Pohořelice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
úprava KP, popisek
doplněn odkaz na článek o rybníkářství na Pohořelicku (na úvod kapitoly Historie
(Není zobrazeno 17 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 46: Řádek 46:


== Historie ==
== Historie ==
''Související informace naleznete také v článku [[Rybníkářství na Pohořelicku]].''

První písemná zmínka o Pohořelicích pochází z roku 1222, o několik desítek let později, za doby královny [[Kunhuta Uherská|Kunhuty]], jí byly Pohořelice dány darem a jako takové se staly městem královským. V 16. století vznikla v Pohořelicích [[Židovská čtvrť (Pohořelice)|židovská čtvrť]].
První písemná zmínka o Pohořelicích pochází z roku 1222, o několik desítek let později, za doby královny [[Kunhuta Uherská|Kunhuty]], jí byly Pohořelice dány darem a jako takové se staly městem královským. V 16. století vznikla v Pohořelicích [[Židovská čtvrť (Pohořelice)|židovská čtvrť]].


Řádek 59: Řádek 61:


Od roku 2003 jsou Pohořelice [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]], [[Obvod obce s rozšířenou působností Pohořelice|jejich správní obvod]] čítá celkem 13 obcí. Do konce roku 2006 se nacházely v [[Okres Břeclav|okrese Břeclav]].
Od roku 2003 jsou Pohořelice [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]], [[Obvod obce s rozšířenou působností Pohořelice|jejich správní obvod]] čítá celkem 13 obcí. Do konce roku 2006 se nacházely v [[Okres Břeclav|okrese Břeclav]].

== Rybníkářství na Pohořelicku ==
{{Vyjmout|Rybníkářství na Pohořelicku}}
{{upravit část|[[WP:KO]]}}
Na jižní Moravě má [[rybníkářství]] dlouhou a bohatou tradici. Mezi místní význačné rybníkářské regiony patří i Pohořelicko. [[Rybník|Rybníky]] zde představují typický prvek [[Krajina|krajiny]]. Rybníky byly na Pohořelicku zakládány již ve [[Středověk|středověku]] a jejich historie tak sahá půl tisíciletí do minulosti. Rybníky na Pohořelicku však zažily i kompletní zánik a jejich obnova nastala teprve až v polovině [[20. století]].<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Hurt
| jméno = Rudolf
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Dějiny rybníkářství na Moravě a ve Slezsku
| vydání =
| vydavatel = Krajské nakladatelství Ostrava
| místo =
| rok vydání = 1960
| počet stran = 274
| kapitola =
| strany =
| isbn =
}}</ref>

Současná tzv. pohořelická rybniční soustava je tvořena rybníky různé velikosti. Toto označení zahrnuje i rybníky, které se nachází mimo [[katastrální území]] města Pohořelice (jedná se o rybník Novoveský a v jeho povodí téměř o desítku menších rybníků). Základním potřebným zdrojem vody pro podstatnou část pohořelických rybníků je řeka [[Jihlava (řeka)|Jihlava]], další dodatečnou potřebnou vodu pro některé rybníky poskytují i menší [[Potok|potoky]] – Olbramovický a Šumický.<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Lusk
| jméno = Stanislav
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Město Pohořelice
| vydání =
| vydavatel =
| místo =
| rok vydání = 2018
| počet stran = 469
| kapitola = Vody a ryby na Pohořelicku
| strany = 95-102
| isbn = 978-80-7275-107-5
}}</ref>

=== Historie rybníků na Pohořelicku ===
Prvotní vznik pohořelických rybníků spadá převážně do období konce středověku, do doby označované jako „zlatá éra rybníkářství“. Rybníky tehdy patřily k objektům, které přinášely nemalý hospodářský výnos vlastníkům a současně i významně ovlivňovaly tamní krajinu. Na Pohořelicku patřily mezi nejvýznačnější zakladatele rybníků rody [[Pernštejnové|Pernštejnů]] a Žabků.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Rybníkářství Pohořelice
| url = https://www.rybnikarstvipohorelice.cz/o-rybarstvi/
| datum přístupu = 2021-01-05
| jazyk = cs
}}</ref>

Do první poloviny [[16. století]] je datováno vybudování tří největších vodních ploch v pohořelické rybniční soustavě (okolo roku 1525 vznikl rybník [[Starý rybník (Pohořelice)|Starý]], v roce 1535 následoval rybník Lenovický, v současnosti nazývaný [[Novoveský rybník|Novoveský]], a dále rybník [[Vrkoč (rybník)|Vrkoč]] s datem vzniku 1562). V oblasti byla založena i řada dalších menších rybníků, které sloužily k odchovu „plodu“ – rybích násad.<ref name=":0" />

Pohořelické rybníky prošly po svém vzniku a v průběhu času obdobími [[Prosperita|prosperity]], přečkaly i doby krizové ([[třicetiletá válka]], reforma [[poddanství]]) a dočkaly se i doby svého zmaru. Na konci [[18. století|18.]] a na začátku [[19. století]] nastala výrazná změna hospodaření v krajině. Narůstala potřeba nových polních, lučních a [[Pastvina|pastevních]] ploch. Rybníky byly v podstatě jedinou možností, jak potřebné nové plochy získat. Souběžně s přechodem [[Židlochovice|židlochovického panství]], pod které spadala i pohořelická oblast, do rukou [[Habsburkové|Habsburků]] (rok 1819), byly v průběhu několika let zlikvidovány všechny větší, ale i menší rybníky v oblasti Židlochovic a Pohořelic. Jako jeden z posledních byl vysušen v roce 1832 i rybník Lenovický (Novoveský). Nastal tak úplný zánik pohořelické rybniční soustavy.<ref name=":1" />

Složitá doba po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] v roce 1945 a v následujících několika letech (odchod a [[Vysídlení Němců z Československa|odsun německého obyvatelstva]], příchod nových osídlenců, rozhárané vlastnické poměry, atd.) vytvořila podmínky pro obnovu pohořelických rybníků. Direktivní poměry umožnily doslova přes noc obnovu tří základních rybničních velikánů. Rybník Novoveský (138 ha) byl znovu vytvořen v roce 1948, Starý (130 ha) v roce 1949 a Vrkoč (156 ha) v roce 1950. Postupně vznikaly v rámci systému uvedených tří základních rybníků další menší rybníky. V povodí Novoveského rybníka na drobných potocích Suchý, Miroslávka a Olbramovický se nachází téměř desítka menších rybníků. Ve výtopě Vrkoče byly vybudovány čtyři menší separátní rybniční plochy. Ve [[Velký Dvůr|Velkém Dvoře]] v podstatě ve výtopě rybníka Starý vznikl systém více než 20 menších rybníků, které slouží k manipulaci, odchovu a přezimování [[Násada|násad]] a přechovávání matečních ryb. Několik rybníků se nachází i na Šumickém potoce.<ref name=":1" />

