Roztoky (okres Praha-západ)
| Roztoky | |
|---|---|
 Celkový pohled od pražských Čimic | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Roztoky |
| Obec s rozšířenou působností | Černošice (správní obvod) |
| Okres | Praha-západ |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°9′31″ s. š., 14°23′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 8 971 (2023)[1] |
| Rozloha | 8,19 km²[2] |
| Nadmořská výška | 237 m n. m. |
| Počet domů | 2 232 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Městský úřad Roztoky Náměstí 5. května 2 252 63 Roztoky mu |
| Starosta | Jan Jakob |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Roztoky | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 539627 |
| Kód části obce | 403199 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Roztoky jsou město nacházející se severně od Prahy na levém břehu řeky Vltavy při ústí Únětického potoka.
Město Roztoky má jedinou část, která se rozkládá v katastrálních územích Roztoky u Prahy a Žalov na ploše 8,44 km².
Žije zde přibližně 9 000[1] lidí, pravděpodobně je však počet obyvatel vyšší, protože město zažívá v souvislosti s masívní bytovou výstavbou v posledních letech obrovský příliv nových obyvatel a někteří z nich sice v Roztokách bydlí, ale k trvalému bydlišti zůstávají nahlášeni jinde.
Historie
První písemná zmínka o Roztokách se nachází v panovnické listině z roku 1233, ve které byl zmiňován i Petr z Roztok,[4] podle archeologických nálezů ovšem bylo území Roztok osídleno nepřetržitě od mladší doby kamenné do raného středověku (archeologické lokality Levý Hradec a rozsáhlé slovanské osídlení na břehu Vltavy, u železničního přejezdu ve směru na Prahu, v místě silniční přeložky).
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (města) v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov[5]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
- 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
- 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[6]
- 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever [7]
- 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[8]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[9]
- 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[10]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ[11]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice
Rok 1932
V městysi Roztoky u Prahy (2954 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]
- Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, českoslov. kostel, sbor dobrovolných hasičů, společenstvo různých živností, továrna na globy, továrna na mýdla, luštírna semen, stavební družstvo, 2 stavitelé, továrna na svíčky, 2 velkostatky,
- Služby (výběr): 3 lékaři, zubní lékař, 2 zvěrolékaři, 2 autodrožky, 2 biografy (Sokol, Svoboda), cukrář, drogerie, hodinář, 12 hostinců, hotel Sakura, inženýr, knihař, 2 lázně, 2 restaurace (Maximiliánka, V háji), Městská spořitelna v Kralupech n. Vlt., Občanská záložna, Okresní záložna hospodářská, sdružení pro zásobování vodou, 4 zedničtí mistři.
V obci Žalov (1767 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Roztok) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13]výroba cementového zboží, cihelna, drogerie, obchod s dřívím, družstvo pro rozvod elektrické energie v Žalově, galanterie, 2 holiči, 7 hostinců, 2 kapelníci, konsum Včela, 2 krejčí, továrna na kůže, pekař, pokrývač, porodní asistentka, radiopotřeby, 10 rolníků, 3 řezníci, 10 obchodů se smíšeným zbožím, švadlena, 3 trafiky, truhlář, obchod s uhlím, zahradnictví, 2 zámečníci, 2 zedničtí mistři
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
Počet obyvatel je uváděn za Roztoky u Prahy podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších městech Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[14][15] V celé roztocké aglomeraci nicméně žije necelých 10 tisíc obyvatel.
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 148 | 1 213 | 1 367 | 1 575 | 1 941 | 2 609 | 4 769 | 5 272 | 5 905 | 6 146 | 6 138 | 5 756 | 5 733 | 8 140 |
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 139 | 161 | 165 | 188 | 305 | 357 | 778 | 1 159 | 1 187 | 1 245 | 1 331 | 1 467 | 1 592 | 1 958 |
Náboženství
Ve městě a okolních obcích působí římskokatolická farnost Roztoky u Prahy, farním kostelem je kostel Narození sv. Jana Křtitele na náměstí 5. května. V Jeronýmově ulici se pak nachází Husův sbor náboženské obce Církve československé husitské v Roztokách u Prahy. Ve městě působí také místní společenství Bahá'í.[16]
Pamětihodnosti
Součástí Roztok je národní kulturní památka Levý Hradec, který leží v katastru bývalé samostatné obce Žalov. Na místě staršího osídlení vzniklo v 9. století slovanské opevněné hradiště, které se stalo sídlem nejstarších přemyslovských knížat. Za vlády prvního historického knížete Bořivoje zde vznikla rotunda sv. Klimenta, objevená pod podlahou nynějšího kostela, ve které byl roku 982 Slavníkovec Vojtěch zvolen druhým pražským biskupem. U kostela se nachází hřbitov. Je na něm pohřbeno i 11 obětí transportu smrti z konce druhé světové války. Nedaleko odsud je i památník transportu smrti.
