Šalomounovy ostrovy: Porovnání verzí

Solomon Islands; Šalomounovy ostrovy
vlajka	; znak
	Hymna; God Save Our Solomon Islands
Geografie
	; Poloha Šalomounových ostrovů
Hlavní město	Honiara
Rozloha	29 785 km² (139. na světě) ; z toho 7,5 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Mount Popomanaseu (2 335 m n. m.)
Časové pásmo	+11
Poloha	9°28′ j. š., 159°49′ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Hustota zalidnění	19 ob. / km² (156. na světě)
HDI	▼ 0,530 (nízký) (143. na světě, {{{HDI aktuální k}}})
Jazyk	angličtina (úřední), pidginská angličtina, melanéština, polynéština
Náboženství	Křesťanství 95% - anglikáni 34%, katolíci 19%, Ev. církev jižních moří 17%
Státní útvar
Státní zřízení	konstituční monarchie
Vznik	7. července 1978 (nezávislost na Velké Británii)
Královna	královna Alžběta II. zastupovaná generálním guvernérem Frankem Kabuim
Předseda vlády	Manasseh Sogavare
Měna	dolar Šalomounových ostrovů (SBD)
HDP/obyv. (PPP)	2 201 USD (160. na světě, {{{HDP aktuální k}}})
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	090 SLB SB
MPZ	SOL
Telefonní předvolba	+677
Národní TLD	.sb
	multimediální obsah na Commons

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 25. 5. 2017, 09:54

Šalomounovy ostrovy, anglicky Solomon Islands s výslovností [ˈsɑləmən ˈaɪləndz]IPA), je ostrovní stát v západní části Oceánie východně od Nové Guineje, severovýchodně od Austrálie. Sousedy jsou na jihozápadě Austrálie, na západ Papua-Nová Guinea a její autonomní území Bougainville, na severu Nauru, na východě Tuvalu a na jihu Vanuatu. Skládají se především ze stejnojmenného souostroví mimo ostrovů Buka a Bougainville. Dále k území patří ostrovy Rennell a Bellona, atol Ontong Java, ostrov Nendo a přilehlé ostrovy, Tinakula, Tikopia, Anuta, Fatutaka a Utupua, souostroví Reef, Duff, Bass a Vanikoro. Dělí se do 9 provincií (Choiseul, Isabel, Malaita, Western, Central, Guadalcanal, Rennel a Bellona, Makira a Ulawa, Temotu) a 1 speciálního teritoria hlavního města Honiara. Největší ostrov Guadalcanal je proslavený díky bitvě o něj během 2. světové války. Nejdelší řeky jsou Lungga (o. Guadalcanal), Mberande (o. Guadalcanal), Tina (o. Guadalcanal), Tambatamba (o. Choiseul), Ravo (o. San Cristobal). Na ostrovech se nachází i dvě činné sopky, tou první je Tinakula (sopečný ostrov) v provincii Temotu, druhá pak podmořská sopka Kavachi v provincii Western. Na ostrově Rennell se nachází největší mořská laguna světa zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO.

Rozloha

Celková rozloha souše: 29 785 km².
Rozloha sladkých vod: 2 229 km².
Rozloha bez sladkých vod: 27 556 km².
Rozloha moře, které náleží státu: 2 100 000 km².
Celková rozloha: 2 130 000 km².

Přírodní poměry

Hlavní souostroví se skládá ze dvou řad hornatých ostrovů. Horské hřebeny, dosahující výšek 1500 až 2000 metrů, procházejí hlavními ostrovy s jihovýchodním směru. Nejvyšší horou není Mt. Makarakomburu na ostrově Guadalcanal (dříve 2447 metrů), po nedávném přeměření je nižší a nejvyšší horou je Mt. Popomanaseu (2335 metrů). Pobřeží provázejí korálové útesy, ztěžující přístup lodím. Ostrovy mají teplé tropické podnebí. Vlhké období trvá 8 - 10 měsíců a roční úhrn srážek je 2000 až 3000 mm. Průměrné roční teploty se pohybují mezi 24 °C až 28 °C. V zimních měsících postihují souostroví silné uragány. Převážná část plochy ostrovů je porostlá bujným tropickým rostlinstvem, především hustými deštnými lesy.

Historie

Předkoloniální historie

Někteří vědci tvrdí, že ostrovy byly poprvé osídleny kolem 30 000 př. n. l. Papuánci. Australánci kolonizovali souostroví okolo 4000 př. n. l. V rozmezí 1200–800 př. n. l. přijeli na ostrovy Polynésané. Pro Evropu ostrovy objevil španělský mořeplavec Álvaro Mendaña de Neyra roku 1568, který plul z Peru.

Koloniální historie

V 18. a 19. století ostrovy kolonizovaly Velká Británie a Německé císařství, začala misionářská činnost. Kolonizace byla spojena s rozvojem zemědělství. Velice časté bylo nelidské zacházení s otroky, masakry a brutální represe vůči obyvatelstvu. Roku 1885 byl vyhlášen německý protektorát Německá Nová Guinea nad severními ostrovy, v roce 1893 vyhlásili Britové nad jižními ostrovy souostroví Britský protektorát Šalomounovy ostrovy. K protektorátu byly postupně přidány okolní vzdálenější ostrovy. V roce 1900 přešly pod britskou správu některé z německých severních Šalomounových ostrovů, ostrovy Buka a Bougainville však zůstaly pod kontrolu Německa. Britský protektorát tak dostal zhruba hranice dnešního státu.

Druhá světová válka

Po vypuknutí druhé světové války byla většina obyvatel evakuována do Austrálie. Zemi obsadili Japonci a začali odtud letecky útočit na zásobovací lodě plující z USA do Austrálie a Nového Zélandu. Spojenci znepokojeni tímto vývojem se rozhodli toto strategické místo vrátit pod svou kontrolu. Ráno 7. srpna 1942 se Spojenci vylodili na ostrově Guadalcanal a tím začala jedna z nejdůležitějších a nejkrvavějších bitev mezi japonskými a spojeneckými silami v Tichomoří. Po krvavých bojích byli Japonci 7. února 1943 z ostrova vytlačeni. Byla to první pozemní bitva, ve které Spojenci porazili Japonce. Spojenci poté zahájili postup na západ přes Šalomounovo souostroví směrem k Rabaulu. Na některých ostrovech zůstaly japonské posádky izolované až do konce války.

Nezávislost

Po válce se na ostrovy vrátili Britové. Od roku 1948 začíná na Šalomounových ostrovech působit organizace Maasina Ruhu. Tato skupina organizovala stávky a občanské nepokoje po celých ostrovech. Během 50. let však důležitost organizace začala klesat. V roce 1960 byl ustaven první politický systém na ostrovech a v roce 1974 byly přijaty všechny základní svobody a země byla nasměrována k parlamentní demokracii. Autonomie byla udělena v roce 1976 a v roce 1978 Šalomounovy ostrovy vyhlásily nezávislost. V roce 1980 se konaly první svobodné volby. Země se stala členem Commonwealthu.

Současnost

Od roku 1998 začalo panovat napětí mezi dvěma hlavními etniky na ostrovech, které vyvrcholilo v násilné střety. Vláda ztratila kontrolu nad většinou území a země se ocitla v chaosu. Mezinárodní síly vedené Austrálií ukončily nepokoje v roce 2003. Napětí však v zemi trvá dál. V roce 2006 se konaly nové volby.

2. dubna 2007 zasáhlo Šalomounovy ostrovy zemětřesení, které zapříčinilo následnou vlnu tsunami. Ostrovy byly zcela odříznuty od světa a svět se obával velkých ztrát na životech. Ale tyto domněnky se nevyplnily. Místní obyvatelé utekli před tsunami do hor. Celkové ztráty na životech tak činily přes 50 lidí, ale materiální ztráty byly obrovské.

Hospodářství

Šalomounovy ostrovy jsou rozvojový zemědělský stát. Z nerostných surovin se těží zlato. Sklízí se kokosové ořechy, kopra, palmová jádra, batáty, taro, jamy, kakao, tropické ovoce a koření. Pro živočišnou výrobu je důležitý rybolov, ryby tvoří 20 % vývozu, dále chov prasat, skotu a drůbeže. Nejvýznamnější je těžba dřeva, která zajišťuje 60 % vývozu. Důležitá je i letecká doprava.