Z hlediska majitelů rybníků se po roce 1945 jednalo o stát, jmenovitě o tzv. Státní statky, o podniky Rybářství v [[Hodonín|Hodoníně]] (1949), v [[Hrušovany u Brna|Hrušovanech u Brna]] (1951), v [[Brno|Brně]] (1952) a od roku 1965 o Státní rybníkářství Pohořelice n.p. V roce 1994 došlo k [[Privatizace|privatizaci]] této organizace a vzniklo Rybníkářství Pohořelice, [[akciová společnost]] se sídlem v Pohořelicích.<ref name=":1" />

=== Současnost rybníkářství na Pohořelicku ===
[[Soubor:Carp Pohorelice.png|náhled|Socha kapra, která byla v roce 2020 umístěna doprostřed kruhového objezdu v Pohořelicích]]
Společnost Rybníkářství Pohořelice aktuálně obhospodařuje na jižní Moravě téměř 150 rybníků, na území 10 [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]] ([[Břeclav]], [[Mikulov]], [[Znojmo]], [[Moravský Krumlov]], Pohořelice, [[Hustopeče]], [[Bučovice]], [[Slavkov u Brna]], [[Vyškov]] a [[Blansko]]) v rámci [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]]. Z toho je 133 nádrží (1328 ha) ve vlastnictví firmy a 12 nádrží (81 ha) je dlouhodobě pronajatých.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Rybníkářství Pohořelice
| url = https://www.rybnikarstvipohorelice.cz/o-rybarstvi/
| datum přístupu = 2021-01-05
| jazyk = cs
}}</ref>

Převážnou část produkce (okolo 85 %) tvoří [[kapr]]. Zbývající část produkce připadá především na tzv. [[Býložravec|býložravé]] [[ryby]], které jsou v České republice nepůvodní – [[tolstolobik bílý]], [[Tolstolobec pestrý|tolstolebec pestrý]] a [[Amur bílý|bílý amur]]. Z dravců je to [[sumec velký]] a v menším počtu i [[štika obecná]] a [[candát obecný]]. Kapr je v Česku k prodeji v období kolem [[Vánoce|Vánoc]], v průběhu celého roku je však ve velkém vyvážen do zahraničí.<ref name=":1" />

=== CHZO „Pohořelický kapr“ ===
V roce 2007 bylo rozhodnuto o zápisu „Pohořelického kapra“ do Rejstříku EU chráněných označení původu. Označení „chráněné zeměpisné označení“ získávají [[Potravina|potraviny]], které jsou kvalitní a jejichž výroba je spjata jak s danou oblastí, tak i s bohatou lokální tradicí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Chráněné označení původu (Potraviny, eAGRI)
| periodikum = eagri.cz
| url = http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/znacky-kvality-potravin/chranene-oznaceni-puvodu/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-01-05
}}</ref> Ke kvalitě Pohořelického kapra mimo jiné významně přispívají i jedinečné půdní a klimatické podmínky jižní Moravy.<ref name=":1" />


== Části města ==
== Části města ==
Řádek 149: Řádek 80:


Do Pohořelic vedla lokální [[Železniční trať Vranovice–Pohořelice|železniční trať z Vranovic]], na níž byl v prosinci [[2008]] zastaven provoz a později byla změněna na vlečku.
Do Pohořelic vedla lokální [[Železniční trať Vranovice–Pohořelice|železniční trať z Vranovic]], na níž byl v prosinci [[2008]] zastaven provoz a později byla změněna na vlečku.

== Ocenění pro město Pohořelice ==
'''<u>Kultura</u>'''

'''Městská knihovna Pohořelice'''

* Soutěž '''''Nejlepší městská knihovna'''''
** pořadatel Svaz knihovníků a informačních pracovníků
** hlasuje odborná porota
** kategorie Nejlepší dětské oddělení knihovny: 1. místo – 2016
** kategorie Nejkrásnější knihovna v obci do 5 000 obyvatel: 3. místo – 2016<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Soutěž Kamarádka knihovna - MĚSTO POHOŘELICE
| periodikum = www.pohorelice.cz
| url = http://www.pohorelice.cz/soutez-kamaradka-knihovna2
| datum přístupu = 2021-01-19
}}</ref>
** zvláštní ocenění za komplexní architektonické řešení interiéru v obci do 5 000 obyvatel – 2017<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Městská knihovna roku 2017 - MĚSTO POHOŘELICE
| periodikum = www.pohorelice.cz
| url = http://www.pohorelice.cz/mestska-knihovna-roku-2017
| datum přístupu = 2021-01-19
}}</ref>

* Soutěž '''''Komunitní knihovna Jihomoravského kraje'''''
** pořadatel Moravská zemská knihovna Brno
** hlasuje odborná porota
** kategorie Obec s 3 001 až 5 000 obyvateli: 1. místo – 2019<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Komunitní knihovna Jihomoravského kraje 2019 {{!}} Moravská zemská knihovna v Brně
| periodikum = www.mzk.cz
| url = https://www.mzk.cz/pro-knihovny/region/knihovnicka-slavnost/komunitni-knihovna-jihomoravskeho-kraje-2019
| datum přístupu = 2021-01-19
}}</ref>

'''<u>Přírodní podmínky</u>'''

'''Městský úřad Pohořelice'''

* Soutěž '''''Zlatý rýč''''' (nejvíce vysazených stromů v poměru k počtu obyvatel)
** pořadatel Nadace Partnerství
** hlasuje odborná porota
** kategorie Města a obce: 1. místo – 2019<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Iniciativa Sázíme budoucnost odhalila a ocenila nejlepší sazeče. Teď chce osvobodit stromy v ulicích
| periodikum = www.moderniobec.cz
| url = https://www.moderniobec.cz/iniciativa-sazime-budoucnost-odhalila-a-ocenila-nejlepsi-sazece-ted-chce-osvobodit-stromy-v-ulicich/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-01-19
}}</ref>

'''<u>Stavebnictví</u>'''

'''Rekonstrukce Paarova zámečku'''

* Soutěž '''''Stavba Jihomoravského kraje'''''
** pořadatel Svaz podnikatelů ve stavebnictví a Jihomoravský kraj
** hlasuje odborná porota
** kategorie Rekonstrukce staveb: 1. místo - 2019<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Paarův zámeček, rekonstrukce objektu pro potřeby základní školy a širší veřejnosti, Pohořelice – Stavba Jihomoravského kraje
| url = http://stavbajmk.cz/portfolio/paaruv-zamecek-rekonstrukce-objektu-pro-potreby-zakladni-skoly-a-sirsi-verejnosti-pohorelice/
| datum přístupu = 2021-01-19
| jazyk = cs
}}</ref>

'''Stavba Haly Apex, areál SEMMELROCK'''

* Soutěž '''''Stavba Jihomoravského kraje'''''
** pořadatel Svaz podnikatelů ve stavebnictví a Jihomoravský kraj
** hlasuje odborná porota
** kategorie Průmyslové stavby a technické stavby: 1. místo - 2019<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Hala APEX, areál SEMMELROCK v Pohořelicích – Stavba Jihomoravského kraje
| url = http://stavbajmk.cz/portfolio/hala-apex-areal-semmelrock-v-pohorelicich/
| datum přístupu = 2021-01-19
| jazyk = cs
}}</ref>