Další významnou památkou je roztocký zámek, ve kterém dnes sídlí Středočeské muzeum. Původně zde stála vodní tvrz ze 13. století v podobě hranolové věže obkroužené hradbou. Během vlastnictví Reinharda z Mühlhausenu koncem 14. století[17] byl na místě hradby postaven nový palác s dvěma věžemi a kaplí (z ní se zachoval arkýř pod věží). Ve druhé polovině 15. století pak přestavěl hrádek pozdně goticky Bedřich z Donína. Podobu dvoupatrového renesančního zámku s arkádovým nádvořím dal tvrzi po roce 1565 tehdejší majitel David Boryně ze Lhoty. Z řady majitelů, kteří tvrz/zámek vlastnili vždy jen krátkou dobu vyčnívá rod Lichtenštejnů, kteří jej získali po bitvě na Bílé Hoře a podrželi si jej ve vlastnictví až do roku 1803, tedy plných 180 let.[4] V první polovině dvacátého století došlo ke zchátrání neosídleného areálu, o jeho záchranu a rekonstrukci se postarala skupina vlastivědných pracovníků, kteří v roce 1957 založili muzeum. V roce 1961 byl zrekonstruovaný zámek zpřístupněn veřejnosti.[4] V jeho prostorách se nyní uskutečňují tematické výstavy a různé kulturní akce. Během povodní v roce 2002 hladina řeky překonala vysoké hráze okolo zámku a sousedního Výzkumného ústavu antibiotik a biotransformací a obojí bylo vytopeno.
Roztoky přelomu 19. a 20. století byly atraktivním výletním a rekreačním místem. Z tohoto období pochází většina vil v Tichém údolí, které si zde postavili jako svá rekreační sídla mnozí ze zámožných Pražanů. Mezi jinými také Joe Hloucha, cestovatel a spisovatel, jehož vila a Hotel Sakura z 20. let 20. století jsou postaveny v japanizujícím stylu.[4] Z budovy hotelu, který hostil nejvýznamnější osoby předválečného československého kulturního života, je nyní nemocnice a při přestavbě v 70. letech 20. století došlo k jejímu architektonickému znehodnocení. Sousední vila zůstala zachována. Na náměstí 5. května stojí kostel Narození sv. Jana Křtitele, který byl upraven ze sýpky v letech 1865–1867. Před ním stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1845.
V letech 1945 – 1948 byla necitlivě v sousedství Roztockého zámečku vybudována "penicilinka", továrna na výrobu penicilinu, pozdější Výzkumný ústav antibiotik a biotransformací.[4] V roce 1960 se Roztoky spojily s obcí Žalov a v roce 1968 byly povýšeny na město.
Další pamětihodnosti
- Socha sv. Jana Nepomuckého u kostela sv. Jana Křitele z roku 1845.
- Pomník padlým židům kousek od kostela sv. Jana Křitele.
- Busta Václava Vackáře v ulici Školní náměstí a v samé ulici socha k úctě padlým vojákům z první a druhé světové války.
- Husův sbor z roku 1935, který nechal postavit Jaroslav Čapek, o něž je i opřena socha Jana Husa.
- Kaplička v ulici Za Potokem.
- Památník padlým obětem z první světové války nacházejícím se na Levém Hradci.
Osobnosti
Významní občané zejména z přelomu 19. a 20. století:[4]
- Albín Bráf (1851–1912), politik, přední český národohospodář začátku 20. století
- František August Brauner (1810–1880), advokát a český poslanec říšského sněmu
- Zdenka Braunerová (1858–1934), malířka
- Barbora Markéta Eliášová (1885–1957), cestovatelka a spisovatelka
- Joe Hloucha (1881–1957), cestovatel a spisovatel
- Ludwig von Löhner (1812–1852), českoněmecký a rakouský politik
- Čeněk Ryzner (1845–1923), lékař, archeolog, objevitel místní únětické a řivnáčské kultury
Současnost
Od roku 2005 vzniká v Roztokách nová čtvrť Solníky. Na místě bývalého pole na severozápad od centra vyrostlo několik obytných domů a na více než 200 pozemcích se staví rodinné domy a v plánuje se jejich dostavba. Výstavba však probíhá i v jiných částech Roztok – např. v Žalově probíhá výstavba nové části Panenská a chystá se další výstavba nové části zvaná Dubečnice, která vyroste za zastávkou U rybníčku.[18]
Z Roztok do centra Prahy trvá cesta kratší dobu než z některých částí Prahy (vlakem 17 minut). Proto se Roztoky stávají satelitním sídlištěm Prahy.
