Vánoční stromek: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor: |
[[Soubor:Weihnachtsbaum_Römerberg.jpg|náhled|upright|Největší německý vánoční strom v roce 2008 před [[Frankfurt nad Mohanem|frankfurtskou]] radnicí]] |
||
'''Vánoční stromek''', také '''vánoční strom''' či '''vánoční stromeček''', je ozdobený [[strom]], obvykle [[Stálezelená rostlina|stálezelený]] [[Jehličnany|jehličnan]] jako [[smrk|smrk pichlavý]], smrk ztepilý, [[borovice|borovice černá]] nebo [[jedle|jedle kavkazská]], který je jedním ze symbolů [[Vánoce|Vánoc]]. Tradice zdobení stromku pochází z území |
'''Vánoční stromek''', také '''vánoční strom''' či '''vánoční stromeček''', je ozdobený [[strom]], obvykle [[Stálezelená rostlina|stálezelený]] [[Jehličnany|jehličnan]] jako [[smrk|smrk pichlavý]], smrk ztepilý, [[borovice|borovice černá]] nebo [[jedle|jedle kavkazská]], který je jedním ze symbolů [[Vánoce|Vánoc]]. Tradice zdobení stromku pochází z území [[Baltové|Baltu]] a [[Německo|Německa]] a původně byl ozdoben jablky, ořechy a jinými potravinami. V 18. století se přidala tradice zdobení [[svíčka]]mi. V [[domácnost]]ech se zdobí malé stromky, které mohou být také nahrazeny umělými stromky, zatímco ve městech se staví velké veřejné vánoční stromy v průběhu [[advent]]u. |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
=== Historie === |
=== Historie === |
||
[[Soubor:1836-print-of-american-christmas-tree.jpg|náhled|upright|První publikovaný obrázek vánočního stromku v knize od Hermanna Bokuma z roku 1836]] |
|||
[[Soubor:Johansen Viggo - Radosne Boże Narodzenie.jpg|náhled|Kresba vánočního stromku dánského malíře Viggo Johansena z roku 1891]] |
|||
Zavěšování ozdob na větve je starý [[Polsko|polský]] lidový zvyk, který se datuje od [[Slované|slovanských]] pohanských tradic. |
|||
Vánoční stromky měly ochranitelskou funkci. |
Vánoční stromky měly ochranitelskou funkci. Jedna z prvních zpráv o ozdobeném osvětleném stromku v místnosti je v [[Brémy|brémské]] kronice z roku 1570. Nejdříve bychom jej našli v [[cech]]ovních a řemeslnických domech. Stromek se také někdy zavěšoval nad štědrovečerní stůl, ovšem špičkou dolů. Takže můžeme říci, že dnešní stromeček je moderní. Ozdobené větve rozdávali i koledníci (větvičky stálezeleného [[jmelí]] jsou s Vánoci spjaty od 18. století). |
||
Tradice zdobení stromku, jak ji známe dnes, pochází z [[ |
Tradice zdobení stromku, jak ji známe dnes, pochází z [[Livonsko|Livonska]] (dnešní [[Estonsko]] a [[Lotyšsko]]) a [[Německo|Německa]]. Do domovů začala pronikat v polovině [[17. století]]. V 18. století se přidala tradice zdobení hořícími [[svíčka]]mi, které byly po nástupu [[elektrifikace]] nahrazeny vánočním osvětlením. Dále se rozšířila tradice do světa v [[19. století]]. Ujímá se nejprve ve protestanských městech, poté na venkově. [[Katolická církev]] dlouho odolávala tomuto [[Protestantismus|protestantskému]] zvyku a vánoční strom stál poprvé ve [[Vatikán]]u až v roce 1982. |
||
Podle některých zdrojů byla |
