Olomouc

Šablona:Infobox statutární město Olomouc (německy Olmütz, polsky Ołomuniec, latinsky Eburum nebo Olomucium) je statutární město na střední Moravě a centrum Olomouckého kraje, rozkládající se v Hornomoravském úvalu na řece Moravě, obklopené úrodnou krajinou Hané. Ve městě o rozloze 10 336 ha žije 100 752 obyvatel (ke 31. březnu 2005). Střed města leží v nadmořské výšce 219 metrů nad mořem na zeměpisných souřadnicích 49°45´ severní šířky a 17°15´ východní délky. Nejnižším bodem Olomouce je řeka Morava na jihu Olomouce. Olomouc byla vedle Brna historicky politickým centrem Moravy, dnes v Olomouci sídlí Univerzita Palackého a arcibiskupství, město je tedy pro celou Moravu centrem duchovní správy a střediskem vzdělání.

V historickém jádru města, obklopeném rameny řeky Moravy, jehož formování bylo započato počátkem 11. století a dokončeno v polovině 19. století, je situováno několik velkých náměstí, z nichž na Horním náměstí je umístěna radnice s orlojem z 15. století, Herkulova a Caesarova kašna, a především památka UNESCO sloup Nejsvětější Trojice, postavený v roce 1740. Pozoruhodný je také arcibiskupský kostel dóm sv. Václava, kde roku 1469 prohlásila část českých a moravských pánů uherského krále Matyáše Korvína králem českým a kde se taktéž nachází hrobka českého krále Václava III., zavražděného roku 1306 právě v Olomouci (jeho smrt znamenala vymření hlavní linie panovnického rodu Přemyslovců). Na druhé straně historického jádra je budova Univerzity Palackého (dříve známá jako Univerzita císaře Františka, založená v roce 1573, zrušená roku 1860 a obnovená roku 1946).

Historie

Hlavní článek: Dějiny Olomouce

Významnými historickými událostmi Olomouce jsou:

10. století - vznik města
11. století - založení hradu Olomouc
1306 - zavřaždění krále Václava III. a vymření Přemyslovců
1573 - založena Univerzita císaře Františka, její zrušení r. 1860, obnovená r. 1946 jako Univerzita Palackého
1716 - 1754 vybudován sloup Nejsvětější Trojice a r. 2000 vyhlášen památkou světového kulturního dědictví UNESCO

Počet obyvatel

1638 (před švédskou okupací) – 30 000 obyv.
1650 (odchod švédských vojsk z Olomouce) – 1675 obyv.
polovina 19. století – asi 20 000 obyv.
začátek první světové války (1914) – asi 22 000 obyv. (včetně více než 4 000 vojáků)
1921 – 57 206 obyvatel
před druhou světovou válkou – ?? ??? obyvatel (odsun Němců)
1947 – přes 58 000 obyvatel ^[1]
1979 – 102 501 obyv. ^[2]
1985 – 105 513 obyv. ^[3]
1991 – 105 537 obyvatel
1996 – 104 380 obyvatel
k 1. 3. 2001 – 103 293 obyv. (muži 48 961, ženy 54 332) ^[4]
ke 31. 12. 2002 – 101 624 obyv.
ke 31. 12. 2003 – 101 268 obyv.
ke 31. 3. 2005 – 100 752 obyv.

2015 (prognóza) – 112 700 obyvatel ^[5]

