Přeskočit na obsah

AeroVironment RQ-20 Puma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z RQ-20 Puma)
RQ-20 Puma
RQ-20 Puma
RQ-20 Puma
Určeníbezpilotní letoun
VýrobceAeroVironment
První let2007
Zařazeno2008
UživatelUSA USA
Vyrobeno kusů1300+
Některá data mohou pocházet z datové položky.

AeroVironment RQ-20 Puma je rodina lehkých bezpilotních průzkumných letounů od kalifornské společnosti AeroVironment. Mimo jiné slouží k průzkumu, vyhledávání a zaměřování cílů, i vyhodnocení úspěšnosti palby. Možné je i jeho civilní využití. Vypouštěn může být ze země, z vozidel i z plavidel. Systém byl do služby zaveden roku 2008. Mezi jeho zahraniční uživatele patří i Armáda České republiky.

Vývoj

[editovat | editovat zdroj]
Start letounu Puma odhozem z ruky

Základní verzi systému od 2008 používaly americké speciální jednotky. Roku 2012 systém zavedla americká armáda, která mu přidělila označení RQ-20A Puma.[1] Ve stejném roce systému zařadilo rovněž letectvo a námořní pěchota. Roku 2013 byla zavedena vylepšená verze dronu RQ-20B.[2] V roce 2016 americké námořnictvo úspěšně otestovalo nasazení dronu Puma z paluby raketového torpédoborce třídy Arleigh Burke.[2]

Popis

[editovat | editovat zdroj]
Americký voják sestavuje bezpilotní letoun Puma

Systém Puma se skládá z dálkově ovládaného bezpilotního letounu a jeho řídící stanice (jeden systém RQ-20A tvoří tři letouny a dvě řídící stanice).[p 1] Přepravován je rozložený.[2] Puma je jednoduchý jednomotorový hornoplošník. Dle verze může nést různé modulární vybavení, zejména gyroskopicky stabilizovanou senzorovou jednotkou Mantis i45 (či Mantis i45 N pro noční operace), vybavenou denní kamerou s vysokým rozlišením, noční kamerou, termokamerou a laserovým značkovačem pro navádění přesné munice (např. drony Switchblade a řízené střely APKWS).[4]

Start letounu je prováděn odhozem z ruky, nebo pomocí elastického lana. Za letu jej pohání elektromotor roztáčející vrtuli na přídi. Může být řízen operátorem, nebo se pohybovat po předem zvolené trase. Je vybaven datalinkem a GPS. Není vybaven podvozkem. Přistání je provedeno řízeným pádem, dosedá na spodní část trupu. Pokud operuje z plavidla, přistává do speciální sítě.[2] Systém je plně vodotěsný[5] a schopný přistání jak na zemi, tak na vodě, včetně mořské.[3] Aby se minimalizovalo riziko poškození, při přistání se senzorová hlavice otočí a zaklopí do trupu dronu.[4] Vykony systému Puma se liší dle verze. RQ-20B létá rychlostí až 85 km/h a jeho dosah je 15 km.[2] Verze s prodlouženým dosahem Puma LE má dolet až 60 km (vyžaduje to využití dálkové antény LRTA – Long Range Tracking Antenna) a vytrvalost až šest hodin.[6]

Verze

[editovat | editovat zdroj]
  • Puma AE (All Environment) – Tovární označení systému. Nejnovější generace je označena Puma 3 AE.
  • RQ-20A – Armádní označení základní verze systému Puma AE. Zavedena roku 2008.
  • RQ-20B – Arnádní označení vylepšené verze Puma AE Block 2. Zavedena roku 2013.
  • Puma LE (Long Endurance) – Vylepšená verze s prodlouženým dosahem. Představena roku 2019.

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]
Uživatelé RQ-20

Specifikace (RQ-20B)

[editovat | editovat zdroj]

Údaje dle:[2]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Osádka: 0 (dálkové ovládání, obsluhu systému tvoří dvě osoby)
  • Rozpětí: 2,8 m
  • Délka: 1,4 m
  • Hmotnost: 6,3 kg

Výkony

[editovat | editovat zdroj]
  • Rychlost: 85 km/h
  • Taktický dolet: 20 km
  • Vytrvalost: 90 - 150 minut
  • Dostup: 15 000ft MSL