Podle některých zdrojů byla tradice zdobení stromku převzata německými obchodníky a městy z tradice, vzniklé buď v Lotyšské metropoli [[Riga|Rize]] v roce 1510, případně v Estonském [[Tallinn|Tallinnu]] v roce 1441. V obou případech prý šlo strom, ozdobený členy Bratrstva černohlavých. Bratrstvo, v němž se ve středověku sdružovali obchodníci německého původu, chtělo bohatému a vzkvétajícímu hanzovnímu městu Rize k zimnímu slunovratu věnovat strom, jenž se pak měl podle tradice nastojato na místě spálit, aby se zapudilo zlo. Jehličnan byl však příliš velký, takže plameny by ohrozily okolní domy. A tak zatímco kupci probírali, co s nespálitelnou jedlí, děti ji ozdobily slámou, jablky a nitěmi. Načančaný strom se obyvatelům Rigy zalíbil natolik, že se zrodila každoroční tradice, jež posléze dobyla svět. Konšelé z Tallinnu ovšem hájí prvenství svého města argumentem, že Bratrstvo černohlavých vztyčilo nazdobený strom před tallinnskou radnicí už v zimě 1441 – tedy o 69 let dříve.<ref>{{Citace periodika |
||
| titul = Kde byl první stromeček na světě? Tallinn a Riga se přetahují o prvenství |
| titul = Kde byl první stromeček na světě? Tallinn a Riga se přetahují o prvenství |
||
| periodikum = Novinky.cz |
| periodikum = Novinky.cz |
||
| Řádek 17: | Řádek 20: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Ačkoliv mnozí představitelé katolické církve považovali zejména v průběhu 19. století zdobení stromů za pohanský zvyk, další verze vysvětlující vznik tradice zdobení vánočního stromu vychází právě z křesťanských kořenů: na svátek Adama a Evy, tedy 24. prosince, se před kostely od středověku konaly hry připomínající prvotní hřích a právě strom se zavěšenými jablky byl ústřední "rekvizitou" těchto her. http://www.katolik.cz/vanoce/van07.asp |
Ačkoliv mnozí představitelé katolické církve považovali zejména v průběhu 19. století zdobení stromů za pohanský zvyk, další verze vysvětlující vznik tradice zdobení vánočního stromu vychází právě z křesťanských kořenů: na svátek Adama a Evy, tedy 24. prosince, se před kostely od středověku konaly hry připomínající prvotní hřích a právě strom se zavěšenými jablky byl ústřední "rekvizitou" těchto her.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Pravý původ našeho vánočního stromku | url = http://www.katolik.cz/vanoce/van07.asp | vydavatel = Katolik.cz}}</ref> |
||
Živě rostoucí stromy jsou zdobeny i v současnosti – za nejvyšší vánoční živý strom je považován několik staletí starý [[Eukalyptus|eukalyptový strom]], rostoucí ve [[Styx Valley]] v [[Tasmánie|Tasmánii]], měřící úctyhodných 84 m. Aktivisté z [[Japonsko|Japonska]], [[Austrálie]] a [[Kanada|Kanady]] se jej snažili zachránit před těžbou dřeva a na nějaký čas se stal jejich domovem, 17. prosince 2003 jej vánočně ozdobili více než 3000 solárními světly.<ref>{{citace elektronické monografie|autor=ceske-tradice.cz|titul=Vánoční stromek - rekordy|url=http://www.ceske-tradice.cz/tradice/zima/vanoce/_zobraz=vanocni-stromek---rekordy}}</ref> |
Živě rostoucí stromy jsou zdobeny i v současnosti – za nejvyšší vánoční živý strom je považován několik staletí starý [[Eukalyptus|eukalyptový strom]], rostoucí ve [[Styx Valley]] v [[Tasmánie|Tasmánii]], měřící úctyhodných 84 m. Aktivisté z [[Japonsko|Japonska]], [[Austrálie]] a [[Kanada|Kanady]] se jej snažili zachránit před těžbou dřeva a na nějaký čas se stal jejich domovem, 17. prosince 2003 jej vánočně ozdobili více než 3000 solárními světly.<ref>{{citace elektronické monografie|autor=ceske-tradice.cz|titul=Vánoční stromek - rekordy|url=http://www.ceske-tradice.cz/tradice/zima/vanoce/_zobraz=vanocni-stromek---rekordy}}</ref> |
