Přeskočit na obsah

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017
StátČeskoČesko Česko
Druh volebparlamentní
Volební termín20.–21. října 2017
Předchozí volby2013
Následující volby2021
Volební účast60,84 %
Počet kand. stran31
Výsledky
strana %
ANO
 
 29,64
ODS
 
 11,32
Piráti
 
 10,79
SPD
 
 10,64
KSČM
 
 7,76
ČSSD
 
 7,27
KDU-ČSL
 
 5,80
TOP 09
 
 5,31
STAN
 
 5,18
Svobodní
 
 1,56
strany, které dosáhly na státní příspěvek (alespoň 1,5 %).
Předseda vlády
Před volbamiBohuslav Sobotka (ČSSD)
Po volbáchAndrej Babiš (ANO)

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 se uskutečnily 20. a 21. října.[1][2] Ve volbách bylo nejúspěšnější ANO 2011, které získalo 29,64 % hlasů a 78 mandátů. Na druhém místě skončila ODS, jež získala 11,32 % a 25 poslanců. Následovaná byla na třetím místě Českou pirátskou stranou s 10,79 % a na čtvrtém místě SPD s 10,64 %. Obě tyto strany získaly shodně 22 mandátů. V poslanecké sněmovně ještě zasedli zástupci KSČM, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a Starostů a nezávislých. Volební účast činila 60,84 % z celkového počtu 8 374 501 registrovaných voličů.[3]

Občané České republiky, kteří dosáhli 18 let a nebyli omezeni ve svéprávnosti k výkonu volebního práva, zvolili 200 poslanců do Poslanecké sněmovny, dolní komory Parlamentu České republiky, pomocí systému poměrného zastoupení.[4] Obyvatelé ČR mohli volit i mimo místo svého trvalého bydliště, museli si ale včas vyřídit voličský průkaz.[5]

Od roku 1996 šlo o sedmé volby do Poslanecké sněmovny. Kandidovalo 31 stran a hnutí, tedy o 7 více než při minulých předčasných volbách v roce 2013. Celkem bylo navrženo 7 524 kandidátů a 2 154 (28,6 %) z nich byly ženy.[6] Do sněmovny se nakonec dostalo 9 uskupení. Počet kandidátů, kandidujících uskupení i počet těch, které se dostaly do Poslanecké sněmovny, byl v historii České republiky nejvyšší. 20 stran a hnutí obdrželo méně než 1 % hlasů. 10 stran a hnutí kandidovalo jen v některých krajích. Nejvíce jich kandidovalo v Praze (29) a nejméně v Karlovarském kraji (21).[7] Dosavadní parlamentní strana Úsvit – Národní Koalice nekandidovala vůbec. Vítězné hnutí ANO získalo nejvíce hlasů ve všech okresech České republiky.

Výsledky

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam členů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po volbách 2017.
Podrobné výsledky voleb
Mapa volební účasti
Srovnání volební účasti v okresech s celostátním průměrem
Mapa vítězných stran v okresech Česka
     ve všech 77 okresech zvítězilo hnutí ANO
Druhá místa v jednotlivých okresech.
     ODS
     Piráti
     SPD
     KSČM
     ČSSD
     KDU-ČSL
     STAN
Rozdělení mandátů dle krajů
ANO ODS Piráti SPD KSČM ČSSD KDU-ČSL TOP 09 STAN
Volební lídr Andrej Babiš
Andrej Babiš 		Petr Fiala
Petr Fiala 		Ivan Bartoš
Ivan Bartoš 		Tomio Okamura
Tomio Okamura 		Vojtěch Filip
Vojtěch Filip 		Lubomír Zaorálek
Lubomír Zaorálek 		Pavel Bělobrádek
Pavel Bělobrádek 		Miroslav Kalousek
Miroslav Kalousek 		Jan Farský
Jan Farský
Počet hlasů 1 500 113 572 962 546 393 538 574 393 100 368 347 293 643 268 811 262 157
Podíl 29,64 % ▲ 11,32 % ▲ 10,79 % ▲ 10,64 % ▲ 7,76 % ▼ 7,27 % ▼ 5,80 % ▼ 5,31 % ▼ 5,18 % ▼
Počet mandátů 78 25 22 22 15 15 10 7 6
Předchozí volby (2013) 18,65 % (47) 7,72 % (16) 2,66 % (0) nová strana
6,88 % (14) Úsvit		 14,91 % (33) 20,45 % (50) 6,78 % (14) 11,99 % (26)
společně se STAN		 11,99 % (26)
společně s TOP 09

