Bitva u Nagyharsány

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva u Nagyharsány
Konflikt: Osmansko-habsburské války
[[Soubor:{{{obrázek}}}|300px|{{{komentář}}}]]
Trvání: 12. srpen 1687
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: poblíž Nagyharsány
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: drtivé vítězství Habsburků
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Habsburkové Osmanská říše
Velitelé
Karel V. Lotrinský
Maxmilián II. Emanuel
velkovezír Sulejman paša
Síla
asi 50 000 mužů asi 60 000 mužů
Ztráty
15 000 - 18 000 cca 40 000
{{{poznámky}}}

Bitva u Nagyharsány (12. srpen 1687) byla jednou z významných bitev válek mezi Osmanskou říší a impériem rakouských Habsburků. Odehrála se severně od Drávy a křesťanské vojsko vedené Karlem V. Lotrinským a Maxmiliánem II. Emanuelem v ní rozdrtilo tureckou armádu velkovezíra Sulejmana paši. Z propagandistických důvodů byla bitva pojmenována jako (druhá) bitva u Moháče (coby odčinění bitvy u Moháče z roku 1526), byť Moháč byl od bojiště poměrně daleko, přes 40 km. Z toho důvodu dává řada historiků přednost výše zmíněnému názvu. V bitvě se jakožto velitel jízdy vyznamenal generál Evžen Savojský.

Průběh bitvy[editovat | editovat zdroj]

Císařské pozice, které byly rovnoběžné s Drávou a silnicí Moháč - Siklós, kryly na levém křídle močálovitý tok Karasiskaly a na pravém křídle hora Harsány. bylo zde rozestaveno 30 000 pěších [1] a 20 000 jezdců. V první linii byly 34 prapory a 79 švadron, 13 praporů a 63 švardon ve druhé linii. V nepřehledném terénu poslal vévoda Lotrinský pravé křídlo hlubokým úvozem po úbočí Harsány. Paša Sulejman považoval tento manévr za oslabení linie a nařídil zaútočit 8 000 jezdcům na levé křídlo a probít se do zad druhé linii obrany. Jízda byla odražena a v 15.00 hodin byla vyslána část pěchoty pro posílení jezdeckého útoku na levé křídlo. Picolominiho brigáda o 23 švadronách pod vedením markraběte Bábenského odrazila útočící sipathie. Vévoda Lotrinský vedl útok císařského středu (pluky Serényiho, Steinaua, Auerspurga a Stahremberga) a ten dosáhl tureckých okopů a vnikl do nich. Kolona pravého křídla postoupila z úbočí Harsány na Siklóskou rovinu, rozvinuka se a vpadla Turkům do boku a zad.


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VLNAS, Vít. Princ Evžen Savojský. Život a sláva barokního válečníka. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Národní Galerie, 2001. 849 s. ISBN 80-7185-380-1. S. 84.  
  • DRNEK, Jan; VONDROVSKÝ, Václav. Hoši jako květ. Plzeň : Občanské sdružení STREET, 2010. ISBN 978-80-254-6937-8. S. 301.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Drnek (2010), s. 18.