Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017
StátČesko
Druh volebparlamentní
Volební termín20. a 21. října 2017
Předchozí volby2013
Následující volbyVolby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021
Volební účast60,84 %
Počet kandidátů31
Výsledky
v
strana %
ANO
 
 29,64
ODS
 
 11,32
Piráti
 
 10,79
SPD
 
 10,64
KSČM
 
 7,76
ČSSD
 
 7,27
KDU⁠-⁠ČSL
 
 5,80
TOP 09
 
 5,31
STAN
 
 5,18
Svobodní
 
 1,56
strany, které dosáhly na státní příspěvek (alespoň 1,5 %).

Ve volbách zvítězilo hnutí ANO 2011, které získalo 29,64 % hlasů a 78 mandátů. Na druhém místě skončila ODS, jež získala 11,32 % a 25 poslanců. Následovaná byla na třetím místě Českou pirátskou stranou s 10,79 % a na čtvrtém místě SPD s 10,64 %. Obě tyto strany získaly shodně 22 mandátů. V poslanecké sněmovně ještě zasednou zástupci KSČM, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a Starostů a nezávislých. Volební účast činila 60,84 % z celkového počtu 8 374 501 registrovaných voličů.[1]

Občané České republiky, kteří dosáhli 18 let a nebyli omezeni ve svéprávnosti k výkonu volebního práva, zvolili 200 poslanců do Poslanecké sněmovny, dolní komory Parlamentu České republiky, pomocí systému poměrného zastoupení.[2] Obyvatelé ČR mohli volit i mimo místo svého trvalého bydliště, museli si ale včas vyřídit voličský průkaz.[3]

Od roku 1996 šlo o sedmé volby do Poslanecké sněmovny. Kandidovalo 31 stran a hnutí, tedy o 7 více, než při minulých předčasných volbách v roce 2013. Celkem bylo navrženo 7 524 kandidátů a 2 154 (28,6 %) z nich byly ženy.[4] Do sněmovny se nakonec dostalo 9 uskupení. Počet kandidátů, kandidujících uskupení i počet těch, které se dostaly do Poslanecké sněmovny, byl v historii České republiky nejvyšší. 20 stran a hnutí obdrželo méně než 1 % hlasů. 10 stran a hnutí kandidovalo jen v některých krajích. Nejvíce jich kandidovalo v Praze (29) a nejméně v Karlovarském kraji (21).[5] Dosavadní parlamentní strana Úsvit – Národní Koalice nekandidovala vůbec. Vítězné hnutí ANO získalo nejvíce hlasů ve všech okresech České republiky.

Výsledky

Mapa vítězných stran v okresech Česka
     ve všech 77 okresech zvítězilo hnutí ANO
Druhá místa v jednotlivých okresech.
     ODS
     Piráti
     SPD
     KSČM
     ČSSD
     KDU-ČSL
     STAN
Související informace naleznete také v článku Seznam členů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po volbách 2017.

V nové sněmovně zasednou zástupci celkem 9 politických uskupení: ANO získalo 78 mandátů, ODS 25 mandátů, Piráti 22 mandátů, SPD rovněž 22 mandátů, KSČM 15 mandátů, ČSSD 15 mandátů, KDU-ČSL 10 mandátů, TOP 09 7 mandátů a STAN 6 mandátů.[6] Volební účast činila 60,84 % z celkového počtu 8 374 501 registrovaných voličů.[7] Bylo odevzdáno 5 091 065 hlasů, z toho 5 060 759 (po přepočtu na základě soudního rozhodnutí: 5 060 745[8]) platných (99,40 %).[7]

Vítězné hnutí ANO získalo nejvíce hlasů v Ústeckém kraji (37,55%), nejméně v Praze (20,35 %). Na druhém místě se umístilo SPD v 5 krajích (Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský, Ústecký a Karlovarský). ODS získala druhá místa v 6 krajích (Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Jihomoravském, Královéhradeckém a Pardubickém), Piráti v Praze a kraji Vysočina. STAN se na druhé místo dostali v Libereckém kraji. Podle průzkumu zpravodajského portálu Hlídací pes, jehož výsledky byly uveřejněny i v zahraničním tisku, přešla hnutí ANO 2011 mj. jedna třetina dřívějších voličů ČSSD a jedna čtvrtina voličů KSČM.[9]

Ve všech 76 okresech získalo nejvíce hlasů hnutí ANO. Na druhém místě se v 35 okresech umístila SPD. Bylo to převážně na Moravě, v Ústeckém a Karlovarském kraji. Ve 26 okresech byla druhá ODS, a to převážně v Čechách a také v Brně. Piráti obsadili druhé místo v 7 okresech v Čechách, STAN ve 4 okresech (Kolín, Kutná Hora, Liberec a Semily), KDU-ČSL ve 2 (Uherské Hradiště a Žďár nad Sázavou), KSČM v okrese Tachov (12,47 %) a ČSSD v okrese Pelhřimov (11,85 %).[10]

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 se uskutečnily 20. a 21. října.[11][12]

V zahraničí na zastupitelských úřadech v 88 zemích odvolilo 10 494 českých občanů při 70,23 % volební účasti. Ti dali 26,09 % hlasů TOP 09, 19,49 % Pirátům, 12,53 % ODS, 7,62 % ANO, 7,39 % KDU-ČSL, 7,18 % STAN, 6,62 % Straně zelených, 4,6 % ČSSD, 4,11 % SPD, 1,8 % Svobodným a 0,92 % KSČM. Zahraniční hlasy byly připočítány kandidátům Středočeského kraje. 1 058 voličů odvolilo v Londýně, což bylo nejvíce ze všech zastupitelských úřadů.[13]

ANO ODS Piráti SPD KSČM ČSSD KDU - ČSL TOP 09 STAN
Volební lídr Andrej Babiš
Andrej Babiš 		Petr Fiala
Petr Fiala 		Ivan Bartoš
Ivan Bartoš 		Tomio Okamura
Tomio Okamura 		Vojtěch Filip
Vojtěch Filip 		Lubomír Zaorálek
Lubomír Zaorálek 		Pavel Bělobrádek
Pavel Bělobrádek 		Miroslav Kalousek
Miroslav Kalousek 		Jan Farský
Jan Farský
Počet hlasů 1 500 113 572 962 546 393 538 574 393 100 368 347 293 643 268 811 262 157
Podíl 29,64 % ▲ 11,32 % ▲ 10,79 % ▲ 10,64 % ▬ 7,76 % ▼ 7,27 % ▼ 5,80 % ▼ 5,31 % ▼ 5,18 % ▬
Počet mandátů 78 25 22 22 15 15 10 7 6
Předchozí volby (2013) 18,65 % (47) 7,72 % (16) 2,66 % (0) nová strana
6,88 % (14) Úsvit		 14,91 % (33) 20,45 % (50) 6,78 % (14) 11,99 % (26)
společně se STAN		 11,99 % (26)
společně s TOP 09

Podrobné výsledky

Podrobné výsledky stran

Tučně strany, které dosáhly na státní příspěvek (alespoň 1,5 %).