Celkové výsledky

[editovat | editovat zdroj]
Subjekt[8] Hlasy Mandáty
Počet % Počet ±
ANO 2011 1 500 113 29,64 78 +31
Občanská demokratická strana 572 948 11,32 25 +9
Česká pirátská strana 546 393 10,79 22 +22
Svoboda a přímá demokracie 538 574 10,64 22 +8
Komunistická strana Čech a Moravy 393 100 7,76 15 -18
Česká strana sociálně demokratická 368 347 7,27 15 -35
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová 293 643 5,80 10 -4
TOP 09 268 811 5,31 7 -15
Starostové a nezávislí 262 157 5,18 6 +2
Strana svobodných občanů 79 229 1,56 0 -
Strana zelených 74 335 1,46 0 -
Strana zdravého rozumu 36 528 0,72 0 -
Realisté 35 995 0,71 0 -
Strana Práv Občanů 18 556 0,36 0 -
Sportovci 10 593 0,20 0 -
Dělnická strana sociální spravedlnosti 10 402 0,20 0 -
Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka 9 857 0,19 0 -
Řád národa – Vlastenecká unie 8 735 0,17 0 -
Občanská demokratická aliance 8 030 0,15 0 -
Blok proti islamizaci – Obrana domova 5 077 0,10 0 -
Referendum o Evropské unii 4 276 0,08 0 -
Radostné Česko 3 852 0,07 0 -
Cesta odpovědné společnosti 3 758 0,07 0 -
Dobrá volba 2016 3 722 0,07 0 -
Česká strana národně sociální 1 573 0,03 0 -
Pravý blok 491 0,00 0 -
Společnost proti developerské výstavbě v Prokopském údolí 438 0,00 0 -
Unie Hrdosti, Aktivity, Vlastenectví, Empatie a Lidskosti 2017 436 0,00 0 -
Občané 2011 359 0,00 0 -
Národ Sobě 300 0,00 0 -
Česká národní fronta 117 0,00 0 -
Celkem[p 1] 5 060 745 100 200 –
Zvolení poslanci podle politické příslušnosti
Politický subjekt[9] Počet poslanců +/−
ANO 2011 63 +36
Občanská demokratická strana 23 +8
Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura 22 +22
Česká pirátská strana 21 +21
bezpartijní 20 -16
Komunistická strana Čech a Moravy 15 -15
Česká strana sociálně demokratická 14 -32
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová 10 -2
TOP 09 6 -14
Starostové a nezávislí 6 +3
Výsledky podle krajů (v procentech)
Kraj ANO ODS Piráti SPD KSČM ČSSD KDU-ČSL TOP 09 STAN
Hlavní město Praha 20,35 16,22 17,59 5,81 4,60 5,57 4,76 12,64 5,05
Středočeský kraj[p 2] 28,66 12,93 12,08 9,00 7,21 6,63 3,01 6,33 8,07
Jihočeský kraj 28,86 12,12 10,51 9,85 9,32 7,30 5,38 5,30 4,57
Plzeňský kraj 30,98 12,09 10,01 10,56 8,65 7,97 3,49 4,82 4,85
Karlovarský kraj 35,42 8,83 10,04 12,47 8,15 6,98 2,36 3,68 5,28
Ústecký kraj 37,55 9,47 8,24 12,59 9,89 6,61 1,80 3,63 3,62
Liberecký kraj 29,83 10,28 11,42 10,95 6,69 5,65 2,05 4,22 12,82
Královéhradecký kraj 31,77 11,56 10,73 10,05 7,10 6,50 5,84 5,13 5,08
Pardubický kraj 30,81 10,96 10,51 10,14 7,74 7,47 6,81 4,20 4,97
Kraj Vysočina 28,63 9,89 9,92 9,60 9,44 9,37 9,24 3,86 4,28
Jihomoravský kraj 27,40 11,88 9,11 11,65 8,04 8,44 8,97 4,51 3,63
Olomoucký kraj 31,39 8,92 8,49 13,54 8,78 7,44 8,26 3,24 4,44
Zlínský kraj 28,76 9,75 8,43 12,90 7,01 6,94 11,41 2,86 5,82
Moravskoslezský kraj 35,42 7,47 8,64 13,87 8,69 8,83 6,45 2,58 2,64
Česká republika 29,64 11,32 10,79 10,64 7,76 7,27 5,80 5,31 5,18
Výsledky podle krajů (mandáty)
Kraj Počet mandátů ANO ODS Piráti SPD KSČM ČSSD KDU-ČSL TOP 09 STAN
Hlavní město Praha 24 6 5 5 1 1 1 1 3 1
Středočeský kraj[p 2] 26 9 4 3 2 2 2 0 2 2
Jihočeský kraj 13 5 2 1 1 1 1 1 1 0
Plzeňský kraj 11 5 2 1 1 1 1 0 0 0
Karlovarský kraj 5 3 0 1 1 0 0 0 0 0
Ústecký kraj 13 7 1 1 2 1 1 0 0 0
Liberecký kraj 8 4 1 1 1 0 0 0 0 1
Královéhradecký kraj 11 5 1 1 1 1 1 1 0 0
Pardubický kraj 10 4 1 1 1 1 1 1 0 0
Kraj Vysočina 10 4 1 1 1 1 1 1 0 0
Jihomoravský kraj 23 7 3 2 3 2 2 2 1 1
Olomoucký kraj 12 5 1 1 2 1 1 1 0 0
Zlínský kraj 12 4 1 1 2 1 1 1 0 1
Moravskoslezský kraj 22 10 2 2 3 2 2 1 0 0
Česká republika 200 78 25 22 22 15 15 10 7 6

