Pokuta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o formě trestu. Možná hledáte: Pořádková pokuta nebo Smluvní pokuta.

Pokuta je forma peněžité sankce, která může být udělena ve stanovených případech porušení zákonné povinnosti.

V českém přestupkovém právu se tak nazývá finanční postih, který může být uložen orgánem veřejné moci při spáchání přestupku[1] nebo jiného správní deliktu. Pokuta za přestupky může být uložena pouze fyzické osobě, za jiné správní delikty i osobě právnické, včetně státu. Obecně je výše pokuty maximálně 1 000 Kč, nestanoví-li zákon jinak. To platí i pro tzv. blokovou pokutu, naopak v příkazním řízení lze uložit pokutu až do výše 4 000 Kč. Příjem z pokuty jde do rozpočtu obce nebo státu, podle toho, který orgán ji uložil.[2]

Obdobné právní instituty[editovat | editovat zdroj]

V trestním právu je podobným institutem peněžitý trest.[3]

Smluvní pokuta není veřejnoprávní sankcí, ale soukromoprávní sankcí neboli zajišťovacím institutem.[4] Pokuty za jízdu bez platné jízdenky nebo jiná porušení přepravního řádu a přepravních podmínek ve veřejné dopravě jsou v české legislativě nazývané přirážka, jejich konkrétní výši stanoví smluvní přepravní podmínky nebo tarif, přičemž horní hranici výše sankční částky omezuje zákon o silniční dopravě[5] i zákon o dráhách.[6]

Veřejnoprávní sankcí je také pořádková pokuta, která je spíše procesním opatřením.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1990, o přestupcích (dále jen jako „zákon o přestupcích“)
  2. § 13 zákona o přestupcích
  3. § 52 odst. 1 písm. e) a § 67 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
  4. § 544 a 545 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, § 300–302 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
  5. § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě
  6. § 37 odst. 6 zák. 266/1994 Sb., o dráhách
  7. § 58–63 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, § 51–54 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád