Přeskočit na obsah

Jiří Drahoš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c. mult.
Prof. Jiří Drahoš (2017)
Prof. Jiří Drahoš (2017)
5. předseda Akademie věd ČR
Ve funkci:
25. března 2009 – 24. března 2017
PředchůdceVáclav Pačes
NástupceEva Zažímalová
Místopředseda Akademie věd ČR
Ve funkci:
24. března 2005 – 24. března 2009
Stranická příslušnost
Nestraník
na prezidenta ČRjako nezávislý (2018)[1]
Narození20. února 1949 (75 let)
Český Těšín
Československo Československo
ChoťEva Drahošová
RodičeJiří Drahoš
Anna Drahošová
Dětidcery Radka a Lenka
Alma materVŠCHT v Praze
Profesefyzikální chemik
Náboženstvínepraktikující katolík[2]
OceněníMedaile Za zásluhy (2012)
Čestné uznání Mensy ČR (2017)
Webová stránkawww.jiridrahos.cz
CommonsJiří Drahoš
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Drahoš (* 20. února 1949 Český Těšín) je český vědec, fyzikální chemik, vysokoškolský učitel a kandidát na úřad prezidenta České republiky ve volbách 2018.[1]

Dětství prožil v Jablunkově ve Slezsku, kde v roce 1967 maturoval na střední všeobecně vzdělávací škole. O pět let později vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a následně nastoupil do Ústavu chemických procesů Československé akademie věd. V oboru chemické inženýrství se habilitoval roku 1994 a devět let poté byl jmenován profesorem. V období 2009 až 2017 zastával funkci předsedy Akademie věd České republiky.[1]

V říjnu 2012 mu prezident republiky Václav Klaus udělil Medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy. Čestné doktoráty obdržel od Slovenské technické univerzity a Univerzity v Kóbe.

Dne 28. března 2017 veřejně oznámil svůj zájem kandidovat v prezidentských volbách 2018. O post hlavy státu se rozhodl usilovat jako nezávislý kandidát.[1] V listopadu 2017 se díky podpoře 141 234 podpisů občanů, které ministerstvo vnitra započetlo na petici, stal jedním z devíti prezidentských kandidátů.[3]

Podle volebních modelů má po Miloši Zemanovi největší šance se stát příštím prezidentem republiky.[4] Prezentuje se především jako osobnost s ambicí spojovat společnost, konat v duchu ústavy a pozdvihovat českou vědu a vzdělávání.[5][6] Mezi Drahošovy hlavní vize patří aktivní role České republiky v rámci Evropské unie, její ukotvení na Západě, odpovědný přístup ke krajině a životnímu prostředí,[7] podpora lidské vynalézavosti a tvořivosti jako jediného „obnovitelného zdroje“ českého bohatství.[8][6]

Rodina

Otec Jiří Drahoš (* 1921), věřící Církve československé husitské,[9][pozn. 1] působil za protektorátu jako učitel v Proseči u Skutče, kde jej kronika města zachycuje v listopadu 1944 v souvislosti s odbojovou skupinou R3 (podplukovník Josef Svatoň a kapitán Eduard Soška) a odbojovou činností II. obvodu dobrovolných hasičů župy Vysokomýtské (strýc Josef Drahoš vězněn v Terezíně, zemřel na následky tyfu).[pozn. 2] Dne 18. listopadu 1944 bylo na rozkaz venkovní služebny gestapa v Pardubicích četníky zatčeno několik nejužších přátel a spolupracovníků v ilegalitě působícího poštovního úředníka Jana Hartmanna, mezi nimiž se nacházel i otec Jiří Drahoš.[pozn. 3] Všechny zatčené gestapo na místní četnické stanici vyslýchalo.[10][11][12]