Mapy výsledků

[editovat | editovat zdroj]

V nové sněmovně zasedli zástupci celkem 9 politických uskupení: ANO získalo 78 mandátů, ODS 25 mandátů, Piráti 22 mandátů, SPD rovněž 22 mandátů, KSČM 15 mandátů, ČSSD 15 mandátů, KDU-ČSL 10 mandátů, TOP 09 7 mandátů a STAN 6 mandátů.[10] Volební účast činila 60,84 % z celkového počtu 8 374 501 registrovaných voličů.[8] Bylo odevzdáno 5 091 065 hlasů, z toho 5 060 759 (po přepočtu na základě soudního rozhodnutí: 5 060 745[11]) platných (99,40 %).[8]

Vítězné hnutí ANO získalo nejvíce hlasů v Ústeckém kraji (37,55 %), nejméně v Praze (20,35 %). Na druhém místě se umístilo SPD v 5 krajích (Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský, Ústecký a Karlovarský). ODS získala druhá místa v 6 krajích (Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Jihomoravském, Královéhradeckém a Pardubickém), Piráti v Praze a kraji Vysočina. STAN se na druhé místo dostali v Libereckém kraji. Podle průzkumu zpravodajského portálu Hlídací pes, jehož výsledky byly uveřejněny i v zahraničním tisku, přešla hnutí ANO 2011 mj. jedna třetina dřívějších voličů ČSSD a jedna čtvrtina voličů KSČM.[12]

Ve všech 76 okresech získalo nejvíce hlasů hnutí ANO. Na druhém místě se v 35 okresech umístila SPD. Bylo to převážně na Moravě, v Ústeckém a Karlovarském kraji. Ve 26 okresech byla druhá ODS, a to převážně v Čechách a také v Brně. Piráti obsadili druhé místo v 7 okresech v Čechách, STAN ve 4 okresech (Kolín, Kutná Hora, Liberec a Semily), KDU-ČSL ve 2 (Uherské Hradiště a Žďár nad Sázavou), KSČM v okrese Tachov (12,47 %) a ČSSD v okrese Pelhřimov (11,85 %).[13]

V zahraničí na zastupitelských úřadech v 88 zemích odvolilo 10 494 českých občanů při 70,23 % volební účasti. Ti dali 26,09 % hlasů TOP 09, 19,49 % Pirátům, 12,53 % ODS, 7,62 % ANO, 7,39 % KDU-ČSL, 7,18 % STAN, 6,62 % Straně zelených, 4,6 % ČSSD, 4,11 % SPD, 1,8 % Svobodným a 0,92 % KSČM. Zahraniční hlasy byly připočítány kandidátům Středočeského kraje. 1 058 voličů odvolilo v Londýně, což bylo nejvíce ze všech zastupitelských úřadů.[14]

Stížnosti na výsledky voleb

[editovat | editovat zdroj]

Obdobně jako při některých předchozích českých volbách v minulých letech[15][16] byly i v těchto sněmovních volbách zaznamenány případy nesprávného započítávání preferenčních hlasů na volebních lístcích. Několik občanů se proti těmto nedostatkům ohradilo podáním volební stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu.

V Plzeňském kraji byl přezkoumáním volební dokumentace ze čtyř okrsků zjištěn zcela nesprávný postup volebních komisí, který měl za následek rozdíl ve stovkách nesprávně započítaných preferenčních hlasů, a tamtéž byly konstatovány i chyby v počtech hlasů pro jednotlivé strany.[17]

