Žabky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Vietnamky. O příslušnicích etnika pojednává článek Vietnamci.
Klasické žabky

Žabky (někdy též vietnamky[1] (protože se nosí především v Asii, odkud se přes Spojené státy rozšířily do Evropy[2]) či plážovky nebo ťapky[3], moravsky cukle nebo šlapky; další pojmenování viz níže v článku) jsou celosvětově nejrozšířenějším druhem otevřené (obvykle letní) obuvi.[1] Jejich charakteristikou je pásek ve tvaru písmene Y, který při nazutí obepíná nohu. Tyto pásky jsou k obuvi obvykle připevněny přibližně v úrovni nártu na noze a dále mezi palcem a ukazovákem. Díky tomu může noha volně dýchat a navíc je prstům umožněn volný pohyb.[4][5] Oproti sandálům žabky pevně nezajišťují kotník.

Nejstarší dochované žabky jsou cca 3500 let staré a jsou uložené v britském muzeu. Obuv se v dnešní podobě začala vyrábět v polovině 20. století na Novém Zélandu, odkud se pak následně rozšířila do celého světa.

Žabky jsou též vhodným preventivním obutím i při vstupu do veřejných sprch či koupališť, kde by mohlo hrozit nebezpečí šíření kožních nemocí.

Vedle výhod jsou ovšem obuvi vytýkány i nedostatky, a to především v oblasti zdravotní a environmentální.

Popis obuvi[editovat | editovat zdroj]

Obuv se vyrábí v různých barevných provedeních

Podešev obuvi je dnes obvykle vyrobena ze syntetických materiálů, například z PVC, což zajistí, že boty jsou poměrně lehké a skladné.[4] K výrobě se ale používají i jiné materiály, kupříkladu palmové lýko, sláma či dřevo.[1] Pásky mohou být vyrobené také ze syntetických materiálů nebo například z látky či provázků. Pokud jsou dané boty určeny pro ženy, mohou být pásky ještě dozdobeny (například barevným potiskem, korálky apod.).

Navíc lze i podešev barevně, graficky či tvarově upravit do různých podob. Díky tomu je možné tuto obuv použít i jako reklamní předmět.

Pokud je podrážka doplněna o konstrukci připomínající lešení, je možné tuto obuv nosit i v blátě rýžoviště či ve sněhu.[1]

Obvykle bývá tato obuv nošena na bosou nohu, ovšem v Japonsku je nošena i se speciálními ponožkami (pojmenovanými tabi), které se vyznačují tím, že mívají zvláštní článek pro každý prst.[6][7]

Místopisné rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Žabky v Japonsku

Žabky jsou rozšířené především v oblastech s teplým podnebím, kde je lidé využívají k procházkám po pláži nebo i ke kratším výletům do města.[4][8]

Rozšířené jsou především v Indii (tam se jim říká Hawaii chappal), dále v Austrálii, na Novém Zélandu, v Jihoafrické republice, ve Spojených státech amerických, v Brazílii, Panamě, na tichomořských ostrovech a v jihovýchodní Asii.

Ve většině rozvojových zemích jsou gumové žabky tou nejlevnější obuví, jež je k dispozici. Často totiž stojí méně než jeden dolar. Navíc byla přijata opatření ke snížení nákladů, a to například výrobou této obuvi z recyklovaných materiálů (třeba pneumatik). Pokud se obuv poškodí (vytrhne se pásek obepínající nohu), lze ji poměrně snadno a za nízkou cenu opravit u některého z pouličních opravářů obuvi.

Naproti tomu jsou žabky v mnoha rozvinutých zemích považovány za roční nebo sezónní druh obuvi, který je ovlivňován aktuálními módními trendy. V případě jejich možného poškození se většina lidí v těchto zemích s opravou žabek – s ohledem na jejich nízkou cenou – ani nezabývá a pořizuje si žabky nové.[9]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Žabky existují zhruba již po dobu 6000 let. Přes svou dlouhou historii se změnily jen velmi málo.[10]

Nejstarší historie[editovat | editovat zdroj]

Dřevěné žabky z Egypta, Abúsír 9.10. dynastie

Primitivní boty, které byly žabkám podobné, je možné nalézt již na jeskynních malbách z konce doby kamenné. To je období před asi 15 000 lety.[7][10]

Nejstarší dochované žabky jsou z doby cca 1500 před naším letopočtem a v současnosti je vlastní britské muzeum.[10]

Objevily se také v Egyptě přibližně před 5000 lety. Egypťané tehdy otiskovali chodidla do rozměklé kaše z papyru nalité na vlhký písek. Takto vzniklou podrážku připevnili k noze pásky ze surové kůže. Důkazem jsou nálezy v hrobkách, kde se navíc našly i kousky obuvi vyrobené z barevných kůží a zdobené perličkami či květinovými vzory.[1] Oblíbené také byly ve starověkém Řecku a Římě, kde je nosili především muži.[7]

První žabky byly vyráběny nejen z papyru, ale i z jiných materiálů, například z kůže, ze dřeva, nebo také z rýžových stébel. Jejich styly byly odlišné s různými umístěními popruhu pro prst.[10]