Politický subjekt[7]
Počet hlasů Podíl Kraje[p 1] Mandáty +/−
ANO 2011
1 500 113
29,64 %
14
78
+31
Občanská demokratická strana
572 962
11,32 %
14
25
+9
Česká pirátská strana
546 393
10,79 %
14
22
+22
Svoboda a přímá demokracie
538 574
10,64 %
14
22
+22
Komunistická strana Čech a Moravy
393 100
7,76 %
14
15
−18
Česká strana sociálně demokratická
368 347
7,27 %
14
15
−35
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová
293 643
5,80 %
14
10
−4
TOP 09
268 811
5,31 %
14
7
−19
Starostové a nezávislí
262 157
5,18 %
14
6
+6
Strana svobodných občanů
79 229
1,56 %
14
0
–
Strana zelených
74 335
1,46 %
14
0
–
Strana zdravého rozumu
36 528
0,72 %
14
0
–
Realisté
35 995
0,71 %
14
0
–
Strana Práv Občanů
18 556
0,36 %
14
0
–
SPORTOVCI
10 593
0,20 %
14
0
–
Dělnická strana sociální spravedlnosti
10 402
0,20 %
14
0
–
Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka
9 857
0,19 %
14
0
–
Řád národa - Vlastenecká unie
8 735
0,17 %
14
0
–
Občanská demokratická aliance (2016)
8 030
0,15 %
14
0
–
Blok proti islamizaci – Obrana domova
5 077
0,10 %
14
0
–
Referendum o Evropské unii
4 276
0,08 %
14
0
–
Radostné Česko
3 852
0,07 %
11
0
–
CESTA ODPOVĚDNÉ SPOLEČNOSTI
3 758
0,07 %
13
0
–
Dobrá volba 2016
3 722
0,07 %
11
0
–
Česká strana národně sociální
1 573
0,03 %
10
0
–
Volte Pravý Blok www.cibulka.net
491
0,00 %
1
0
–
Společnost proti developerské výstavbě v Prokopském údolí
438
0,00 %
1
0
–
Unie Hrdosti, Aktivity, Vlastenectví, Empatie a Lidskosti 2017
436
0,00 %
2
0
–
OBČANÉ 2011-SPRAVEDLNOST PRO LIDI
359
0,00 %
2
0
–
Národ Sobě
300
0,00 %
1
0
–
Česká národní fronta
117
0,00 %
1
0
–
Celkem
5 060 759[p 2]
100 %
14
200
–

Zvolení poslanci podle politické příslušnosti

Politický subjekt[14] Počet poslanců +/−
ANO 2011
63
+36
Občanská demokratická strana
23
+8
Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura
22
+22
Česká pirátská strana
21
+21
bezpartijní
20
-16
Komunistická strana Čech a Moravy
15
-15
Česká strana sociálně demokratická
14
-32
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová
10
-2
TOP 09
6
-14
Starostové a nezávislí
6
+3

Výsledky podle krajů (v procentech)

ODS ČSSD STAN KSČM Piráti TOP 09 ANO KDU-ČSL SPD
Hlavní město Praha 16,22 5,57 5,05 4,60 17,59 12,64 20,35 4,76 5,81
Středočeský kraj[p 3] 12,93 6,63 8,07 7,21 12,08 6,33 28,66 3,01 9,00
Jihočeský kraj 12,12 7,30 4,57 9,32 10,51 5,30 28,86 5,38 9,85
Plzeňský kraj 12,09 7,97 4,85 8,65 10,01 4,82 30,98 3,49 10,56
Karlovarský kraj 8,83 6,98 5,28 8,15 10,04 3,68 35,42 2,36 12,47
Ústecký kraj 9,47 6,61 3,62 9,89 8,24 3,63 37,55 1,80 12,59
Liberecký kraj 10,28 5,65 12,82 6,69 11,42 4,22 29,83 2,05 10,95
Královéhradecký kraj 11,56 6,50 5,08 7,10 10,73 5,13 31,77 5,84 10,05
Pardubický kraj 10,96 7,47 4,97 7,74 10,51 4,20 30,81 6,81 10,14
Kraj Vysočina 9,89 9,37 4,28 9,44 9,92 3,86 28,63 9,24 9,60
Jihomoravský kraj 11,88 8,44 3,63 8,04 9,11 4,51 27,40 8,97 11,65
Olomoucký kraj 8,92 7,44 4,44 8,78 8,49 3,24 31,39 8,26 13,54
Zlínský kraj 9,75 6,94 5,82 7,01 8,43 2,86 28,76 11,41 12,90
Moravskoslezský kraj 7,47 8,83 2,64 8,69 8,64 2,58 35,42 6,45 13,87
Česká republika 11,32 7,27 5,18 7,76 10,79 5,31 29,64 5,80 10,64

Mapy výsledků

Mapy výsledků devíti stran, které se dostaly do nové sněmovny.

Stížnosti na výsledky voleb

Obdobně jako při některých předchozích českých volbách v minulých letech[15][16] byly i v těchto sněmovních volbách zaznamenány případy nesprávného započítávání preferenčních hlasů na volebních lístcích. Několik občanů se proti těmto nedostatkům ohradilo podáním volební stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu.