||
=== Vánoční stromek v Česku === |
=== Vánoční stromek v Česku === |
||
[[Soubor:Vánoce Praha 2016 2.jpg|náhled|Vánoční strom na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] v roce 2016]] |
|||
| ⚫ | V [[Česko|Česku]] |
||
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 102-12787, Prag, Weihnachtsfeier für Erwerbslose.jpg|náhled|upright|Ranný příklad veřejného vánočního stromu pro děti nezaměstnaných rodičů v Praze, 1931]] |
|||
| ⚫ | V [[Česko|Česku]] poprvé postavil vánoční stromek pro své přátele v roce [[1812]] ředitel pražského [[Stavovské divadlo|Stavovského divadla]] [[Jan Karel Liebich]] na svém libeňském zámečku [[Šilboch]]. Nový zvyk se však začal prosazovat jen pozvolna, a to až ve 40. letech [[19. století]] v bohatých pražských měšťanských rodinách. |
||
Na vánočních trzích se sice začaly prodávat z [[Německo|Německa]] dovezené umělé stromečky vyřezané z kartonu nebo tenkých prkének, ale kupující o ně nejevili příliš veliký zájem. Více se ujaly živé stromečky, [[smrk|smrčky]], [[jedle|jedličky]] nebo [[máje|májky]] ozdobené sladkým [[pečivo|pečivem]], [[perník]]em a především [[ovoce]]m – [[jablko|jablky]] nebo [[hruška]]mi, [[Mandle (plod)|mandlemi]] či [[rozinka]]mi. Zřejmě roku [[1860]] se na stromečku v [[Čechy|Čechách]] poprvé rozsvítily [[lůj|lojové]] [[svíčka|svíčky]].<ref>Vavřinová, V., ''Malá encyklopedie Vánoc'', Praha 2000</ref> |
|||
Do venkovských stavení pronikaly ozdobené vánoční stromečky ještě pomaleji. Až do [[první světová válka|první světové války]] bývala v mnoha domácnostech pouze ozdobená smrková nebo jedlová větev. |
Do venkovských stavení pronikaly ozdobené vánoční stromečky ještě pomaleji. Až do [[první světová válka|první světové války]] bývala v mnoha domácnostech pouze ozdobená smrková nebo jedlová větev. |
||
| Řádek 30: | Řádek 35: | ||
Lidé doma mívají obvykle [[borovice]], [[jedle]], [[smrk]]y nebo umělé stromky. |
Lidé doma mívají obvykle [[borovice]], [[jedle]], [[smrk]]y nebo umělé stromky. |
||
Na [[náměstí]] ve městech se často umísťují velké veřejné vánoční stromy. Poprvé byl strom republiky postaven na [[Brno|brněnském]] [[Náměstí Svobody (Brno)|Náměstí svobody]] v roce 1924 spisovatelem [[Rudolf Těsnohlídek|Rudolfem Těsnohlídkem]]. Pohnula ho k tomu událost, kdy s přáteli nalezli v zimě, v roce 1919, v [[Bílovice nad Svitavou|bílovickém]] lese, prochladlé děvčátko.<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Vánoční stromy – Toulavá kamera |
| titul = Vánoční stromy – Toulavá kamera |
||
| url = https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/218562221500051/obsah/665246-vanocni-stromy |
| url = https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/218562221500051/obsah/665246-vanocni-stromy |
||
| Řádek 36: | Řádek 41: | ||
| datum_vydání = 2018-12-23 |
| datum_vydání = 2018-12-23 |
||
| datum_přístupu = 2019-05-09 |
| datum_přístupu = 2019-05-09 |
||
}}</ref> Tento prožitek ho zasáhl natolik, že se o vánocích |