== Pamětihodnosti ==
== Pamětihodnosti ==
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Pohořelicích (okres Brno-venkov)}}
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Pohořelicích (okres Brno-venkov)}}

* [[kostel svatého Jakuba Staršího (Pohořelice)|kostel sv. Jakuba Staršího]]
=== Paarův zámeček ===
* [[Leopoldsruhe|lovecký zámeček Leopoldsruhe]] – stavba byla zbudována po roce 1747<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
Barokní stavba, která vznikla kolem roku 1693 na pokyn hraběnky Marie Paarové, z rodu [[Paarové|Paarů]], dědičky části [[Židlochovice (zámek)|židlochovického panství]]. Ve druhé polovině 19. století objekt odkoupila obec Pohořelice a od té doby slouží místním potřebám školství.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = lovecký zámeček Leopoldsruhe - Památkový Katalog
| periodikum = www.pamatkovykatalog.cz
| url = https://www.pamatkovykatalog.cz/lovecky-zamecek-leopoldsruhe-14876646
| datum přístupu = 2021-01-06
}}</ref> moravským architektem Františkem Antonínem Grimmem ve stylu baroka, zadavatelem byl Leopold hrabě z Ditrichštejnu. Areál zámečku leží v části Velký Dvůr města Pohořelice. Dvoupodlažní zámeček s kaplí v západním křídle,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Pamětihodnosti města - MĚSTO POHOŘELICE
| periodikum = www.pohorelice.cz
| url = http://www.pohorelice.cz/pametihodnosti-pohorelic
| datum přístupu = 2021-01-06
}}</ref> hospodářským zázemím a čestným dvorem s třemi branami je významnou architektonickou památkou.<ref name=":2" /> Od 60. let 20. století je stavba kulturní památkou.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = lovecký zámeček: právní ochrana
| url = https://www.pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/lovecky-zamecek-149489
| datum přístupu = 2021-1-7
| vydavatel = Pamatkovykatalog.cz
}}</ref> Nyní zámeček slouží jako [[dům na půli cesty]].
*Paarův zámeček – barokní stavba, která vznikla kolem roku 1693 na pokyn hraběnky Marie Paarové, z rodu [[Paarové|Paarů]], dědičky části [[Židlochovice (zámek)|židlochovického panství]]. Ve druhé polovině 19. století objekt odkoupila obec Pohořelice a od té doby slouží místním potřebám školství.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Pohořelice - Paarův zámeček
| titul = Pohořelice - Paarův zámeček
| periodikum = www.turistika.cz
| periodikum = www.turistika.cz
Řádek 187: Řádek 176:
| url = https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/v-pohorelicich-po-oprave-otevreli-paaruv-zamecek-poslouzi-zakum-20190702.html
| url = https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/v-pohorelicich-po-oprave-otevreli-paaruv-zamecek-poslouzi-zakum-20190702.html
| datum přístupu = 2021-01-06
| datum přístupu = 2021-01-06
}}</ref>  
}}</ref>  

* [[Židovský hřbitov v Pohořelicích|židovský hřbitov]]
=== Bývalý Hotel Pfann ===
* Pevnůstky [[Lehké opevnění|lehkého pohraničního opevnění]], tzv. [[Lehké opevnění vzor 37|řopíky]] – v reakci na německý [[anšlus Rakouska]] v březnu roku 1938 se Československo rozhodlo postavit druhé obranné postavení na jižní Moravě (jako doplnění již existujícího opevnění, které se nacházelo blíže k hranicím s Rakouskem).<ref>{{Citace elektronického periodika
Jeden z nejstarších dochovaných světských domů v Pohořelicích.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = městský dům - Památkový Katalog
| periodikum = pamatkovykatalog.cz
| url = https://pamatkovykatalog.cz/mestsky-dum-13884048
| datum přístupu = 2021-01-07
}}</ref> První písemná zmínka o něm (Dvůr „U Okrouhlého kamene“) pochází z roku 1598.<ref name=":4">{{Citace monografie
| příjmení = Hodeček
| jméno = Dalibor
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Město Pohořelice
| vydání =
| vydavatel =
| místo =
| rok vydání = 2018
| počet stran = 469
| kapitola = Významné nemovité památky Pohořelic
| strany = 419 - 433
| isbn = 978-80-7275-107-5
}}</ref> V roce 1682 jej nechala hraběnka [[Valdštejnové|Marie Anna Františka z Valdštejna]] barokně upravit jako své přechodné reprezentativní sídlo.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = s.r.o
| jméno = Jiri Cizek, Hrady cz
| titul = Městský dům, Pohořelice
| periodikum = www.hrady.cz
| url = https://www.hrady.cz/palac-dum-mestsky-dum-svobodny-dvur-byvaly-hotel-pfann
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-01-07
}}</ref> Nejpozději od roku 1840 byl nájemcem tohoto tzv. [[Vrchnost|vrchnostenského]] hostince Andreas Pfann. V roce 1847 jej odkoupil. V té době nesl hostinec název „U Orla“. Pozdějšími úpravami rodinou Pfannových (kupříkladu přístavek hygienického zařízení, dekorativní dlažby, barokní průčelí) se status stavby fakticky změnil ze [[Zájezdní hostinec|zájezdního hostince]] na, na svou dobu moderní, hotel. V roce 1945 byl rodině Pfannových hotel [[Konfiskace|zkonfiskován]].<ref name=":4" /> Město jej dále využívalo jako byty, místo setkávání klubu důchodců a k pronájmu obchodních prostor.<ref name=":3">{{Citace elektronického periodika
| titul = Pamětihodnosti města - MĚSTO POHOŘELICE
| periodikum = www.pohorelice.cz
| url = http://www.pohorelice.cz/pametihodnosti-pohorelic
| datum přístupu = 2021-01-06
}}</ref> V roce 2020 byla dokončena generální oprava objektu a vzniklo zde zázemí pro [[Skauting|skauty]], klub důchodců, mateřské centrum a sociální poradnu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Hrabal
| jméno = Michal
| titul = Památka poslouží lidem. Nahlédněte dovnitř opraveného pohořelického hotelu Pfann
| periodikum = Břeclavský deník
| datum vydání = 2020-07-25
| jazyk = cs
| url = https://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/pamatka-poslouzi-lidem-z-pohorelickeho-hotelu-pfann-se-stava-komunitni-centrum-20200725.html
| datum přístupu = 2021-01-07
}}</ref>

=== Stará radnice ===
Byla postavena v roce 1903 jako reprezentační sídlo městské spořitelny.<ref><nowiki>https://www.kudyznudy.cz/aktivity/stara-radnice-v-pohorelicich</nowiki></ref> Fasáda budovy, bohatě zdobená štukem s ornamentálními a figurálními motivy, je doplněna věží a také balkonem, ze kterého byly pronášeny projevy v dobách významných historických změn.<ref name=":3" /> Od počátku existence stavby byly místnosti v prvním patře pronajaty městskému úřadu. V roce 2004 se kanceláře úřadu přemístily do nového objektu na ulici Vídeňská.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = s.r.o
| jméno = Turistika cz
| titul = Pohořelice - stará radnice
| periodikum = www.turistika.cz
| url = https://www.turistika.cz/mista/pohorelice-stara-radnice/detail
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-01-19
}}</ref>

=== Lovecký zámeček Leopoldsruhe ===
''Podrobnější informace naleznete v článku [[Leopoldsruhe|Lovecký zámeček Leopoldsruhe]].''

Stavba byla zbudována po roce 1747<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
| titul = lovecký zámeček Leopoldsruhe - Památkový Katalog
| periodikum = www.pamatkovykatalog.cz
| url = https://www.pamatkovykatalog.cz/lovecky-zamecek-leopoldsruhe-14876646
| datum přístupu = 2021-01-06
}}</ref> moravským architektem Františkem Antonínem Grimmem ve stylu baroka, zadavatelem byl Leopold hrabě z Ditrichštejnu. Areál zámečku leží v části Velký Dvůr města Pohořelice. Dvoupodlažní zámeček s kaplí v západním křídle,<ref name=":3" /> hospodářským zázemím a čestným dvorem s třemi branami je významnou architektonickou památkou.<ref name=":2" /> Od 60. let 20. století je stavba kulturní památkou.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = lovecký zámeček: právní ochrana
| url = https://www.pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/lovecky-zamecek-149489
| vydavatel = Pamatkovykatalog.cz
| datum přístupu = 2021-1-7
}}</ref> Nyní zámeček slouží jako [[dům na půli cesty]]

=== Bunkry lehkého pohraničního opevnění ===
V reakci na německý [[anšlus Rakouska]] v březnu roku 1938 se Československo rozhodlo postavit druhé obranné postavení na jižní Moravě (jako doplnění již existujícího opevnění, které se nacházelo blíže k hranicím s Rakouskem).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Redakce
| příjmení = Redakce
| titul = Plánované umístění řopíků na Třebíčsku se nedochovalo
| titul = Plánované umístění řopíků na Třebíčsku se nedochovalo
Řádek 196: Řádek 256:
| url = https://www.denik.cz/kraj-vysocina/planovane-umisteni-ropiku-na-trebicsku-se-nedochovalo-20131111.html
| url = https://www.denik.cz/kraj-vysocina/planovane-umisteni-ropiku-na-trebicsku-se-nedochovalo-20131111.html
| datum přístupu = 2021-01-07
| datum přístupu = 2021-01-07
}}</ref> Jeden ze stavebních úseků vedl také katastrem Pohořelic (stavební úsek 15). V létě roku 1938 začala faktická stavba opevnění. Stavební úsek 15 se podařilo jako jediný v oblasti kompletně dokončit. Sestával ze 71 objektů lehkého opevnění vzor 37, z toho v katastru Pohořelic jich bylo 29. Do současnosti se jich zde dochovalo 21.<ref>{{Citace monografie
}}</ref> Jeden ze stavebních úseků vedl také katastrem Pohořelic (stavební úsek 15). V létě roku 1938 začala faktická stavba opevnění. Stavební úsek 15 se podařilo jako jediný v oblasti kompletně dokončit. Sestával ze 71 objektů [[Lehké opevnění vzor 37|lehkého opevnění vzor 37]] (tzv. řopíků), z toho v katastru Pohořelic jich bylo 29. Do současnosti se jich zde dochovalo 21.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fic
| příjmení = Fic
| jméno = Vladimír
| jméno = Vladimír
Řádek 210: Řádek 270:
| strany = 279–290
| strany = 279–290
| isbn = 978-80-7275-107-5
| isbn = 978-80-7275-107-5
}}</ref>
}}</ref>

* památník automobilového závodníka [[Robert Siercke|Roberta Sierckeho]]
=== Hildegardin (Hornoleský) dvůr ===
Jedná se o šlechtický velkostatek sestávající z přízemních hospodářských a obytných budov. Vznikl v letech 1847-1848.<ref name=":4" /> Hodnotná je mimo jiné poklasicistní dispozice komplexu<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Hildegardin zemědělský dvůr - Památkový Katalog
| periodikum = www.pamatkovykatalog.cz
| url = https://www.pamatkovykatalog.cz/hildegardin-zemedelsky-dvur-2170645
| datum přístupu = 2021-01-11
}}</ref>, kdy čtyři hlavní objekty areálu jsou uspořádány symetricky po stranách čtvercové parcely a jsou spojeny ohradní zdí, která je přerušena třemi branami.<ref name=":5">{{Citace elektronického periodika
| periodikum = www.b3atelier.cz
| url = https://www.b3atelier.cz/projekty/hildegardin-dvr/
| datum přístupu = 2021-01-11
}}</ref> Areál je druhotně architektonicky znehodnocen pozdějšími přístavbami a je v soukromém vlastnictví.<ref name=":4" /> Nachází se v katastrálním území Pohořelic při cestě z Ivaně do Nové Vsi.<ref name=":5" />

=== Kostel svatého Jakuba Staršího ===
''Podrobnější informace naleznete v článku [[Kostel svatého Jakuba Staršího (Pohořelice)|Kostel svatého Jakuba Staršího]]'' [[Kostel svatého Jakuba Staršího (Pohořelice)|''(Pohořelice)'']].

Jeden z nejstarších kostelů na jižní Moravě.<ref name=":6">{{Citace elektronického periodika
| titul = Chloubou kostela sv. Jakuba Staršího v Pohořelicích jsou fresky. Na čas byly schované pod vápnem
| periodikum = Region
| url = https://region.rozhlas.cz/chloubou-kostela-sv-jakuba-starsiho-v-pohorelicich-jsou-fresky-na-cas-byly-7750647
| datum vydání = 2019-01-31
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-01-11
}}</ref> Dřívější románský farní kostel, který na místě stál nejpozději v roce 1222, byl po požáru v roce 1278 nahrazen gotickou trojlodní stavbou.<ref name=":3" /> Kostel obklopoval hřbitov, který byl zrušen v roce 1831.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Borský
| jméno = Pavel
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Město Pohořelice
| vydání =
| vydavatel =
| místo =
| rok vydání = 2018
| počet stran = 469
| kapitola = Stavební proměny farního kostela Sv. Jakuba
| strany =
| isbn = 978-80-7275-107-5
}}</ref> V interiéru se nachází vzácné gotické fresky z roku 1324. Věž kostela, o výšce 30 m, sloužila i jako obytná strážní věž. V interiéru je dokonalá akustika.<ref name=":6" />

=== Římskokatolická fara ===
Do počátku 18. století stála [[Římskokatolická církev v Česku|římskokatolická]] fara v Pohořelicích v dnešní Dlouhé ulici (č. p. 71). V roce 1714 zakoupil hrabě [[Sinzendorfové|Sinzendorf]] dům na hlavním náměstí a faru do nového objektu přesunul. Po požáru v roce 1754 byla postavena na stejném místě znovu nová fara<ref name=":4" /> za přispění knížete [[Ditrichštejnové|Ditrichštejna]], jehož kamenný znak je umístěn na dvorní straně objektu.<ref name=":3" /> V září 1773 na faře přenocoval císař [[Josef II.]] Od září 1805 do ledna 1806 a také v roce 1809 byla fara obsazena důstojníky procházejících vojsk [[Napoleonské války|Napoleonských válek]].<ref name=":4" /> [[Napoleon Bonaparte]] zde pobýval v listopadu 1805, když táhl se svou armádou ke [[Bitva u Slavkova|Slavkovu]].<ref name=":3" /> V roce 1945, během [[Druhá světová válka|druhé světové války]], utrpěla budova zásahem střepin [[Granát (zbraň)|granátu]]. V roce 1969 žádal místní [[Národní výbor (1945–1990)|národní výbor]] demolici budovy. Od zbourání však bylo upuštěno díky intervenci tehdejšího [[Biskup|biskupa]] a [[Památková péče|památkářů]].<ref name=":4" />

=== Židovský hřbitov ===
''Podrobnější informace naleznete v článku [[Židovský hřbitov v Pohořelicích|Židovský hřbitov v Pohořelicích.]]''

Nachází se v severní části města při Tyršově ulici. Pozemek pro vytvoření nového židovského hřbitova byl pravděpodobně zakoupen v roce 1722. Původní hřbitov, který byl umístěn západně od židovské čtvrti za Mlýnským náhonem jižně od Komenského ulice, patrně již z kapacitních důvodů nestačil. Do počátku 70. let 20. století se na novém hřbitově nacházela prostá průjezdná obřadní síň a k ní přilehlý byt hrobníka. Poslední pohřeb zde proběhl v roce 1938.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Klenovský
| jméno = Jaroslav
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Město Pohořelice
| vydání =
| vydavatel =
| místo =
| rok vydání = 2018
| počet stran = 469
| kapitola = Historie a památky židovské obce v Pohořelicích
| strany = 269 - 278
| isbn = 978-80-7275-107-5
}}</ref>

=== Památník automobilového závodníka [[Robert Siercke|Roberta Sierckeho]] ===


== Galerie ==
== Galerie ==
<gallery>
<gallery>
Soubor:Pohořelice - kostel svatého Jakuba Staršího, obr1.jpg|Kostel svatého Jakuba Staršího
Soubor:Pohořelice - kostel svatého Jakuba Staršího, obr1.jpg|Kostel svatého Jakuba Staršího
Soubor:Fara (Pohořelice), nám. Svobody 8, Pohořelice.JPG|Fara
Soubor:Fara (Pohořelice), nám. Svobody 8, Pohořelice.JPG|Fara, v níž krátce pobyl císař Josef II. i Napoleon Bonaparte
Soubor:Pohořelice, památník padlým ve II. světové válce.JPG|Pomník padlým ve II. světové válce
Soubor:Pohořelice, památník padlým ve II. světové válce.JPG|Pomník padlým ve II. světové válce
Soubor:Hotel Pfann Pohořelice.jpg|Čelní pohled na bývalý Hotel Pfann po rekonstrukci v roce 2020
Soubor:Hotel Pfann Pohořelice.jpg|Čelní pohled na bývalý Hotel Pfann po rekonstrukci v roce 2020
Řádek 223: Řádek 344:
Soubor:Paaruv zamecek.jpg|Paarův zámeček, stojící blízko centra Pohořelic, náleží do areálu ZŠ Pohořelice
Soubor:Paaruv zamecek.jpg|Paarův zámeček, stojící blízko centra Pohořelic, náleží do areálu ZŠ Pohořelice
Soubor:Lehké opevnění vzor 37 Pohořelice.jpg|Jeden z řopíků v oblasti pozdější průmyslové zástavby na jihozápadě Pohořelic
Soubor:Lehké opevnění vzor 37 Pohořelice.jpg|Jeden z řopíků v oblasti pozdější průmyslové zástavby na jihozápadě Pohořelic
Soubor:Stará radnice Pohořelice.png|Stará radnice, která byla postavena v roce 1903 pro městskou spořitelnu
</gallery>
</gallery>


Verze z 21. 1. 2021, 17:41

Pohořelice
Náměstí Svobody v Pohořelicích
Náměstí Svobody v Pohořelicích
Znak města PohořeliceVlajka města Pohořelice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecPohořelice
Obec s rozšířenou působnostíPohořelice
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°58′52″ s. š., 16°31′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel6 071 (2024)[1]
Rozloha43,04 km²
Nadmořská výška181 m n. m.
PSČ691 23
Počet domů1 379 (2021)[2]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Pohořelice
Vídeňská 699
691 23 Pohořelice
podatelna@pohorelice.cz
StarostaMiroslav Novák
Oficiální web: www.pohorelice.cz
Pohořelice
Pohořelice
Další údaje
Kód obce584801
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pohořelice (německy Pohrlitz[3]) jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládají se 25 km jižně od Brna na řece Jihlavě, v Dyjsko-svrateckém úvalu. Žije zde přibližně 6 100[1] obyvatel.

Jedná se o vinařskou obec v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě Karlovy kopce, Staré vinohrady, Vlasaticko, Drnholecko, Vinohrádky, Kamínka).

Historie

Související informace naleznete také v článku Rybníkářství na Pohořelicku.

První písemná zmínka o Pohořelicích pochází z roku 1222, o několik desítek let později, za doby královny Kunhuty, jí byly Pohořelice dány darem a jako takové se staly městem královským. V 16. století vznikla v Pohořelicích židovská čtvrť.

Již v 15. století byli vlastníky malého židlochovického zboží Valdštejnové z větve Brtnických. V letech 1508–1562 patřilo zboží Pernštejnům, kdy se také v roce 1514 Vilémovi z Pernštejna podařilo získat Pohořelice do dědičné držby od krále Vladislav II. Panství pak připadlo Žerotínům, kteří značně rozrostlé panství roku 1616 prodali Valdštejnům z pošlosti hrádecké. Od nich je zdědil a zčásti odkoupil ke konci 17. století Filip Ludvík Sinzendorf. Ten velkostatek pronajímal. Jeho dědicové panství odprodali Ditrichštejnům, ti pak roku 1819 císařské habsbursko-lotrinské rodině, potomkům císaře Leopolda II.[4]

Židlochovické panství, jehož centrem byl židlochovický zámek, sestávalo v polovině 19. století z lokalit: Blučina (městečko), Ivaň, Křepice, Ledce, Medlov (městečko), Měnín (městečko), Nikolčice, Nosislav (městečko), Pohořelice (městečko), Přibice, Přísnotice, Smolín, Unkovice, Vojkovice, Žabčice a Židlochovice. Se židlochovickým panstvím byl od roku 1708 spojen statek Hrušovany u Brna s jedinou vsí téhož jména a od roku 1774 statek Želetice. Ke katastru městečka náležely dvory: Hildegardin / Hildegardshof (jedno popisné číslo s 37 obyvateli), hájenka „Proklatá” (jedno popisné číslo se 4 obyvateli), dvůr Marie / Marienhof (jedno popisné číslo se 7 obyvateli) a osada Velký dvůr / Grosshof (8 popisných čísel s 30 obyvateli. Za Velkým dvorem nechal hrabě Leopold z Ditrichštejna vystavět lovecký zámeček Leopoldsruhe.[5]

Velkostatek Židlochovice v majetku Bedřicha Rakousko-Těšínského přešel po první světové válce podle mírové smlouvy v St. Germain-en-Laye do majetku nového československého státu, který jej začlenil do státní správní organizace Československých státních lesů a statků. K pohořelickému velkostatku náleželo hospodářství Velký dvůr a lesní revíry „Velký dvůr” a „Proklatá”, převzaté zestátněným velkostatkem Židlochovice (1924); z Velkého dvora bylo za 1. pozemkové reformy rozparcelováno 26 ha a část další půdy byla přidělena pachtovním a kolonizačním družstvům v Brně (45 ha) a v Jihlavě (46 ha).[6] Lovecký zámeček Leopoldsruhe jako součást státního statku neobdržel důstojné využití, byl zapsán jako dům pod č. 134, ve kterém bylo zřízeno bydlení pro 17 partají, všichni obyvatelé byli Češi zaměstnaní na zestátněném Velkém Dvoře.[7]

Dvory Hildegardin, Marie (též U Cyrila) a Vilémův velkostatku Dolní Kounice byly v roce 1923 prodány i s cukrovarem koncernu Akciových rafinerií rolnických cukrovarů v Olomouci, který vytvořil velkostatek Dolní Kounice – Pohořelice s ředitelstvím v Pohořelicích s výměrou 2 807 ha (z toho 1 905 ha zemědělské půdy a 9 dvorů). Za první pozemkové reformy bylo z něho rozparcelováno 1 816 ha, ze 389 ha vytvořeno 7 zbytkových statků a ostatní půda byla vlastníku propuštěna ze záboru (v roce 1935 činila výměra velkostatku 1 102 ha (se 4 dvory), po roce 1945 se stal součástí Státního statku Pohořelice.[8]

Ve městě tradičně převažovali německy mluvící obyvatelé. V roce 1938 bylo s velkou částí jižní Moravy připojeno k nacistické Třetí říši jako součást říšské župy Dolní Podunají. V roce 1945 zde byl zřízen tábor v rámci tzv. Brněnského pochodu smrti.

Od roku 2003 jsou Pohořelice obcí s rozšířenou působností, jejich správní obvod čítá celkem 13 obcí. Do konce roku 2006 se nacházely v okrese Břeclav.

Části města

Pohořelice se dělí na tři katastrální území, tři části a čtyři základní sídelní jednotky:

  • Pohořelice (k. ú. Pohořelice nad Jihlavou), ZSJ Pohořelice a Velký Dvůr
  • Nová Ves (k. ú. Nová Ves u Pohořelic)
  • Smolín (k. ú. Smolín)

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
3 553 4 170 4 372 4 434 4 444 4 658 5 225 3 534 3 836 4 085 4 554 4 378 4 362 4 667

Doprava

Pohořelice jsou významnou silniční křižovatkou, rozděluje se zde stará silnice z Brna ve směry na Mikulov/Vídeň a na Znojmo. Dnes vede kolem města obchvat dálnice D52, ze které se odpojuje silnice I/53.

Do Pohořelic vedla lokální železniční trať z Vranovic, na níž byl v prosinci 2008 zastaven provoz a později byla změněna na vlečku.

Ocenění pro město Pohořelice

Kultura

Městská knihovna Pohořelice

  • Soutěž Nejlepší městská knihovna
    • pořadatel Svaz knihovníků a informačních pracovníků
    • hlasuje odborná porota
    • kategorie Nejlepší dětské oddělení knihovny: 1. místo – 2016
    • kategorie Nejkrásnější knihovna v obci do 5 000 obyvatel: 3. místo – 2016[10]
    • zvláštní ocenění za komplexní architektonické řešení interiéru v obci do 5 000 obyvatel – 2017[11]
  • Soutěž Komunitní knihovna Jihomoravského kraje
    • pořadatel Moravská zemská knihovna Brno
    • hlasuje odborná porota
    • kategorie Obec s 3 001 až 5 000 obyvateli: 1. místo – 2019[12]

Přírodní podmínky

Městský úřad Pohořelice

  • Soutěž Zlatý rýč (nejvíce vysazených stromů v poměru k počtu obyvatel)
    • pořadatel Nadace Partnerství
    • hlasuje odborná porota
    • kategorie Města a obce: 1. místo – 2019[13]

Stavebnictví

Rekonstrukce Paarova zámečku

  • Soutěž Stavba Jihomoravského kraje
    • pořadatel Svaz podnikatelů ve stavebnictví a Jihomoravský kraj
    • hlasuje odborná porota
    • kategorie Rekonstrukce staveb: 1. místo - 2019[14]

Stavba Haly Apex, areál SEMMELROCK

  • Soutěž Stavba Jihomoravského kraje
    • pořadatel Svaz podnikatelů ve stavebnictví a Jihomoravský kraj
    • hlasuje odborná porota
    • kategorie Průmyslové stavby a technické stavby: 1. místo - 2019[15]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Pohořelicích (okres Brno-venkov).

Paarův zámeček

Barokní stavba, která vznikla kolem roku 1693 na pokyn hraběnky Marie Paarové, z rodu Paarů, dědičky části židlochovického panství. Ve druhé polovině 19. století objekt odkoupila obec Pohořelice a od té doby slouží místním potřebám školství.[16] Od 80. let 20. století je stavba kulturní památkou.[17] Zámeček stojí ve dvoře ZŠ Pohořelice. Po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2019 v budově vzniklo 5 nových školních učeben vybavených keramickou dílnou, kuchyňskou linkou, teráriem a akváriem, v přízemí je umístěna prostorná hala pro pořádání výstav a vernisáží, v zahradě byl zbudován amfiteátr.[18]  

Bývalý Hotel Pfann

Jeden z nejstarších dochovaných světských domů v Pohořelicích.[19] První písemná zmínka o něm (Dvůr „U Okrouhlého kamene“) pochází z roku 1598.[20] V roce 1682 jej nechala hraběnka Marie Anna Františka z Valdštejna barokně upravit jako své přechodné reprezentativní sídlo.[21] Nejpozději od roku 1840 byl nájemcem tohoto tzv. vrchnostenského hostince Andreas Pfann. V roce 1847 jej odkoupil. V té době nesl hostinec název „U Orla“. Pozdějšími úpravami rodinou Pfannových (kupříkladu přístavek hygienického zařízení, dekorativní dlažby, barokní průčelí) se status stavby fakticky změnil ze zájezdního hostince na, na svou dobu moderní, hotel. V roce 1945 byl rodině Pfannových hotel zkonfiskován.[20] Město jej dále využívalo jako byty, místo setkávání klubu důchodců a k pronájmu obchodních prostor.[22] V roce 2020 byla dokončena generální oprava objektu a vzniklo zde zázemí pro skauty, klub důchodců, mateřské centrum a sociální poradnu.[23]

Stará radnice

Byla postavena v roce 1903 jako reprezentační sídlo městské spořitelny.[24] Fasáda budovy, bohatě zdobená štukem s ornamentálními a figurálními motivy, je doplněna věží a také balkonem, ze kterého byly pronášeny projevy v dobách významných historických změn.[22] Od počátku existence stavby byly místnosti v prvním patře pronajaty městskému úřadu. V roce 2004 se kanceláře úřadu přemístily do nového objektu na ulici Vídeňská.[25]

Lovecký zámeček Leopoldsruhe

Podrobnější informace naleznete v článku Lovecký zámeček Leopoldsruhe.