V Plzeňském kraji byl přezkoumáním volební dokumentace ze čtyř okrsků zjištěn zcela nesprávný postup volebních komisí, který měl za následek rozdíl ve stovkách nesprávně započítaných preferenčních hlasů, a tamtéž byly konstatovány i chyby v počtech hlasů pro jednotlivé strany.[17]

Veřejné jednání mimořádně na neděli 19. listopadu nařídil soud ve věci návrhu voliče Tomáše Nováka, který volil ve Středočeském kraji a jehož podezření na nezapočítání preferenčních hlasů v šesti okrscích soud potvrdil a na základě jeho návrhu přistoupil k vyžádání a kontrole volebních lístků z celkem 915 volebních okrsků, což odpovídá přibližně polovině celého kraje.[18][19] Jednalo se o dosud největší přezkoumávání volebních výsledků v historii a podílelo se na něm více než 100 zaměstnanců Nejvyššího správního soudu.[18] Na návrh stěžovatele byly přepočítávány preferenční hlasy pro kandidáty Občanské demokratické strany, protože stěžovatel formuloval a soud ve svém usnesení z 9. listopadu nevyloučil platnost domněnky, že nesprávným započítáním preferenčních hlasů mohli být ve Středočeském kraji za poslance zvoleni nesprávní kandidáti této strany – zejména nebyl se 4,87 % započítaných preferenčních hlasů podle vyhlášených výsledků rozdílem pouhých 104 chybějících hlasů posunut do čela kandidátky a tím zvolen poslancem starosta Líbeznic a krajský zastupitel Martin Kupka (kandidoval na 31. místě a byl proto uvedený až na rubové straně volebního lístku).[20][21] Po přezkoumání výsledků nakonec soud závažná pochybení potvrdil a na základě revidovaných výsledků prohlásil Martina Kupku poslancem namísto původně zvoleného Petra Bendla.[22]

Kandidující politické strany

Volební subjekt, jeho volební číslo a volební lídr Ideologie Počet Web

Program

Kandidátka

TV spot

Poznámka Výsledky
krajů lidí
  Logo ANO 2011
(ANO) 		21 Foto
Andrej Babiš 		centrismus, liberalismus[23][24][25] 14 343
(316) 		Web
Program
Kandidátka
TV spot 		Kandidují s podporou:
  • kandidáti bez politické příslušnosti (27)
 29,64 %

(1 500 113)

  Logo Občanská demokratická strana
(ODS) 		1 Foto
Petr Fiala 		konzervatismus, ekonomický liberalismus,[26] euroskepticismus[27][28] 14 343
(295) 		Web
Program
Kandidátka
TV spot 		Kandidují s podporou: 11,32 %

(572 962)

  Logo Česká pirátská strana
(Piráti) 		15 Foto
Ivan Bartoš 		pirátská politika, liberalismus,[25] participativní demokracie[29] 14 338
(251) 		Web
Program
Kandidátka
TV spot 		Kandidují s podporou 10,79 %

(546 393)

  Logo Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura
(SPD) 		29 Foto
Tomio Okamura 		přímá demokracie, patriotismus, nacionalismus,[30] euroskepticismus[31] 14 343
(333) 		Web
Program
Kandidátka
TV spot 1, 2 		Kandidují s podporou:
  • Moravané (7)
  • kandidáti bez politické příslušnosti (3)
 10,64 %

(538 574)

  Logo Komunistická strana Čech a Moravy
(KSČM) 		8 Foto
Vojtěch Filip 		komunismus, marxismus[32] 14 343
(293) 		Web
Program
Kandidátka
TV spot 1, 2 		Kandidují s podporou: 7,76 %

(393 100)

  Logo Česká strana sociálně demokratická
(ČSSD) 		4 Foto
Lubomír Zaorálek 		sociální demokracie[33] 14 343

(337)

Web
Program
Kandidátka
TV spot 		Kandidují s podporou:
  • kandidáti bez politické příslušnosti (6)
 7,27 %

(368 347)

  Logo Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová
(KDU-ČSL) 		24 Foto
Pavel Bělobrádek 		křesťanská demokracie,[34] sociální konzervativismus[35], pro-evropanismus 14 341
(302) 		Web
Program
Kandidátka
TV spot 		Kandidují s podporou:
  • COEXISTENTIA (2)
  • Nestraníci (1)
  • kandidáti bez politické příslušnosti (38)

Strana měla původně kandidovat ve volební koalici s hnutím Starostové a nezávislí, ale koalici zrušila.[36]

5,80 %

(293 643)

  Logo TOP 09 20 Foto
Miroslav Kalousek 		fiskální konzervatismus, liberální konzervatismus,[37][38] pro-evropanismus, křesťanská demokracie[39][40] 14 343
(280) 		Web
Program
Kandidátka
TV spot 		Kandidují s podporou:

Dále podporují:

  • Klub na obranu demokracie[41]
 5,31 %

(268 811)

  Logo Starostové a nezávislí
(STAN) 		7 Foto
Jan Farský 		subsidiarita,[42] liberalismus,[43][44] pro-evropanismus[42] 14 337
(110) 		Web
Program
Kandidátka
TV spot 		Kandidují s podporou:

Jsou podporováni:

Strana původně měla kandidovat ve volební koalici s KDU-ČSL, ta však koalici zrušila[36] a STAN se rozhodli kandidovat samostatně.

5,18 %

(262 157)

  Logo Strana svobodných občanů
(Svobodní) 		12 Foto
Petr Mach 		ekonomický liberalismus, euroskepticismus[45] 14 339
(300) 		Web
Program
Kandidátka
TV spot 		Kandidují s podporou:
  • kandidáti bez politické příslušnosti (39)
 1,56 %

(79 229)

  Logo Strana zelených
(Zelení) 		9 Foto
Matěj Stropnický 		zelená politika,[46][47] sociální liberalismus, pro-evropanismus[48][49] 14 343
(263) 		Web
Program
Kandidátka
TV spot 		Kandidují s podporou: 1,46 %

(74 335)

  Logo ROZUMNÍ – stop migraci a diktátu EU – peníze našim občanům, důchodcům, dětem, zdravotně postiženým…
(Rozumní) 		10 Foto
Petr Hannig 		nacionalismus, euroskepticismus[50] 14 341
(20) 		Web
Program
Kadidátka
TV spot 1, 2 		Kandidují s podporou:

Jsou podporováni:

0,72 %

(36 528)

  Logo Realisté
(REAL) 		26 Foto
Petr Robejšek 		národní konzervatismus,[51] ekonomický liberalismus, euroskepticismus[52] 14 340
(185) 		Web
Program
Kandidátka
TV spot 		Kandidují s podporou: 0,71 %

(35 995)

  Logo Strana Práv Občanů
(SPO) 		30 Foto
František Ringo Čech 		přímá demokracie,[53] euroskepticismus[54] 14 343
(263) 		Web
Program
Kandidátka 		Kandidují s podporou:
  • HNUTÍ OSOBNOSTÍ KRAJE (3)
  • Severočeši.cz (1)
  • BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA (1)
  • kandidáti bez politické příslušnosti (75)
 0,36 %

(18 556)

  SPORTOVCI 27 Vlastimil Sehnal podpora tuzemského sportu,[55] euroskepticismus[54] 14 339
(0) 		Web
Program
Kandidátka
TV spot 		Kandidují s podporou:
  • kandidáti bez politické příslušnosti (343)
 0,20 %