Po vysídlení německého obyvatelstva, v červnu roku 1945, odjel ve 24 letech na Těšínsko do Jablunkova osídlovat pohraničí.[pozn. 4] V městečku nejprve působil jako učitel na tamní základní škole a bydlel v učitelském bytě. V této době se seznámil s budoucí manželkou Annou (* 1923). Dne 20. února 1949 se manželům Drahošovým narodil v porodnici v Českém Těšíně syn Jiří, o tři roky později syn Josef (* 1952).[13] Oba chlapci byli pokřtěni.[9]

V roce 1950 byla v Jablunkově zřízena zvláštní škola, jejímž vedením byl pověřen Jiří Drahoš.[pozn. 5] V roce 1959 rozhodl Okresní národní výbor v Českém Těšíně o zřízení dvouleté „Učňovské školy zemědělské” s českým a polským vyučovacím jazykem, do jejíhož čela počítal s tehdejším ředitelem zvláštní školy Jiřím Drahošem. Vzhledem k tomu, že Jiří Drahoš absolvoval za první republiky pouze tříletý „Státní koedukační učitelský ústav v Litomyšli” zakončený maturitou,[14] bylo ředitelování na novém učilišti podmíněno doplněním vzdělání na Pedagogickém institutu MU v Brně. Studium odmítl, nadále působil na zvláštní škole v pozici ředitele a v roce 1960 učiliště převzal Ing. František Sikora z Českého Těšína.[15] Otec Jiří Drahoš zakončil pedagogickou dráhu v pozici ředitele Zvláštní školy Třinec, Jablunkovská čp. 241.[16][17]

Matka Anna, vyznaní římskokatolického, absolvovala jednoroční rodinnou školu „Odbornou školu pro ženská povolání” v Jablunkově,[pozn. 6] po 2. světové válce pracovala jako vedoucí sestra územních jeslí Jablunkov, zdravotnického zařízení OÚNZ Frýdek Místek.[pozn. 7] Zemřela v roce 2009 ve věku 86 let.[18][19] Syn Jiří Drahoš je ženatý. S manželkou Evou (* 1951), kterou potkal v době studií v Praze, mají dvě dcery – Radku (* 1979) a Lenku (* 1981).[20] Eva Drahošová pracovala jako knihovnice, naposledy v Knihovně VÚV T.G.M.[21] V době vyhlášení kandidatury byla již šedesátišestiletá Eva Drahošová sedm let v důchodu a pečovala o vnoučata.[22][23]

Studium a vědecká dráha na ČSAV

Jiří Drahoš a jeho mladší bratr Josef absolvovali základní školu v Jablunkově. Navštěvovali Lidovou školu umění, Jiří studoval hru na klavír a na trubku, Josef na housle. Jiří Drahoš v roce 1967 odmaturoval na „Střední všeobecně vzdělávací škole” v Jablunkově a složil přijímací zkoušky na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, obor fyzikální chemie.[24] K chemii měl kladný vztah již na střední škole, neboť jde o kombinaci teorie a experimentu; nadto měl dle svých slov velmi dobrého učitele chemie.[25] Po absolvování Vysoké školy chemicko-technologické jej čekala povinná roční základní vojenská služba.

Na podzim roku 1973 nastoupil na studijní pobyt do Ústavu teoretických základů chemické techniky Československé akademie věd (ČSAV), do tehdejší skupiny fyzikální chemie vedené profesorem Eduardem Hálou. V roce 1977 obhájil disertační práci „Rovnováha kapalina-pára za vyšších tlaků. Generalizovaná metoda výpočtu” a obdržel titul kandidát věd (CSc.)[26] V roce 1977 mu byla udělena cena ČSAV.[27] Od roku 1978 působil v tomto ústavu jako vědecký pracovník v Oddělení chemických reaktorů: skupina pro oblast modelování a řízení chemicko-inženýrských procesů (J. Čermák, J. Drahoš, A. Havlíček).[28]

