Jiří Stanislav Guth-Jarkovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Jiří Guth-Jarkovský)
Skočit na: Navigace, Hledání
Jiří Stanislav Guth-Jarkovský
Jiří Stanislav Guth-Jarkovský 1937.jpg
Narození 24. ledna 1861
Heřmanův Městec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 8. ledna 1943 (ve věku 81 let)
Náchod
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo odpočinku Olšanské hřbitovy
Povolání pedagog, spisovatel a překladatel
Alma mater Univerzita Karlova
Témata lingvistika a tělesná výchova
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PhDr. Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, původním jménem Jiří Guth (24. ledna 1861, Heřmanův Městec[1]8. ledna 1943, Náchod) byl český propagátor sportu, generální tajemník Mezinárodního olympijského výboru (19191923) a spoluautor olympijské charty. V letech 1900–1929 byl předsedou Českého a po vzniku republiky Československého olympijského výboru, spoluzakladatel a první předseda České amatérské atletické unie, předseda a redaktor Klubu turistů. Známý je zejména jako autor publikací o správném a slušném chování.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní olympijský výbor, druhý zleva stojí Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, vpravo sedí Pierre de Coubertin, 1896, foto: Albert Meyer
Guth-Jarkovský a Coubertin, 1925

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině knížecího důchodního Karla Gutha a jeho manželky Barbory, rozené Bařinové. Narodil se v noci z 23. na 24. ledna,[2] matrikové datum narození je 24. ledna, podle rodinné tradice se narodil ještě 23.[3] Pokřtěn byl jako Jiří Karel Guth. (Jméno úředně změnil na Jiří Stanislav Guth-Jarkovský až v roce 1919.)[1] Z jeho tří bratrů byli dva lékaři, třetí byl radou zemského soudu.[4]

V letech 1870—1878 vystudoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, poté studoval filozofii, matematiku a fyziku v Praze; studium ukončil roku 1883, když získal první doktorát udělený na české části Karlo-Ferdinandovy univerzity.[5]

Pedagog[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení univerzitního vzdělání se stal vychovatelem synů knížete Schaumburg-Lippe, žil v Náchodě, Ratibořicích a ve Švýcarsku. S knížecí rodinou projel Evropu, Afriku, Asii a Severní Ameriku.

Od roku 1888 do vzniku Československa učil na gymnáziích v Praze (na Akademickém gymnáziu, Gymnáziu v Žitné ul., Gymnáziu v Truhlářské) a Klatovech[6] a na dívčí škole Minerva.[7]

Ve službách Československa[editovat | editovat zdroj]

V roce 1919 byl Jiří Guth jmenován odborovým radou v kanceláři presidenta republiky. V letech 1919-1922 pracoval jako ceremoniář prezidenta T. G. Masaryka, kdy navrhl statut řádu Bílého lva, který dodnes propůjčuje nebo uděluje prezident republiky, zavedl úřadování na zámku v Lánech a vypracoval audienční řád. Od roku 1922 vedl agendu řádu Bílého lva V roce 1925 odešel do výslužby.[5]

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Dne 7. srpna 1897 se oženil s Annou Černou (1875—??), dcerou ředitele gymnázia v Roudnici nad Labem (pocházela z Rychnova nad Kněžnou).[8] Manželé Guthovi měli jediného syna Gastona (1898—??)[9]

Závěr života[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1932 postupně předal svůj archiv literárnímu archivu Národního muzea a odstěhoval se do Náchoda, kde dožil. Ani toto období neprožíval pasivně. Ještě po vzniku protektorátu proběhla tiskem zpráva, že má být i nadále zástupcem v Mezinárodním olympijském výboru, tentokrát jen pro Čechy a Moravu.[10]

Zemřel na mozkovou mrtvici v Náchodě, pochován byl v rodinné hrobce na pražských Olšanských hřbitovech.[11]

Sportovní funkcionář[editovat | editovat zdroj]

Nebyl sice aktivním sportovcem, ani členem některé sokolské jednoty, zato se stal významným funkcionářem turistiky a českého sportu vůbec. Byl redaktorem časopisu Turista, v letech 1915 až 1926 předsedou Českého a později Československého klubu turistů.

V roce 1896 se zúčastnil prvních novodobých olympijských her a domů se vrátil nadšen. Díky známosti se zakladatelem novodobých olympijských her Pierrem de Coubertinem se stal dlouholetým (do roku 1943) členem MOV, prvním z českých zemí. Olympijské hnutí začal propagovat v českých i německých časopisech. Snažil se ihned založit Český olympijský výbor, získat vedení Sokola, nikde však zprvu neuspěl.[6]

Roku 1897 byla ustavena Česká amatérská atletická unie (ČAAU), kterou zpočátku vedl. Pak její vedení předal dalšímu významnému sportovnímu organizátorovi Josefovi Rösler-Ořovskému. Spolu s ním svolal v roce 1899 několik schůzí a založil Český olympijský výbor (ČOV). Z počátku výbor nepracoval, a tak jej založil v lednu 1900 znovu. Díky ČOV se čeští sportovci zúčastňovali olympijských her již v době, kdy ještě Československá republika neexistovala.

