Vasek Pospisil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vasek Pospisil
Vasek Pospisil (2022)
Vasek Pospisil (2022)
PřezdívkaVash
StátKanadaKanada Kanada
Datum narození23. června 1990 (33 let)
Místo narozeníVernon, Britská Kolumbie, Kanada
BydlištěFreeport, Bahamy
Výška193 cm
Hmotnost84 kg
Profesionál od2007
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek7 047 908 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů134–172
Tituly0 ATP, 11 challengerů, 10 ITF
Nejvyšší umístění25. místo (27. ledna 2014)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2014, 2015)
French Open1. kolo (2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2018)
Wimbledončtvrtfinále (2015)
US Open4. kolo (2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2012, 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů115–89
Tituly7 ATP, 7 challengerů, 10 ITF
Nejvyšší umístění4. místo (27. dubna 2015)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2016)
French Openčtvrtfinále (2015)
Wimbledonvítěz (2014)
US Open3. kolo (2013, 2014)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry4. místo (2016)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2022)
Hopman Cupzákladní skupina (2015)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230213a13. února 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vasek Pospisil (česky Vašek Pospíšil, * 23. června 1990 Vernon, Britská Kolumbie) je kanadský profesionální tenista českého původu, vítěz čtyřhry ve Wimbledonu 2014 se Sockem. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál sedm deblových turnajů. Čtyři z nich získal s Američanem Jackem Sockem, dva s Francouzem Nicolasem Mahutem a jeden se Srbem Nenadem Zimonjićem.

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v lednu 2014 na 25. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2015 na 4. místě. Trénuje ho Tunisan Malek Džazírí. Dříve tuto roli plnil Francouz Frédéric Fontang.

V roce 2007 vyhrál čtyřhru spolu s Romanem Jebavým na juniorském Orange Bowlu a v témže roce si s Grigorem Dimitrovem zahrál finále juniorské čtyřhry na US Open.

V kanadském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 utkáním americké zóny proti Mexiku, v němž nestačil na Bruna Rodrigueze. V roce 2022 byl součástí vítězného kanadského týmu. Do září 2023 v soutěži nastoupil k osmadvaceti mezistátním utkáním s bilancí 13–14 ve dvouhře a 14–10 ve čtyřhře.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1990 v kanadském Vernonu. Do roku 2011 žil ve Vancouveru, poté se přestěhoval do Freeportu na Bahamách. Jeho rodiče Miloš a Mila Pospíšilovi pocházejí z Československa, dnešní České republiky.[1] Má dva starší bratry, kteří hráli aktivně tenis v juniorské kategorii. Jeden z nich, Petr Pospisil, je učitelem na střední škole Kitsilano Secondary School ve Vancouveru.

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2014 Wimbledon tráva USA Jack Sock USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
7–6(7–5), 6–7(3–7), 6–4, 3–6, 7–5

Zápasy o olympijské medaile[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
4. místo 12. srpna 2016 Rio de Janeiro, Brazílie tvrdý Kanada Daniel Nestor USA Steve Johnson
USA Jack Sock
2–6, 4–6

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–0 Č)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (1–5 Č)
ATP Tour 500 (0–1 D; 3–1 Č)
ATP Tour 250 (0–2 D; 2–2 Č)

Dvouhra: 3 (0–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 3. srpna 2014 Washington, Spojené státy tvrdý Kanada Milos Raonic 1–6, 4–6
Finalista 2. 9. února 2020 Montpellier, Francie tvrdý (h) Francie Gaël Monfils 5–7, 3–6
Finalista 3. 14. listopadu 2020 Sofie, Bulharsko tvrdý (h) Itálie Jannik Sinner 4–6, 6–3, 6–7(3–7)