V období 1985–1986 mu StB – Správa pasů a víz povolila studijní pobyt na Univerzitě Hannover (německy Gottfried Wilhelm Leibniz Universität Hannover), na který získal od německé Humboldtovy nadace, se sídlem v Bad Godesbergu (Spolková republika Německo) stipendium.[27] Nadace poskytovala mladým vědcům z různých vědních disciplin ve věku 25 až 38 let stipendium, pro mladší vědecké pracovníky ve výši 1200 a tzv. docentské ve výši 1600 západoněmeckých marek.[29] Zde se seznámil s brazilským doktorandem a v lednu roku 1989 mu StB – Správa pasů a víz dovolila půlroční pobyt na Universitě v Sao Paulu, kde přednášel jako hostující profesor.[30] V prosinci 1989 došlo na ČSAV k transformačnímu procesu, jenž byl odstartován zrušením Útvaru kádrové a personální práce a ustavením rehabilitační komise.[31]

Ústav chemických procesů Akademie věd České republiky

V roce 1990 proběhla na Ústavu teoretických základů chemické techniky volba první vědecké rady a v roce 1992 provedlo nové vedení v čele s ředitelem Františkem Kaštánkem, jehož zástupcem se v letech 1992–1994 Jiří Drahoš stal, reorganizaci 23 výzkumných týmů do 7 výzkumných oddělení. Dne 1. července 1993 byl název ústavu oficiálně změněn na Ústav chemických procesů Akademie věd České republiky (anglicky Institute of Chemical Process Fundamentals). V letech 1995–2003 pak ústav jakožto ředitel vedl.[27][32] Od roku 2004 do srpna 2005 působil opět jako náměstek ředitele pro výzkum.[33] V roce 1994 obdržel docenturu pro obor chemické inženýrství na VŠCHT.[27] V roce 1999 obhájil doktorát věd (DrSc.) rovněž pro obor chemické inženýrství.[27] V roce 2003 byl jmenován profesorem (FCHI VŠCHT) taktéž pro obor chemické inženýrství.[34] V roce 2006 obdržel čestný doktorát Slovenské technické univerzity v Bratislavě.[27]

V letech 1994-1999 navštívil univerzity: 1994 Tokijská univerzita, Tokio; Kyushu University, Fukuoka, Japonsko; Neapolská univerzita, Neapol, Univerzita v Basilicata, Potenza, Itálie; Univerzita v Hannoveru, Hannover, NSR; 1995 Univerzita v Hannoveru, Hannover, NSR; Delft University of Technology, Delft, Nizozemsko; 1996 Univerzita Sao Paulo, Sao Paulo, Brazílie (1 měsíc hostující vyučování); KAIST, Taejon, Korea; Tokijská univerzita, Tokio, Japonsko; Univerzita v Římě "La Sapienza", Řím, Itálie; 1997 Kyoto univerzita, Kjóto, Japonsko; Univerzita v Helsinkách, Helsinki, Finsko; Technion, Haifa, Izrael; Univerzita v Hannoveru, Hannover, SRN; 1998 NIRE, NIMC, Tsukuba, Japonsko; Královský technologický institut, Stokholm, Švédsko; TU Delft, Delft, Nizozemsko; Opole University, Opole, Polsko; TU Wroclaw, Wroclaw, Polsko; 1999 Státní univerzita v New Jersey, USA; Univerzita Sao Paulo, Brazílie; Univerzita v Lublani, Slovinsko; TU Delft, Nizozemsko; Univerzita Martina Luthera, Halle, Německo; STU Bratislava, Slovensko.[35]

Hlavním předmětem jeho odborného zájmu jsou vícefázové chemické reaktory.[27] Jako spoluautor je zapsán celkem pod 14 patenty, vydal na 60 prací v odborných mezinárodních periodikách. Publikoval přes 60 původních prací v impaktovaných mezinárodních časopisech a podle SCI je na jeho práce přes 700 citačních ohlasů.[27] Podle svých slov ovládá čtyři cizí jazyky – angličtinu, němčinu, ruštinu a polštinu.[36]