(10 593)

  Dělnická strana sociální spravedlnosti
(DSSS) 		28 Foto
Tomáš Vandas 		český nacionalismus, euroskepticismus[56][54] 14 343
(215) 		Web
Program
Kandidátka
TV spot 		Kandidují s podporou:

Jsou podporováni:

0,20 %

(10 402)

  Logo Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka
(SPR-RSČ Miroslava Sládka) 		23 Foto
Miroslav Sládek 		národní konzervatismus,[59] euroskepticismus[60] 14 175
(93) 		Web
Program
Kandidátka 		Kandidují s podporou:
  • kandidáti bez politické příslušnosti (82)
 0,19 %

(9 857)

  Logo Řád národa – Vlastenecká unie
(ŘN – VU) 		2
Antonie Krzemieňová 		národní konzervatismus[61] 14 343
(335) 		Web
Program
Kandidátka
TV spot 		Kandidují s podporou:
  • kandidáti bez politické příslušnosti (8)

Předseda strany ve volbách nekandiduje, volební jednička vzata z Prahy.

0,17 %

(8 735)

  Logo Občanská demokratická aliance
(ODA) 		14
Pavel Sehnal 		liberalismus, pro-evropanismus[62] 14 343
(180) 		Web
Program
Kandidátka
TV spot 		Kandidují s podporou: 0,15 %

(8 030)

  Logo Blok proti islamizaci – Obrana domova
(BPI) 		13 Jana Borkovcová nacionalismus, antiislamismus, euroskepticismus[64] 14 273
(2) 		Web
Program
Kandidátka
TV spot 		Kandidují s podporou: 0,10 %

(5 077)

  Logo Referendum o Evropské unii
(Referendum o EU) 		19
František Matějka 		přímá demokracie,[65][66] euroskepticismus[60] 14 343
(16) 		Web
Program
Kandidátka
TV spot 		Kandidují s podporou:
  • kandidáti bez politické příslušnosti (327)
 0,08 %

(4 276)

  Radostné Česko
(RČ) 		6 Boleslav Buzek pro-evropanismus[67] 11 41
(32) 		Web
Program
Kandidátka
TV spot 1, 2 		Kandidují s podporou:
  • kandidáti bez politické příslušnosti (9)

Kandiduje ve všech krajích kromě Karlovarského, Ústeckého a Libereckého.

0,07 %

(3 852)

  Cesta odpovědné společnosti
(CESTA) 		3 Jaroslav Kuchař „obecné zákony Univerza“[68] 13 80
(53) 		Web
Program
Kandidátka 		Kandidují s podporou:
  • kandidáti bez politické příslušnosti (27)

Kandiduje ve všech krajích kromě Karlovarského.

0,07 %

(3 758)

  Dobrá volba 2016
(DV 2016) 		22 Foto
Pavol Lukša 		národní liberalismus, křesťanská demokracie,[69] pro-evropanismus[60] 11 272
(6) 		Web
Program
Kandidátka 		Kandidují s podporou:
  • kandidáti bez politické příslušnosti (267)

Kandiduje ve všech krajích kromě Karlovarského, Plzeňského a Vysočiny.

0,07 %

(3 722)

  Česká strana národně sociální
(ČSNS) 		25 Foto
Michal Klusáček 		národní socialismus,[70][71] euroskepticismus[72][60] 10 95
(19) 		Web
Program
Kandidátka
TV spot 		Kandidují s podporou:

Kandiduje ve všech krajích kromě Karlovarského, Královéhradeckého, Pardubického a Zlínského.

0,03 %

(1 573)

  Volte Pravý Blok www.cibulka.net[p 4] 5 Petr Cibulka antikomunismus[73] 1 35
(2) 		Web
Kandidátka 		Kandidují s podporou:
  • kandidáti bez politické příslušnosti (33)

Kandiduje pouze v Praze.

0,00 %

(491)

  Společnost proti developerské výstavbě v Prokopském údolí
(SPDV) 		11 Tomáš Krčma propagační kandidatura[p 5] 1 12
(2) 		Web

Program
Kandidátka

Kandidují s podporou:
  • kandidáti bez politické příslušnosti (10)

Kandiduje pouze v Praze.

0,00 %

(438)

  Unie Hrdosti, Aktivity, Vlastenectví, Empatie a Lidskosti 2017
(Unie H.A.V.E.L.17) 		17 bez předsedy[75] liberalismus[76] 2 15
(15) 		web nemají
Kandidátka 		Kandiduje pouze v Praze a Středočeském kraji. 0,00 %

(436)

  OBČANÉ 2011-SPRAVEDLNOST PRO LIDI
(OBČANÉ 2011) 		16 Luděk Adámek národní konzervatismus[77] 2 18
(9) 		Web

Program
Kandidátka
TV spot

Kandidují s podporou:
  • kandidáti bez politické příslušnosti (9)

Kandiduje pouze v Praze a Plzeňském kraji.

0,00 %

(359)

  Národ Sobě
(NáS) 		31 Jiří Šoltys přímá demokracie,[78] euroskepticismus[54] 1 6
(6) 		Web
Program
Kandidátka 		Kandiduje pouze v Jihomoravském kraji. 0,00 %

(300)

  Česká národní fronta
(ČNF) 		18 Ondřej Vrba decentralizace[79] 1 11
(5) 		Web
Program
Kandidátka
TV spot 		Kandidují s podporou:
  • kandidáti bez politické příslušnosti (6)

Kandiduje pouze v Moravskoslezském kraji.

0,00 %

(117)

(Pořadí dle počtu krajů, počtu kandidujících, a pořadového čísla)

Situace před volbami

Od minulých voleb v roce 2013 zažilo Česko ekonomický růst a získalo nejmenší nezaměstnanost v Evropské unii.[80]

Harmonogram

Termín voleb vyhlásil prezident Miloš Zeman dne 19. dubna 2017.[11] Strany a hnutí mohly předkládat své kandidátní listiny příslušnému krajskému úřadu do 15. srpna 2017, losování čísel hlasovacích lístků proběhlo 5. září 2017.[81] Volební lístky voliči obdrželi do úterý 17. října.