Veřejné jednání mimořádně na neděli 19. listopadu nařídil soud ve věci návrhu voliče Tomáše Nováka, který volil ve Středočeském kraji a jehož podezření na nezapočítání preferenčních hlasů v šesti okrscích soud potvrdil a na základě jeho návrhu přistoupil k vyžádání a kontrole volebních lístků z celkem 915 volebních okrsků, což odpovídá přibližně polovině celého kraje.[18][19] Jednalo se o dosud největší přezkoumávání volebních výsledků v historii a podílelo se na něm více než 100 zaměstnanců Nejvyššího správního soudu.[18] Na návrh stěžovatele byly přepočítávány preferenční hlasy pro kandidáty Občanské demokratické strany, protože stěžovatel formuloval a soud ve svém usnesení z 9. listopadu nevyloučil platnost domněnky, že nesprávným započítáním preferenčních hlasů mohli být ve Středočeském kraji za poslance zvoleni nesprávní kandidáti této strany – zejména nebyl se 4,87 % započítaných preferenčních hlasů podle vyhlášených výsledků rozdílem pouhých 104 chybějících hlasů posunut do čela kandidátky a tím zvolen poslancem starosta Líbeznic a krajský zastupitel Martin Kupka (kandidoval na 31. místě a byl proto uvedený až na rubové straně volebního lístku).[20][21] Po přezkoumání výsledků nakonec soud závažná pochybení potvrdil a na základě revidovaných výsledků prohlásil Martina Kupku poslancem namísto původně zvoleného Petra Bendla.[22][p 3]

Situace před volbami

[editovat | editovat zdroj]

Od minulých voleb v roce 2013 zažilo Česko ekonomický růst a vykazovalo nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii.[23]

Harmonogram

[editovat | editovat zdroj]

Termín voleb vyhlásil prezident Miloš Zeman dne 19. dubna 2017.[1] Strany a hnutí mohly předkládat své kandidátní listiny příslušnému krajskému úřadu do 15. srpna 2017, losování čísel hlasovacích lístků proběhlo 5. září 2017.[24] Volební lístky voliči obdrželi do úterý 17. října.

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Kampaně

[editovat | editovat zdroj]

Oficiálně volební kampaň začala od 2. května 2017. Poprvé v historii České republiky byly výdaje na kampaň omezeny, a to maximálně 90 milionů korun za každý subjekt.[25]

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Debaty v České televizi

[editovat | editovat zdroj]

Česká televize oznámila 3. srpna 2017 konání 14 tematických debat na nejrůznější témata.[26] Klíčem k pozvání představitelů hnutí a stran do debaty byl průzkum veřejného mínění společnosti Median a Kantar TNS konaný od 23. srpna do 8. září 2017,[27] na jehož základě bylo vybráno deset hnutí a stran s největším volebním potenciálem. Debaty proběhly od 15. září do 16. října. Zástupcům stran a hnutí, které se nedostaly do těchto debat, byl poskytnut prostor v pořadu Politické spektrum. Navíc byli zástupci všech kandidujících subjektů postupně zváni do pořadu Události, komentáře.[27]

Předvolební průzkumy a modely

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Předvolební průzkumy k volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017.

Předvolební průzkumy, stranické a volební preference jsou průběžně zveřejňovány několika agenturami. Volební průzkumy se nesmí zveřejňovat poslední tři dny kampaně před zahájením hlasování.[28]

Kandidující subjekty

[editovat | editovat zdroj]

Do Poslanecké sněmovny kandidovaly tyto subjekty, podle abecedy:

Název Logo Volební číslo Lídr Foto Počet kandidátů Kraje[p 4] Poznámka
ANO 2011 21 Andrej Babiš 343 14
Blok proti islamizaci – Obrana domova 13 Jana Borkovcová 273 14 předsedou strany byl v době konání voleb David Štěpán


podpora: Úsvit – Národní Koalice; Česká Suverenita

Cesta odpovědné společnosti 3 Jaroslav Kuchař 80 13
Česká národní fronta 18 Ondřej Vrba 11 1
Česká pirátská strana 15 Ivan Bartoš 338 14 podpora: Evropani.cz; Hnutí O co jim jde?!; Hnutí Fair Play
Česká strana národně sociální 25 Michal Klusáček 95 10 podpora: Česká strana národně socialistická
Česká strana sociálně demokratická 4 Lubomír Zaorálek 343 14 úřadujícím předsedou strany byl v době konání voleb Milan Chovanec
Dělnická strana sociální spravedlnosti 28 Tomáš Vandas 343 14 podpora: Strana státu přímé demokracie – Strana práce; Konzervativní a sociální hnutí
Dobrá volba 2016 22 Pavol Lukša 272 11
Komunistická strana Čech a Moravy 8 Vojtěch Filip 343 14 podpora: Strana demokratického socialismu
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová 24 Pavel Bělobrádek 341 14 podpora: Spojení demokraté – Sdružení nezávislých; Nestraníci; COEXISTENTIA
Národ Sobě 31 Jiří Šoltys 6 1
Občané 2011 16 Ludvík Adámek 18 2
Občanská demokratická aliance 14 Pavel Sehnal 343 14 podpora: PRO Zdraví a Sport
Občanská demokratická strana 1 Petr Fiala 343 14 podpora: Strana soukromníků České republiky
Radostné Česko 6 Boleslav Buzek 41 11
Realisté 26 Petr Robejšek 340 14 podpora: Patrioti České republiky
Referendum o Evropské unii 19 František Matějka 343 14
Řád národa – Vlastenecká unie 2 Josef Zickler 343 14
Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka 23 Miroslav Sládek 175 14
Společnost proti developerské výstavbě v Prokopském údolí 11 Tomáš Krčma 1 1 Parlamentní kandidaturou chtějí pouze upozornit na problematiku developerského působení v Prokopském údolí, oslovit co nejvíce lidí a pokusit se mu zamezit.[29]
Sportovci 27 Vlastimil Sehnal 339 14
Starostové a nezávislí 7 Jan Farský 337 14 předsedou hnutí byl v době konání voleb Petr Gazdík