V listopadu 2017 obdržel v pražském Tančícím domě čestný doktorát od japonské Univerzity v Kóbe, která tak ocenila jeho dlouhodobou vědeckou práci a přínos k česko-japonské vědecké spolupráci; prezident univerzity při této příležitosti „vyzdvihl zejména přínos Jiřího Drahoše v oblasti chemických věd a mezinárodní vědecké spolupráce.“[37]

Je či byl členem institucí: Inženýrská akademie ČR,[27][38] předsedou České společnosti chemického inženýrství,[27] je členem[39] a býval též předsedou[27] správní rady VŠCHT, dále působil jako člen představenstva Svazu chemického průmyslu.[40] V rámci Evropské federace chemického inženýrství působí jako člen exekutivy a v letech 2006-2009 byl jejím předsedou.[27] Byl předsedou komise pro udílení doktorátů věd (DSc.) v oboru chemické inženýrství, dále je členem vědeckých rad VŠCHT,[41] byl též členem vědecké rady FCHI VŠCHT.[27] Rovněž je uváděn jako člen vědecké rady FS VUT Brno[27] a dále je uveden též jako člen rady ÚCHP AV ČR.[42] Od r. 2002 předsedá Mezinárodnímu kongresu chemického a procesního inženýrství CHISA.[27] Je redaktorem mezinárodního časopisu Chemical Engineering Research and Design a členem rad časopisů International Journal of Multiphase Flow, Chemical Engineering & Technology a Clean Products and Processes.[27]

Předseda Akademie věd České republiky

Drahoš v roce 2009

Jiří Drahoš působil v Akademii věd ČR od roku 2005 na postu místopředsedy. Dne 16. prosince 2008 zvítězil ve volbě nového předsednictva AV ČR na místo předsedy nad protikandidátkou Evou Sykovou z Ústavu experimentální medicíny AV ČR v poměru hlasů 188:27. Dne 13. března 2009 jej jmenoval prezident Václav Klaus na Pražském hradě novým předsedou Akademie věd České republiky.[43][44] Oficiálně vedení Akademie věd převzal na sněmu 24. března 2009, kdy nahradil Václava Pačese. V prosinci 2012 byl Akademickým sněmem AV ČR zvolen jediným kandidátem na funkci předsedy na další pětileté volební období.[45] Jeho působení bylo poznamenáno bojem o financování akademických institucí, při které dokázal úspěšně čelit politickému tlaku na téměř poloviční snížení institucionálních prostředků pro AV ČR.[46][47]

V dubnu 2016 propůjčil na 2 dny prostory Akademie věd pro uspořádání mezinárodní konference „Překonávání globálních hrozeb: posilování mezikulturního dialogu, stability a míru.“ Konference probíhala pod patronátem ministra zahraničních věcí ČR a za účasti zástupců zemí OIC.[48]. V jejím průběhu vyzval ministr zahraničí Lubomír Zaorálek k boji proti násilí a šíření skupinové nenávisti a k serióznímu, trpělivému a citlivému naslouchání pokojně projevovaným obavám části evropské a české veřejnosti tváří v tvář nejen náboženskému extremismu, ale i rychlým kulturním proměnám v Evropě spojeným s masovou migrací.[49][50] Funkci předsedy Akademie věd ČR vykonával do 24. března 2017.[51] Za jeho vědeckou činnost mu Václav Klaus udělil v roce 2012 Medaili prvního stupně za zásluhy o stát v oblasti vědy.[52]

Kandidatura na prezidenta ČR

V říjnu 2016 uvedl, že zvažuje kandidaturu na funkci prezidenta České republiky.[53] Dne 28. března 2017 kandidaturu na prezidenta potvrdil v kulturním domě v nejvýchodnějším českém městě a svém rodišti, v Jablunkově.[54][55]

Jiří Drahoš v prezidentské kampani během srpna 2017.