Reference

↑ Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Šalomounovy ostrovy na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Šalomounovy ostrovy ve Wikislovníku
Solomon Islands - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
Solomon Islands (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
Bureau of East Asian and Pacific Affairs. Background Note: Solomon Islands [online]. U.S. Department of State, 2011-05-04 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
CIA. The World Factbook - Solomon Islands [online]. Rev. 2011-07-27 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
Souhrnná teritoriální informace: Šalomounovy ostrovy [online]. Businessinfo.cz, 2010-10-07 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online.
FOSTER, Sophie; LARACY, Hugh Michael. Solomon Islands [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky)

[1] Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Infobox - stát
-  |  genitiv = Šalamounových ostrovů
+  |  genitiv = Šalomounových ostrovů
-  | úřední název = Solomon Islands<br />Šalamounovy ostrovy
+  | úřední název = Solomon Islands<br />Šalomounovy ostrovy
   | vlajka = Flag of the Solomon Islands.svg
-  | článek o vlajce = Vlajka Šalamounových ostrovů
+  | článek o vlajce = Vlajka Šalomounových ostrovů
   | znak = Coat of arms of the Solomon Islands.svg
   | mapa umístění = Solomon Islands on the globe (small islands magnified) (Polynesia centered).svg
@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
   | funkce2 = Předseda vlády
   | vládce2 = Manasseh Sogavare
-  | článek o hymně = Hymna Šalamounových ostrovů
+  | článek o hymně = Hymna Šalomounových ostrovů
   | hymna = God Save Our Solomon Islands
   | datum vzniku = [[7. červenec|7.&nbsp;července]]&nbsp;[[1978]]
   | způsob vzniku = nezávislost na [[Spojené království|Velké Británii]]
-  | měna = [[dolar Šalamounových ostrovů]]
+  | měna = [[dolar Šalomounových ostrovů]]
   | kód měny = SBD
   | HDP/ob. = 2&nbsp;201<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}}</ref>
@@ Řádek 50: / Řádek 50: @@
 }}
+'''Šalomounovy ostrovy''', anglicky ''Solomon Islands'' s výslovností {{Výslovnost|ˈsɑləmən ˈaɪləndz|En-us-Solomon Islands.ogg}}), je [[ostrovní stát]] v&nbsp;západní části [[Oceánie]] východně od [[Nová Guinea|Nové Guineje]], severovýchodně od [[Austrálie]]. Sousedy jsou na jihozápadě [[Austrálie]], na západ [[Papua-Nová Guinea]] a její [[autonomní území Bougainville]], na severu [[Nauru]], na východě [[Tuvalu]] a na jihu [[Vanuatu]]. Skládají se především ze [[Šalomounovy ostrovy (souostroví)|stejnojmenného souostroví]] mimo ostrovů [[Buka (ostrov)|Buka]] a [[Bougainville]]. Dále k území patří ostrovy [[Rennell]] a [[Bellona (ostrov)|Bellona]], atol [[Ontong Java]], ostrov [[Nendo]] a přilehlé ostrovy, [[Tinakula]], [[Tikopia]], [[Anuta]], [[Fatutaka]] a [[Utupua]], souostroví [[Reef Islands|Reef]], [[Duff Islands|Duff]], [[Bass Islands|Bass]] a [[Vanikoro]]. Dělí se do 9 [[provincie|provincií]] ([[Choiseul]], [[Isabel (provincie)|Isabel]], [[Malaita (provincie)|Malaita]], [[Western (provincie)|Western]], [[Central (provincie)|Central]], [[Guadalcanal (provincie)|Guadalcanal]], [[Rennel a Bellona]], [[Makira a Ulawa]], [[Temotu]]) a 1 speciálního [[teritorium|teritoria]] hlavního města [[Honiara]]. Největší ostrov [[Guadalcanal]] je proslavený díky bitvě o něj během [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Nejdelší řeky jsou [[Lunga (řeka na Guadalcanalu)|Lungga]] (o. [[Guadalcanal]]), [[Mberande]] (o. [[Guadalcanal]]), [[Tina river|Tina]] (o. [[Guadalcanal]]), [[Tambatamba (řeka)|Tambatamba]] (o. [[Choiseul]]), [[Ravo]] (o. [[San Cristobal]]). Na ostrovech se nachází i dvě činné sopky, tou první je [[Tinakula (sopka)|Tinakula]] (sopečný ostrov) v [[provincie|provincii]] [[Temotu]], druhá pak podmořská [[sopka]] [[Kavachi]] v provincii [[Western (provincie)|Western]]. Na ostrově Rennell se nachází největší mořská [[laguna]] světa zapsaná na seznamu světového dědictví [[UNESCO]].