Hospodářství
Velká část obyvatel Roztok pracuje mimo město – většina z nich dojíždí za prací do Prahy. Význam zemědělství se stejně jako ve většině dalších českých obcí snižuje, částečně i tím, že se na polích v Roztokách staví nové domy. Stavebnictví je tedy v současné době v Roztokách nejdůležitější průmysl.
Největší továrnou v Roztokách je bývalá tzv. penicilínka (posléze ICN Czech Republic a nyní VUAB Pharma a.s.) postavená v letech 1945 až 1948, která nebyla obyvateli pro svůj zápach příliš oblíbená.[19]
Žurnalistika
Ve městě každý měsíc vychází periodikum s názvem Odraz, na jehož vzniku se podílejí nebo v minulosti podíleli Ladislav Doležal, Josef Chytil, Stanislav Boloňský a Václav Král . Publikace má informovat občany Roztok o aktuálním dění ve městě, na úřadě, ale i v okolních obcích. Dále pak dává prostor reklamám živnostníků z města[20].
Městský znak
Právu užívat městský znak bylo Roztokům uděleno 17. května 1968.
Městský znak je tvořen štítem svisle rozpolcený na dvě poloviny. V pravé části stříbrné poloviny je umístěna černá přemyslovská orlice se žlutým jazykem, zobákem a pařáty. Přes prsa a křídla má orlice půlměsíc zakončený stříbrnými trojlístky a je obklopena červenými plaménky. V levé části v červené polovině je stříbrný třešňový květ.
Geografie
Roztoky jsou rozprostřeny na ploše čítající 844 ha s velmi proměnlivými terénními útvary. Zároveň zasahují do přírodní rezervace Údolí Únětického potoka. Nejvyšším kopcem je Stříbrník (311,2 m n.m ) jako další je oblast Na Vršcích a následně Řivnáč.[21]
Vodstvo
Nejvýznamnější vodním tokem, který Roztokami protéká je Vltava. Jako dalším je Únětický potok, který se vlévá do Vltavy.V nejbližších letech by tu měla vyrůst lávka, která by měla nahradit stávající přívoz. Lávka by právě měla propojit Roztoky s Klecany.
Podnebí
Podnebí je suché a teplé. Průměrná roční teplota je 8,2 °C a průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí okolo 500 mm.
Turistika
Městem vedou cyklotrasy č. 2 Roztoky - Suchdol - Únětice - Úholičky - Klecany - Vltavská pravobřežní cyklotrasa Praha - Statenice a další
Územím města vedou turistické trasy:
Roztoky - Maxmiliánka - Alšova vyhlídka - Únětice - Černý Vůl - Statenice - Velké Přílepy - Noutonice - Okoř - Libochovičky.
Roztoky - Svojsíkovy sady - Za Hájem - Vyhlídka na údolí Vltavy - Suchdol.- Roztoky - Klecanský přívoz - Přemýšlení - Zdiby - Ďáblice hvězdárna - Kobylisy.
Roztoky - Klecanský přívoz - Levý Hradec - Řivnáč - Úholičky - Úholičský přívoz.- Roztoky Žalov zastávka - Řivnáč - Úholičky - Černý Vůl - Statenice - Svatá Juliána - Přední Kopanina.
Partnerská města
Školství
Ve městě se nachází základní škola se dvěma pracovišti. V Žalově jsou pouze 1.-5. třída; v Roztokách jsou pak všechny ročníky. U žalovské školy je uvažováno s dostavbou.[22]
Doprava
Současnost
Do města vede od Prahy přes Sedlec podél Vltavy tehdejší Velvarská silnice, nyní silnice silnice II/242, která v Roztokách vyjede serpentinou z údolí Vltavy a po pláni pokračuje do Velkých Přílep. V roce 2010 byla v jižní části Roztok přeložena na novou komunikaci k Vltavě, čímž zanikl železniční přejezd u hranice Roztok a Sedlce. Výstavbě předcházel a dokončení oddálil rozsáhlý archeologický průzkum s bohatými nálezy.
