Četnické letecké hlídky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Četnické letecké hlídky (ČLH) byl název prvního leteckého policejního útvaru, který existoval v letech 1935 až 1939 na území Československa.[1] Útvar zanikl v roce 1939 s příchodem druhé světové války, po válce byl obnoven pod názvem Bezpečnostní letectvo.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Letouny Praga E-39 byly používány jen příležitostně
U četnických leteckých hlídek sloužily také letouny Avia B-534

Branně bezpečnostní výbor poslanecké sněmovny rozhodl 12. června 1935 o zřízení Československé letecké policie (ČSLP).[3] Československá letecká policie měla organizačně spadat pod státní policii a její pravomoce měly zahrnovat celé území státu, tedy jak města, tak také venkovské oblasti. Státní policie plnila své úkoly ve 30. letech pouze ve statutárních městech a na venkově působilo četnictvo, které se svým charakterem podobalo spíše vojenským útvarům.[3][4] Ve většině evropských zemí letecká policie neexistovala, pouze ve Spojeném království, Francii a Německu. Ministerstvo vnitra rozhodlo nakonec o zřízení četnických leteckých hlídek, které spadaly organizačně pod četnictvo. Zařazení letecké policie pod četnictvo bylo finančně méně nákladné.[4] K 1. červenci 1935 bylo zřízeno pět četnických hlídek, a to v Chebu, RůžodoleLiberce, Hradci Králové, Dolním Benešově a v Bratislavě.[4][5][6] Četnické letecké hlídky měly vlastní piloty, telegrafisty, řidiče a kancelářské pomocníky. Do roku 1939 mělo být zřízeno celkem 15 četnických leteckých hlídek.[6] Do vyhlášení všeobecné mobilizace v září 1938 se stihlo vybudovat pouze 11 četnických hlídek, jejichž činnost byla pozastavena do přijetí Mnichovské dohody.[7] Po obsazení československého příhraničí v roce 1938 došlo k přesunu četnických hlídek, které nově sloužily v Praze, Brně, Českých Budějovicích a Klatovech.[8] Některé četnické hlídky byly přesunuty na „dočasná" stanoviště do Prahy, Milovic, Vysokého Mýta a Německého Brodu.[9] Výhledově měla vzniknout další působiště četnických leteckých hlídek, k tomu ale už nedošlo. Mezi hlavní úkoly četnických leteckých hlídek patřilo chránit svrchovanost československého vzdušného prostoru, spolupráce s pozemními jednotkami, dozor nad dodržováním leteckých předpisů, pomoc při živelních pohromách a leteckých nehodách, hlásná služba v pohraničních oblastech a další činnosti.[10]

Letadla[editovat | editovat zdroj]

Aero Ap.32.42 létalo u ČLH Dolní Benešov a následně u ČLH Moravská Ostrava v roce 1938[11]

U četnických leteckých hlídek sloužily zpočátku letouny Aero AP-32 a Škoda D-1, které byly zapůjčené od vojenského letectva.[12] Tyto letouny však byly málo výkonné a nedokázaly vyvinout dostatečnou rychlost, proto objednalo vedení četnických leteckých hlídek šest strojů Letov Š-528 a dvanáct letounů Beneš Mráz Be-51B.[12] Později sloužily také letouny Avia B-534. Letadla Letov Š-528 byla později vyměněna za méně výkonné stroje Letov Š-328. Příležitostně u četnických leteckých hlídek létala také civilní nebo vojenská letadla Beneš Mráz Be-50, Beneš Mráz Be-550, Aero A-100, Aero A-211 nebo Praga E-39.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FOJTÍK, Jakub. Policejní vrtulníky. Praha : Naše vojsko, 2007. 173 s. ISBN 978-80-206-0870-3. S. 12.  
  2. FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 24
  3. a b FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 13
  4. a b c FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 14
  5. Četnické letecké hlídky [online]. panzernet.net, 2007-07-20, [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.  
  6. a b MELŠA, Jan. 75 let policejního letectva [online]. Policie České republiky, 2007-07-20, [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.  
  7. FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 15
  8. FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 16
  9. FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 17
  10. FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 18-19
  11. ČÍŽEK, Martin. Letadla zrazeného nebe: Československá vojenská letadla v roce 1938. I.. vyd. Praha : Naše vojsko, 2015. 256+32 s. ISBN 978-80-206-1576-3.  
  12. a b FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 20
  13. FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 21

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]