Primátoři

1851 - 1865 Franz Kreilm
1865 - 1866 Franz Hein
1866 - 1872 Dr. Karl Borom. Johann Nep. Alois Schrötter
1872 - 1896 Josef von Engel
1896 - 1918 Karl Brandhuber
1918 - 1919 vládní komisař
1919 - 1923 Dr. Karel Mareš
1923 - 1939 Dr. Richard Fischer
1939 - 1941 Dr. Fritz Czermak
1942 - 1945 Dr. Julius Schreitter
1945 - 1947 Václav Stibor - Kladenský
1947 - 1949 Jan Kučera
1949 - 1950 Ladislav Bernatský
1950 - 1956 Antonín Eliáš
1957 - 1960 Josef Drmola
1960 - 1970 František Řeháček
1970 - 1986 Dr. Jan Tencian
1986 - 1989 Ing. Josef Votoček
1989 - 1990 Břetislav Baran
1990 - 1994 Milan Hořínek Ph.D.
1994 - 1998 RNDr. Ivan Kosatík
1998 - 2006 Ing. Martin Tesařík
2006 - 2010 Martin Novotný

Kultura v Olomouci

divadla:

Moravské divadlo [1] (dříve divadlo Oldřicha Stibora)
Divadlo hudby je každoročně v dubnu až květnu hlavním pořadatelem mezinárodního festivalu Divadelní Flora
Moravská filharmonie [2] pořádá mezinárodní hudební festival Olomoucké hudební jaro a Mezinárodní varhanní festival

muzea:

Vlastivědné muzeum - od r. 1951
Muzeum moderního umění - má asi 60 000 sbírkových předmětů
Arcidiecézní muzeum - od r. 2006

výstavy:

1966 - Olomoucké výstavní sady → 1970 - Flora Olomouc → 2000 - Výstaviště Flora Olomouc, a.s.

kulturní akce:

Academia film Olomouc (AFO) [3] - od r. 1966 festival dokumentárních filmů, od r. 1992 s mezinárodní účastí

ZOO Olomouc [4]

Architektura Olomouce

Hlavní článek: Architektura Olomouce

Historická část města je chráněna jako městská památková rezervace.

Dominantou města je dóm sv. Václava. Dalšími významnými stavbami je např. Zdíkův palác (dříve Přemyslovský palác), olomoucká radnice s orlojem, sloup Nejsvětější Trojice se souborem barokních kašen, mnoho významných kostelů a další.

Kašny

Hlavní článek: kašny v Olomouci

konec 17. století:
- 1683 Neptunova kašna (na Dolním náměstí) - autoři: gdaňský sochař Michael Mandík a olomoucký kameník Václav Schüler
- 1687 Herkulova kašna (na Horním náměstí) - stejní autoři
začátek 18. století:
- 1707 Jupiterova (na Dolním náměstí) autor původní sochy sv. Floriána: Václav Render; 1735 přestavěna autor: tyrolský sochař Filip Sattler
- 1709 Tritónů (Náměstí republiky) - autor: olomoucký měšťan a kameník Václav Render
- 1725 Caesarova (na Horním náměstí) - autor: Václav Render
- Delfínova kašna z r. 1725 od sochaře Filipa Sattlera znovuobjevená r. 2005 na dvoře ZŠ Na hradě umístěna před dominikánský klášter v Sokolské ulici
- 1727 Merkurova kašna (mezi obchodním domem Prior a hotelem Národní dům) - autoři: Václav Render a Filip Sattler
2002 Ariónova kašna na Horním náměstí od sochaře Ivana Theimera

Parky v Olomouci

Čechovy sady
Smetanovy sady - r. 1866 byla vysázena jírovcová a lipová alej ve Smetanových sadech a slavnostně ji otevřel František Josef I. Od roku 1919 jsou stromy přiřezané do vysokých rovných stěn díky prvnímu českému správci parku Emanuelu Černému.
Bezručovy sady a rozárium se sbírkou 40 tisíc keřů růží. Existence části rozária je nyní ohrožena výstavbou tenisových kurtů. [[5]], [zmo/2005/20zmo 131205 zap.doc]

Rozloha všech parků je více než 47 ha. Délka hlavních alejí je téměř 2,5 km.

