Pierre Loti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pierre Loti
Pierre Loti en académicien.jpg
Rodné jméno Louis Marie Julien Viaud
Narození 14. ledna 1850
Rochefort
Úmrtí 10. června 1923 (ve věku 73 let)
Hendaye
Místo odpočinku Oléron
Alma mater École Navale
Zaměstnavatel Le Figaro
Ocenění velkokříž Řádu čestné legie
Podpis Pierre Loti – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pierre Loti, vlastním jménem Louis Marie Julien Viaud (14. ledna 1850, Rochefort10. června 1923, Hendaye), byl francouzský námořník a spisovatel. Proslavil se svými dobrodružnými knihami inspirovanými jeho námořnickým životem.

Vyrůstal v protestantské rodině. V 17 letech začal studovat na námořní škole (École Navale) v Brestu. Během námořních cest si psal deník, který dával číst kolegům, jež takto bavil. Jeho kolegové námořní důstojníci ho nakonec přesvědčili, aby pasáže z deníku publikoval, zejména ty, které popisovaly jeho zajímavé zážitky z cesty do Konstantinopole. V roce 1879 tak publikoval román Aziyadé, částečně autobiografický. V roce 1880 vydal další zážitky, tentokrát z Polynésie (již představil značně idylicky jako exotický ráj), a to pod názvem Rarahu (později vyšla pod názvem Lotiho manželství (Le Mariage de Loti)). Kniha inspirovala operu Lakmé (1883) z pera Léo Delibese. Roku 1881 následoval další dobrodružný román Le Roman d'un spahi, tentokrát umístění do prostředí Senegalu.

Roku 1883 vydal jeden ze svých nejslavnějších a nejtypičtějších textů Můj bratr Yves (Mon Frère Yves). V té době působil ve Vietnamu. V září a říjnu 1883 vydal tři články v novinách Le Figaro, jež popisovaly zvěrstva, jichž se Francouzi dopustili během bitvy u Thuận An (20. srpna 1883). Byl kritizován jako zrádce a o jeho případu se široce diskutovalo. To mu ovšem zajistilo značnou popularitu a jeho knihám pomohlo ke známosti. O životě bretonských rybářů vypráví Islandský rybář (Pêcheur d'Islande). Román Paní Chrysanthema (Madame Chrysanthème) pojednával o Japonsku.

Roku 1891 byl zvolen členem Francouzské akademie. Jeho román Ramuntcho z roku 1897, který pojednává o baskických pašerácích, se později stal jeho nejvíce zfilmovávaným dílem. Roku 1906 získal svou nejvyšší hodnost – kapitána. V roce 1910 odešel do civilu. V dalších dílech zpracovával podněty z cest do Izraele, Indie a Číny.

Jeho dílo silně ovlivnilo Marcela Prousta, zejména Le Roman d'un enfant z roku 1890, kde Loti zpracoval vzpomínky z dětství, byť, jak bylo prokázáno literární teorií, při tom značně fabuloval.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]