Cherson
| Cherson Херсон | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°38′ s. š., 32°35′ v. d. |
| Nadmořská výška | 25 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) východoevropský čas |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Chersonská |
| Administrativní dělení | 3 rajóny |
  Cherson | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 300,0 km² |
| Počet obyvatel | 312 000 (16, v rámci Ukrajiny); 345 000 v obvodu městské rady; 450 000 s aglomerací (2008) |
| Hustota zalidnění | 1064 obyv./km² |
| Etnické složení | Ukrajinci (76,5 %), Rusové (20 %), ostatní (2,9 %), Židé (0,6 %) |
| Správa | |
| Starosta | Volodymyr Vasylovyč Mykolajenko |
| Vznik | 1778 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +380 552 |
| PSČ | 73000 |
| Označení vozidel | BT a НТ / 22 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cherson (ukrajinsky i rusky Херсон) je přístavní město na jižní Ukrajině poblíž ústí Dněpru do Černého moře. Cherson je střediskem Chersonské oblasti, přístavem, dopravním uzlem a průmyslovým i kulturním centrem. V současné době zde žije 312 000 obyvatel. Pod správu Chersonské městské rady spadají také SMT Antonivka a Komyšany a 7 vesnic. V roce 2022 získalo čestný titul hrdinské město Ukrajiny.
Dějiny
Na mapách z počátku XVII. a téměř až do poloviny 18. století na místě Chersonu bylo město Bilehovišče (také Bilihoviči, Bilkhoviči). Navzdory tomu, že Bilikhoviči byl na mapách zaznačen až do poloviny 18. století, s největší pravděpodobností bylo město již před příchodem polního maršála Minicha do ústí Dněpru ve velkém úpadku, byl přestavěn během rusko-turecké války v letech 1768-1774 a roku 1775 zde byl zřízen poštovní úřad. V roce 1776 vznikla z bývalých kozáků osada Cherson. Podle mírové smlouvy Kyuchuk-Kaynardzhi z roku 1774 mezi Osmanskou říší a Ruskem byly země mezi Dněprem a Jižním Bugem postoupeny Ruské říši.
Založení
Město Cherson bylo založeno carevnou Kateřinou Velikou po páté rusko-turecké válce v roce 1778, kdy carevna Kateřina Veliká získala tak podle smlouvy i nové přístupy k Černému moři. Údajně nechala dle rad knížete Grigorije Potěmkina při již dříve zřízené vojenské pevnosti založit město Cherson (název byl v souladu s dobovou módou zvolen dle někdejšího antického města Chersonésos, které leželo v místech dnešního Sevastopolu.) Vedoucí stavby pevnosti byl Hannibal - bratranec Alexandra Puškina.
Roku 1803 se město stalo centrem gubernie zahrnující dnešní jižní Ukrajinu. Během 19. století se rozvinul přístav a obchod převážně se zemědělskými výrobky z přilehlých úrodných rovin. V září 1783 byla z kotvišť loděnice admirality vypuštěna první velká loď s 66 děly, nesla anglický název "Glory of Catherine". Významným organizátorem flotily byl admirál Mordvinov a admirál také Fedor Ushakov, který se nejen podílel na vytváření válečných lodí, ale také cvičiljejich posádky na akci proti osmanské flotile.
První republika
Zpráva o svržení samoděržaví v Chersonu byla přijata 2. března 1917. Po vyhlášení prvního "univerzála" Ústřední rady byla úřadem ve městě prohlášena Ukrajinská zemská rada v čele s bývalým učitelem Čechovským.
Světové války a hladomor
Za první světové války a občanské války bylo město postupně obsazeno několika armádami. Mezi válkami stihl většinu Ukrajiny uměle vyvolaný hladomor a nevyhnul se ani Chersonu. Od srpna 1941 do března 1944 byl Cherson okupován německým nacistickým vojskem.
Ukrajina
Po rozpadu SSSR a vytvoření nezávislé Ukrajiny nastal rozvrat řízené ekonomiky, zejména průmyslu, a přes nové investice ruských firem je město stiženo úbytkem obyvatelstva. Známkou toho je rozmach takzvaných brides agencies nabízejících bohatým Západoevropanům zprostředkování sňatku s místní ženou (1997), ale také například hromadný útěk Židů do Izraele (cca 5% města).