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Kampaně

Oficiálně volební kampaň začala od 2. května 2017. Poprvé v historii České republiky byly výdaje na kampaň omezeny, a to maximálně 90 milionů korun za každý subjekt.[82]

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Debaty v České televizi

Česká televize oznámila 3. srpna 2017 konání 14 tematických debat na nejrůznější témata.[83] Klíčem k pozvání představitelů hnutí a stran do debaty byl průzkum veřejného mínění společnosti Median a Kantar TNS konaný od 23. srpna do 8. září 2017,[84] na jehož základě bylo vybráno deset hnutí a stran s největším volebním potenciálem. Debaty proběhly od 15. září do 16. října. Zástupcům stran a hnutí, které se nedostaly do těchto debat byl poskytnut prostor v pořadu Politické spektrum. Navíc byli zástupci všech kandidujících subjektů postupně zváni do pořadu Události, komentáře.[84]

Předvolební průzkumy a modely

Podrobnější informace naleznete v článku Předvolební průzkumy k volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017.

Předvolební průzkumy, stranické a volební preference jsou průběžně zveřejňovány několika agenturami. Volební průzkumy se nesmí zveřejňovat poslední tři dny kampaně před zahájením hlasování.[85]

Průběh a sčítání voleb

Sada hlasovacích lístků k volbám určená pro Jihomoravský kraj

Volební místnosti byly otevřeny 20. října od 14:00 do 22:00. Dne 21. října byly otevřeny od 8:00 do 14:00.[86] O hodinu déle mohli volit lidé patřící do volebního okrsku 40 v Opavě.[87] Důvodem byly předešlé technické potíže. V Americe začaly a skončily volby kvůli časovému posunu o den předem.[88] Společně s volbami se v 9 městech či obcích uskutečnilo místní referendum. Proběhlo v Jilemnici, Chropyni, Zubří, Vědomicích, Velkém Meziříčí, Mimoni, Cerhenicích, Dobřejovicích a Velkých Přílepech.[89]

První předběžné výsledky byly zveřejněny ve 14:22, konečné výsledky po sečtení všech hlasů ve 21:09 večer. Nejrychleji bylo sečteno v jednom z okrsků v Kostelci nad Vltavou na Písecku. Nejdéle se čekalo na to, jak rozhodli voliči na ambasádě v Mexiku.[90] Prvním krajem kde bylo sečteno 100 % hlasů byl Zlínský, a to v 17:50 hodin. Volební účast byla 60,84 %. Z krajů hlasovalo nejvíce voličů v Praze (67,13 %) a v kraji Vysočina (64,03 %) a nejméně v Karlovarském (52,11 %) a Ústeckém kraji (52,38 %).

Před zahájením voleb policie vyšetřovala údajnou manipulaci s volebními lístky v Krupce, kde bylo podle sociálních pracovníků některým lidem nabízeno 300 Kč za hlas.[91] Během sčítání hlasů 21. října odpoledne byl napaden web Českého statistického úřadu. Cílený útok DDoS způsobil dočasně omezenou přístupnost serverů úřadu. Podle úřadu výpadek neovlivnil nezávislé zpracování dat. Útok trval nejprve hodinu a pak se několikrát krátce opakoval. Kolem 16:30 hodin se podařilo útoky zastavit.[92]

Přepočítávané hlasy a potřebné hlasy na mandát

Při volbách do PSP ČR je používána tzv. D'Hondtova metoda s rozdělením po krajích, jejímž výsledkem je, že jsou zvýhodněny strany s největším počtem hlasů. Tím dochází k tomu, že např. při volbách 2017 stačilo vítězné straně, ANO, na jeden mandát pouze 19 232 hlasů, zatímco poslední dvě z těch, které překročily hranici 5 %, TOP09 a STAN, potřebovaly hlasů dvojnásobek, 38 402 a 43 693.[93][94]

Povolební situace

Politickým stranám a hnutím, které ve volbách dostaly více než 1,5 % hlasů rozdá stát 482 milionů korun. Na období 2017 až 2021 nejvíc peněz získá ANO – 150 milionů korun. ODS získá 57,3 milionů, Piráti 54,6 mil., SPD 53,8 mil., KSČM 39,3 mil., ČSSD 36,8 mil., KDU-ČSL 29,4 mil., TOP 09 26,9 mil. a STAN 26,2 milionů.[95] Oproti minulým volbám si nejvíce přilepšilo ANO, naopak ČSSD dostane oproti minulému období peněz nejméně.

Podle společnosti Median je s výsledkem voleb den po nich spokojeno 44 procent lidí a nespokojeno 46 %. Většina dotázaných, 56 %, se domnívá, že se po volbách zlepší ekonomická situace v Česku. Podle 57 % dotázaných demokracie ohrožena není, obavy má 37 % lidí.[96]

Sestavování vlády

Související informace naleznete také v článcích První vláda Andreje Babiše a Druhá vláda Andreje Babiše.

Dne 24. října mluvčí prezidenta avizoval, že ustavující schůze Poslanecké sněmovny bude prezidentem svolána na 20. listopadu 2017.

V úterý 31. října pověřil prezident Zeman Babiše jako vítěze voleb jednáním o sestavení vlády, na rozdíl o svých předchůdců Zeman Babišovi nesvázal s podmínkou, že musí předem získat důvěru poslanecké sněmovny.[97] Babiš naznačil, že by se mu líbilo vytvořit koalici s ODS, protože dohromady by měli 103 poslanců a podle jeho zkušenosti, čím míň partnerů ve vládě, tím lepší.[98] Babiš také vyloučil společnou vládu s KSČM a SPD.[98] ODS ovšem účast ve vládě odmítla a preferovala skončit v opozici.[98] Protože návrhy na vládnutí v koalici s ANO odmítaly téměř strany, začal Babiš pracovat s variantou menšinové vlády doplněnou o odborníky, a chtěl přijít s programem, který by částečně splňoval program všech stran.[99] O vstup do koaliční vlády s ANO měl zájem pouze Tomio Okamura.[99]

Jednou z podmínek KSČM pro podporu menšinové vlády ANO je zdanění církevních restitucí, s čímž Babiš dlouhodobě souhlasí.[100] KSČM vyslovilo i dalších 6 podmínek, mj.: předpis o obecném referendu, zvyšování minimální mzdy, ochrana přírodního bohatsví Česka tím, že by vodní zdroje přešly do majetku státu, krajů a obcí.[100]

24. listopadu se Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO), Jiří Hlavatý (ANO) a Martin Půta (STAN) vzdali poslaneckého mandátu. První vláda Andreje Babiše byla jmenovaná prezidentem na Pražském hradě 13. prosince 2017.[101]

Menšinová vláda sestavená Babišem ovšem nedostala v lednu 2018 důvěru, pro hlasovalo pouze 78 poslanců ANO.[102] Začala proto nová jednání o sestavení vlády, sestavením vlády byl opět pověřen Babiš, tentokrát s podmínkou, že musí mít předem zajištěnou nadpoloviční většinu hlasů.

