Fridtjof Nansen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fridtjof Nansen
Fridtjof Nansen
Fridtjof Nansen
Narození 10. října 1861
Store Frøen
NorskoNorsko Norsko
Úmrtí 13. května 1930 (ve věku 68 let)
Lysaker
NorskoNorsko Norsko
Povolání zoolog, polárník, diplomat, cestovatel, humanitárník, profesor, vědec, politik a pedagog
Zaměstnavatel Bergenské muzeum
Univerzita v Oslu
Ocenění Nobelova cena za mír (1922)
komandér Řádu čestné legie
velkokříž Královského řádu Viktoriina
Řád Františka Josefa
rytíř Řádu Dannebrog
… více na Wikidatech
Manžel/ka Eva Nansen
Děti Odd Nansen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fridtjof Nansen (10. října 1861, Store Frøen - 13. května 1930, Lysaker) byl norský polárník, vědec a diplomat.

Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]

Fridtjof Nansen nepocházel z rodiny, která žila v chudých poměrech. Díky tomu se v dětství mohl věnovat svým četným zájmům a pobytu venku. Byl vychováván k disciplíně a k úctě k lidské práci, rodinný život u Nansenů byl ve znamení prostého života.[1]

Fridtjof Nansen měl od raného dětství v oblibě lyžování a delší pobyty v divočině, kde se učil umění přežít. V osmnácti letech získal prvenství a světový rekord v bruslařském závodu na jednu míli. V následujícím roce získal první místo v národní soutěži v běhu na lyžích, tento úspěch pak ještě dvanáctkrát za sebou zopakoval. Díky svým sportovním aktivitám získal fyzickou odolnost a vytrvalost, kterou pak mohl uplatnit na svých expedicích.

Měl rád matematiku a fyziku, ale rozhodl se pro studium zoologie, aby mohl trávit více času v přírodě. Fridtjof Nansen postupně rozšířil svůj zájem i na další vědní obory, např. oceánografii, astronomii a další obory. Od mládí snil o polárních výzkumech a připravoval se na ně především vědeckým studiem a pravidelným tělesným cvičením.

Polárník a vědec[editovat | editovat zdroj]

Polární „kariéra“ tohoto muže začala v létě roku 1882, kdy se dal jako jedenadvacetiletý najmout na velrybářskou loď, lovící mezi Špicberky a Grónskem, aby se seznámil s tamními ledovými podmínkami. O něco později ho zaujal Nordenskjöldův pokus projít napříč Grónskem a usmyslil si, že sám zdolá nekonečnou pustinu ledového příkrovu ostrova na lyžích. Přestože ho mnozí znalci varovali před dobrodružným podnikem, získal nakonec finanční prostředky z Dánska a Norska a pečlivě výpravu naplánoval a zajistil.

V květnu 1888 vyrazil spolu s dalšími třemi Nory (jedním byl Otto Sverdrup) a dvěma Laponci z východního pobřeží a během 40 dní zdolali na 650 km k západnímu pobřeží podél 64. rovnoběžky. Čelili sněhovým bouřím a celé týdny vlekli nákladní sáně při teplotě až -50 °C přes terén, dosahující někde i výše 2700 metrů. Museli přezimovat mezi Eskymáky a do vlasti se vrátili teprve v roce 1889.

Nansen přivezl výsledky četných meteorologických měření a oproti dosavadním názorům prokázal, že celé grónské vnitrozemí pokrývá ledový příkrov. Vzápětí po návratu z Grónska začal neúnavný Nor plánovat další, mnohem odvážnější výpravu. Tentokrát hodlal dospět k severnímu pólu nebo se mu co nejblíže přiblížit na speciální lodi, kterou by (i zamrzlou v ledu) unášel mořský proud, směřující podle některých zjištění od východosibiřského pobřeží přes centrální Arktidu k východnímu Grónsku - tedy „využít pohybu ledových ker jako dopravního prostředku“.

Roku 1890 se obrátil se svou myšlenkou na Norskou zeměpisnou společnost, ale plán měl mnoho odpůrců, kteří pochybovali, zda je nějaká loď s to vydržet tak dlouho v ledovém krunýři. S „nejdobrodružnějším programem, jaký byl kdy předložen Královské zeměpisné společnosti“, neuspěl ani o dva roky později v Londýně. Nakonec poskytla většinu potřebných prostředků norská vláda a sněm a zbytek „sponzoři“ v čele s králem Oskarem II.

Zakrátko byla na objednávku u stavitele lodí Colina Archera zkonstruována speciální čtyřsettunová loď Fram (Vpřed) s vyztuženým oblým trupem, jehož tvar zaručoval, že jí strašlivý tlak ker nerozdrtí, nýbrž pozvedne na led.

Nansenova expedice Fram 1893-1896 červená: plavba lodi Fram podél severosibiřského pobřeží a otočení na sever (červenec-září 1893) modrá: driftování lodi Fram v ledu až na Špicberky (září 1893-srpen 1896) zelená: postup Nansena a Johansena na sever a následný návrat do Země Františka Josefa (březen 1895 - červen 1896) fialová: návrat Nansena a Johansena (srpen 1896) žlutá: návrat lodi Fram (srpen 1896)
Měsíční kráter Nansen

Dne 24. června 1893 opustila loď Fram s Nansenem na palubě Kristianii (nyní Oslo) a zamířila do Arktidy. Plavili se několik měsíců na rozbouřeném moři, ale poté museli kvůli tvrdému ledu jít na lyžích. Potraviny na sto dní táhli tažní psi, ale před nimi ještě bylo 400 km cesty do cíle. Došli asi za 60 dní a museli se vrátit zpět, což bylo ještě horší kvůli nedostatku potravin. V létě 1896 se všichni vrátili do vlasti. Od té doby byl Nansen v Norsku velice uznáván. Loď Fram Nansen později svěřil Amundsenovi k jeho expedici na jižní pól.

Nansen pořádal ještě několik menších plaveb nebo výprav do nebezpečných terénů a vždy je zdolal.

Jeho vědecká činnost v oboru zoologie mu nepřinesla mnoho možností pro pobyt v přírodě, naopak, většinu času strávil u mikroskopu v laboratoři. V zoologii se věnoval převážně studiu centrálního nervového systému a v oceánografii studiu nižších mořských živočichů. Výsledky jeho vědecké činnosti se ve své době u části akademické obce setkaly se skepticismem, dnes jsou výsledky jeho výzkumů považovány za klasiku.[2]

Diplomatická a humanitární činnost[editovat | editovat zdroj]

Někdy poněkud opomíjenou a neméně významnou součástí Nansenova života je jeho politická, diplomatická a humanitární činnost.

Nansen za svou činnost v roce 1922 obdržel Nobelovu cenu za mír.

Je po něm pojmenován měsíční kráter Nansen.[3][4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.mnc.net/norway/Nansen.htm
  2. http://www.mnc.net/norway/Nansen.htm
  3. Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Aristoteles, str. 36, č. mapového listu 5, ISBN 80-85277-10-7
  4. Crater Nansen on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]