podpora: SNK Evropští demokraté; Starostové pro Liberecký kraj; Nezávislí

Strana Práv Občanů 30 František Ringo Čech 343 14 předsedou strany byl v době konání voleb Jan Veleba


podpora: Hnutí osobností kraje; Severočeši.cz; Bezpečnost, odpovědnost, solidarita

Strana svobodných občanů 12 Petr Mach 339 14
Strana zdravého rozumu 10 Petr Hannig 341 14 podpora: České hnutí za národní jednotu; Demokratická strana zelených; Národní demokracie; Sdružení pro republiku – Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska; Slušní lidé
Strana zelených 9 Matěj Stropnický 343 14 podpora: Politické hnutí Změna
Svoboda a přímá demokracie 29 Tomio Okamura 343 14 podpora: Moravané
TOP 09
20 Miroslav Kalousek 343 14 podpora: Klub angažovaných nestraníků; Konzervativní strana; Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska); Liberálně ekologická strana
Unie Hrdosti, Aktivity, Vlastenectví, Empatie a Lidskosti 2017 17 bez celostátního lídra[30] 15 2
Volte Pravý blok 5 Petr Cibulka 35 1

Průběh a sčítání voleb

[editovat | editovat zdroj]
Sada hlasovacích lístků k volbám určená pro Jihomoravský kraj

Volební místnosti byly otevřeny 20. října od 14:00 do 22:00. Dne 21. října byly otevřeny od 8:00 do 14:00.[31] O hodinu déle mohli volit lidé patřící do volebního okrsku 40 v Opavě.[32] Důvodem byly předešlé technické potíže. V Americe začaly a skončily volby kvůli časovému posunu o den předem.[33] Společně s volbami se v 9 městech či obcích uskutečnilo místní referendum. Proběhlo v Jilemnici, Chropyni, Zubří, Vědomicích, Velkém Meziříčí, Mimoni, Cerhenicích, Dobřejovicích a Velkých Přílepech.[34]

První předběžné výsledky byly zveřejněny ve 14:22, konečné výsledky po sečtení všech hlasů ve 21:09 večer. Nejrychleji bylo sečteno v jednom z okrsků v Kostelci nad Vltavou na Písecku. Nejdéle se čekalo na to, jak rozhodli voliči na ambasádě v Mexiku.[35] Prvním krajem, kde bylo sečteno 100 % hlasů, byl Zlínský, a to v 17:50 hodin. Volební účast byla 60,84 %. Z krajů hlasovalo nejvíce voličů v Praze (67,13 %) a v kraji Vysočina (64,03 %) a nejméně v Karlovarském (52,11 %) a Ústeckém kraji (52,38 %).

Před zahájením voleb policie vyšetřovala údajnou manipulaci s volebními lístky v Krupce, kde bylo podle sociálních pracovníků některým lidem nabízeno 300 Kč za hlas.[36] Během sčítání hlasů 21. října odpoledne byl napaden web Českého statistického úřadu. Cílený útok DDoS způsobil dočasně omezenou přístupnost serverů úřadu. Podle úřadu výpadek neovlivnil nezávislé zpracování dat. Útok trval nejprve hodinu a pak se několikrát krátce opakoval. Kolem 16:30 hodin se podařilo útoky zastavit.[37]

Přepočítávané hlasy a potřebné hlasy na mandát

[editovat | editovat zdroj]

Při volbách do PSP ČR je používána tzv. D'Hondtova metoda s rozdělením po krajích, jejímž výsledkem je, že jsou zvýhodněny strany s největším počtem hlasů. Tím dochází k tomu, že např. při volbách 2017 stačilo vítězné straně, ANO, na jeden mandát pouze 19 232 hlasů, zatímco poslední dvě z těch, které překročily hranici 5 %, TOP09 a STAN, potřebovaly hlasů dvojnásobek, 38 402 a 43 693.[38][39]

Povolební situace

[editovat | editovat zdroj]
České politické strany podle pravolevé politické ideologie a postoji k integraci EU.
České strany podle tradiční nebo libertariánské politiky a postoji k řízení ekonomiky.