Demonstrace proti premiérovi v demisi Andrejovi Babišovi a prezidentovi Milošovi Zemanovi dne 8. dubna 2018 na Václavském náměstí

V lednu 2018 hnutí ANO nabídlo jednání o vládě s ODS, ovšem podle ODS prý ANO není ochotné přijímat kompromisy a odmítalo návrhy, které dříve označovalo jako priority.[103] Několik dní před jednáním hlasovalo ANO proti návrhům ODS na zvýšení výdajů na obranu České republiky na 2 procenta HDP, na zrušení zákazu otevírací doby při některých svátcích, na zrušení daně z nabytí nemovitosti a elektronické evidence tržeb.[103] Při jedníní ANO s KDU-ČSL trvala KDU-ČSL na tom, že je nepřitajelné, aby ve vládě byl trestně stíhaný politik a navrhla variantu, kdy by ve vládě nebyl žádný předseda koaliční strany.[103] Ovšem ani tak nebyla tato podmínka podmínka pro ANO přijatelná.[103] Podmínku sestavení vlády bez trestně stíhaného politika vyslovila i ČSSD.[103] Na volebním sjezdu ČSSD v Hradci Králové v únoru 2018 se však rozhodlo, že se strana do vyjednávání o vládě s hnutím ANO nakonec zapojí.[104]

Menšinová vláda ANO a ČSSD získala 12. července 2018 důvěru Poslanecké sněmovny a to díky podpoře poslanců ze stran ANO, ČSSD a KSČM.[105] Osm měsíců po volbách a pět měsíců po demisi dosavadní menšinové vlády ANO byla 27. června 2018 prezidentem na Pražském hradě jmenovaná druhá vláda Andreje Babiše stran ANO a ČSSD.[106]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Počet volebních krajů, ve kterých subjekt kandidoval.
  2. ↑ Celkový počet platných hlasů.
  3. ↑ Včetně zahraničních volebních okrsků.
  4. ↑ „Volte Pravý Blok www.cibulka.net“ je zkratka politické strany.
    Celý název zní: „Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 229, 11121 Praha.“
  5. ↑ Parlamentní kandidaturou chtějí pouze upozornit na problematiku developerského působení v Prokopském údolí, oslovit co nejvíce lidí a pokusit se mu zamezit.[74]