20. století[editovat | editovat zdroj]

Ve třicátých letech 20. století se tradiční japonská obuv s tkanou podrážkou nazývaná zóri začala používat na Novém Zélandu jako obuv k vycházkám na pláž. Po druhé světové válce se s vojáky a zaměstnanci okupační správy vracejícími se z Japonska dostaly do Spojených států. Zde získaly popularitu a v Kalifornii byly považovány za reprezentanta životního stylu spojeného se surfováním.[10]

Následně se začaly objevovat úvahy nad možností výroby žabek z plastu. Její podobu navrhl v padesátých letech Morris Yock z novozélandského Aucklandu a roku 1957 si jej nechal patentovat. Proti tomu se však postavili potomci Johna Cowieho, jenž byl významným poválečným anglickým obchodníkem zabývajícím se v Hongkongu výrobou z plastu. Ti (rozuměj potomci Johna Cowieho) tvrdili, že to byl právě Cowie, kdo na konci čtyřicátých let 20. století s výrobou žabek z plastu začal a že Yock byl jejich pouhým dovozcem na Nový Zéland. Navíc tvrdili, že John Cowie dokonce vymyslel pojmenování jandal jako zkráceninu z Japanese Sandal (česky japonské sandále). Navzdory skutečnosti, že výraz jandal je běžně na Novém Zélandu používán k pojmenování jakékoliv podoby této obuvi, je slovo Jandal od roku 1987 ochrannou známkou ve vlastnictví společnosti Skellerup.[11]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současné době jsou žabky upravovány a doplňovány o další prvky, které je odlišují od původní – ploché – podoby. Novodobými úpravami jsou například podpatky či klínky používané u obuvi určené ženám. Popularitu žabkám přinesly také celebrity, které je začaly nosit, a následně této obuvi začali věnovat pozornost také módní návrháři.

Žabky (tzv. Havaianas) vyráběné ze surového kaučuku a rozšířené především v Brazílii[2]

Havaianas je brazilská značka žabek, která si získala popularitu v roce 1998 poté, co u příležitosti mistrovství světa ve fotbale uvedla na trh žabky obsahující na páskách motiv brazilské státní vlajky. Ačkoliv jsou žabky Havaianas například ve Spojených státech populární až v posledních letech, vlastní firma existuje již od roku 1962. Boty jsou známé svou pohodlnou podešví i řemínky. Samotné jméno Havaianas pochází z portugalštiny.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Žabka se při výrobě skládá ze dvou částí, a to z podrážky a z vrchního pásku, který se k ní po stranách a uprostřed v místě palce připojí. Během výroby se ze syntetické hmoty vyseknou dvě části sloužící k výrobě vrchních pásků. V místě, kde se budou pojit k podrážce, se proděraví, v oblasti každé z dírek se stlačí a umístí se na příslušné místo do formy pro výrobu spodní části. Do ní se vlije materiál z pěnové umělé hmoty určený pro výrobu spodní části a následně dojde ke spojení spodní části se stykovými částmi vrchních pásků. Nakonec je do každé z dírek vstřikována plastická hmota a jsou plněny vzniklé prolákliny.[12]

Grafika se na obuv umisťuje pomocí:[12]

  • potisku,
  • strojové výšivky,
  • nažehlovací etiketou.

V posledních letech byla většina hromadné výroby žabek přesunuta do rozvojových zemích s levnou pracovní silou. Některé značky – například Okabashi (se sídlem v Bufordu v Georgii) či Island Slipper (se sídlem v Pearl City na Havaji) – však přesto i nadále zůstávají ve Spojených státech.[13][14]

Zápory obuvi[editovat | editovat zdroj]

Podle některých pramenů škodí nošení této obuvi lidskému tělu. Odborníci žabky zcela neodmítají (oceňují jejich využití na pláži, v bazénu či ve sprchách), avšak nedoporučují v nich chodit více než hodinu denně (a rozhodně ne po městské dlažbě). Preferují střídání různých druhů obuvi.[10]

Zdravotní problémy[editovat | editovat zdroj]

Nohy nazuté v žabkách

Ze zdravotního hlediska je této obuvi vytýkáno, že jednak neposkytují nohám žádnou oporu a dále nadměrně zatěžují klenbu nohy a deformují chodidlo. Též ubližují patě a nezdravě namáhají Achillovu šlachu. Jednotlivé prsty se při chůzi musí více namáhat (obuv na noze drží jen díky pásku a to není dostatečné) a při dlouhém pohybu v této obuvi se objevuje nebezpečí vzniku tzv. kladívkového prstu. Je s tím též spojen častý výron kotníku či jeho zlomeniny. Protože se noha dotýká žabek jen svou spodní částí a zbytek chodidla je vystaven působení větru, dochází k vysušování kůže. Pokud je příliš suchá, mohou v ní vzniknout hluboké praskliny a rozpraskaná kůže může začít bolestivě krvácet. Žabkám lze také připočíst bolesti kyčlí a bolesti ve spodní části zad, neboť nutí ke změně přirozeného způsobu chůze, protože osoba obutá do žabek dělá obvykle menší kroky, než je zvyklá, a namáhá tak jiné části zádových svalů, než při přirozené chůzi.[2][10][15][16]

