Boeing E-6 Mercury
| E-6 Mercury | |
|---|---|
 | |
| Určení | velení a komunikace |
| Výrobce | Boeing |
| První let | 19. února 1987 |
| Zařazeno | srpen 1989 |
| Charakter | Ve službě |
| Uživatel | US Navy |
| Vyrobeno kusů | 16 |
| Cena za kus | 141,7 milionu USD |
| Vyvinuto z typu | Boeing 707 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Boeing E-6 Mercury (dříve E-6 Hermes) je americké vojenské letadlo, které působí jako vzdušné velitelské stanoviště a komunikační spojovací centrum v době krize. Vzniklo přizpůsobením civilního letounu Boeing 707-320 společností Boeing Integrated Defense Systems.
Původní letoun E-6A byl komunikačním spojovacím letounem, který vstoupil do služeb US Navy v srpnu 1989, kde nahradil letoun EC-130Q. Přenášel pokyny od vládních autorit USA směrem k flotile ponorek, které byly vybaveny balistickými raketami. Tyto mise jsou známy pod pojmem TACAMO (Take Charge and Move Out). Model E-6B, který vstoupil do služby v říjnu 1998 si tuto roli ponechal, ale navíc může sloužit i jako velitelské a kontrolní stanoviště pro střely umístěné na zemi a pro bombardéry s jadernou výzbrojí. Letoun E-6B nahradil letouny amerického letectva Boeing EC-135C v jejich roli v rámci operace "Looking Glass", poskytující velení a řízení amerických jaderných sil v době, kdy pozemní velitelství by byla nefunkční (např. by byla zničena).
Vývoj[editovat | editovat zdroj]
Podobně jako E-3 Sentry AWACS, je letoun E-6 Mercury upravená verze komerčního letounu Boeing 707-320. V současné době existuje jen jedna verze letounu E-6 a to verze E-6B. E-6B je vylepšená verze letounu E-6A, která nyní zahrnuje i část pro řízení boje a má v kokpitu nové letové přístroje, které nahradily stárnoucí kokpit ve stylu 70. let moderním pilotním prostorem. Tyto úpravy značně zlepšují práci pilota a šetří i nemalé náklady spojené s provozem letounu.
První E-6A přijalo US Navy v srpnu 1989, do roku 1992 obdrželo postupně 16 letounů. První letoun E-6B byl přijat v prosinci 1997 a celá flotila letounů E-6 byla upravena na standard E-6B do 1. prosince 2006.[1]
V červnu 2023 americké námořnictvo převzalo první modernizovaný letoun standardu E-6B Block II. Modernizace dalších je naplánována do roku 2027.[2]
Služba[editovat | editovat zdroj]
Letouny slouží pod kódovým označením Looking Glass („Zrcátko“), což je vzdušné velitelské stanoviště Velitelství strategických sil USA (USSTRATCOM), navržené tak, aby mohlo převzít úlohu Centra globálních operací (Global Operations Center/GOC), které je umístěno na letecké základně Offutt v Nebrasce, pokud by bylo toto velitelství zničeno nebo nebylo schopné komunikovat se strategickými silami. Označení zrcátko je použito, protože letouny „zrcadlí“ schopnosti GOC v ovládání jaderných sil.
Specifikace[editovat | editovat zdroj]
Technické údaje pocházejí z „US NAVY Fact File“ na stránkách US NAVY[3]
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
- Posádka: 22 (12 – 25)
- Rozpětí: 45,2 m
- Délka: 45,8 m
- Výška: 12,9 m
- Max. vzletová hmotnost : 154 400 kg
- Pohonná jednotka: 4× dvouproudový motor s velkým obtokovým poměrem CFM-56-2A-2
- Výkon pohonné jednotky: 107 kN
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Maximální rychlost: 960 km/h (522 uzlů, 600 mph)
- Dolet: 12 144 km (s výdrží 6 h v operační oblasti)
- Dostup: více než 12 200 m (40 000 stop)
Uživatelé[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boeing E-6 Mercury na anglické Wikipedii.
- ↑ Boeing dodal US Navy poslední vylepšený E6-B [online]. The Boeing Company, 2006-12-01. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-12-05.
- ↑ First Upgraded E-6B Mercury Delivered to U.S. Navy. Navalnews.com [online]. [cit. 2023-0-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The US Navy – Fact File Archivováno 31. 8. 2017 na Wayback Machine.(anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Boeing E-6 Mercury na Wikimedia Commons - Stránka o E-6 na Boeing.com
- E-6 MERCURY (TACAMO) na FAS.org
- Aircraft Fact Data na Navy.mil Archivováno 31. 8. 2017 na Wayback Machine.
- TACAMO na Navy.mil