Stavba byla zbudována po roce 1747[26] moravským architektem Františkem Antonínem Grimmem ve stylu baroka, zadavatelem byl Leopold hrabě z Ditrichštejnu. Areál zámečku leží v části Velký Dvůr města Pohořelice. Dvoupodlažní zámeček s kaplí v západním křídle,[22] hospodářským zázemím a čestným dvorem s třemi branami je významnou architektonickou památkou.[26] Od 60. let 20. století je stavba kulturní památkou.[27] Nyní zámeček slouží jako dům na půli cesty

Bunkry lehkého pohraničního opevnění

V reakci na německý anšlus Rakouska v březnu roku 1938 se Československo rozhodlo postavit druhé obranné postavení na jižní Moravě (jako doplnění již existujícího opevnění, které se nacházelo blíže k hranicím s Rakouskem).[28] Jeden ze stavebních úseků vedl také katastrem Pohořelic (stavební úsek 15). V létě roku 1938 začala faktická stavba opevnění. Stavební úsek 15 se podařilo jako jediný v oblasti kompletně dokončit. Sestával ze 71 objektů lehkého opevnění vzor 37 (tzv. řopíků), z toho v katastru Pohořelic jich bylo 29. Do současnosti se jich zde dochovalo 21.[29]

Hildegardin (Hornoleský) dvůr

Jedná se o šlechtický velkostatek sestávající z přízemních hospodářských a obytných budov. Vznikl v letech 1847-1848.[20] Hodnotná je mimo jiné poklasicistní dispozice komplexu[30], kdy čtyři hlavní objekty areálu jsou uspořádány symetricky po stranách čtvercové parcely a jsou spojeny ohradní zdí, která je přerušena třemi branami.[31] Areál je druhotně architektonicky znehodnocen pozdějšími přístavbami a je v soukromém vlastnictví.[20] Nachází se v katastrálním území Pohořelic při cestě z Ivaně do Nové Vsi.[31]

Kostel svatého Jakuba Staršího

Podrobnější informace naleznete v článku Kostel svatého Jakuba Staršího (Pohořelice).

Jeden z nejstarších kostelů na jižní Moravě.[32] Dřívější románský farní kostel, který na místě stál nejpozději v roce 1222, byl po požáru v roce 1278 nahrazen gotickou trojlodní stavbou.[22] Kostel obklopoval hřbitov, který byl zrušen v roce 1831.[33] V interiéru se nachází vzácné gotické fresky z roku 1324. Věž kostela, o výšce 30 m, sloužila i jako obytná strážní věž. V interiéru je dokonalá akustika.[32]

Římskokatolická fara

Do počátku 18. století stála římskokatolická fara v Pohořelicích v dnešní Dlouhé ulici (č. p. 71). V roce 1714 zakoupil hrabě Sinzendorf dům na hlavním náměstí a faru do nového objektu přesunul. Po požáru v roce 1754 byla postavena na stejném místě znovu nová fara[20] za přispění knížete Ditrichštejna, jehož kamenný znak je umístěn na dvorní straně objektu.[22] V září 1773 na faře přenocoval císař Josef II. Od září 1805 do ledna 1806 a také v roce 1809 byla fara obsazena důstojníky procházejících vojsk Napoleonských válek.[20] Napoleon Bonaparte zde pobýval v listopadu 1805, když táhl se svou armádou ke Slavkovu.[22] V roce 1945, během druhé světové války, utrpěla budova zásahem střepin granátu. V roce 1969 žádal místní národní výbor demolici budovy. Od zbourání však bylo upuštěno díky intervenci tehdejšího biskupa a památkářů.[20]

Židovský hřbitov

Podrobnější informace naleznete v článku Židovský hřbitov v Pohořelicích.

Nachází se v severní části města při Tyršově ulici. Pozemek pro vytvoření nového židovského hřbitova byl pravděpodobně zakoupen v roce 1722. Původní hřbitov, který byl umístěn západně od židovské čtvrti za Mlýnským náhonem jižně od Komenského ulice, patrně již z kapacitních důvodů nestačil. Do počátku 70. let 20. století se na novém hřbitově nacházela prostá průjezdná obřadní síň a k ní přilehlý byt hrobníka. Poslední pohřeb zde proběhl v roce 1938.[34]

Památník automobilového závodníka Roberta Sierckeho

Galerie

  • Kostel svatého Jakuba Staršího
    Kostel svatého Jakuba Staršího
  • Fara, v níž krátce pobyl císař Josef II. i Napoleon Bonaparte
    Fara, v níž krátce pobyl císař Josef II. i Napoleon Bonaparte
  • Pomník padlým ve II. světové válce
    Pomník padlým ve II. světové válce
  • Čelní pohled na bývalý Hotel Pfann po rekonstrukci v roce 2020
    Čelní pohled na bývalý Hotel Pfann po rekonstrukci v roce 2020
  • Židovský hřbitov
    Židovský hřbitov
  • Barokní lovecký zámeček Leopoldsruhe, postavený po roce 1747, se nachází v části Velký Dvůr
    Barokní lovecký zámeček Leopoldsruhe, postavený po roce 1747, se nachází v části Velký Dvůr
  • Paarův zámeček, stojící blízko centra Pohořelic, náleží do areálu ZŠ Pohořelice
    Paarův zámeček, stojící blízko centra Pohořelic, náleží do areálu ZŠ Pohořelice
  • Jeden z řopíků v oblasti pozdější průmyslové zástavby na jihozápadě Pohořelic
    Jeden z řopíků v oblasti pozdější průmyslové zástavby na jihozápadě Pohořelic
  • Stará radnice, která byla postavena v roce 1903 pro městskou spořitelnu
    Stará radnice, která byla postavena v roce 1903 pro městskou spořitelnu

Severně od města se nachází přírodní park Niva Jihlavy, na západě přírodní rezervace Šumický rybník, jižně a jihovýchodně pak soustava rybníků a přírodní rezervace Plačkův les a říčka Šatava.