Žabkám je vytýkáno, že nenabízí žádnou ochranu chodidel před kameny, blátem či špínou. Navíc ani chodidla neochrání v případě, že na nohu obutou v žabce někdo šlápne.[2]

Materiál obuvi[editovat | editovat zdroj]

Jiné zdroje poukazují na nevhodné složení podešve. Ta může obsahovat nebezpečné chemikálie (olovo, zinek, fosfáty či ftaláty). Jakmile se tyto látky dostanou do kůže člověka, mohou ovlivnit jeho zdravotní vývoj.[3][10]

Navíc s ohledem na skutečnost, že je obuv vyrobena z polyuretanu, který pochází z ropy, mohou žabky představovat problém z hlediska životního prostředí. Proto se na výrobu žabek využívají i jiné materiály, a to buď recyklovatelné (recyklované pneumatiky) a nebo přírodní (konopí, bavlna, kokos atp.).

Řízení motorových vozidel[editovat | editovat zdroj]

Nevhodné je také používání této obuvi při řízení motorových vozidel.[3] V některých státech je užití této obuvi během řízení dokonce pokutováno.[17]

Pojmenování žabek[editovat | editovat zdroj]

V jednotlivých oblastech světa má obuv různé pojmenování:

Na Havaji a na několika dalších místech na světě jsou žabky pojmenovávány jako bačkory.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • V tomto článku byl použit překlad textu z článku Flip-flops na anglické Wikipedii.
  1. a b c d e moda.dama.cz. Vietnamky: levné boty za hodně peněz [online]. Dáma.cz, 2002-09-19, [cit. 2010-07-15]. Dostupné online.  
  2. a b c d FRYDECKÁ, Lucie. Žabky noste nejvýš hodinu, ničí vám nohy [online]. iDnes.cz, 2009-07-22, [cit. 2010-07-15]. Dostupné online.  
  3. a b c Plus. Módní žabky jsou zdraví nebezpečné [online]. doktorka.cz, 2005-08-15, [cit. 2010-07-15]. Dostupné online.  
  4. a b c samuraj.cz. Žabky pro muže jsou stále populárnější [online]. Samuraj.cz, 2007-05-25, [cit. 2010-07-15]. Dostupné online.  
  5. zabky.net. Žabky.net, [cit. 2010-07-15]. Dostupné online.  
  6. Japonská obuv [online]. 2009-07-26, [cit. 2010-07-22]. Dostupné online.  
  7. a b c H, Hedvika. Vyjděte si letos v žabkách / Pánské žabky 2010 [online]. LuxuryMag.cz, 2010-07-20, [cit. 2010-07-20]. Dostupné online.  
  8. iDnes.cz. Sandálky a žabky vám v létě zničí nohy [online]. iDnes.cz, 2007-07-18, [cit. 2010-07-15]. Dostupné online.  
  9. Safety Toe Dress Shoes [online]. hazardaaclan.com, 2010, [cit. 2010-07-27]. Dostupné online. (angličtina) 
  10. a b c d e f g h Plážová zdravotní obuv [online]. Mediapol News, 2010-06-17, [cit. 2010-07-22]. Dostupné online.  
  11. This month in history - October [online]. Kiwiboomers.co.nz, 2006, [cit. 2010-07-23]. Dostupné online. (angličtina) 
  12. a b Výrobní proces žabek [online]. Slippers-maker.com, [cit. 2010-07-22]. Dostupné online.  
  13. Oficiální webové stránky společnosti Okabashi [online]. 2010, [cit. 2010-07-27]. Dostupné online. (angličtina) 
  14. Webové stránky společnosti Island Slipper [online]. 2008-01-09, [cit. 2010-07-27]. Dostupné online. (angličtina) 
  15. Pavla. Žabky versus crocsy [online]. LadyZone.cz, 2009-06-12, [cit. 2010-07-15]. Dostupné online.  
  16. Vražedné žabky. Absolutní zlo pro nohy? [online]. Magazín.cz, 2008-06-14, [cit. 2010-07-22]. Dostupné online.  
  17. redakce Žena Centrum.cz. Řidičky, za pantofle hrozí dva tisíce pokuta! [online]. centrum.cz, 2009-02-19, [cit. 2010-07-15]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • O´KEEFE, Linda. Boty: oslava lodiček, sandálů, pantoflíčků & spol.. Překlad Jana Jašová; ilustrace Andreas Bleckmann (fotografie). 1. vyd. Praha : Slovart, 2008. 507 s. Originální název Shoes. ISBN 978-80-7391-044-0.  
  • PATTISON, Angela; CAWTHORNE, Nigel. Schuhe. Moden & Designs im 20. Jahrhundert. 1. vyd. Niedernhausen : Bassermann, 1998. 160 s. ISBN 3-8094-0655-4. (němčina) 
  • STERNKE, Helge. Alles über Herrenschuhe. 1. vyd. Berlin : Nicolai, 2006. 560 s. ISBN 3-89479-252-3. (němčina) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Flip-flops (footwear) ve Wikimedia Commons

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]