Pamětní desky, erby a podobné

bitva u Bachmače - pamětní deska na tř. 1. máje (obrázek)
Maxmilián Josef Sommerau-Beckh - erb na budově „staré univerzity“ (obrázek)
János Bolyai - pamětní deska na tř. 1. máje (obrázek)
J. R. Demel - busta na ulici 8. května
František z Ditrichštejna - erb v ulici Wurmova č. 6 (obrázek)
Josef Dobrovský - busta v knihovně kláštera Hradisko (obrázek)
etnograf a archeolog, prof. Jan Havelka (1839-1886) - pamětní deska na Biskupském náměstí
Gilbert du Motier, markýz de La Fayette - pamětní deska na náměstí Republiky (obrázek)
Leoš Janáček - reliéf na Tř. Svobody (obrázek)
Alois Jirásek - reliéf na Tř. Svobody (obrázek)
Tomáš Garrigue Masaryk - pomník/socha před budovou Pedagogické fakulty na Žižkově náměstí
Gregor Johann Mendel - pamětní deska na budově Cyrilometodějské teologické fakulty UP Olomouc (obrázek)
Karel II. z Lichtenštejna - erb v ulici Wurmova č. 13 (obrázek), dva erby na portálech budovy olomouckého arcibiskupství (ulice Wurmova), erb na portálu v ulici Křížkovského 3.
Matyáš Korvín - renesanční idealizované zobrazení, kartuš na domě ve Štítného ulici (obrázek)
Jan Evangelista Kosina - pamětní deska na Křížkovského ulici (obrázek)
Pavel Křížkovský - pamětní deska na Křížkovského ulici (obrázek)
Karel Kryl - pamětní deska na tř. 1. máje (obrázek)
Marie Kudeříková - busta v Kateřinské ulici (obrázek)
Hana Kvapilová - reliéf na Tř. Svobody (obrázek)
Leopold Mozart a Wolfgang Amadeus Mozart - pamětní deska na Dolním náměstí (obrázek)
Wolfgang Amadeus Mozart - pamětní deska na Václavském náměstí (obrázek)
Božena Němcová - socha v Čechových sadech (obrázek)
Jan Nepomucký - socha na Václavském náměstí (obrázek)
Josef Nešvera - pamětní deska na Komenského ulici (obrázek)
Jan Ošťádal - pamětní deska na Sokolské ulici
Jan Radecký z Radče - pamětní deska na Edelmannově paláci (obrázek)
Jan Sarkander - socha na Sarkandrově kapli (obrázek)
Bedřich Smetana - památník ve Smetanových sadech (obrázek)
Miroslav Tyrš - busta u TJ Lokomotiva (obrázek)
Eduard Vojan - reliéf na Tř. Svobody (obrázek)
archeolog a speleolog Jindřich Wankl (1821-1897) - pamětní deska na Biskupském náměstí
Ignát Wurm - pamětní deska na tř. 1. máje (obrázek)
Dr. Eduard Konrad Zirm - pamětní deska na budově oční kliniky (obrázek)
JUDr. Jan Žáček - busta na Národním domě v ulici 8. května
Bedřich Václavek - pamětní deska na budově vědecké knihovny (obrázek)
několik erbů na Křížkovského ulici, 1× na Mariánské ulici, erb na rohu Opletalovy a Pekařské ul.
sochy svatých a apoštolů na sloupu Nejsvětější Trojice

Případné další pamětihodnosti jsou uvedeny přímo u jednotlivých olomouckých biskupů a arcibiskupů nebo fotodokumentovány na commons.

Členění města

Olomouc se člení na 26 částí města (katastrální území), odpovídající původním historickým obcím.
Komise městských částí nejsou komisemi správních celků v pravém slova smyslu, ale poradní orgány rady města Olomouce. Podrobnosti jsou uvedeny ve statutu města Olomouce.