-'''Šalamounovy ostrovy'''<ref name="SSČ">{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: S Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky | odkaz na titul = Slovník spisovné češtiny | vydání = 3 | typ vydání = opravené | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2006 | isbn = 80-200-1080-7 | kapitola = | strany = 638 | jazyk =}}</ref><ref name="Index českých exonym">{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Index českých exonym: Standardizované podoby, varianty | vydání = 1 | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 125 | přílohy = mapy | edice = Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR | isbn = 80-86918-04-1 | kapitola = | strany = 69, 121}}</ref><ref name="">{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Geografický místopisný slovník světa | vydání = 1 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1999 | isbn = 80-200-0445-9 | kapitola = | strany = 781 | jazyk =}}</ref> (též '''Šalomounovy ostrovy'''<ref>{{Citace elektronické monografie
-| vydavatel = Český statistický úřad
-| titul = číselník zemí
-| url = https://www.czso.cz/csu/czso/ciselnik_zemi_-czem-
-| jazyk = česky
-| datum přístupu = 2012-06-30}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
-| vydavatel = Ministerstvo zahraničí
-| titul = Šalomounovy ostrovy
-| url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/australie_a_oceanie/salomounovy_ostrovy/
-| jazyk = česky
-| datum přístupu = 2012-06-30}}</ref>, anglicky ''Solomon Islands'' s výslovností {{Výslovnost|ˈsɑləmən ˈaɪləndz|En-us-Solomon Islands.ogg}}), je [[ostrovní stát]] v&nbsp;západní části [[Oceánie]] východně od [[Nová Guinea|Nové Guineje]], severovýchodně od [[Austrálie]]. Sousedy jsou na jihozápadě [[Austrálie]], na západ [[Papua-Nová Guinea]] a její [[autonomní území Bougainville]], na severu [[Nauru]], na východě [[Tuvalu]] a na jihu [[Vanuatu]]. Skládají se především ze [[Šalamounovy ostrovy (souostroví)|stejnojmenného souostroví]] mimo ostrovů [[Buka (ostrov)|Buka]] a [[Bougainville]]. Dále k území patří ostrovy [[Rennell]] a [[Bellona (ostrov)|Bellona]], atol [[Ontong Java]], ostrov [[Nendo]] a přilehlé ostrovy, [[Tinakula]], [[Tikopia]], [[Anuta]], [[Fatutaka]] a [[Utupua]], souostroví [[Reef Islands|Reef]], [[Duff Islands|Duff]], [[Bass Islands|Bass]] a [[Vanikoro]]. Dělí se do 9 [[provincie|provincií]] ([[Choiseul]], [[Isabel (provincie)|Isabel]], [[Malaita (provincie)|Malaita]], [[Western (provincie)|Western]], [[Central (provincie)|Central]], [[Guadalcanal (provincie)|Guadalcanal]], [[Rennel a Bellona]], [[Makira a Ulawa]], [[Temotu]]) a 1 speciálního [[teritorium|teritoria]] hlavního města [[Honiara]]. Největší ostrov [[Guadalcanal]] je proslavený díky bitvě o něj během [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Nejdelší řeky jsou [[Lunga (řeka na Guadalcanalu)|Lungga]] (o. [[Guadalcanal]]), [[Mberande]] (o. [[Guadalcanal]]), [[Tina river|Tina]] (o. [[Guadalcanal]]), [[Tambatamba (řeka)|Tambatamba]] (o. [[Choiseul]]), [[Ravo]] (o. [[San Cristobal]]). Na ostrovech se nachází i dvě činné sopky, tou první je [[Tinakula (sopka)|Tinakula]] (sopečný ostrov) v [[provincie|provincii]] [[Temotu]], druhá pak podmořská [[sopka]] [[Kavachi]] v provincii [[Western (provincie)|Western]]. Na ostrově Rennell se nachází největší mořská [[laguna]] světa zapsaná na seznamu světového dědictví [[UNESCO]].
 == Rozloha ==
@@ Řádek 77: / Řádek 67: @@
 === Koloniální historie ===
-V [[18. století|18.]] a [[19. století]] ostrovy kolonizovaly [[Spojené království|Velká Británie]] a [[Německé císařství]], začala misionářská činnost. Kolonizace byla spojena s rozvojem zemědělství. Velice časté bylo nelidské zacházení s otroky, masakry a brutální represe vůči obyvatelstvu. Roku 1885 byl vyhlášen německý protektorát [[Německá Nová Guinea]] nad severními ostrovy, v roce [[1893]] vyhlásili Britové nad jižními ostrovy souostroví [[Britský protektorát Šalamounovy ostrovy]]. K protektorátu byly postupně přidány okolní vzdálenější ostrovy. V roce [[1900]] přešly pod britskou správu některé z německých [[Severní Šalamounovy ostrovy|severních Šalamounových ostrovů]], ostrovy Buka a Bougainville však zůstaly pod kontrolu [[Německo|Německa]]. Britský protektorát tak dostal zhruba hranice dnešního státu.