Po roce 1991 zažil Cherson poměrně trvalý ekonomický a sociální rozvoj. Byly otevřeny nové podniky, zejména automobilka SKIF a podnik Anto-Rus , který vyrábí autobusy. Byla provedena strukturální restrukturalizace velkých chersonských podniků. Loděnice obdržela mnoho zakázek ze zahraničí, do rafinérie přišli investoři z Ruska a Kazachstánu. Památník zakladatele města Hryhorie Potěmkina, zničený v roce 1920, byl znovuobnoven. V roce 2002 začala obnova katedrály Nanebevzetí Panny Marie, byla obnovena římskokatolická církev a postaven luteránský kostel .
Při ruské invazi bylo město 2. března 2022 při bitvě o Cherson obsazeno ruskými vojsky, která se zde setkala s odporem místních obyvatel, ti například blokovali průjezd ruské vojenské kolony a probíhají zde výrazné protesty proti ruské okupaci. Také zde již byly hlášeny případy znásilnění ze strany okupantů, tomu zde mělo padnout za oběť již jedenáct žen, z nichž jen pět přežilo. Mezi oběťmi je i sedmnáctiletá dívka.[1]
Obyvatelstvo
| Rok | Počet obyvatel | Národnostní složení |
|---|---|---|
| 1926 | 58 000 | Ukrajinci 36%, Rusové 36%, Židé 25% |
| 1939 | 97 800 | |
| 1959 | 158 000 | Ukrajinci 63%, Rusové 29%, Židé 6% |
| 1979 | 331 000 | |
| 1989 | 355 000 | |
| 2005 | 319 278 | Ukrajinci 76,5%, Rusové 20%, ostatní 3,5% |
Kultura
Cherson je poměrně významné kulturní středisko. Sídlí zde Chersonská, Technická a Agrární univerzita a mnoho odborných středních škol, dále oblastní hudebně-dramatické divadlo, loutkové divadlo, filharmonie. Z muzeí je nejdůležitější Chersonské vlastivědné muzeum. Město uzavřelo partnerství s polským městem Rzeszów.
Z historických památek se zde zachovaly zbytky opevnění z 18. století a další budovy z konce 18. a z 19. století (nemocnice, kasárna, starý městský hřbitov). Z roku 1781 pochází kostel Spaskyj sobor; římskokatolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova, jen o několik let mladší, byl později přestavěn. Blízko města stojí pozoruhodný Adžyholský maják, kovová konstrukce od Vladimira Šuchova z roku 1910.
Cherson je zajímavý také tím, že zde roku 1790 při cestě na Krym zemřel britský filantrop a reformátor vězeňství John Howard. Mezi rodáky však patří i někdejší izraelský premiér Moše Šaret.[2] V současnosti nejznámějším rodákem je bulharský politik Sergej Stanišev. Pobývali zde také ruští a ukrajinští spisovatelé, např. Alexandr Puškin, Afanasij Fet, Maxim Gorkij či Mychajlo Kocjubynskyj.
Hospodářství a doprava
Město si drží silnou pozici ve strojírenském (výroba kombajnů apod.), potravinářském průmyslu, metalurgii, výrobě a opravárenství lodí.
Železniční tratě vycházející z Chersonu jsou vesměs jednokolejné a neelektrifikované. Vedou ve směru Džankoj – Krym, Mykolajiv – Oděsa/Kyjev, Snihurivka – Kryvyj Rih/Záporoží. Se všemi těmito místy existuje přímé vlakové spojení. Vzdálenějšími destinacemi jsou mj. Moskva, Minsk a Lvov.
Město leží na mezinárodní silnici E58 (Vídeň – Košice – Kišiněv – Oděsa – Cherson – Rostov-na-Donu). V polovině 80. let byl na severovýchodním okraji města postaven Antonovský silniční most přes Dněpr, který zkrátil především cestu do východních částí oblasti na Krym. Město má důležitý přístav a mezinárodní letiště Cherson, které je spíše oblastního významu.
Městskou dopravu zajišťují autobusy a od 60. let i trolejbusy. Je plánována stavba trolejbusové trati do sousedního Olešky.
Partnerská města
Odkazy
Reference
- ↑ Rusové znásilňují ženy v Chersonu, zabili 17letou dívku, říká Ukrajinka pro CNN. CNN Prima News [online]. 2022-03-04 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Moshe Sharett: The Second Prime Minister [online]. Úřad premiéra Státu Izrael [cit. 2010-10-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cherson na Wikimedia Commons - Dějiny Chersonu v datech (rusky) Archivováno 13. 11. 2007 na Wayback Machine.
- Mapa Chersonu (uk, ru, en)