}}</ref> Tento prožitek ho zasáhl natolik, že se o vánocích rozhodl vztyčit na náměstí strom, a pod ním uspořádat sbírku na pomoc všem opuštěným dětem.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.velkaepocha.sk/200712123921/Tradice-vanocnich-stromu-republiky.html |datum přístupu=2009-12-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110927203049/http://www.velkaepocha.sk/200712123921/Tradice-vanocnich-stromu-republiky.html |datum archivace=2011-09-27 |nedostupné=ano }}</ref> |
||
Jedním z nejslavnějších českých vánočních stromů byl 24 metrů vysoký smrk z [[Beskydy|Beskyd]], který ozdobil o Vánocích [[1999]] [[vatikán]]ské [[Svatopetrské náměstí]]. 31 metrů vysoký vánoční [[smrk]] na pražském [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] v roce [[2003]] spadl a zranil čtyři lidi.<ref>[http://www.novinky.cz/02/13/06.html Padlý strom nahradí v pondělí menší] {{Wayback|url=http://www.novinky.cz/02/13/06.html |date=20070524194327 }}, Novinky.cz, 7. prosinec 2003</ref> V [[Praha|Praze]] se každý rok umisťuje vánoční strom na Staroměstském náměstí, většinou jde o smrk vysoký od dvaceti do třiatřiceti metrů.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Třiatřicet metrů vysoký vánoční strom pro Prahu skáceli na Jičínsku | periodikum = Novinky.cz | url = https://www.novinky.cz/vanoce/clanek/triatricet-metru-vysoky-vanocni-strom-pro-prahu-skaceli-na-jicinsku-40015440}}</ref> |
|||
Rovněž rozšířené je vánoční zdobení živě rostoucích stromů. [[Nejvyšší živě rostoucí vánočně ozdobený strom v Česku|Nejvyššími živě rostoucími vánočně ozdobenými stromy v Česku]] jsou smrk v [[Mladkov]]ě 30,57 m (k 1. 12. 2013)<ref>[http://www.dobryden.cz/ceska-databanka-rekordu-2013/nejvyssi-zive-rostouci-vanocne-ozdobeny-strom-2/ Nejvyšší živě rostoucí vánočně ozdobený strom]</ref>, smrk na [[Kvilda|Kvildě]] 26,5 m, smrk ve [[Valašská Bystřice|Valašské Bystřici]] 24,75 m, smrk ve [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]] 22,47 m a smrk v [[Postoloprty|Postoloprtech]] 20,46 m.<ref>[http://klatovsky.denik.cz/zpravy_region/obrazem-kvilda-ma-nejvyssi-zivy-vanocni-strom.html Kvilda má nejvyšší živý vánoční strom]</ref> |
Rovněž rozšířené je vánoční zdobení živě rostoucích stromů. [[Nejvyšší živě rostoucí vánočně ozdobený strom v Česku|Nejvyššími živě rostoucími vánočně ozdobenými stromy v Česku]] jsou smrk v [[Mladkov]]ě 30,57 m (k 1. 12. 2013)<ref>[http://www.dobryden.cz/ceska-databanka-rekordu-2013/nejvyssi-zive-rostouci-vanocne-ozdobeny-strom-2/ Nejvyšší živě rostoucí vánočně ozdobený strom]</ref>, smrk na [[Kvilda|Kvildě]] 26,5 m, smrk ve [[Valašská Bystřice|Valašské Bystřici]] 24,75 m, smrk ve [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]] 22,47 m a smrk v [[Postoloprty|Postoloprtech]] 20,46 m.<ref>[http://klatovsky.denik.cz/zpravy_region/obrazem-kvilda-ma-nejvyssi-zivy-vanocni-strom.html Kvilda má nejvyšší živý vánoční strom]</ref> |
||
Verze z 4. 1. 2020, 09:06
Vánoční stromek, také vánoční strom či vánoční stromeček, je ozdobený strom, obvykle stálezelený jehličnan jako smrk pichlavý, smrk ztepilý, borovice černá nebo jedle kavkazská, který je jedním ze symbolů Vánoc. Tradice zdobení stromku pochází z území Baltu a Německa a původně byl ozdoben jablky, ořechy a jinými potravinami. V 18. století se přidala tradice zdobení svíčkami. V domácnostech se zdobí malé stromky, které mohou být také nahrazeny umělými stromky, zatímco ve městech se staví velké veřejné vánoční stromy v průběhu adventu.