+V [[18. století|18.]] a [[19. století]] ostrovy kolonizovaly [[Spojené království|Velká Británie]] a [[Německé císařství]], začala misionářská činnost. Kolonizace byla spojena s rozvojem zemědělství. Velice časté bylo nelidské zacházení s otroky, masakry a brutální represe vůči obyvatelstvu. Roku 1885 byl vyhlášen německý protektorát [[Německá Nová Guinea]] nad severními ostrovy, v roce [[1893]] vyhlásili Britové nad jižními ostrovy souostroví [[Britský protektorát Šalomounovy ostrovy]]. K protektorátu byly postupně přidány okolní vzdálenější ostrovy. V roce [[1900]] přešly pod britskou správu některé z německých [[Severní Šalomounovy ostrovy|severních Šalomounových ostrovů]], ostrovy Buka a Bougainville však zůstaly pod kontrolu [[Německo|Německa]]. Britský protektorát tak dostal zhruba hranice dnešního státu.
 === Druhá světová válka ===
-[[Soubor:Japanese Conquest of New Guinea Bismarcks Solomons.jpg|thumb|left|Japonský postup v jihozápadním Pacifiku, včetně obsazení Šalamounových ostrovů]]
+[[Soubor:Japanese Conquest of New Guinea Bismarcks Solomons.jpg|thumb|left|Japonský postup v jihozápadním Pacifiku, včetně obsazení Šalomounových ostrovů]]
-[[Soubor:Caste Solomon islands-battles3.jpg|thumb|left|Významné bitvy šalamounské kampaně 1942 - 1943]]
+[[Soubor:Caste Solomon islands-battles3.jpg|thumb|left|Významné bitvy šalomounské kampaně 1942 - 1943]]
-Po vypuknutí druhé světové války byla většina obyvatel evakuována do [[Austrálie]]. Zemi obsadili [[Japonsko|Japonci]] a začali odtud letecky útočit na zásobovací lodě plující z [[Spojené státy americké|USA]] do [[Austrálie]] a [[Nový Zéland|Nového Zélandu]]. [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenci]] znepokojeni tímto vývojem se rozhodli toto strategické místo vrátit pod svou kontrolu. Ráno 7. srpna [[1942]] se Spojenci vylodili na ostrově [[Guadalcanal]] a tím začala jedna z nejdůležitějších a nejkrvavějších [[Bitva o Guadalcanal|bitev mezi japonskými a spojeneckými silami]] v [[Tichomoří]]. Po krvavých bojích byli Japonci 7. února [[1943]] z ostrova vytlačeni. Byla to první pozemní bitva, ve které Spojenci porazili Japonce. Spojenci poté zahájili postup na západ přes Šalamounovo souostroví směrem k [[Rabaul]]u. Na některých ostrovech zůstaly japonské posádky izolované až do konce války.
+Po vypuknutí druhé světové války byla většina obyvatel evakuována do [[Austrálie]]. Zemi obsadili [[Japonsko|Japonci]] a začali odtud letecky útočit na zásobovací lodě plující z [[Spojené státy americké|USA]] do [[Austrálie]] a [[Nový Zéland|Nového Zélandu]]. [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenci]] znepokojeni tímto vývojem se rozhodli toto strategické místo vrátit pod svou kontrolu. Ráno 7. srpna [[1942]] se Spojenci vylodili na ostrově [[Guadalcanal]] a tím začala jedna z nejdůležitějších a nejkrvavějších [[Bitva o Guadalcanal|bitev mezi japonskými a spojeneckými silami]] v [[Tichomoří]]. Po krvavých bojích byli Japonci 7. února [[1943]] z ostrova vytlačeni. Byla to první pozemní bitva, ve které Spojenci porazili Japonce. Spojenci poté zahájili postup na západ přes Šalomounovo souostroví směrem k [[Rabaul]]u. Na některých ostrovech zůstaly japonské posádky izolované až do konce války.
 === Nezávislost ===
-Po válce se na ostrovy vrátili Britové. Od roku [[1948]] začíná na Šalamounových ostrovech působit organizace Maasina Ruhu. Tato skupina organizovala stávky a občanské nepokoje po celých ostrovech. Během 50. let však důležitost organizace začala klesat. V roce [[1960]] byl ustaven první politický systém na ostrovech a v roce [[1974]] byly přijaty všechny základní svobody a země byla nasměrována k parlamentní [[demokracie|demokracii]]. Autonomie byla udělena v roce [[1976]] a v roce [[1978]] Šalamounovy ostrovy vyhlásily nezávislost. V roce [[1980]] se konaly první svobodné volby. Země se stala členem [[Commonwealth]]u.