Politickým stranám a hnutím, které ve volbách dostaly více než 1,5 % hlasů rozdá stát 482 milionů korun. Na období 2017 až 2021 nejvíc peněz získá ANO – 150 milionů korun. ODS získá 57,3 milionů, Piráti 54,6 mil., SPD 53,8 mil., KSČM 39,3 mil., ČSSD 36,8 mil., KDU-ČSL 29,4 mil., TOP 09 26,9 mil. a STAN 26,2 milionů.[40] Oproti minulým volbám si nejvíce přilepšilo ANO, naopak ČSSD dostane oproti minulému období peněz nejméně.

Podle společnosti Median bylo s výsledkem voleb den po nich spokojeno 44 procent lidí a nespokojeno 46 %. Většina dotázaných, 56 %, se domnívala, že se po volbách zlepší ekonomická situace v Česku. Podle 57 % dotázaných nebyla demokracie ohrožena, obavy mělo 37 % lidí.[41]

Sestavování vlády

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článcích První vláda Andreje Babiše a Druhá vláda Andreje Babiše.

Dne 24. října mluvčí prezidenta avizoval, že ustavující schůze Poslanecké sněmovny bude prezidentem svolána na 20. listopadu 2017.

V úterý 31. října pověřil prezident Zeman Babiše jako vítěze voleb jednáním o sestavení vlády, na rozdíl od svých předchůdců Zeman Babišovi nedal podmínku, že musí předem získat důvěru poslanecké sněmovny.[42] Babiš naznačil, že by se mu líbilo vytvořit koalici s ODS, protože dohromady by měli 103 poslanců a podle jeho zkušenosti, čím míň partnerů ve vládě, tím lepší.[43] Babiš také vyloučil společnou vládu s KSČM a SPD.[43] ODS ovšem účast ve vládě odmítla a preferovala skončit v opozici.[43] Protože návrhy na vládnutí v koalici s ANO odmítaly téměř všechny strany, začal Babiš pracovat s variantou menšinové vlády doplněnou o odborníky a chtěl přijít s programem, který by částečně splňoval program všech stran.[44] O vstup do koaliční vlády s ANO měl zájem pouze Tomio Okamura.[44]

Jednou z podmínek KSČM pro podporu menšinové vlády ANO je zdanění církevních restitucí, s čímž Babiš dlouhodobě souhlasí.[45] KSČM vyslovilo i dalších 6 podmínek, mj.: předpis o obecném referendu, zvyšování minimální mzdy, ochrana přírodního bohatství Česka tím, že by vodní zdroje přešly do majetku státu, krajů a obcí.[45]

24. listopadu se Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO), Jiří Hlavatý (ANO) a Martin Půta (STAN) vzdali poslaneckého mandátu. První vláda Andreje Babiše byla jmenovaná prezidentem na Pražském hradě 13. prosince 2017.[46]

Menšinová vláda sestavená Babišem ovšem nedostala v lednu 2018 důvěru, pro hlasovalo pouze 78 poslanců ANO.[47] Začala proto nová jednání o sestavení vlády, sestavením vlády byl opět pověřen Babiš, tentokrát s podmínkou, že musí mít předem zajištěnou nadpoloviční většinu hlasů.

Demonstrace proti premiérovi v demisi Andrejovi Babišovi a prezidentovi Milošovi Zemanovi dne 8. dubna 2018 na Václavském náměstí

V lednu 2018 hnutí ANO nabídlo jednání o vládě s ODS, ovšem podle ODS prý ANO není ochotné přijímat kompromisy a odmítalo návrhy, které dříve označovalo jako priority.[48] Několik dní před jednáním hlasovalo ANO proti návrhům ODS na zvýšení výdajů na obranu České republiky na 2 procenta HDP, na zrušení zákazu otevírací doby při některých svátcích, na zrušení daně z nabytí nemovitosti a elektronické evidence tržeb.[48] Při jednání ANO s KDU-ČSL trvala KDU-ČSL na tom, že je nepřitajelné, aby ve vládě byl trestně stíhaný politik a navrhla variantu, kdy by ve vládě nebyl žádný předseda koaliční strany.[48] Ovšem ani tak nebyla tato podmínka podmínka pro ANO přijatelná.[48] Podmínku sestavení vlády bez trestně stíhaného politika vyslovila i ČSSD.[48] Na volebním sjezdu ČSSD v Hradci Králové v únoru 2018 se však rozhodlo, že se strana do vyjednávání o vládě s hnutím ANO nakonec zapojí.[49]

