Dewoitine D.21

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Škoda D-1)
Dewoitine D.21
Argentinská Dewoitine D.21
Argentinská Dewoitine D.21
Určenístíhací letoun
VýrobceDewoitine
První let1925
Zařazeno1927 (Francie)[1]
Vyřazeno1939 (Československo)
Charaktervyřazen ze služby
UživatelFrancouzské letectvo
Československé letectvo
Vyvinuto z typuDewoitine D.12
VariantyŠkoda D-1
Další vývojDewoitine D.25
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dewoitine D.21 byl francouzský jednomístný hornoplošný stíhací letoun s pevným podvozkem a otevřeným kokpitem vzniklý v 20. letech 20. století.

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Prototyp D.21 vzniknul vývojem z typu D.12. Letoun byl později licenčně vyráběn v Argentině v tamní Fábrica Militar de Aviones, v Československu Škodovými závody (jako Škoda-Dewoitine D-1) a ve Švýcarsku státní zbrojovkou EKW. Jeden stroj užívaný Tureckem byl vybaven upraveným křídlem a pojmenován Orhanelli.

Operační historie[editovat | editovat zdroj]

Argentina zakoupila 7 kusů a v licenci vyrobila dalších 58. Větší počet zakoupilo i Turecko. Československá licenční výroba dala v letech 1928-1929 vzniknout 1 prototypu a 25 sériovým kusům.[1][2] Vyrobené D-1 zpočátku zalétával zkušební pilot společnosti Dewoitine Marcel Doret, po něm nastoupil pilot Vladimír Černý. Typ byl užíván nejprve vojenským letectvem u Leteckého pluku 4 letkami 40 a 41 a 36. letkou LP 1. Jeden letoun (výr. č. 24) prošel zkouškami ve Vojenském leteckém ústavu studijním v Letňanech a několik exemplářů se dostalo také k VLU v Prostějově případně jeho Detašmánu v Chebu. V letectvu D-1 sloužily do roku 1935, kdy byly nahrazeny stroji Avia B-534. Později pět kusů (imatrikulace OK-PAA, -PAB, -PAC, -PAG a -PAH) získaly i Četnické letecké hlídky. V roce 1937 byly D-1 od hlídek vyřazeny a vráceny MNO k Vojenskému leteckému učilišti, nebo cvičným letkám pluků. Poslední zbylé stroje byly zrušeny v roce 1939.[1]

Varianty[editovat | editovat zdroj]

Dewoitine D.21 C.1
Francouzská sériová verze, licenčně vyráběná i v Argentině, Švýcarsku a Turecku.
Škoda D-1
Československá licenční varianta vyrobená v počtu 26 kusů Škodovými závody. Od svého vzoru se lišila použitím motoru Škoda L a výzbrojí pouze dvou synchronizovaných kulometů Vickers v trupu.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Orhanelli, turecká Dewoitine D.21 upravená pro pokus o rekordní lety.

Specifikace (D.21 C.1)[editovat | editovat zdroj]

Třípohledový nákres D.21
Dewoitine D.21
Dewoitine D.21

Údaje podle[2] a [3]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: 1 (pilot)
  • Délka: 7,925 m
  • Rozpětí: 12,8 m
  • Výška: 3,32 m
  • Nosná plocha: 25 m²
  • Prázdná hmotnost: 1 092 kg
  • Vzletová hmotnost: 1 590 kg
  • Palivová kapacita: 175 l (250 kg)
  • Pohonná jednotka: 1 × kapalinou chlazený motor s válci do W Hispano-Suiza 12Gb
  • Výkon pohonné jednotky: 370 kW (500 hp)

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost:
    • u hladiny moře: 267 km/h
    • ve výši 2 000 m: 262 km/h
    • ve výši 3 000 m: 258 km/h
    • ve výši 4 000 m: 254 km/h
    • ve výši 5 000 m: 250 km/h
  • Dolet: 400 km
  • Praktický dostup: 8 990 m
  • Vytrvalost: 1 hodina a 30 minut
  • Stoupavost: 10 m/s
  • Výstup do výše 2 000 m: 8 minut a 4 sekundy
  • Výstup do výše 4 000 m: 11 minut a 11 sekund
  • Plošné zatížení: 63,6 kg/m²
  • Poměr výkon/hmotnost: 0,2694 kW/kg

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dewoitine D.21 na anglické Wikipedii.

  1. a b c Němeček 1983
  2. a b Donald 1997
  3. Grey 1928

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • OVČÁČIK, Michal. Škoda D-1. Letectví a kosmonautika. Červen 2023, čís. 6, s. 48 a 49. ISSN 0024-1156. 
  • GREY, C.G. Jane's all the World's Aircraft 1928. London: Sampson Low, Marston & Company Ltd, 1928. S. 18–19. (anglicky) 
  • DONALD, David. The Encyclopedia of World Aircraft. Leicester: Blitz Editions, 1997. ISBN 1-85605-375-X. (anglicky) 
  • NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. Kapitola Letadla plzeňské Škodovky, s. 147–148. 
  • TAYLOR, John W.R; ALEXANDER, Jean. Combat aircraft of the world. London: Ebury P.; Michael Joseph, 1969. ISBN 0-71810-564-8. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]