Čtyřhra: 15 (7–8)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 5. července 2014 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva USA Jack Sock USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
7–6(7–5), 6–7(3–7), 6–4, 3–6, 7–5
Vítěz 2. 27. července 2014 Atlanta, Spojené státy tvrdý USA Jack Sock USA Steve Johnson
USA Sam Querrey
6–3, 5–7, [10–5]
Finalista 1. 17. srpna 2014 Cincinnati, Spojené státy tvrdý USA Jack Sock USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 2–6
Finalista 2. 5. října 2014 Peking, Čína tvrdý Francie Julien Benneteau Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
7–6(8–6), 5–7, [5–10]
Vítěz 3. 26. října 2014 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h) Srbsko Nenad Zimonjić Chorvatsko Marin Draganja
Finsko Henri Kontinen
7–6(15–13), 1–6, [10–5]
Vítěz 4. 21. března 2015 Indian Wells, Spojené státy tvrdý USA Jack Sock Itálie Simone Bolelli
Itálie Fabio Fognini
6–4, 6–7(3–7), [10–7]
Finalista 3. 4. dubna 2015 Miami, Spojené státy tvrdý USA Jack Sock USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 6–1, [8–10]
Vítěz 5. 11. října 2015 Peking, Čína tvrdý USA Jack Sock Kanada Daniel Nestor
Francie Édouard Roger-Vasselin
3–6, 6–3, [10–6]
Finalista 4. 8. listopadu 2015 Paříž, Francie tvrdý (h) USA Jack Sock Chorvatsko Ivan Dodig
Brazílie Marcelo Melo
6–2, 3–6, [5–10]
Vítěz 6. 14. února 2016 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Francie Nicolas Mahut Německo Philipp Petzschner
Rakousko Alexander Peya
7–6(7–2), 6–4
Finalista 5. 19. března 2016 Indian Wells, Spojené státy tvrdý USA Jack Sock Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
3–6, 6–7(5–7)
Finalista 6. 15. května 2016 Řím, Itálie antuka USA Jack Sock USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–2, 3–6, [7–10]
Finalista 7. 7. ledna 2017 Dauhá, Katar tvrdý Česko Radek Štěpánek Francie Jérémy Chardy
Francie Fabrice Martin
4–6 , 6–7 (3–7)
Vítěz 7. 23. února 2020 Marseille, Francie tvrdý (h) Francie Nicolas Mahut Nizozemsko Wesley Koolhof
Chorvatsko Nikola Mektić
6–3, 6–4
Finalista 8. 18. července 2021 Newport, Spojené státy tráva USA Austin Krajicek USA William Blumberg
USA Jack Sock
2–6, 6–7(3–7)

Finále soutěží družstev: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. soutěž spoluhráči soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. Davis Cup
18.–24. listopadu 2019
Madrid, Španělsko
tvrdý (h), Caja Mágica
Denis Shapovalov
Félix Auger-Aliassime
Brayden Schnur
Španělsko Španělsko 0–2
Rafael Nadal
Roberto Bautista Agut
Feliciano López
Pablo Carreño Busta
Marcel Granollers
Vítěz 1. Davis Cup
27. listopadu 2022
Málaga, Španělsko
tvrdý (h), Martin Carpena Arena
Félix Auger-Aliassim
Denis Shapovalov
Alexis Galarneau
Gabriel Diallo
Austrálie Austrálie 2–0
Alex de Minaur
Jordan Thompson
Thanasi Kokkinakis
Max Purcell
Matthew Ebden

Finálové účasti na challengerech a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 17 (14–3)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
ATP Challenger Tour (4–1)
ITF Futures (10–2)
Stav Č. Datum Turnaj Povrch Finalista Výsledek
Finalista 1. 13. července 2009 USA F17 (Peoria) antuka USA Michael Venus 7–6(7–4), 4–6, 4–6
Vítěz 1. 26. září 2009 Itálie F29 (Alghero) tvrdý Itálie Francesco Piccari 6–3, 6–7(5–7), 6–3
Vítěz 2. 3. října 2009 Itálie F30 (Quartu Sant'Elena) tvrdý Itálie Matteo Viola 6–1, 6–2
Vítěz 3. 1. listopadu 2009 Mexiko F12 (Obregón tvrdý Mexiko Daniel Garza 7–6(7–0), 6–3
Vítěz 4. 8. listopadu 2009 Mexiko F14 (Guadalajara) antuka Mexiko César Ramírez 6–2, 6–2
Finalista 2. 22. února 2010 USA F5 (Brownsville) tvrdý Dominikánská republika Víctor Estrella 4–6, 3–6
Vítěz 5. 21. března 2010 Kanada F3 (Sherbrooke) tvrdý (h) Kanada Milos Raonic 6–4, 4–6, 6–3
Vítěz 6. 5. září 2010 Mexiko F6 (León) tvrdý Spojené království David Rice 6–1, 6–2
Vítěz 7. 12. září 2010 Mexiko F7 (Guadalajara) tvrdý USA Adam El Mihdawy 6–0, 6–1
Vítěz 8. 3. října 2010 Kanada F5 (Markham) tvrdý (h) USA Nicholas Monroe 6–3, 6–2
Vítěz 9. 29. května 2011 Jižní Korea F2 (Čchangwon) tvrdý Jižní Korea Lim Yong-Kyu 7–5, 6–4
Vítěz 10. 31. července 2011 Kanada F4 (Saskatoon) tvrdý Kanada Érik Chvojka 7–5, 6–2
Vítěz 11. 25. března 2012 Rimouski, Kanada tvrdý (h) Belgie Maxime Authom 7-6(8–6), 6-4
Vítěz 12. 22. července 2012 Granby, Kanada tvrdý Nizozemsko Igor Sijsling 7–6(7–2), 6–4
Finalista 3. 18. března 2013 Rimouski, Kanada tvrdý (h) Jižní Afrika Rik de Voest 6–7(6–8), 4–6
Vítěz 13. 4. května 2013 Johannesburg, Jihoafrická republika tvrdý Polsko Michał Przysiężny 6–7(7–9), 6–0, 4–1 ret.
Vítěz 14. 4. srpna 2013 Vancouver, Kanada tvrdý Spojené království Daniel Evans 6–0, 1–6, 7–5