Historie
Historie
Zavěšování ozdob na větve je starý polský lidový zvyk, který se datuje od slovanských pohanských tradic.
Vánoční stromky měly ochranitelskou funkci. Jedna z prvních zpráv o ozdobeném osvětleném stromku v místnosti je v brémské kronice z roku 1570. Nejdříve bychom jej našli v cechovních a řemeslnických domech. Stromek se také někdy zavěšoval nad štědrovečerní stůl, ovšem špičkou dolů. Takže můžeme říci, že dnešní stromeček je moderní. Ozdobené větve rozdávali i koledníci (větvičky stálezeleného jmelí jsou s Vánoci spjaty od 18. století).
Tradice zdobení stromku, jak ji známe dnes, pochází z Livonska (dnešní Estonsko a Lotyšsko) a Německa. Do domovů začala pronikat v polovině 17. století. V 18. století se přidala tradice zdobení hořícími svíčkami, které byly po nástupu elektrifikace nahrazeny vánočním osvětlením. Dále se rozšířila tradice do světa v 19. století. Ujímá se nejprve ve protestanských městech, poté na venkově. Katolická církev dlouho odolávala tomuto protestantskému zvyku a vánoční strom stál poprvé ve Vatikánu až v roce 1982.
Podle některých zdrojů byla tradice zdobení stromku převzata německými obchodníky a městy z tradice, vzniklé buď v Lotyšské metropoli Rize v roce 1510, případně v Estonském Tallinnu v roce 1441. V obou případech prý šlo strom, ozdobený členy Bratrstva černohlavých. Bratrstvo, v němž se ve středověku sdružovali obchodníci německého původu, chtělo bohatému a vzkvétajícímu hanzovnímu městu Rize k zimnímu slunovratu věnovat strom, jenž se pak měl podle tradice nastojato na místě spálit, aby se zapudilo zlo. Jehličnan byl však příliš velký, takže plameny by ohrozily okolní domy. A tak zatímco kupci probírali, co s nespálitelnou jedlí, děti ji ozdobily slámou, jablky a nitěmi. Načančaný strom se obyvatelům Rigy zalíbil natolik, že se zrodila každoroční tradice, jež posléze dobyla svět. Konšelé z Tallinnu ovšem hájí prvenství svého města argumentem, že Bratrstvo černohlavých vztyčilo nazdobený strom před tallinnskou radnicí už v zimě 1441 – tedy o 69 let dříve.[1]
Ačkoliv mnozí představitelé katolické církve považovali zejména v průběhu 19. století zdobení stromů za pohanský zvyk, další verze vysvětlující vznik tradice zdobení vánočního stromu vychází právě z křesťanských kořenů: na svátek Adama a Evy, tedy 24. prosince, se před kostely od středověku konaly hry připomínající prvotní hřích a právě strom se zavěšenými jablky byl ústřední "rekvizitou" těchto her.[2]
Živě rostoucí stromy jsou zdobeny i v současnosti – za nejvyšší vánoční živý strom je považován několik staletí starý eukalyptový strom, rostoucí ve Styx Valley v Tasmánii, měřící úctyhodných 84 m. Aktivisté z Japonska, Austrálie a Kanady se jej snažili zachránit před těžbou dřeva a na nějaký čas se stal jejich domovem, 17. prosince 2003 jej vánočně ozdobili více než 3000 solárními světly.[3]
Vánoční stromek v Česku
V Česku poprvé postavil vánoční stromek pro své přátele v roce 1812 ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich na svém libeňském zámečku Šilboch. Nový zvyk se však začal prosazovat jen pozvolna, a to až ve 40. letech 19. století v bohatých pražských měšťanských rodinách.