+Po válce se na ostrovy vrátili Britové. Od roku [[1948]] začíná na Šalomounových ostrovech působit organizace Maasina Ruhu. Tato skupina organizovala stávky a občanské nepokoje po celých ostrovech. Během 50. let však důležitost organizace začala klesat. V roce [[1960]] byl ustaven první politický systém na ostrovech a v roce [[1974]] byly přijaty všechny základní svobody a země byla nasměrována k parlamentní [[demokracie|demokracii]]. Autonomie byla udělena v roce [[1976]] a v roce [[1978]] Šalomounovy ostrovy vyhlásily nezávislost. V roce [[1980]] se konaly první svobodné volby. Země se stala členem [[Commonwealth]]u.
 === Současnost ===
 Od roku [[1998]] začalo panovat napětí mezi dvěma hlavními etniky na ostrovech, které vyvrcholilo v násilné střety. Vláda ztratila kontrolu nad většinou území a země se ocitla v chaosu. Mezinárodní síly vedené [[Austrálie|Austrálií]] ukončily nepokoje v roce [[2003]]. Napětí však v zemi trvá dál. V roce [[2006]] se konaly nové volby.
-. dubna [[2007]] zasáhlo Šalamounovy ostrovy [[zemětřesení]], které zapříčinilo následnou vlnu [[tsunami]]. Ostrovy byly zcela odříznuty od světa a svět se obával velkých ztrát na životech. Ale tyto domněnky se nevyplnily. Místní obyvatelé utekli před tsunami do hor. Celkové ztráty na životech tak činily přes 50 lidí, ale materiální ztráty byly obrovské.
+. dubna [[2007]] zasáhlo Šalomounovy ostrovy [[zemětřesení]], které zapříčinilo následnou vlnu [[tsunami]]. Ostrovy byly zcela odříznuty od světa a svět se obával velkých ztrát na životech. Ale tyto domněnky se nevyplnily. Místní obyvatelé utekli před tsunami do hor. Celkové ztráty na životech tak činily přes 50 lidí, ale materiální ztráty byly obrovské.
 == Hospodářství ==
-Šalamounovy ostrovy jsou rozvojový zemědělský stát. Z&nbsp;[[nerostné suroviny|nerostných surovin]] se těží [[zlato]]. Sklízí se [[Kokosový ořech|kokosové]] [[Oříšek (plod)|ořechy]], [[kopra]], [[palmová jádra]], [[Povijnice batátová|batáty]], [[taro]], [[jamy]], [[kakao]], [[tropické ovoce]] a [[koření]]. Pro živočišnou výrobu je důležitý [[rybolov]], [[ryby]] tvoří 20 [[Procento|%]] vývozu, dále chov [[prase|prasat]], [[Tur domácí|skotu]] a drůbeže. Nejvýznamnější je [[těžba dřeva]], která zajišťuje 60 % vývozu. Důležitá je i letecká [[doprava]].
+Šalomounovy ostrovy jsou rozvojový zemědělský stát. Z&nbsp;[[nerostné suroviny|nerostných surovin]] se těží [[zlato]]. Sklízí se [[Kokosový ořech|kokosové]] [[Oříšek (plod)|ořechy]], [[kopra]], [[palmová jádra]], [[Povijnice batátová|batáty]], [[taro]], [[jamy]], [[kakao]], [[tropické ovoce]] a [[koření]]. Pro živočišnou výrobu je důležitý [[rybolov]], [[ryby]] tvoří 20 [[Procento|%]] vývozu, dále chov [[prase|prasat]], [[Tur domácí|skotu]] a drůbeže. Nejvýznamnější je [[těžba dřeva]], která zajišťuje 60 % vývozu. Důležitá je i letecká [[doprava]].
 == Reference ==
@@ Řádek 100: / Řádek 90: @@
 == Externí odkazy ==
 * {{Commonscat}}
-* {{Wikislovník|heslo=Šalamounovy ostrovy}}
+* {{Wikislovník|heslo=Šalomounovy ostrovy}}
 * {{Citace elektronické monografie
  | titul = Solomon Islands - Amnesty International Report 2011
@@ Řádek 130: / Řádek 120: @@
  | jazyk = anglicky}}
 * {{Citace elektronické monografie
- | titul = Souhrnná teritoriální informace: Šalamounovy ostrovy
+ | titul = Souhrnná teritoriální informace: Šalomounovy ostrovy
  | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/salamounovy-ostrovy-2010-10-07.pdf
  | datum vydání = 2010-10-07
@@ Řádek 151: / Řádek 141: @@
 {{Austrálie a Oceánie}}
-[[Kategorie:Šalamounovy ostrovy| ]]
+[[Kategorie:Šalomounovy ostrovy| ]]
 [[Kategorie:Státy Austrálie a Oceánie]]
 [[Kategorie:Melanésie]]