Reference

  1. ↑ Sdělení Státní volební komise č. 352/2017 Sb., o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. října 2017. In: Sbírka zákonů. 23. 10. 2017, roč. 2017. Dostupné online. ISSN 1211-1244 Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  2. ↑ Organizace a průběh voleb do PS [online]. Poslanecká sněmovny Parlamentu České republiky [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ Voličský průkaz 2017. Info.cz [online]. [cit. 2017-08-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ Volebních kandidátů je nejvíce v historii, do Sněmovny chce 7 524 lidí. iDNES.cz [online]. 2017-10-19 [cit. 2017-10-20]. Dostupné online. 
  5. ↑ Sněmovních voleb se smí účastnit všech 31 stran, nejvíc od vzniku Česka. iDNES.cz [online]. 2017-09-01 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ Volby 2017: Rozdělení mandátů a zvolení poslanci. iDnes.cz [online]. 2017-10-21 [cit. 2017-10-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017 | Celkové výsledky hlasování [online]. Český statistický úřad, 2017-10-21 [cit. 2017-10-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017 (promítnuto usnesení NSS) | Celkové výsledky hlasování [online]. Český statistický úřad, 2017-10-21 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ Babis nahm linkem Lager Wähler ab, Handelsblatt, Düsseldorf, [1], 23. října 2017 (německy).
  10. ↑ Barevnější mapa Česka: ANO a ti druzí. Babiš vyhrál všude. Kdo kde skončil druhý za ním?. Aktuálně.cz [online]. 2017-10-22 [cit. 2017-10-23]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Rozhodnutí prezidenta republiky č. 135/2017 Sb., o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. In: Sbírka zákonů. 2017. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  12. ↑ Zeman potlačil zlomyslnost, sněmovní volby vyhlásil na 20. a 21. října. iDnes.cz [online]. 2017-02-06. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby v zahraničí ovládla TOP 09. Hrálo se o deset tisíc hlasů. ČT24 [online]. 2017-10-21 [cit. 2017-10-23]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017 | Zvolení poslanci dle abecedy [online]. Český statistický úřad [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  15. ↑ Komise nezapočítávala preferenční hlasy. Spor míří k soudu. Deník.cz [online]. 2014-05-29 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  16. ↑ Soud v současnosti řeší volbu Zdechovského europoslancem. Deník.cz [online]. 2014-06-10 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  17. ↑ Posledních 19 z 20 zbývajících nerozhodnutých volebních stížností dnes projednal a rozhodl volební senát Nejvyššího správního soudu [online]. Nejvyšší správní soud České republiky, 2017-11-16 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b Nejvyšší správní soud bude přepočítávat desítky tisíc preferenční hlasů [online]. Nejvyšší správní soud České republiky, 2017-11-10 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  19. ↑ Muž, který stojí za přepočítáváním volebních hlasů: Jsem přesvědčen, že to ovlivnilo výsledek voleb. Český rozhlas [online]. 2017-11-10 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  20. ↑ Usnesení Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 9. 11. 2017, sp. zn. Vol 58/2017, [cit. 2017-12-09]. Dostupné online.
  21. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017 | Všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  22. ↑ Nejvyšší správní soud zjistil závažná pochybení při sčítání preferenčních hlasů – Mgr. Martin Kupka je zvoleným poslancem [online]. Nejvyšší správní soud České republiky, 2017-11-19 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  23. ↑ Hnutí ANO je oficiálně v rodině ALDE [online]. ANO 2011, 2014-11-21. Dostupné online. 
  24. ↑ Hnutí ANO je oficiálně v rodině ALDE [online]. Pavel Telička, 2014-11-21. Dostupné online. 
  25. ↑ a b WIRNITZER, Jan. Politická mapa podle čtenářů: Úsvit a ANO neuchopitelní, o KSČM máte jasno. iDNES.cz [online]. 2016-09-13 [cit. 2017-07-31]. Dostupné online. 
  26. ↑ Kdo jsme [online]. Občanská demokratická strana [cit. 2015-12-12]. Dostupné online. 
  27. ↑ NEPRAŠOVÁ, Veronika. Fotografie Jiří Zerzoň. iHNed.cz [online]. Economia, 2017-04-22 [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  28. ↑ BUMBA, Jan. Fotografie Jana Trpišovská. Interview Plus [online]. Český rozhlas, 2017-06-14 [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. 
  29. ↑ Nové myšlenky pro novou dobu [online]. Pirátská strana [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  30. ↑ Volby 2017 > Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura [online]. ČT24. Dostupné online. 
  31. ↑ BERAN, Vojtěch. 42 „vlasteneckých“ a nacionalistických skupin v Česku. Echo24.cz [online]. 2016-11-13 [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. 
  32. ↑ KSČM. Stanovy Komunistické strany Čech a Moravy [online]. Praha: KSČM, 2016-05-15 [cit. 2017-08-28]. Kapitola Programový cíl a charakter strany, s. 1. Dostupné online. 
  33. ↑ Hodnoty, cíle a principy ČSSD [online]. Česká strana sociálně demokratická. Dostupné online. 
  34. ↑ Odkud a kam lidovci jdou [online]. Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  35. ↑ VANĚK, Přemysl. Konzervativní hodnoty a český stranický systém. Praha, 2014 [cit. 2017-12-09]. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Katedra politologie. Vedoucí práce Miroslav Novák. Dostupné online.
  36. ↑ a b BENDOVÁ, Jana. Bělobrádek prohrál, letní koaliční romance se Starosty končí. Je to chyba? Kdo tratí a kdo získá? Vysvětluje v rozhovoru politolog Stanislav Balík. Reflex [online]. CZECH NEWS CENTER, 2017-07-19 [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. ISSN 1213-8991. 
  37. ↑ BOICU, Ruxandra; BRANEA, Silvia; STEFANEL, Adriana. Political Communication and European Parliamentary Elections in Times of Crisis: Perspectives from Central and South-Eastern Europe. Londýn: Palgrave Macmillan UK, 2017. 291 s. Dostupné online. ISBN 9781137585912. S. 258. (anglicky) 
  38. ↑ TOP 09 – Tradice Odpovědnost Prosperita [online]. Visegrad Plus, 2014-09-14. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ HODNOTOVÉ DESATERO TOP 09 [online]. TOP 09. Dostupné online. 
  40. ↑ STANOVY POLITICKÉ STRANY TOP 09 [online]. TOP 09. Dostupné online. 
  41. ↑ Prohlášení Klubu na obranu demokracie k politické situaci před volbami [online]. Klub na obranu demokracie [cit. 2017-09-05]. Dostupné online. 
  42. ↑ a b About [online]. Starostové a nezávislí. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ DOLEJŠÍ, Václav. Zklamaní Starostové nechtějí být komparzem u lidovců. Zvažují jít do voleb samostatně. Seznam Zprávy [online]. 2017-07-20. Dostupné online. 
  44. ↑ ROZSYPAL, Michael; PŘINOSILOVÁ, Jana. Koalice KDU-ČSL a STAN bude brát hlasy především TOP 09, říká politolog. Český rozhlas [online]. 2017-02-10. Dostupné online. 
  45. ↑ ČTK. Klausův tajemník Ladislav Jakl kandiduje na prezidenta. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2012-06-13 [cit. 2017-08-30]. Dostupné online. 
  46. ↑ Zelení s Láskou do parlamentu: Strana zelených zvolila kandidáty. Zelení [online]. 2013-09-08. Dostupné online. 
  47. ↑ FRANTIŠEK, Nejedlý. Zelená politika pro Českou republiku. Zelení [online]. 2015-06-02. Dostupné online. 
  48. ↑ Program [online]. Zelení, 2017. Dostupné online. 
  49. ↑ Matěj Stropnický: Minimální mzda by měla být patnáct tisíc. Chceme také zdanit Airbnb. ČT24 [online]. 2017-09-28. Dostupné online. 