V roce 1908 se oba organizátoři podíleli na ustavení České sportovní rady, usilující o koordinaci jednotlivých orgánů českého sportu uvnitř Rakousko-Uherska.[6]

Uctění památky[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska v Kostelci nad Orlicí.
  • Od roku 1934 Československý olympijský výbor na jeho počest každoročně uděluje nejvýznamnějším osobnostem (sportovcům) československého sportu Cenu Jiřího Gutha-Jarkovského.
  • V roce 2011 byly zorganizovány akce k uctění 150. výročí narození Gutha Jarkovského. V lednu byly na Olšanském hřbitově položeny věnce. Pietního aktu se zúčastnili delegovaní zástupci Českého olympijského výboru, Prezidentské kanceláře, Klubu českých turistů a řady měst, kde tato osobnost působila. V dubnu 2011 zorganizoval ČOV v Praze mezinárodní konferenci a společně s řadou zahraničních delegátů navštívili pražskou školu v Truhlářské ulici, kde učil, dále Kostelec nad Orlicí, kde působil, místo narození Heřmanův Městec a nakonec i Náchod, kde zemřel. V září 2011 byl zorganizován závěr oslav na chatě KČT v Dobrošově u pamětní desky.[12]
  • Základní škola Gutha-Jarkovského je v Kostelci nad Orlicí
  • Gymnázium Jiřího Gutha-Jarkovského je osmileté gymnázium, která se nachází v Truhlářské ulici na Praze 1
  • Pamětní deska Jiřího Gutha-Jarkovského je v Kostelci nad Orlicí, v Klatovech, Heřmanově Městci, v Truhlářské ulici v Praze
  • Turistická stezka Jiřího Gutha-Jarkovského vede z Kostelce nad Orlicí do Ústí nad Orlicí a je na ní umístěna pamětní deska[13]
  • Jeho pozůstalost spravuje zčásti (rozsahem největší) Literární archiv Památníku národního písemnictví[14] a zčásti Archiv tělesné výchovy Národního muzea.[15]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Byl autor povídek, románů a několika básní a překladatel z francouzštiny a němčiny. Svá díla a překlady vydával též pod různými pseudonymy (Gaston Humbert, Stanislav Jarkovský či Stanislav Vraný).

Široké veřejnosti byl znám svými díly, kde podává pravidla a normy správného chování ve všech oblastech života. Ve svých dílech chování kladl důraz na slušnost, čestnost, skromnost, vzájemnou úctu.

Básně a beletrie[editovat | editovat zdroj]

  • Cesta ještě nezarostla
  • Na podzim v ořeší
  • Babí léto.
  • Marná sláva
  • Ulomené haluze

Cestopisy[editovat | editovat zdroj]

  • Causerie z cest po Španělsku
  • Na moři a za mořem
  • Za horama Pyrenejskýma
  • Na zeleném Erinu
  • K slovanskému jihu
  • Na pokraji Sahary
  • Ode břehu moře středozemského
  • Skizzy ze Švédska a Finska
  • Za sluncem půlnočním
  • Lémánské silhouetty
  • Kanadské epištoly
  • Z potulek krajem francouzským
  • Obrazy z Tunisu
  • Moje prázdniny v Americe
  • Obrázky z Řecka
  • Obrázky z Francie
  • Letem přes řecký kraj
  • Intimní listy z cest i necest
  • Pod sluncem jihu

Pravidla chování[editovat | editovat zdroj]

  • Společenský katechismus
  • Na veřejnosti
  • Rodinné události
  • Pravidla slušného chování pro mládež
  • Slušnost a demokracie
  • Stolničení
  • Mladému republikánu
  • Obchodník gentleman
  • Společenský slabikář

Knihy věnované sportu[editovat | editovat zdroj]

  • Paměti
  • Vývoj českého olympismu
  • Turistika

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika narozených Heřmanův Městec, 1849-1862, snímek 403, Záznam o narození a křtu
  2. BOČKOVÁ, Eva. Jiří Stanislav Guth-Jarkovský. Leknín: zpravodaj pro občany Heřmanoměštecka, 25. ledna 2011, s. 1.
  3. https://www.novinky.cz/vase-zpravy/pardubicky-kraj/chrudim/246-3883-v-hermanove-mestci-vzpominali-na-jiriho-stanislava-gutha-jarkovskeho-.html
  4. Úmrtní oznámení matky Betty Guthové. Národní listy. 23. 6. 1908, s. 7. Dostupné online.  
  5. a b FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, A-G. Praha : Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Kapitola Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, s. 833-836.  
  6. a b c KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha : Olympia, 1986. Kapitola Rozvoj sportovního hnutí, s. 73.  
  7. Výroční zpráva soukromé střední školy dívčí a spolku Minervy v Praze. 1891 a 1892, s. 4.  
  8. Matrika oddaných, Roudnice n. L., 1895-1913, snímek 18
  9. Matrika narozených, sv. Štěpán, 1896-1899, snímek 138
  10. Čechy a Morava neodvislou zemí olympijskou. Národní listy. 20. 6. 1939, s. 4. Dostupné online.  
  11. Dr. Guth Jarkovský pohřben. Lidové noviny. 13. 1. 1943, s. 5. Dostupné online.  
  12. ING. HAVELKA, Jan. Oslavy 150. výročí narození. Turista. 2011, roč. 123, čís. 1-2, s. 58. ISSN 0139-5467.  
  13. Deník.cz: Gutha-Jarkovského připomene pamětní deska
  14. http://www.badatelna.eu/fond/3853/
  15. http://www.nm.cz/admin/files/HM/download/novod_dejiny/telesna_vychova/jiri-guth-jarkovsky.pdf

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Díla dostupná online[editovat | editovat zdroj]

  • GUTH-JARKOVSKÝ, Jiří Stanislav. Babí léto : Causerie z cest a z minulosti. Praha : Fr. Borový, 1914. 196 s. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]