Boeing MQ-25 Stingray

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Boeing MQ-25 Stingray
Boeing MQ-25 Stingray
Boeing MQ-25 Stingray
Určeníbezpilotní letadlo
VýrobceBoeing
První let19. září 2019
Výrobave vývoji
Vyrobeno kusů1 (prototyp)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boeing MQ-25 Stingray je americké palubní tankovací bezpilotní letadlo vyvíjené společností Boeing. Námořnictvo plánuje nákup až 76 tankovacích dronů tohoto typu.[1]

Historie a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Americké námořnictvo zahájilo program na získání palubního bezpilotního tankovacího letounu. Jeho cílem je především pro bojové akce uvolnit bojové letouny F/A-18, které jsou kvůli absenci specializovaného tankovacího letounu do těchto misí nasazovány. Zároveň dojde k prodloužení bojového dosahu palubních letounů F/A-18E/F Super Hornet a F-35C Lightning II. Výsledkem bude zvětšení bojového dosahu leteckého křídla amerických útočných svazů letadlových lodí, což je důležité především při operacích v oblasti Pacifiku.[2] Do soutěže se zapojily společnosti Lockheed Martin, General Atomics a Boeing (Northrop Grumman ze soutěže roku 2018 odstoupila), který jako jediný soutěžící postavil prototyp. Boeing vycházel ze svého konceptu Sea Ghost, který je upravenou verzí dronu RQ-170 Sentinel, přičemž využívá zkušeností a technologií z programu Boeing X-45.[3]

MQ-25 doplňuje palivo stíhačce F-35C Lightning II.

První prototyp byl novinářům poprvé představen v březnu 2018.[2] Dne 31. srpna 2018 Boeing získal počáteční kontrakt na dokončení vývoje a výrobu čtyř kusů MQ-25 (roku 2020 navýšený na sedm kusů[4]). Námořnictvo zvažuje zakoupení až 72 bezpilotních tankerů.[5] První let prototypu je plánován na rok 2018. První předsériový letoun má vzlétnout roku 2021. MQ-25 má počátečních operačních schopností (IOC) dosáhnout roku 2024.[3]

První let prvního prototypu MQ-25 T1 proběhl 19. září 2019St. Louis.[6]

Dne 4. června 2021 prototyp MQ-25 T1 jako první dron v historii za letu doplnil palivu jinému letounu, konkrétně typu Boeing F/A-18E/F Super Hornet testovací jednotky VX-23 „Salty Dogs“. Předtím prototyp absolvoval 25 zkušebních letů.[1] Dne 18. srpna 2021 týž stroj poprvé doplnil palivo také stroji typu Northrop Grumman E-2D[7] a zkoušky pokračují s dalšími typy letadel ve výzbroji US Navy.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Stingray je opatřen přímým křídlem se sklápěcími konci a dvěma svislými ocasními plochami tvarovanými do širokého V.[3] Disponuje objemným nákladovým prostorem. Pod křídly mají být zavěšeny dvě tankovací jednotky Cobham. Pohánět jej bude proudový motor Rolls-Royce AE 3007N. Vstup vzduchu do motoru je umístěn na hřbetě trupu.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MQ-25A Unmanned Aerial Tanker Refuels Super Hornet in Successful First Test [online]. USNI News, rev. 2021-06-07 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Bezpilotní tanker MQ-25 Stingray od firmy Boeing [online]. Armadninoviny.cz, rev. 2018-03-16 [cit. 2019-02-26]. Dostupné online. 
  3. a b c Námořní tankovací dron MQ-25 Stingray postaví Boeing [online]. Armadninoviny.cz, rev. 2018-08-31 [cit. 2019-02-26]. Dostupné online. 
  4. U.S. Navy Procuring Three More MQ-25 Unmanned Aerial Refueler from Boeing [online]. Navalnews.com, 2020-04-03 [cit. 2020-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Vítězem programu MQ-25A Stingray se stal Boeing. ATM. 2018, roč. 50, čís. 10, s. 54. ISSN 1802-4823. 
  6. US Navy’s MQ-25 unmanned refueling drone wraps up 1st test flight [online]. Navaltoday.com, rev. 2019-09-20 [cit. 2019-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Stingray refuels E-2D for the first time. AirForces Monthly. Říjen 2021, čís. 403, s. 16. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]