Bitva u Moháče
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Bitva u Moháče | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konflikt: Turecko-uherská válka | |||||||||||
 Monument na místě bitvy u Moháče |
|||||||||||
|
|||||||||||
| Strany | |||||||||||
 Uherské království |
 Osmanská říše |
||||||||||
| Velitelé | |||||||||||
| Ludvík Jagellonský† Pál Tomori† Jiří Zápolský† |
Sulejman I. | ||||||||||
| Síla | |||||||||||
| -25 000 — 26 000 mužů -53 děl -8000 Uhrů Jana Zápolského, nedorazili -5000 Chorvatů, nedorazili |
-50 000 — 60 000 mužů, -300 děl | ||||||||||
| Ztráty | |||||||||||
| přes 16 000 mužů | asi 16 000 mužů | ||||||||||
| {{{poznámky}}} | |||||||||||
Bitva u Moháče byla jednou z nejdůležitéjších bitev první poloviny 16. století. Ludvík Jagellonský, král uherský a český, se v ní pokusil zastavit tureckou expanzi do nitra maďarské části své říše, avšak neuspěl. V boji se zhruba dvakrát silnějším a lépe vyzbrojeným i vycvičeným protivníkem utrpěl zdrcující porážku a na útěku zahynul.
Ludvíkovi hodně uškodilo, že se třetina jeho armády, v čele s Janem Zápolským, nestihla dostavit na bojiště včas. Výsledkem bitvy nebyl jen počátek hegemonie Turků v Maďarsku (kteří rychle postupovali směrem na sever až k dnešnímu Slovensku, ale i vymření českouherské větve Jagellonců.
Jako druhá bitva u Moháče se někdy označuje bitva u Nagyharsány, která proběhla 12. srpna 1687. Pojmenování je ovšem silně poplatné propagandistickému názoru o odvetě, neboť od Moháče dělilo v tomto případě bitevní pole přes 41,25 km.