  50. ↑ Volby 2017 > Rozumní - stop migraci a diktátu EU [online]. ČT24. Dostupné online. 
  51. ↑ Volby 2017 > Realisté [online]. ČT24. Dostupné online. 
  52. ↑ KOPECKÝ, Josef. Robejšek láká na lidové veto, povinný vojenský výcvik i odmítnutí migrace. iDNES.cz [online]. 2017-04-20. Dostupné online. 
  53. ↑ Volby 2017 > Strana práv občanů [online]. ČT24. Dostupné online. 
  54. ↑ a b c d EU je slepá ulička, česká armáda je nefunkční, uvedl v předvolební diskusi Veleba. ČT24 [online]. 2017-09-23. Dostupné online. 
  55. ↑ Volby 2017 > Sportovci pro společnost [online]. ČT24. Dostupné online. 
  56. ↑ Volby 2017 > Dělnická strana sociální spravedlnosti [online]. ČT24. Dostupné online. 
  57. ↑ DSSS kandiduje s podporou Národních socialistů [online]. Dělnická strana sociální spravedlnosti [cit. 2017-08-15]. Dostupné online. 
  58. ↑ Kandidátky DSSS s podporou Národních socialistů v číslech [online]. Dělnická strana sociální spravedlnosti [cit. 2017-08-16]. Dostupné online. 
  59. ↑ Volby 2017 > Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa Miroslava Sládka [online]. ČT24. Dostupné online. 
  60. ↑ a b c d Evropská unie se zvrhla v neomarxistickou organizaci, kritizoval v předvolební diskusi Sládek. ČT24 [online]. 2017-09-23. Dostupné online. 
  61. ↑ Mstitelka chce do sněmovny: s puškou v ruce a za doprovodu Ortelu. Echo24 [online]. 2017-07-19. Dostupné online. 
  62. ↑ Volby 2017 > Občanská demokratická aliance [online]. ČT24. Dostupné online. 
  63. ↑ ODA půjde do parlamentních voleb s hnutím PRO Zdraví a Sport. PRO Zdraví a Sport [online]. [cit. 2017-07-19]. Dostupné online. 
  64. ↑ Volby 2017 > Blok proti islamizaci - Obrana domova [online]. ČT24. Dostupné online. 
  65. ↑ Volby 2017 > Referendum o Evropské unii [online]. ČT24. Dostupné online. 
  66. ↑ Oblepili Česko a chtějí referendum o EU. Nové hnutí dá do kampaně miliony. EuroZprávy.cz [online]. 2017-06-27. Dostupné online. 
  67. ↑ RADOSTNÉ ČESKO – Plné znění programu [online]. Radostné Česko, 2017. Dostupné online. 
  68. ↑ Volby 2017 > Cesta odpovědné společnosti [online]. ČT24. Dostupné online. 
  69. ↑ Volby 2017 > Dobrá volba 2016 [online]. ČT24. Dostupné online. 
  70. ↑ Proč neexistuje pouze jedna ČSNS? [online]. Česká strana národně sociální. Dostupné online. 
  71. ↑ Česká strana národně socialistická. Reflex [online]. 2010-04-22. Dostupné online. 
  72. ↑ Volby 2017 > Česká strana národně sociální [online]. ČT24. Dostupné online. 
  73. ↑ Volby 2017 > Volte pravý blok www.cibulka.net [online]. ČT24. Dostupné online. 
  74. ↑ Společnost proti developerské výstavbě v Prokopském údolí [online]. Společnost proti developerské výstavbě v Prokopském údolí. Dostupné online. 
  75. ↑ Seznam politických stran a hnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2017-08-17]. Dostupné online. 
  76. ↑ Volby 2017 > Unie hrdosti, aktivity, vlastenectví, empatie a lidskosti 2017 [online]. ČT24. Dostupné online. 
  77. ↑ Volby 2017 > Občané 2011 [online]. ČT24. Dostupné online. 
  78. ↑ Volby 2017 > Národ sobě [online]. ČT24. Dostupné online. 
  79. ↑ Volby 2017 > Česká národní fronta [online]. ČT24. Dostupné online. 
  80. ↑ Billionaire Babis grabs big lead as Czechs count election ballots. Reuters [online]. 2017-10-21 [cit. 2017-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR [online]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2017-08-16]. Dostupné online. 
  82. ↑ Poslanci schválili limity na volební kampaně, strany nebudou moci utratit více než 90 miliónů. Novinky.cz [online]. 2016-09-06. Dostupné online. 
  83. ↑ Volby se blíží. ČT znovu připravuje 14 debat a jednu Superdebatu. ČT24 [online]. [cit. 2017-09-11]. Dostupné online. 
  84. ↑ a b Největší potenciál má před volbami ANO, o deseti stranách uvažuje přes 5 procent lidí. ČT24 [online]. [cit. 2017-09-11]. Dostupné online. 
  85. ↑ § 16 odst. 7 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. Dostupné online.
  86. ↑ Manuál voliče: Kdy volit, kde volit a co s sebou. Česká televize [online]. 2017-10-13 [cit. 2017-10-21]. Dostupné online. 
  87. ↑ Volit bude možné už jen pár desítek minut. Úřady řeší problémy. Novinky.cz [online]. [cit. 2017-10-21]. Dostupné online. 
  88. ↑ Volby v zahraničí ovládla TOP 09. Hrálo se o deset tisíc hlasů. ČT24 [online]. [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  89. ↑ Referenda přinesla pat i rozhodnutí o jediný hlas. Lidé odmítli průtah, betonárku i těžbu štěrkopísku. ČT24 [online]. 2017-10-21 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  90. ↑ První výsledky voleb zveřejněny ve 14:22, poslední kolem 21:00. Blesk.cz [online]. 2017-10-21 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  91. ↑ Policie přijala oznámení, že se v Krupce manipuluje s volebními lístky. iDNES.cz [online]. 2017-10-19 [cit. 2017-10-23]. Dostupné online. 
  92. ↑ Volební weby ochromili hackeři. Byl to masivní a sofistikovaný útok, přiznal statistický úřad. Aktuálně.cz [online]. 2017-10-22 [cit. 2017-10-23]. Dostupné online. 
  93. ↑ HLAVENKA, Jiří. Pravicové strany se měly spojit. Britské listy [online]. 2017-10-22 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  94. ↑ ROTT, Vladimír. Proč si necháváme “přepočítávat” hlasy? [online]. vjrsite.wordpress.com, 2017-10-22 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  95. ↑ Stát zaplatí stranám za hlasy voličů 482 milionů. Nejvíc ztratila ČSSD. iDNES.cz [online]. 2017-10-22 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  96. ↑ S výsledky voleb Češi spíš spokojeni nejsou, ukázal bleskový průzkum. iDNES.cz [online]. 2017-10-22 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  97. ↑ ZPĚVÁČKOVÁ, Barbora. Andreji, ať se ti daří. Zeman pověřil Babiše sestavením vlády. Novinky.cz [online]. 2017-10-31. Dostupné online. 
  98. ↑ a b c Babiš: Líbí se mi koalice s ODS. Čím míň partnerů, tím lépe. Týden.cz [online]. 2017-10-23. Dostupné online. 
  99. ↑ a b Pokud nás budou dál všichni odmítat, pokusíme se o menšinovou vládu s odborníky, řekl Babiš. Aktuálně.cz [online]. 2017-10-27. Dostupné online. 
  100. ↑ a b Babiš chce zdanit církevní restituce, komunisté výměnou za to slíbili podpořit menšinovou vládu ANO. Aktuálně.cz [online]. Datum vydání neuveden, nejspíše vydáno 10. 11. 2017. Dostupné online. 
  101. ↑ Zeman jmenoval Babišovu vládu. Přeje si, aby získala důvěru do února. iDNES.cz [online]. 2017-12-13. Dostupné online. 
  102. ↑ KOPECKÝ, Josef. Vláda nezískala důvěru. ANO odsunulo hlasování o vydání Babiše. idnes.cz [online]. 16. ledna 2018 5:01, aktualizováno 15:55. Dostupné online. 
  103. ↑ a b c d e KOPECKÝ, Josef. ANO nabídlo ODS jednání o vládě a narazilo. Zeman sklidil kritiku, že otočil. idnes.cz [online]. 24. ledna 2018 14:17, aktualizováno 15:57. Dostupné online. 
  104. ↑ Den D pro sociální demokracii: Volí nového šéfa! A rozhoduje, zda jednat o vládě s ANO. EuroZprávy.cz [online]. 2018-02-18. Dostupné online. 
  105. ↑ Druhá Babišova vláda má důvěru Sněmovny. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2018-07-12]. 
  106. ↑ Zeman jmenoval menšinovou vládu ANO a ČSSD - záznam videopřenosu. ČeskéNoviny.cz [online]. 2018-06-27. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Volby a referenda v Česku
Česká národní rada
Poslanecká sněmovna
Senát
Pravidelné
Doplňovací
Opakované
Prezident
Nepřímé
Přímé
Evropský parlament
Krajská zastupitelstva
Obecní zastupitelstva
Celostátní referenda
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Volby_do_Poslanecké_sněmovny_Parlamentu_České_republiky_2017&oldid=16527479“