Menšinová vláda ANO a ČSSD získala 12. července 2018 důvěru Poslanecké sněmovny a to díky podpoře poslanců ze stran ANO, ČSSD a KSČM.[50] Osm měsíců po volbách a pět měsíců po demisi dosavadní menšinové vlády ANO byla 27. června 2018 prezidentem na Pražském hradě jmenovaná druhá vláda Andreje Babiše stran ANO a ČSSD.[51]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Celkový počet platných hlasů.
  2. ↑ a b Včetně zahraničních volebních okrsků.
  3. ↑ Petr Bendl se nakonec poslancem stal 2. července 2019 po zaniknutí mandátu Veroniky Vrecionové, která byla zvolena europoslankyní.
  4. ↑ Počet volebních krajů, ve kterých subjekt kandidoval.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Rozhodnutí prezidenta republiky č. 135/2017 Sb., o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. In: Sbírka zákonů. 2017. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  2. ↑ Zeman potlačil zlomyslnost, sněmovní volby vyhlásil na 20. a 21. října. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-02-06. Dostupné online. 
  3. ↑ Sdělení Státní volební komise č. 352/2017 Sb., o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. října 2017. In: Sbírka zákonů. 23. 10. 2017, roč. 2017. Dostupné online. ISSN 1211-1244 Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  4. ↑ Organizace a průběh voleb do PS [online]. Poslanecká sněmovny Parlamentu České republiky [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ Voličský průkaz 2017. Info.cz [online]. [cit. 2017-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-11-04. 
  6. ↑ Volebních kandidátů je nejvíce v historii, do Sněmovny chce 7 524 lidí. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-10-19 [cit. 2017-10-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ Sněmovních voleb se smí účastnit všech 31 stran, nejvíc od vzniku Česka. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-09-01 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017 | Celkové výsledky hlasování [online]. Český statistický úřad, 2017-10-21 [cit. 2017-10-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017 | Zvolení poslanci dle abecedy [online]. Český statistický úřad [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  10. ↑ Volby 2017: Rozdělení mandátů a zvolení poslanci. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-10-21 [cit. 2017-10-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017 (promítnuto usnesení NSS) | Celkové výsledky hlasování [online]. Český statistický úřad, 2017-10-21 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  12. ↑ Babis nahm linkem Lager Wähler ab, Handelsblatt, Düsseldorf, [1], 23. října 2017 (německy). Archivováno 23. 10. 2017 na Wayback Machine.
  13. ↑ Barevnější mapa Česka: ANO a ti druzí. Babiš vyhrál všude. Kdo kde skončil druhý za ním?. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-10-22 [cit. 2017-10-23]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby v zahraničí ovládla TOP 09. Hrálo se o deset tisíc hlasů. ČT24 [online]. 2017-10-21 [cit. 2017-10-23]. Dostupné online. 
  15. ↑ Komise nezapočítávala preferenční hlasy. Spor míří k soudu. Deník.cz [online]. 2014-05-29 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  16. ↑ Soud v současnosti řeší volbu Zdechovského europoslancem. Deník.cz [online]. 2014-06-10 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  17. ↑ Posledních 19 z 20 zbývajících nerozhodnutých volebních stížností dnes projednal a rozhodl volební senát Nejvyššího správního soudu [online]. Nejvyšší správní soud České republiky, 2017-11-16 [cit. 2017-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01. 
  18. ↑ a b Nejvyšší správní soud bude přepočítávat desítky tisíc preferenční hlasů [online]. Nejvyšší správní soud České republiky, 2017-11-10 [cit. 2017-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-22. 
  19. ↑ Muž, který stojí za přepočítáváním volebních hlasů: Jsem přesvědčen, že to ovlivnilo výsledek voleb. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-11-10 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  20. ↑ Usnesení Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 9. 11. 2017, sp. zn. Vol 58/2017, [cit. 2017-12-09]. Dostupné online.
  21. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017 | Všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  22. ↑ Nejvyšší správní soud zjistil závažná pochybení při sčítání preferenčních hlasů – Mgr. Martin Kupka je zvoleným poslancem [online]. Nejvyšší správní soud České republiky, 2017-11-19 [cit. 2017-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-06. 
  23. ↑ Billionaire Babis grabs big lead as Czechs count election ballots. Reuters [online]. 2017-10-21 [cit. 2017-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR [online]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2017-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-16. 
