Dlažba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zámková dlažba - detail na jednu dlažební kostku
Staré dlažby z bílého mramoru a dva vápence (Lomnice nad Popelkou)

Dlažba je povrch podlahy, chodníku, vozovky, náměstí, náplavky nebo jiné podobné plochy pokrytý dlažebními kostkami nebo dlaždicemi. Zpravidla je kamenná, může však být i z betonových nebo keramických dílců, cihel a podobně. V posledních letech je dláždění betonovou dlažbou populárnější od dříve obvyklého asfaltu. Přínos betonové dlažby je v ceně a v její praktičnosti. Dlážděná plocha se stává opakovaně rozebiratelnou.

V zámkové dlažbě jsou jednotlivé dlažební kostky či dlaždice tvarované tak, aby do sebe přesně zapadaly.

Řemeslník, který provádí dlažbu neboli dláždění, se nazývá dlaždič (dlaždička je naproti tomu zdrobnělina od slova dlaždice, nejde tedy o přechýlený tvar slova dlaždič).[1]

Dláždění kostkami, či betonovou dlažbou[editovat | editovat zdroj]

Je známé na vozovkách, pochozích chodnících, či terasách.

rozdělení[editovat | editovat zdroj]

  • kočičáky (kočičí hlavy)
  • šestnáctky
  • desítky
  • mozaika (ta je známa většinou na chodnících - betonová dlažba)
  • plošná dlažba (betonová dlažba)
  • lomový kámen

Dělení stylů[editovat | editovat zdroj]

  • dláždění vlaštovkou
  • řádkové dláždění
  • dláždění diagonální

Je možné dláždit i svým vlastním stylem - např šachovnicí.

Druhy kostek[editovat | editovat zdroj]

Kostky před pražským nákupním střediskem Nový Smíchov
  • kamenné
    • žulové
    • mramorové
    • vápencové
    • pískovcové
    • čedičové
    • andezitové
    • břidlicové
    • travertinové a další
  • betonové
  • dřevěné

Dřevěná dlažba[editovat | editovat zdroj]

má všechny přednosti i nedostatky dřeva. Svým vzhledem a charakterem povrchu je na pohled velmi příjemná i prak­tická. Je vhodná především na menší plochy náročněji upravených odpočinkových teras a zákoutí. Dřevěná dlažba je nehlučná, teplá, charakterem po­vrchu velmi působivá a také rychle vysychá. Dřevěná dlažba výrazně zvyšuje bezpeč­nost pohybu dětí a celkovou úroveň řešeného prostoru. Velmi dobře a přirozeně působí dřevo v bezprostřední návaznosti na obytné a účelové stavby.

Trvanlivost a celková odolnost dlažby závisí na kvalitě dřeva, vhodné a důkladné impregnaci a dostatečně pevném a dobře izolova­ném uložení dřeva do půdy. Jednoduchá dlažba je často upravována z kulatých špalíků. Velmi dobré je dřevo bukové, dubové, akátové, ale i borové a jilmové. Do dlažby lze kombinovat i více různých druhů dřeva.

Dřevěná dlažba z borových, olejem impregnovaných špalíků bývala například jedním z typických znaků vozovky na labskoústeckém Mostu dr. Edvarda Beneše od jeho postavení v roce 1936. Tato dlažba sice byla lehká a zbytečně nezatěžovala nosnou konstrukci, ovšem za mokrého počasí byla velmi kluzká a nebezpečná pro chodce i automobily. Přesto vydržela na místě přes 30 let a až poté, co byla v roce 1968 zrušena tramvajová doprava přes most, byla nahrazena živičným povrchem.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PSJČ, SSJČ, hesla dlaždič a dlaždička, přístup přes databázi DEBDict
  2. Dějiny města Ústí nad Labem: Stavební vývoj v letech 1918 - 1938, Most dr. Edvarda Beneše [online]. Město Ústí nad Labem, 1995, [cit. 2014-07-13]. Dostupné online. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Slovníkové heslo dlažba ve Wikislovníku