Členění města Olomouce
číslo	místní části	číslo	komise městských částí	poznámka
1.	Bělidla
3.	Černovír	1.	Černovír - Hradisko
2.	Droždín	2.	Droždín	oficiální stránky
4.	Hejčín	3.	Hejčín
5.	Hodolany			erb
6.	Holice	4.	Holice
7.	Chomoutov	5.	Chomoutov
8.	Chválkovice	6.	Chválkovice
9.	Klášterní Hradisko)
10.	Lazce	7.	Lazce
11.	Lošov	8.	Lošov
12.	Nedvězí u Olomouce	9.	Nedvězí
13.	Nemilany	10.	Nemilany
14.	Neředín	11.	Neředín	oficiální stránky
15.	Nová Ulice	12.	Nová Ulice
		13.	Nové Hodolany
16.	Nové Sady u Olomouce	14.	Nové Sady
17.	Nový Svět u Olomouce	15.	Nový Svět
18.	Olomouc-město
		16.	Olomouc-střed
		17.	Olomouc-západ
19.	Pavlovičky	18.	Pavlovičky
20.	Povel	19.	Povel	oficiální stránky
21.	Radíkov	20.	Radíkov
22.	Řepčín	21.	Řepčín
23.	Slavonín	22.	Slavonín
		23.	Staré Hodolany-Bělidla	oficiální stránky
24.	Svatý Kopeček	24.	Svatý Kopeček
		25.	Tabulový vrch
25.	Topolany u Olomouce	26.	Topolany
26.	Týneček	27.	Týneček	oficiální stránky

Panorama Olomouce od jihozápadu: nejvyšší je dóm sv. Václava, vlevo od něj věž kláštera Hradisko (za komínem), vlevo dvě věže chrámu Panny Marie Sněžné, vlevo od něj kostel sv. Michala (za komínem), vlevo (za silem) je věž od radnice a hned vedle část kostela sv. Mořice. Úplně na levém okraji fotky je výšková stavba s vodojemem (celá ta bílá krychle nahoře). V pozadí je kostel na Svatém Kopečku a napravo Radíkovská rozhledna. Vlevo od kostela na Sv. Kopečku je výšková budova poblíž hlavního nádraží a dále vlevo je vidět šedé odsířovací zařízení teplárny Olomouc a komín teplárny.

Vodní hospodářství, elektřina, teplo, plyn

Jako jediné město v České republice má zachovalou parní vodárnu a jako jediné město v ČR s více než 100 000 obyvateli je 100 % zásobováno vodou z podzemních zdrojů. Vydatnost zdrojů:

Olomouc-Černovír 300 l / s (část lze použít bez úpravy)
Příkazy 250 l / s
Litovel 160 l / s (lze použít bez úpravy)
Senice na Hané 50 l / s (lze použít bez úpravy)

Město spotřebuje denně asi 27 000 m³ vody. Čistírna odpadních vod je v části Olomouc-Nové Sady. Dodavatelem vody, provozovatelem vodovodů, kanalizace a čistírny je Středomoravská vodárenská a.s.

Elektřinu rozvádí v síti vysokého a nízkého napětí Severomoravská energetika a.s.

Teplo vyrábí teplárna na uhlí a výtopna na mazut a zemní plyn. Teplo rozvádí síť horkovodů a parovodů. Dodavatel: Moravskoslezské teplárny, Teplárna Olomouc.

Zemní plyn rozvádí plynovody po celém území města Severomoravská plynárenská a.s.

Doprava

SPZ automobilů: M (stará: OM, OL, OC)
vlakové nádraží, autobusové nádraží, místní letiště v Neředíně.

Městská hromadná doprava

Šablona {{Viz též}} vyžaduje alespoň jeden odkaz!

Již v roce 1845 začaly jezdit mezi centrem města a vzdáleným nádražím omnibusy. Ty ale kapacitně nedostačovaly, proto byla na tomto úseku v roce 1899 postavena tramvajová trať. Postupně byly tratě prodlužovány, od roku 1940 probíhalo jejich postupné zdvoukolejňování. V 50. letech došlo k rozsáhlé reorganizaci tramvajové dopravy ve středu města. V roce 1997 došlo k poslednůmu prodloužení - byla postavena trať na třídě Kosmonautů, která pomohla přetíženému úseku přes centrum.

V roce 1927 se Olomouc stala prvním moravským městem s vlastní autobusovou dopravou.

Školství

Vysoké školy

Univerzita Palackého - http://www.upol.cz
Moravská vysoká škola - soukromá vysoká škola neuniverzitního typu, bakalářské vzdělání, obory: Ekonomika a management, Podnikové a informační systémy.

Střední školy

Sport

kluby:

SK Sigma Olomouc - fotbalový klub
HC Olomouc - hokejový klub
Skokani Olomouc - baseballový klub
1.HFK Olomouc - fotbalový klub
a další ...

sportoviště:

fotbalový stadion Sigmy (Andrův stadion), zimní stadion, plavecký stadion, lanové centrum,

Zdravotnictví

(stav r. 2002)^[6]: počet lékařů: 1084, počet lékařů na 1 obyv. 95, počet lůžek ve zdravotnictví na 1000 obyv.: 19, nemocnice: 3, ordinace praktického lékaře: 147, odborné ordinace a pracoviště: 197, lékárny: 21, ostatní zdravotnická zařízení: 11. Celkem zdravotnických zařízení: 379.

Kriminalita

rok - počet trestných činů / objasněno:

1996 - 6392 / 205
1997 - 5946 / 2157
1998 - 6320 / 2308
1999 - 5883 / 2320
2000 - 4999 / 2116
2001 - 4239 / 2167

Další

sídlo Velitelství pozemního vojska a od 1. prosince 2003 je v Olomouci sídlo Velitelství společných sil Armády ČR.
sídlo Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje [6]

Podívejte se také na

Asteroid 30564 Olomouc (anglicky: 30564 Olomouc)

Doporučená literatura

Čermák M. (2002) Olomoucká řemesla a obchod v minulosti. - Memoria, Olomouc. ISBN 80-85807-19-X.
Kuch-Breburda, M. & Kupka, V. (2003) Pevnost Olomouc. - FORTprint, Dvůr Králové nad Labem. ISBN 80-86011-21-6.
Lenková J. (2004) Tajemná města Olomouc. - Regia, Praha, 207 pp. ISBN 80-86367-41-X.
Nešpor V. (1998) Dějiny města Olomouce. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 347 pp. ISBN 80-7198-343-8.
Rusinský J. (2004) Po stopách minulosti olomoucké městské části Neředín. - Votobia, s. r. o., Olomouc.
Schindler A. (1998) Tajemná Olomouc aneb Olomouc jak ji neznáte. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 143 pp. ISBN 80-7198-330-6.
Schindler A. (2001) Tajemná Olomouc II. - Votobia, s. r. o., Olomouc. ISBN 80-7198-483-3.
Schindler A. (2003) Tajemná Olomouc III. aneb Olomouc jak ji neznáte. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 128 pp. ISBN 80-7220-147-6.
Spáčil V. (1998) Odměna za věrnost a statečnost. - Danal, Olomouc. ISBN 80-8597-55-3.
Spáčil V. (1999) Olomoucká domovní znamení. - Danal, Olomouc. ISBN 80-85973-421.
Tichák M. (1997) Vzpomínky na starou Olomouc. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-184-2.
Tichák M. (2000) Paměť olomouckých přeměstí. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-477-7.
Tichák M. (2002) Příběhy olomouckých pomníků. - Burian a Tichák, s. r. o., Olomouc.
Tichák M. (2005) Když padly hradby: Olomouc na přelomu staletí. - Burian a Tichák, s. r. o., Olomouc. ISBN 80-903687-1-9.
Válka Z. (2001) 1758 - Olomouc a Prusové: hrdá pevnost Marie Terezie. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-477-9.
Válka Z. (2001) Olomouc pod hákovým křížem: temná léta okupace 1939-1945. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-517-1.
..... Olomouc. Zaniklý hrad v bývalém „hlavním městě“ Moravy. - Beatris.