Podpory by se mohl dočkat mj. od hnutí Starostů a nezávislých (STAN) a strany TOP 09.[56] Otevřeně ho podpořila řada předních českých osobností veřejného života, mj. předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek či předseda STAN Petr Gazdík.[57][58] Osobnost Jiřího Drahoše ocenili i předsedové ANO, ČSSD či ODS.[59] Je populární u voličů i politiků napříč politickým spektrem, včetně lidovců, sociálních demokratů či členů hnutí ANO.[60] O úřad prezidenta se chce ovšem ucházet jako nezávislý, nikoli stranický kandidát.[61][62][63]

V květnu 2017 Drahošův volební štáb uvedl, že jedná o možnostech podpory s podnikateli,[64] finanční podporu na kampaň získal například od podnikatele Dalibora Dědka, dále od podnikatele a mecenáše Libora Winklera nebo od vnuka vynálezce kontaktních čoček a zakladatele strojírenské skupiny Wikov Martina Wichterleho[65].

V červenci 2017 se podle bookmakerů stal poprvé favoritem pro prezidentské volby 2018.[66] Nejvíce fanoušků má také v občanské internetové hře Prezident 21.[67] Podle průzkumu agentury Focus pro Český rozhlas ze září 2017 by v prvním kole volby skončil se ztrátou 15% na druhém místě.[68] Podle průzkumu agentury Median pro Seznam ze září 2017 by byl nejpřijatelnějším ze všech současných kandidátů a ve druhém kole by proti Miloši Zemanovi zvítězil v poměru 55,5:44,5,[69] podle průzkumu agentury Stem/Mark z listopadu 2017 však už měl oproti Zemanovi menší podporu, a to v poměru 40:45.[70]

Politické názory

Mezinárodní politika

Považuje se za proevropského kandidáta, který jednoznačně stojí za členstvím Česka v NATO: „Česká republika je součástí demokratické Evropy. Chceme-li mít na Evropu vliv, musíme být její součástí. Další zásadní věcí je bezpečnost státu. Žádný stát naší velikosti není schopen zvládnout bezpečností tematiku samostatně. Proto je naše členství v NATO důležité.“[71] Je také proti referendu o vystoupení z NATO.[72]

Jiří Drahoš uvedl, že by podpořil vznik zákona o obecném referendu. Pro NATO i EU však vyjádřil názor, že se jedná o příliš složité problémy, než aby se daly vyřešit "jednoduchou otázkou ANO-NE", a v době snadného ovlivňování názorů lidí všemi směry, zejména prostřednictvím Internetu, je z jeho pohledu velmi nebezpečné.[73] Pokud by však takový zákon byl v Parlamentem přijat, nebránil by mu. Pak by však dle jeho názoru bylo nutno uspořádat korektní kampaň, v níž by byli občané informování o výhodách členství v EU. Názor mnohých by se pak podle něj změnil. Je však pro referendum na komunální úrovni.[25] Drahoš podporuje začátek procesu přijetí euro měny již za příští vlády. Zahájil by tedy debatu o jejím přijetí.[74]

Nerušil by sankce proti Rusku a podporuje ukrajinskou územní celistvost. Česko by podle Drahoše nemělo sloužit jako most mezi Ruskem a Západem, ale naopak by mělo některé „naivní“ občany Západu před Ruskem varovat. Drahoš spojuje dnešní Rusko se Sovětským svazem a s invazí v roce 1968.[75] Čínské investice v Česku nepovažuje za přínosné a nepodepsal by také prohlášení českých ústavních činitelů o respektu k čínské územní celistvosti.[76]

Během Katalánské krize v roce 2017 a v době konání referenda o nezávislosti Katalánska vyjádřil Drahoš pochopení pro snahu španělského premiéra Mariana Rajoya zabránit konání neústavního referenda, odmítl ale násilí španělské policie proti katalánským civilistům.[77]