Osobnosti

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Dostupné online.
  3. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 237. 
  4. ↑ Vladimír Voldán, Alois Kocman: Průvodce po archivních fondech, Státní oblastní archiv v Brně, Archivní správa Ministerstva vnitra, 1966.
  5. ↑ Vlastivěda moravská, Brněnský kraj, Pohořelický okres, 1913.
  6. ↑ Josef Bartoš: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960: Okresy Znojmo, Moravský Krumlov, Hustopeče, Mikulov, s. 314, Profil, 1984.
  7. ↑ TREFILOVÁ, Kateřina. Návrh regenerace, přestavby a obnovy vegetačních prvků v modelovém objektu – zámeckém parku ve Velkém Dvoře u Pohořelic. , 2006. Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta – Ústav biotechniky zeleně. Vedoucí práce Přemysl Krejčiřík. s. 15. Dostupné online.
  8. ↑ Josef Bartoš: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960: Okresy Znojmo, Moravský Krumlov, Hustopeče, Mikulov, s. 314, Profil, 1984.
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online. 
  10. ↑ Soutěž Kamarádka knihovna - MĚSTO POHOŘELICE. www.pohorelice.cz [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. 
  11. ↑ Městská knihovna roku 2017 - MĚSTO POHOŘELICE. www.pohorelice.cz [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. 
  12. ↑ Komunitní knihovna Jihomoravského kraje 2019 | Moravská zemská knihovna v Brně. www.mzk.cz [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. 
  13. ↑ Iniciativa Sázíme budoucnost odhalila a ocenila nejlepší sazeče. Teď chce osvobodit stromy v ulicích. www.moderniobec.cz [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. 
  14. ↑ Paarův zámeček, rekonstrukce objektu pro potřeby základní školy a širší veřejnosti, Pohořelice – Stavba Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. 
  15. ↑ Hala APEX, areál SEMMELROCK v Pohořelicích – Stavba Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. 
  16. ↑ Pohořelice - Paarův zámeček. www.turistika.cz [online]. [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  17. ↑ městský dům Paarův zámeček: právní ochrana [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  18. ↑ HRABAL, Michal. V Pohořelicích po opravě otevřeli Paarův zámeček. Poslouží žákům. Brněnský deník [online]. 2019-07-02 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  19. ↑ městský dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b c d e f g HODEČEK, Dalibor. Město Pohořelice. [s.l.]: [s.n.], 2018. 469 s. ISBN 978-80-7275-107-5. Kapitola Významné nemovité památky Pohořelic, s. 419 - 433. 
  21. ↑ S.R.O, Jiri Cizek, Hrady cz. Městský dům, Pohořelice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  22. ↑ a b c d e f Pamětihodnosti města - MĚSTO POHOŘELICE. www.pohorelice.cz [online]. [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  23. ↑ HRABAL, Michal. Památka poslouží lidem. Nahlédněte dovnitř opraveného pohořelického hotelu Pfann. Břeclavský deník. 2020-07-25. Dostupné online [cit. 2021-01-07]. 
  24. ↑ https://www.kudyznudy.cz/aktivity/stara-radnice-v-pohorelicich
  25. ↑ S.R.O, Turistika cz. Pohořelice - stará radnice. www.turistika.cz [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. 
  26. ↑ a b lovecký zámeček Leopoldsruhe - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  27. ↑ lovecký zámeček: právní ochrana [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  28. ↑ REDAKCE. Plánované umístění řopíků na Třebíčsku se nedochovalo. Deník.cz [online]. 2013-11-11 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  29. ↑ FIC, Vladimír. Město Pohořelice. [s.l.]: [s.n.], 2018. 469 s. ISBN 978-80-7275-107-5. Kapitola Československé opevnění z roku 1938 v Pohořelicích, s. 279–290. 
  30. ↑ Hildegardin zemědělský dvůr - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  31. ↑ a b www.b3atelier.cz [online]. [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  32. ↑ a b Chloubou kostela sv. Jakuba Staršího v Pohořelicích jsou fresky. Na čas byly schované pod vápnem. Region [online]. 2019-01-31 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  33. ↑ BORSKÝ, Pavel. Město Pohořelice. [s.l.]: [s.n.], 2018. 469 s. ISBN 978-80-7275-107-5. Kapitola Stavební proměny farního kostela Sv. Jakuba. 
  34. ↑ KLENOVSKÝ, Jaroslav. Město Pohořelice. [s.l.]: [s.n.], 2018. 469 s. ISBN 978-80-7275-107-5. Kapitola Historie a památky židovské obce v Pohořelicích, s. 269 - 278. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části města Pohořelice
Části obce
Ostatní
Města, městyse a obce okresu Brno-venkov
Babice nad Svitavou • Babice u Rosic • Běleč • Bílovice nad Svitavou • Biskoupky • Blažovice • Blučina • Borač • Borovník • Braníškov • Branišovice • Bratčice • Brumov • Březina (dříve okres Blansko) • Březina (dříve okres Tišnov) • Bukovice • Cvrčovice • Čebín • Černvír • Česká • Čučice • Deblín • Dolní Kounice • Dolní Loučky • Domašov • Doubravník • Drahonín • Drásov • Hajany • Heroltice • Hlína • Hluboké Dvory • Holasice • Horní Loučky • Hostěnice • Hradčany • Hrušovany u Brna • Hvozdec • Chudčice • Ivaň • Ivančice • Javůrek • Jinačovice • Jiříkovice • Kaly • Kanice • Katov • Ketkovice • Kobylnice • Kovalovice • Kratochvilka • Křižínkov • Kupařovice • Kuřim • Kuřimská Nová Ves • Kuřimské Jestřabí • Lažánky • Ledce • Lelekovice • Lesní Hluboké • Litostrov • Loděnice • Lomnice • Lomnička • Lubné • Lukovany • Malešovice • Malhostovice • Maršov • Medlov • Mělčany • Měnín • Modřice • Mokrá-Horákov • Moravany • Moravské Bránice • Moravské Knínice • Moutnice • Nebovidy • Nedvědice • Nelepeč-Žernůvka • Němčičky • Neslovice • Nesvačilka • Níhov • Nosislav • Nová Ves • Nové Bránice • Odrovice • Ochoz u Brna • Ochoz u Tišnova • Olší • Omice • Opatovice • Ořechov • Osiky • Oslavany • Ostopovice • Ostrovačice • Otmarov • Pasohlávky • Pernštejnské Jestřabí • Podolí • Pohořelice • Ponětovice • Popovice • Popůvky • Pozořice • Prace • Pravlov • Prštice • Předklášteří • Přibice • Příbram na Moravě • Přibyslavice • Přísnotice • Radostice • Rajhrad • Rajhradice • Rašov • Rebešovice • Rohozec • Rojetín • Rosice • Rozdrojovice • Rudka • Řícmanice • Říčany • Říčky • Řikonín • Senorady • Sentice • Silůvky • Sivice • Skalička • Skryje • Sobotovice • Sokolnice • Stanoviště • Strhaře • Střelice • Svatoslav • Synalov • Syrovice • Šerkovice • Šlapanice • Štěpánovice • Šumice • Telnice • Těšany • Tetčice • Tišnov • Tišnovská Nová Ves • Trboušany • Troskotovice • Troubsko • Tvarožná • Újezd u Brna • Újezd u Rosic • Újezd u Tišnova • Unín • Unkovice • Úsuší • Velatice • Veverská Bítýška • Veverské Knínice • Viničné Šumice • Vlasatice • Vohančice • Vojkovice • Vranov • Vranovice • Vratislávka • Všechovice • Vysoké Popovice • Zakřany • Zálesná Zhoř • Zastávka • Zbraslav • Zbýšov • Zhoř • Žabčice • Žatčany • Žďárec • Želešice • Železné • Židlochovice
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pohořelice&oldid=19383080“