mezi nimi jsou rovnoběžně ulice V Zeleni, Květinková (část), Pod Jarovem, Mezi Domky, Na Rovnosti a V Rozkvětu, kolmo na ně vedou ulice Na Vackově, Plavínová, Na Mokřině, Za Vackovem, V Zahrádkách, Schöfflerova (Josef Schöffler, také Schäffler, byl typograf a spoluzakladatel Družstva pro stavbu dělnických bytů a rodinných domků na Žižkově. Zemřel za 1. světové války; jeho jméno nese ulice od svého vzniku v roce 1925),[1] Na Jarově a V Jezerách (část).

Za součást Vackova je považována i nová bytová zástavba v jeho západním cípu pod parkem Židovské pece, v místech někdejší nouzové kolonie (rezidenční projekty Alfarezidence, Byty Na Vackově, Viladomy Na Vackově, Byty u parku Na Vackově),[2] včetně nově vzniklých ulic Rixdorfská (navazuje na ulici Pod Lipami, pojmenována je podle osady Český Rixdorf založené roku 1737 českými pobělohorskými exulanty v tehdejším Prusku; dnes je součástí Berlína), Olgy Havlové (navazuje na ulici Pod Jarovem) a Dagmar Burešové (slepá ulice).

Výletní restaurace s hotelem zde stála již koncem 19. století a patřila rodině Josefa Vacka, architekta a stavitele, který v okolí nechal postavit i několik domků pro dělníky své cihelny a také školu J. A. Komenského (ta byla v roce 1929 upravena na byty a nahradila ji škola na nároží ulic V Zahrádkách a Na Chmelnici). Restaurace byla v roce 1931 přestavěna na hotel s kinem a v roce 2002 zbořena (místo ní tu byla na nároží ulic Malešická a Na Vackově postavena administrativní budova čp. 2551).[3]

Vackov odděluje od bývalého nákladového nádraží ulice Malešická, na které je autobusová zastávka MHD Vackov. Ulice Malešická spojuje pražské čtvrtě Žižkov a Malešice.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

V tehdy ještě existující Restauraci Vackov se roku 1993 natáčel film Hotýlek v srdci Evropy.[4]

  1. M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol. – Pražský uličník. Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, Nakladatelství Libri, Praha 1997
  2. Nouzová kolonie Židovské pece na Žižkově [online]. [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. 
  3. MYSLIVEČEK, Josef H. Jak vypadalo předměstí Žižkova?. Radniční noviny městské části Praha 3. Září 2021, čís. 9, s. 24–25. Dostupné online. 
  4. Hotýlek v srdci Evropy (1993) – Filmový přehled. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Orientační ukazovatel domovních čísel a ulic ve Velké Praze. s.l.: s.n., 1926. S. 396-405. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]