Katedrála svatého Václava

Kostel svatého Václava
Pohled na olomouckou katedrálu ze spodní části Václavského náměstí
Místo
stát	Česká republika
kraj	Olomoucký kraj
obec	Olomouc
zeměpisné souřadnice	49° 35′ 52″ s. š., 17° 15′ 45″ v. d.
Základní informace
náboženství	křesťanství
církev	římskokatolická církev
provincie	Moravská církevní provincie
diecéze	Arcidiecéze olomoucká
děkanát	Olomouc
farnost	sv. Václava
datum posvěcení	1131
světitel	Jindřich Zdík
Architektonický popis
stavební sloh	novogotika
typ stavby	katedrála
výstavba	cca od 1100, současná podoba 1204–1892
Specifikace
výška	věž: 100,65 m
Odkazy
adresa	Václavské náměstí
oficiální web	http://www.oldom.cz/
multimediální obsah na Commons

Katedrála svatého Václava (Dóm svatého Václava, metropolitní katedrála svatého Václava) se nachází na Moravě na Václavském náměstí v Olomouci. Původně je starší, jde o domovskou katedrálu Olomoucké římskokatolické arcidiecéze, která může být považována za jeden z nejkrásnějších příkladů novogotické architektury v Českých zemích. Její stavba byla zahájena kolem roku 1100 a roku 1131 byla vysvěcena. Patří mezi skvosty středoevropské středověké architektury. Náměstí bylo pojmenováno roku 1929 na památku tisícího výročí úmrtí sv. Václava.

Popis

Katedrála představuje výraznou dominantu města Olomouce a to především svojí hlavní věží, jejíž výška 100,65 metrů z ní činí druhou nejvyšší kostelní věž v České republice a nejvyšší novogotickou věž v České republice. V katedrále je také umístěn největší zvon na Moravě Sv. Václav.

Uvnitř se nalézá například renesanční kaple svatého Stanislava s bronzovým náhrobkem biskupa Kuena a mramorový náhrobek posledních olomouckých Přemyslovců. Na severní straně chrámu je velká novogoticky upravená kaple sv. Cyrila a Metoděje, gotickou sakristií se dá projít do rovněž gotické křížové chodby, s níž sousedí kaple sv. Jana Křtitele.

Fresková výzdoba je dílem Jana Kryštofa Handkeho.

Zdíkův palác

Hned vedle dómu se nachází románský Zdíkův palác (dříve nazývaný Přemyslovský palác), s ním sousedí manýristická stavba kaple svaté Anny, v níž probíhaly volby olomouckých biskupů, a za ní kaple svaté Barbory, původně románská věž přemyslovského hradu (Bergfrit).

Chrámová loď a krypta jsou zpřístupněny (dobrovolné vstupné).

Krypta

Krypta pod presbytářem má dvě patra. Horní patro krypty je zpřístupněné pro veřejnost. Dolní patro krypty je pro uchovávání ostatků. V kryptě jsou pohřbeni biskupové a arcibiskupové: František z Ditrichštejna, Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu a Maria Tadeáš Trauttmansdorff. V kryptě je také uloženo srdce arcibiskupa a rakouského arcivévody Rudolfa Jana. Stavební úpravy v závěru 19. století odhalily pod podlahou chrámu i pozůstatky románské krypty, která ale dnes není přístupná.

Kaple sv. Jana Křtitele

Nachází se v přízemí vysoké jižní věže. Jsou zde hrobky posledních tří kardinálů Furstenberga, Bauera a Skrbenského s uměleckými náhrobky. Jako poslední byl v této kapli pohřben biskup, apoštolský administrátor mons. Josef Vrana.

Loretánská kaple

Kaple původně gotického slohu sv. Cyrila a Metoděje pochází asi ze 14. století. Kaple byla barokizována na přelomu 17. a 18. století s novým oltářem a bohatou sochařskou a obrazovou výzdobou. Název loretánská souvisí s umístěním sošky černé Madony z italské Lorety. Omítkové malby ze života Panny Marie jsou od barokního malíře J. K. Handkeho. Zlatem a stříbrem vyzdobený svatostánek s rodinným znakem dómského děkana Mayerswalda, z jehož pozůstalosti byla provedena celá oprava.

Kaple sv. Stanislava

Zbudována biskupem Stanislavem Pavlovským v letech 1582–1591 s rodinnou hrobkou Pavlovských a s bohatou štukovou, sochařskou a malířskou výzdobou. Patří mezi několik významných centrálních staveb české renesance. Nádherný vstupní renesanční portál s ozdobnou bronzovou mříží, jehož bohatá plastická výzdoba je tvořena reliéfní dekorací i figurálními motivy ctností a nectností. Jde o norimberskou kovoliteckou práci z konce 16. století. V současnosti se kaple používá pro uchování eucharistie (v kapli je umístěn svatostánek). Vchod zdobí náhrobky dvou posledních Olomouckých údělných knížat.

Chórová kaple sv. Cyrila a Metoděje

Je v ní pozoruhodný oltář z italského mramoru se vzácnou kamennou plastikou pozdně gotickým reliéfem Panny Marie Ochranitelky, pocházející z průčelí zaniklého kostela Panny Marie na Předhradí. Nejcennější a historicky velmi hodnotné jsou pískovcové sochy sv. Petra a Pavla z 2. poloviny 15. století, údajně pocházející ze zbořeného kostela sv. Petra na Předhradí.

Historie

Původně románská bazilika, založená asi roku 1107 přemyslovským knížetem Svatoplukem Olomouckým jako nový biskupský kostel, vysvěcená roku 1131 Jindřichem Zdíkem, byla po požáru roku 1204 a 1266 na popud olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku přestavěna v nákladném gotickém stylu a stavba byla doplněna náročnou sochařskou výzdobou.

V sousedním domě bývalého olomouckého děkanství byl roku 1306 zavražděn český král Václav III. jako poslední z rodu Přemyslovců. Pohřben byl v kryptě kostela, ovšem roku 1326 dala jeho sestra královna Eliška Přemyslovna ostatky převézt do Zbraslavského kláštera.

Roku 1469 prohlásila v kostele část českých a moravských pánů uherského krále Matyáše Korvína českým králem.

Presbytář pochází z let 1617–1618.

Roku 1803 po úderu blesku shořely všechny tři věže v průčelí katedrály. Místo nich byla vybudována jediná středová věž nad společnou římsou shořelých věží.

1883–1892 – arcibiskup Bedřich z Fürstenberka nechal provést novogotickou přestavbu podle projektu Gustava Meretty a R. Völkela. Přestavbu provedl Gustav Meretta.

Od roku 1962 je dóm svatého Václava se Zdíkovým palácem (dříve nazývaným Přemyslovský palác) a dalšími významnými objekty v sousedství podle usnesení vlády ČSR č. 251/62 ze dne 30. 3. 1962 č. 262/1995 Sb. a podle nařízení vlády ze dne 16. 8. 1995 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky zařazen mezi národní kulturní památky (NKP).

Od února 2004 po podzim 2005 probíhala 2. etapa generální opravy vnějšího pláště kostela. V letech 2006–2007 probíhaly další rekonstrukce, např. opravy hlavní věže, instalace zvonkohry.

• 

  Pohled na Olomouc s dómem sv. Václava od jihozápadu

• 

  Pohled od západu

• 

  Detail sochařské výzdoby

• 

  Interiér dómu

• 

  Hlavní oltář

• 

  Renesanční portál kaple sv. Stanislava

• 

  Karel Stádník: zastavení křížové cesty

• 

  Olomoucký hrad s katedrálou v 1. pol. 19. století

Odkazy

Doporučená literatura

• Musil J. V. (1992) Dóm sv. Václava Metropolitní katedrála v Olomouci. – M. O. I. S., Olomouc, 72 pp.
• Pojsl M. & Hyhlík V. (2000) OLOMOUC Katedrála sv. Václava. – Historická společnost Starý Velehrad se sídlem na Velehradě, Velehrad, 32 pp.

Externí odkazy

• římskokatolická farnost sv. Václava – dóm a fotogalerie
• olomoucký hrad s kostelem sv. Václava a virtuální prohlídka
• katedrála sv. Václava a virtuální prohlídka
• o dómu včetně historie místa
• rekonstrukce hradu Olomouc kolem roku 1220. Na rekonstrukci je zachycena např. v té době nově postavená okrouhlá hláska, za ní Zdíkův palác a napravo od ní katedrála svatého Václava
• dóm na turistických stránkách Olomouce
• dóm na serveru mysticka.cz
• Zvony katedrály svatého Václava v Olomouci
• Zvony z dómu na poštovní známce (Česká republika, 2005)

nbsp;251/62 ze dne 30.