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Pozemní řídící konzola je stejného typu jako užívají stroje téhož výrobce RQ-11 Raven a RQ-12 Wasp.[3]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ U.S. Army Places $20.4 Million Order for AeroVironment RQ-20A Puma AE Small Unmanned Aircraft Systems [online]. AeroVironment, 2012-04-20 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e f RQ-20B Puma AE Small Unmanned Aircraft System (UAS) [online]. Naval-technology.com [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b Puma AE [online]. Aerovironment Inc. [cit. 2022-04-13]. Formát PDF. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-04-25. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d Americký dron Puma pro ukrajinské dělostřelectvo [online]. Armadninoviny.cz, 2022-04-12 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ RQ-20A Puma [online]. GlobalSecurity.org [cit. 2022-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Puma™ LE [online]. AeroVironment [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Americká bezpilotní letadla po roce 1962
Hlavní číselná posloupnost
Q-1/C • Q-2 • Q-3 • Q-4/C • Q-5 • Q-6 • Q-7 • Q-8/C • Q-9 • Q-10 • Q-11 • Q-12 • Q-13 • Q-14 • Q-15 • Q-16 • Q-17 • Q-18 • Q-19 • Q-20 • Q-21 • Q-22 • Q-23 • Q-24 • Q-25 • Q-26 • Q-27
Mimo hlavní posloupnost
XQ-58 • Q-72 • Q-170 • Q-180
Vojenská letadla US Navy a USMC po roce 1945
Stíhací letouny
FH • F2H • F3H • F-4 • FR • FJ (FJ-1 • FJ-2/-3 • FJ-4) • F4D • F6U • F7U • F-8 • F8F • F9F • F-9 • F-10 • F-11 • F-14 • F/A-18 • F/A-18E/F • F-35
Bitevní letouny
AM • AU-1 • A-1 • A-2 • A-3 • A-4 • A-5 • A-6 • A-7
Hlídkové letouny
S-2 • S-3 • P-2 • P-3 • P-5 • P-8
Průzkumné letouny
a letouny pro radioelektronický boj
P4M • P4Y • AF • E-1 • E-2 • EP-3 • E-6 • EA-6 • EA-18 • OE/O-1 • OV-10
Bitevní letouny se svislým startem a přistáním
Transportní letouny
JRM • JR2F • RM • R3Y • R4Q • R4Y • R5D • R6D • R7V-1/-2 • UC • UO • C-1 • C-2 • C-4 • C-12 • C-20 • C-21 • C-26 • C-28 • C-37A/B • C-130/J • C-880 • V-22
Cvičné letouny
T-2 • T-6 • T-28 • T-34 • T-38 • T-39 • T-44 • T-45 • EC-24
Vrtulníky
HNS • HTL/HUL • HOK/HTK/HUK • HOS/HO2S • HO3S • HO4S • HO5S • HUS/HSS-1 • AH-1G • AH-1J/T/W • AH-1Z • UH-1 • UH-1N • UH-1Y • SH-2 • SH-2G • SH-3 • CH-37 • CH-46 • CH-53 • CH-53E • CH-53K • TH-57/67 • SH-60/MH-60/VH-60 • TH-73
Bezpilotní letadla
DSN • KDA • RQ-2 • MQ-4C • RQ-7 • MQ-8/C • RQ-11 • RQ-12 • RQ-14 • RQ-15 • RQ-20 • RQ-21 • CQ-24 • RQ-27
Prototypy
A2D • XFY • F2Y • XF2R • F5D • XF-8U • XF10F • F11F-1F • YF-17 • F-111B • L-39 • XP5Y • P6M • R6V • X-32 • X-35 • XHJH • XMQ-17 • YMQ-18 • MQ-25
Švédsko Letadla Švédského letectva po roce 1945
Stíhací a víceúčelové bojové letouny
A/J 21 • A/J 21R • J 22 • J/S 26 • A/J 28 • A/J/S 29 • J 30 • J/S 31 • A/J/S 32 • J 33 • J 34 • J/S 35 • AJ/AJS/JA/SF 37 • JAS 39
Pozorovací a průzkumné letouny
S 14 • Fpl 51* • Fpl 53* • Fpl 54* • Fpl 61* • SH 89 • S 100 • S 102
Dopravní a transportní letouny
Tp 24 • Tp 45 • Tp 46 • Tp 47 • Tp 52‡ • Tp 53 • Tp 54 • Tp 55 • Tp 78 • Tp 79 • Tp 80 • Tp 81 • Tp 82‡ • Tp 83 • Tp 84 • Tp 85‡ • Tp 86 • Tp 87 • Tp 88 • Tp 89 • Tp 91 • Tp 100 • Tp 101 • Tp 102 • Tp 103
Vrtulníky
Cvičná letadla
Sk 15 • Sk 16 • Sk 25 • Sk 28 • Sk 40 • Sk 50 • Sk 60 • Sk 61
Bezpilotní letadla
Experimentální letadla a prototypy
Poznámky: * – typ sloužil u jednotek armádního letectva. † – typ sloužil u námořního letectva. ‡ – krycí označení letounu elektronického průzkumu
Vojenská letadla České republiky po roce 1993
Stíhací a víceúčelové bojové letouny
Bitevní letouny a bombardéry
Dopravní a transportní letouny
Vrtulníky
Cvičné letouny
Speciální letouny
Bezpilotní letadla
Experimentální letadla a prototypy
Související:
  • Centrum leteckého výcviku
  • Historie letecké techniky AČR
  • Vzdušné síly AČR
    • Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=AeroVironment_RQ-20_Puma&oldid=24073932“