Na vánočních trzích se sice začaly prodávat z Německa dovezené umělé stromečky vyřezané z kartonu nebo tenkých prkének, ale kupující o ně nejevili příliš veliký zájem. Více se ujaly živé stromečky, smrčky, jedličky nebo májky ozdobené sladkým pečivem, perníkem a především ovocem – jablky nebo hruškami, mandlemi či rozinkami. Zřejmě roku 1860 se na stromečku v Čechách poprvé rozsvítily lojové svíčky.[4]
Do venkovských stavení pronikaly ozdobené vánoční stromečky ještě pomaleji. Až do první světové války bývala v mnoha domácnostech pouze ozdobená smrková nebo jedlová větev.
Lidé doma mívají obvykle borovice, jedle, smrky nebo umělé stromky.
Na náměstí ve městech se často umísťují velké veřejné vánoční stromy. Poprvé byl strom republiky postaven na brněnském Náměstí svobody v roce 1924 spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem. Pohnula ho k tomu událost, kdy s přáteli nalezli v zimě, v roce 1919, v bílovickém lese, prochladlé děvčátko.[5] Tento prožitek ho zasáhl natolik, že se o vánocích rozhodl vztyčit na náměstí strom, a pod ním uspořádat sbírku na pomoc všem opuštěným dětem.[6]
Jedním z nejslavnějších českých vánočních stromů byl 24 metrů vysoký smrk z Beskyd, který ozdobil o Vánocích 1999 vatikánské Svatopetrské náměstí. 31 metrů vysoký vánoční smrk na pražském Staroměstském náměstí v roce 2003 spadl a zranil čtyři lidi.[7] V Praze se každý rok umisťuje vánoční strom na Staroměstském náměstí, většinou jde o smrk vysoký od dvaceti do třiatřiceti metrů.[8]
Rovněž rozšířené je vánoční zdobení živě rostoucích stromů. Nejvyššími živě rostoucími vánočně ozdobenými stromy v Česku jsou smrk v Mladkově 30,57 m (k 1. 12. 2013)[9], smrk na Kvildě 26,5 m, smrk ve Valašské Bystřici 24,75 m, smrk ve Žďáru nad Sázavou 22,47 m a smrk v Postoloprtech 20,46 m.[10]
Vánoční stromek ve Spojených státech
Tradice vánočních stromů v Bílém domě (USA, Washington) sahá podle některých zdrojů do poloviny 19. století, podle jiných na jeho konec. O výzdobu se stará první dáma. Od roku 1961 bývá výzdoba stromku vždy nějak tematicky zaměřená.
Odkazy
Reference
- ↑ Kde byl první stromeček na světě? Tallinn a Riga se přetahují o prvenství. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-12-23].
- ↑ Pravý původ našeho vánočního stromku [online]. Katolik.cz. Dostupné online.
- ↑ ceske-tradice.cz. Vánoční stromek - rekordy [online]. Dostupné online.
- ↑ Vavřinová, V., Malá encyklopedie Vánoc, Praha 2000
- ↑ Vánoční stromy – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2018-12-23 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.velkaepocha.sk [online]. [cit. 2009-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-27.
- ↑ Padlý strom nahradí v pondělí menší Archivováno 24. 5. 2007 na Wayback Machine., Novinky.cz, 7. prosinec 2003
- ↑ Třiatřicet metrů vysoký vánoční strom pro Prahu skáceli na Jičínsku. Novinky.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ Nejvyšší živě rostoucí vánočně ozdobený strom
- ↑ Kvilda má nejvyšší živý vánoční strom
Literatura
- ZÍBRT, Čeněk. Hoj, ty štědrý večere : Od vánoc koledou do Nového roku. Praha: Šimáček, 1910. Dostupné online. - kapitola Vánoční stromek, s. 38–42.[nedostupný zdroj]
- Výzdoba vánočního stromku. Praha: Šimáček, 1916. Zdigitalizováno v rámci služby Elektronické knihy na objednávku (EOD) Moravskou zemskou knihovnou. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu vánoční stromek na Wikimedia Commons - Galerie vánoční stromek na Wikimedia Commons
- Jaký vybrat vánoční stromek a jak o něj pečovat, aby vydržel? na stránce Ekolist.cz
- Jak správně zdobit vánoční stromeček - článek s tipy na portále VašeDěti.cz
- Co s vánočním stromkem po Vánocích