Migrační krize

Migrační krize se podle Drahoše nevyřeší „zadrátováním hranic,“ ale měla by se řešit na místě, kde vzniká. Jelikož do Evropy přichází řada migrantů z čistě ekonomických důvodů, musíme se prostě smířit s tím, že rozumné řešení bude stát hodně peněz.[78] V srpnu 2015 Drahoš podepsal petici Vědci proti strachu a lhostejnosti, která reagovala na protiimigrační a protimuslimské nálady v české společnosti.[79] Signatáři petice byli „znepokojeni prudkým nárůstem xenofobních nálad ve společnosti a aktivitou extremistických skupin, které nemají dostatečnou protiváhu“ a vyzvali politiky, aby „ve věci přijímání uprchlíků zohledňovali skutečné potřeby a možnosti, ne vrtkavé nálady veřejného mínění.“ Podle petice „Ti skutečně potřební musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita.“[80]V červnu 2017 Drahoš uvedl k otázce uprchlických kvót pro členské země EU, že „Přijmout tady nějakých 2 600 z bezpečnostního hlediska prověřených uprchlíků nebo migrantů by neměl být žádný problém.“[81]

Vnitrostátní politika

Jiří Drahoš s manželkou Evou Drahošovou při vzpomínkové akci k událostem 17. listopadu 1989 na Národní třídě

Chce předcházet rizikům, že se budoucího vývoje společnosti ujmou extremisté a populisté.[82]

Nejmenoval by vládu s účastí komunistů.[72] Nejmenoval by premiérem někoho, kdo je obviněn z trestného činu (například v případě možného obvinění Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo).[83]

Institut milosti podle jeho názoru do českého právního řádu patří, jakožto „světélko na konci tunelu“ poskytující každému odsouzenému naději. Uděloval by ji pouze ze sociálních, zdravotních a humanitárních důvodů a před jejím udělením by se radil s odborníky.[25]

Mezi českými politiky ocenil Pavla Bělobrádka pro akceptaci racionálních argumentů, Miroslava Kalouska za splnění slibů, přestože byl ministrem ve vládě, která Akademii věd příliš nepřála, a také Jana Fischera. Naopak považoval za nepřijatelné, aby český prezident říkal v Číně, že se tam jezdí učit, jak stabilizovat společnost.[84] V minulosti nebyl a ani nebude členem žádné politické strany.[85] Podporu mu vyjádřili předsedové STAN a KDU-ČSL.[86]

Souhlasil s Elektronickou evidencí tržeb v restauracích a ve většině ostatních segmentů služeb, s tím, že ví o řadě restaurací, které s tím také nemají problém.[87] Nezaváděl by ji však pro trhovce a drobné podnikatele.[88]

Jiří Drahoš zdůraznil svou víru v tradiční rodinu, v níž se učíme "ty nejzákladnější věci o sobě a druhých lidech". Nevylučuje však ani pro jiná uspořádání - není proti adopci dětí homosexuálními páry. Nebyl by ani proti zákonu zrovnoprávňujícímu adopci homosexuálními páry.[89][90][88]

Zákaz kouření v restauracích vnímal tak, že se Česko přiřadilo ke zbytku Evropy a mohl by mít prý také sympatický sociální dopad.[91] Je pro to, aby měl kuřák tak vysoký stupeň pojištění, který odpovídá riziku.[92]

V dubnu 2017 uvedl k otázce vysídlení Němců z Československa, že poválečný odsun sudetských Němců byl především důsledek něčeho, co se stalo v předchozích šesti letech.[93] V červnu 2017 ovšem uvedl, že by přijal pozvání na výroční setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení, pokud by s tím souhlasila vláda.[81] Vyjádřil podporu kontroverzní skupině bratří Mašínů a prohlásil, že „Každý má právo na odpor totalitnímu režimu.“[81]

Jiří Drahoš se také zastal církevních restitucí a odmítl jejich zdanění.[94][95] V rozhovoru pro IDNES.cz prohlásil, že „vracet se dnes k těmto problémům by mohlo být otevřením Pandořiny skříňky. To bychom už pak mohli danit ledasco.“[96]