  25. ↑ Poslanci schválili limity na volební kampaně, strany nebudou moci utratit více než 90 miliónů. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-09-06. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby se blíží. ČT znovu připravuje 14 debat a jednu Superdebatu. ČT24 [online]. [cit. 2017-09-11]. Dostupné online. 
  27. ↑ a b Největší potenciál má před volbami ANO, o deseti stranách uvažuje přes 5 procent lidí. ČT24 [online]. [cit. 2017-09-11]. Dostupné online. 
  28. ↑ § 16 odst. 7 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. Dostupné online.
  29. ↑ Společnost proti developerské výstavbě v Prokopském údolí [online]. Společnost proti developerské výstavbě v Prokopském údolí [cit. 2017-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-16. 
  30. ↑ Seznam politických stran a hnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2017-08-17]. Dostupné online. 
  31. ↑ Manuál voliče: Kdy volit, kde volit a co s sebou. Česká televize [online]. 2017-10-13 [cit. 2017-10-21]. Dostupné online. 
  32. ↑ Volit bude možné už jen pár desítek minut. Úřady řeší problémy. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2017-10-21]. Dostupné online. 
  33. ↑ Volby v zahraničí ovládla TOP 09. Hrálo se o deset tisíc hlasů. ČT24 [online]. [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  34. ↑ Referenda přinesla pat i rozhodnutí o jediný hlas. Lidé odmítli průtah, betonárku i těžbu štěrkopísku. ČT24 [online]. 2017-10-21 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  35. ↑ První výsledky voleb zveřejněny ve 14:22, poslední kolem 21:00. Blesk.cz [online]. 2017-10-21 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  36. ↑ Policie přijala oznámení, že se v Krupce manipuluje s volebními lístky. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-10-19 [cit. 2017-10-23]. Dostupné online. 
  37. ↑ Volební weby ochromili hackeři. Byl to masivní a sofistikovaný útok, přiznal statistický úřad. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-10-22 [cit. 2017-10-23]. Dostupné online. 
  38. ↑ HLAVENKA, Jiří. Pravicové strany se měly spojit. Britské listy [online]. 2017-10-22 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  39. ↑ ROTT, Vladimír. Proč si necháváme “přepočítávat” hlasy? [online]. vjrsite.wordpress.com, 2017-10-22 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  40. ↑ Stát zaplatí stranám za hlasy voličů 482 milionů. Nejvíc ztratila ČSSD. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-10-22 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  41. ↑ S výsledky voleb Češi spíš spokojeni nejsou, ukázal bleskový průzkum. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-10-22 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  42. ↑ ZPĚVÁČKOVÁ, Barbora. Andreji, ať se ti daří. Zeman pověřil Babiše sestavením vlády. Novinky.cz [online]. Borgis, 2017-10-31. Dostupné online. 
  43. ↑ a b c Babiš: Líbí se mi koalice s ODS. Čím míň partnerů, tím lépe. Týden.cz [online]. 2017-10-23. Dostupné online. 
  44. ↑ a b Pokud nás budou dál všichni odmítat, pokusíme se o menšinovou vládu s odborníky, řekl Babiš. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-10-27. Dostupné online. 
  45. ↑ a b Babiš chce zdanit církevní restituce, komunisté výměnou za to slíbili podpořit menšinovou vládu ANO. Aktuálně.cz [online]. Economia, datum vydání neuveden, nejspíše vydáno 10. 11. 2017. Dostupné online. 
  46. ↑ Zeman jmenoval Babišovu vládu. Přeje si, aby získala důvěru do února. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-12-13. Dostupné online. 
  47. ↑ KOPECKÝ, Josef. Vláda nezískala důvěru. ANO odsunulo hlasování o vydání Babiše. iDNES.cz [online]. MAFRA, 16. ledna 2018 5:01, aktualizováno 15:55. Dostupné online. 
  48. ↑ a b c d e KOPECKÝ, Josef. ANO nabídlo ODS jednání o vládě a narazilo. Zeman sklidil kritiku, že otočil. iDNES.cz [online]. MAFRA, 24. ledna 2018 14:17, aktualizováno 15:57. Dostupné online. 
  49. ↑ Den D pro sociální demokracii: Volí nového šéfa! A rozhoduje, zda jednat o vládě s ANO. EuroZprávy.cz [online]. 2018-02-18 [cit. 2018-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-05. 
  50. ↑ Druhá Babišova vláda má důvěru Sněmovny. Novinky.cz. Borgis. Dostupné online [cit. 2018-07-12]. 
  51. ↑ Zeman jmenoval menšinovou vládu ANO a ČSSD - záznam videopřenosu. ČeskéNoviny.cz [online]. 2018-06-27. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Volby a referenda v Česku
Prezident
Nepřímé
Přímé
Česká národní rada
Poslanecká sněmovna
Senát
Řádné
Doplňovací
Opakované
Evropský parlament
Krajská zastupitelstva
Obecní zastupitelstva
Celostátní referenda
¹Připravované předčasné sněmovní volby v roce 2009 byly zrušeny nálezem Ústavního soudu České republiky.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Volby_do_Poslanecké_sněmovny_Parlamentu_České_republiky_2017&oldid=24333740“