Autobusy historie
V rámci součastnostie do města jezdí autobusy z Prahy-Dejvic z oblasti Vítězného náměstí, od stanice metra Dejvická. Cílové stanice se během historie měnily. Kromě spojů končících v Roztokách některé spoje pokračovaly například na Svrkyni, Úholičky, Lichocevci, Okoři, do Velkých Přílep či do Únětic. Po desetiletí sem jezdily linky středočeského národního podniku ČSAD, v 90. letech na této trase soupeřili dva soukromí dopravci, JUDr. Jan Hofmann a roztocký dopravce Jiří Hubáček. 7. července 1997 sem byla zavedena Pražská integrovaná doprava, a to linka 350 na Okoř, 23. května 1998 přibyla linka 340 do Velkých Přílep, obě linky provozoval podnik ČSAD Kladno a. s. Od 14. prosince 2008 byla linka 340 zkrácena na Levý Hradec a její provozování převzal Dopravní podnik hl. m. Prahy (který za ni vyměnil linku 356) a spoje jedoucí do Velkých Přílep byly převedeny na linku 350 a přestaly zajíždět na Levý Hradec. K začátku roku 2014 jezdí tři příměstské linky Pražské integrované dopravy, z toho dvě denní a jedna noční. V Roztokách se nacházejí autobusové zastávky „Roztoky, nádraží “, „Roztoky, Tyršovo náměstí“, „Roztoky, U rybníčku“ a „Roztoky, rozcestí Žalov“. Na denní lince 350 a noční lince 604, které provozuje ČSAD MHD Kladno a. s., i na lince 340, kterou provozuje Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., ta navíc zajíždí do konečné „Roztoky, Levý Hradec“.
Autobusy 2017
Od 2. března 2014 je zavedena midibusová linka 359, která do Roztok v pracovních dnech jezdí z pražského Suchdola přes Únětice. Tato linka obslouží nově i části Roztok mimo hlavní silnici, nově jsou zřízeny zastávky „Roztoky, Solníky“, „Roztoky, Masarykova“ a konečná „Roztoky, Bělina“. Do budoucna je plánováno rozšíření do Úholiček a možná dalších obcí v okolí.
Vlaky
Městem podél levého břehu Vltavy vede dvoukolejná elektrizovaná železniční trať Praha – Kralupy nad Vltavou – Děčín, která je součástí celostátní dráhy. Je zařazená do evropského železničního systému, součást 1. tranzitního koridoru. Na trati byla doprava zahájena roku 1850. Na území města leží železniční stanice Roztoky u Prahy a zastávky Roztoky-Žalov a Úholičky.
V Roztokách zastavují dvě železniční linky pražského systému Esko, a to linka S4 (Praha – Kralupy nad Vltavou – Hněvice) (v jízdním řádu č. 090) a linka S41 z Roztok do Prahy-Libně, o víkendech až do Prahy-Hostivaře (v jízdním řádu č. 091). V zastávce Roztoky-Žalov a ve stanici Roztoky u Prahy staví v pracovní dny 29 párů osobních vlaků, o víkendech 20 párů osobních vlaků, expresy a rychlíky zde projíždějí.
Přívoz
Na severním okraji Roztok je v provozu přívoz do Klecánek. V územní studii představené v červenci 2016 se uvažuje do budoucna nahradit přívoz lávkou pro pěší a cyklisty.[23] Podobně hovoří i návrh územního plánu z roku 2017. V něm se objevuje i návrh na přívoz Žalov–Řež v prostoru vlakové zastávky Roztoky-Žalov.[24]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d e f Město Roztoky [online]. Městský úřad Roztoky [cit. 2009-01-19]. Kapitola Z historie Roztok. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 198/1928 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1490. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1928. (česky a německy)
- ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54.
- ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Kontakt - Bahá’í společenství České republiky. www.bahai.cz [online]. [cit. 2018-09-29]. Dostupné online.
- ↑ HŮRKA, Martin. Mühlhausenové - rod stavitelů roztocké tvrze. Středočeský vlastivědný sborník. 2011, roč. 29, s. 34-35.
- ↑ http://www.roztoky.cz/regulacni-plany
- ↑ Ekologické zátěže ve městě - smrdí a staví… text zastupitele Roztok za SZ z roku 2011
- ↑ http://www.roztoky.com/odraz/
- ↑ http://www.roztoky.cz/userfiles/file/authority/strategicky-plan.pdf
- ↑ http://www.zsroztoky.cz/index.php?type=Contact&id=5
- ↑ BENEŠ, Tomáš; JAKOB, Jan. Územní studie lokality Přívoz. Odraz. 2016-07-29, s. 12–13. Dostupné online.
- ↑ Územní plán Roztoky – Návrh pro společné jednání [online]. Červen 2017 [cit. 2018-01-27]. S. 13. Dostupné online.
Literatura
- HOLUB, Jan Bohumil. Odkryté poklady : Paměti děje- a místnopisné vikariátního obvodu Libockého. Praha: vl.n., 1893. Dostupné online. -kapitola Fara Roztoky, s. 142-149.[nedostupný zdroj]
- PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. Dostupné online. Kapitola Roztoky, fara, s. 96-102.[nedostupný zdroj]
