Vackov (Praha)
Vackov | |
---|---|
ulice Na Vackově | |
Lokalita | |
Městská část | Praha 3 |
Obvod | Praha 3 |
Obec | Praha |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°5′17″ s. š., 14°29′7″ v. d. |
Základní informace | |
Katastrální území | Žižkov |
Vackov | |
Další údaje | |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vackov je oblast, která se nachází ve východní části Žižkova v Praze 3, severovýchodně od bývalého nákladového nádraží Žižkov. Do roku 1949 patřila do Prahy XIII-Staré Strašnice, okres Vršovice. Na východě sousedila se čtvrtí Jarov, bývalou částí Prahy XI-Hrdlořezy, okres Žižkov; hranice mezi těmito okresy probíhala přibližně mezi rovnoběžnými ulicemi Za Vackovem (Vackov) a V Zahrádkách (Jarov).
Na severní straně je lokalita Vackova ohraničena parkem Židovské pece a západní částí ulice Pod Lipami, na straně jižní ulicí Malešická. Mezi nimi jsou rovnoběžně ulice V Zeleni, Květinková (část), Pod Jarovem, Mezi Domky, Na Rovnosti a V Rozkvětu, kolmo na ně vedou ulice Na Vackově, Plavínová, Na Mokřině, Za Vackovem, V Zahrádkách, Schöfflerova (Josef Schöffler, také Schäffler, byl typograf a spoluzakladatel Družstva pro stavbu dělnických bytů a rodinných domků na Žižkově. Zemřel za 1. světové války; jeho jméno nese ulice od svého vzniku v roce 1925),[1] Na Jarově a V Jezerách (část).
Za součást Vackova je považována i nová bytová zástavba v jeho západním cípu pod parkem Židovské pece, v místech někdejší nouzové kolonie (rezidenční projekty Alfarezidence, Byty Na Vackově, Viladomy Na Vackově, Byty u parku Na Vackově),[2] včetně nově vzniklých ulic Rixdorfská (navazuje na ulici Pod Lipami, pojmenována je podle osady Český Rixdorf založené roku 1737 českými pobělohorskými exulanty v tehdejším Prusku; dnes je součástí Berlína), Olgy Havlové (navazuje na ulici Pod Jarovem) a Dagmar Burešové (slepá ulice).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Výletní restaurace s hotelem zde stála již koncem 19. století a patřila rodině Josefa Vacka, architekta a stavitele, který v okolí nechal postavit i několik domků pro dělníky své cihelny a také školu J. A. Komenského (ta byla v roce 1929 upravena na byty a nahradila ji škola na nároží ulic V Zahrádkách a Na Chmelnici). Restaurace byla v roce 1931 přestavěna na hotel s kinem a v roce 2002 zbořena (místo ní tu byla na nároží ulic Malešická a Na Vackově postavena administrativní budova čp. 2551).[3]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Vackov odděluje od bývalého nákladového nádraží ulice Malešická, na které je autobusová zastávka MHD Vackov. Ulice Malešická spojuje pražské čtvrtě Žižkov a Malešice.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]V tehdy ještě existující Restauraci Vackov se roku 1993 natáčel film Hotýlek v srdci Evropy.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol. – Pražský uličník. Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, Nakladatelství Libri, Praha 1997
- ↑ Nouzová kolonie Židovské pece na Žižkově [online]. [cit. 2024-08-23]. Dostupné online.
- ↑ MYSLIVEČEK, Josef H. Jak vypadalo předměstí Žižkova?. Radniční noviny městské části Praha 3. Září 2021, čís. 9, s. 24–25. Dostupné online.
- ↑ Hotýlek v srdci Evropy (1993) – Filmový přehled. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Orientační ukazovatel domovních čísel a ulic ve Velké Praze. s.l.: s.n., 1926. S. 396-405. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vackov na Wikimedia Commons
- Orientační plán Prahy a obcí sousedních. Mapový list č. 13. Vydáno v listopadu 1910. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum.
- Česká televize. Vytrženo z metropole: Vackov. 26.12.2015, ČT24. iVysílání.
- Česká televize. Z metropole. Letní seriál: Výletní restaurace Vackov. 27.6.2015, ČT1. iVysílání.