Kritika

Kontroverze

V Aréně Jaromíra Soukupa citoval Jaromír Soukup filmového střihače a komentátora časopisu Týden Vladimíra Baráka (Týden vydávaný Empresa Media, jehož je Soukup ředitelem), podle nějž Akademie věd fungovala pod Drahošovým vedením „v režimu samospádu.“[97] V reakci Jiří Drahoš naznačil, že 95 % členů Akademie věd bude mít jiný názor.[98] Opačné hodnocení přinesl např. Jiří Grygar, astrofyzik a popularizátor vědy, slovy: „Znám pana profesora jako svého nejvyššího šéfa v posledních osmi letech, ale také jako váženého člena Učené společnosti ČR. Za tu dobu vytáhl z bryndy Akademii věd a projevil rozhodnost a dobrý úsudek v krizových situacích.“[99]

Na sociálních médiích vyvolalo kritiku a zároveň posměch uveřejněné prohlášení na jeho facebookovém účtu, týkající se udělování amnestií, které bylo částečně okopírováno od protikandidáta Michala Horáčka. V dalším příspěvku se Jiří Drahoš za „kreativitu našeho externího kreativce“ omluvil s vysvětlením, že šlo o „trapné nedorozumění“.[100][101]

Některá média se pozastavila nad Drahošovým poradcem Jakubem Kleindienstem, členem dozorčí rady společnosti ML Compet, která podle policie ve Středočeském kraji narušovala soutěže ve prospěch Davida Ratha. Českému rozhlasu Kleindienst o kauze sdělil: „Kdybych něco takového zpozoroval, tak bych to nahlásil. Vůbec se mě to netýkalo. V té firmě jsem vůbec nepůsobil, myslel jsem si, že tu firmu koupím, ale na to nedošlo.“[102] Jiří Drahoš přiznal, že o Kleindienstově problematické minulosti věděl, ale kritiku novinářů považuje za vytrženou z kontextu a nepřikládá ji důležitost. [103]

Názory

Krátce po oznámení kandidatury se proti Drahošovi vymezil na Twitteru mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček „U kandidátů médií jsou typické floskule o boji s extremismem a populismem. Takové fíkusy na Hradě by plně vyhovovaly politickým stranám.“[104] Podobně se vyjádřil také konkurenční kandidát Michal Horáček, podle něhož Jiří Drahoš na rozdíl od něj "bude muset splácet své dluhy" (Horáček tu svou kampaň hradí vlastními prostředky).[105]

Redaktor Jan Novotný z deníku EURO vyjádřil obavy z podpory Jiřího Drahoše mezi nejbohatšími Čechy  – od miliardáře a „majitele Jablotronu Dalibora Dědka, spolumajitele finanční skupiny RSJ Libora Winklera a vlastníka skupiny Wikov Martina Wichterleho, půl milionu korun poslali i uhlobaroni ze skupiny bpd partners. Tu spoluvlastní miliardáři Vasil Bobela, Petr Pudil a Jan Dobrovský, kteří vydělali velké peníze prodejem podílu v Mostecké uhelné společnosti miliardářovi Pavlu Tykačovi.“.[106]