Čtyřhra (17 vítězství)[editovat | editovat zdroj]

Legenda (tituly)
ATP Challengers (7)
ITF Futures (10)
Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Finalisté Výsledek
1. 25. března 2007 Kanada F3 (Rock Forest) tvrdý (h) Kanada Érik Chvojka Rakousko Christophe Palmanshofer
USA Jason Zimmermann
7–5, 6–3
2. 12. října 2008 Německo F22 (Leimen) tvrdý (h) Česko Michal Navrátil Německo Nils Langer
Německo Frank Wintermantel
6–3, 6–4
3. 9. listopadu 2008 Rimouski Challenger (Rimouski) tvrdý Kanada Milos Raonic Dánsko Kristian Pless
Švédsko Michael Ryderstedt
5–7, 6–4 [10–6]
4. 23. listopadu 2008 Nikaragua F1, (Managua) tvrdý Česko Jiří Krkoška Rumunsko Alexandru Cojanu
Lotyšsko Deniss Pavlovs
7–6(7–1), 6–3
5. 10. května 2009 Mexiko F4 (Coatzacoalcos) tvrdý Kanada Adil Shamasdin Austrálie Kaden Hansel
Austrálie Adam Huddle
6–3, 6–4
6. 17. května 2009 Mexiko F5 (Puerto Vallarta) tvrdý Kanada Adil Shamasdin Mexiko Juan Manuel Elizondo
Mexiko César Ramírez
6–1, 2–6, [10–7]
7. 19. července 2009 USA F17 (Peoria) antuka Kanada Milos Raonic Austrálie Matt Reid
USA Dennis Zivkovic
6–3, 6–4
8. 23. srpna 2009 Rumunsko F14 (Arad) antuka Rumunsko Marius Copil Rumunsko Andrei Mlendea
Česko Jiří Školoudík
6–3, 6–4
9. 20. září 2009 Itálie F28 (Porto Torres) tvrdý Spojené království Marcus Willis Itálie Alessandro Giannessi
Itálie Francesco Piccari
4–6, 6–3, [10–8]
10. 31. října 2009 Mexiko F12 (Obregón) tvrdý Austrálie Nima Roshan Švýcarsko Adrien Bossel
Belgie Julien Dubail
6–7, 6–3, [11–9]
11. 29. listopadu 2009 15 Challenger Varonil Britania
Zavaleta (Puebla)
tvrdý Kanada Adil Shamasdin Španělsko Guillermo Olaso
Španělsko Pere Riba
7–6(7–0), 6–0
12. 18. dubna 2010 Abierto Internacional del Bicentenario
(León de los Aldama)
tvrdý Mexiko Santiago González Austrálie Kaden Hensel
Austrálie Adam Hubble
3–6, 6–3, [10–8]
13. 20. března 2011 Rimouski Challenger (Rimouski) tvrdý Filipíny Treat Conrad Huey Spojené království David Rice
Spojené království Sean Thornley
6–0, 6–1
14. 28. března 2011 USA F8 (Oklahoma) tvrdý USA Nicholas Monroe Austrálie Carsten Ball
Austrálie Chris Guccione
6–4, 6–3
15. 4. dubna 2011 Tallahassee Tennis Challenger
(Tallahassee)
tvrdý USA Bobby Reynolds Japonsko Go Soeda
Spojené království James Ward
6–2, 6–4
16. 26. června 2011 Jalisco Open (Guadalajara) tvrdý USA Bobby Reynolds Kanada Pierre-Ludovic Duclos
Slovensko Ivo Klec
6–4, 6–7(6–8), [10–6]
17. 21. července 2012 Challenger Banque Nationale de Granby, (Granby) tvrdý Kanada Philip Bester Japonsko Jujči Ito
Japonsko Takuto Niki
6–1, 6–2

Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Pořadí 1479. 1087. 339. 339. 119. 125. 32. 53. 39.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Pořadí 1111. 367. 233. 153. 150. 304. 89. 14. 21.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vasek Pospisil na anglické Wikipedii.

  1. tennisbc.org/files/pospisil.pdf. tennisbc.org [online]. [cit. 2011-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-23. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]