Státy a území v Austrálii a Oceánii

Nezávislé státy	Austrálie • Cookovy ostrovy¹ • Federativní státy Mikronésie² • Fidži • Kiribati • Marshallovy ostrovy² • Nauru • Nový Zéland • Niue¹ • Palau² • Papua Nová Guinea • Samoa • Šalomounovy ostrovy • Tonga • Tuvalu • Vanuatu

Součásti suverénních států	Chile: (Velikonoční ostrov • Ostrovy Juana Fernándeze) • Indonésie: (Papua • Západní Papua • Papua Pengunungan • Střední Papua • Jižní Papua • Jihozápadní Papua) • Japonsko: (Boninské ostrovy • Minami Torišima) • Spojené státy: (Havaj • Palmyra)

Teritoria, kolonie a závislá území	Austrálie: (Ostrovy Korálového moře • Norfolk) Francie: (Francouzská Polynésie • Nová Kaledonie • Wallis a Futuna) Nový Zéland: (Tokelau) Spojené království: (Pitcairnovy ostrovy) Spojené státy: (Americká Samoa • Bakerův ostrov • Guam • Howlandův ostrov • Jarvisův ostrov • Johnstonův atol • Kingmanův útes • Midway • Severní Mariany • Wake)

¹Státy přidružené k Novému Zélandu. ²Státy přidružené ke Spojeným státům. ³Řazené také do jihovýchodní Asie