Dle českého europoslance za ODS Jana Zahradila se Jiří Drahoš jako kandidát na prezidenta stal výroky o euru definitivně nevolitelným, když pro nastávající volební období podpořil začátek procesu přijetí eura v České republice a navíc v tom hodlal být sám aktivní.[107]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Jiří Drahoš v odkazovaném rozhovoru uvádí, že jeho otec byl z husitské církve, v Proseči je ale pravděpodobnější, že byl z evangelické církve a Jiří Drahoš se tedy spletl
  2. ↑ Josef Drahoš, řídící učitel v Perálci (* 27.2.1903, Luck, Volyňská gubernie - † 20.5.1945, Louny), syn Josefa Drahoše (* 25.6.1872 - † 4.1.1944), zakladatel Sboru dobrovolných hasičů v Perálci (1930). Roku 1921 vystudoval učitelský ústav v Poličce, výnosem ze dne 15.11.1927 byl ustanoven řídícím učitelem v Perálci, kde se ve 30. letech 20. století stal významnou osobností společenského a kulturního života, organizátorem Spolku divadelních ochotníků Perálec-Kutřín a působil ve Sboru dobrovolných hasičů v Perálci. Za 2. světové války byl zapojen do odbojového hnutí hasičské župy Vysoké Mýto a v říjnu 1944 přechovával ve škole generála Svatoně, zastřeleného gestapem spolu s kapitánem Soškou 1.11.1944 na Pasekách. Dne 1. listopadu 1944 byl v perálecké škole zatčen gestapem, uvězněn v Terezínském koncentračním táboře. Po osvobození zemřel v Lounské nemocnici na otravu tyfem. Kremace proběhla v Krematoriu v Praze dne 28.5.1945, popel je uložen v rodinné hrobce na českobratrském hřbitově v Proseči (Spolek pro vojenská pietní místa). Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš příbuzenský vztah zmiňuje pouze takto: „Rodina má zpracovaný strom rodokmenu, kde je uvedeno jméno Josef Drahoš - učitel ve škole v Perálci.” (www.peralec.cz11. října 2017 - z návštěvy Jiřího Drahoše v Proseči)
  3. ↑ Učitel Jiří Drahoš, poštovní revident Fritz, řídící učitel Háp s chotí, starosta Macháček, otec a matka Hartmannovi (viz Kronika Proseč III., s. 88).
  4. ↑ Kronika Proseč III. Jiřího Drahoše v seznamu obyvatel odešlých do pohraničí neuvádí (s. 161-166), Jiří Drahoš je veden v seznamu obyvatel města Proseče na čp. 78 (s. 266).
  5. ↑ Podle §59 zákona z 21. 4. 1948 č. 95/1948 Sb., O základní úpravě jednotného školství byly zvláštní školy určeny pro děti se sníženými schopnostmi. Přesnější specifikaci neposkytoval ani zákon z 24. 4. 1953 č. 31/1953 Sb., O Školské soustavě a vzdělávání učitelů. Podle §20 zákona z 15. 12. 1960 č. 186/1960 Sb., O soustavě výchovy a vzdělávání (školský zákon) se mělo mládeži duševně, smyslově nebo tělesně vadné, mládeži obtížně vychovatelné a mládeži umístěné v léčebných ústavech a ozdravovnách dostávat povinného základního, popřípadě i středního vzdělání a přípravy pro povolání zvláštními prostředky a metodami, které byly přiměřené schopnostem této mládeže, a to ve školách pro mládež vyžadující zvláštní péči. (www.npmk.cz, Vývoj pomocných (zvláštních) škol)
  6. ↑ Jednoroční Odbornou školu pro ženská povolání v Jablunkově zřídila a vydržovala Slezská Matice osvěty lidové v roce 1937 (HOŘÍNEK, Ant., Činnost Slezské Matice osvěty lidové na Těšínsku a Hlučínsku za rok 1937, s. 20), obnovena byla v roce 1945. V roce 1949 byla přeměněna na Vyšší sociálně zdravotní školu a v roce 1952 přeložena do Českého Těšína, kde stát zřídil Střední zdravotnickou školu (Státní okresní archiv Frýdek-Místek, datace 1945-1951, Vyšší sociálně zdravotní škola Jablunkov).
  7. ↑ Zákon č. 94/1947 Sb. o mimořádných ošetřovatelských diplomovaných zkouškách a o doplňovacím výcviku ošetřovatelského personálu umožnil ošetřovatelkám s 15-letou praxí nebo s 10-letou praxí a půlročním teoretickým kursem získat diplomovanou kvalifikaci složením předepsané zkoušky a ostatním sestrám umožnil doškolení při zaměstnání (ŠTICH, Z., a kol., 75 let nového Československého zdravotnictví, s. 380). V souladu s § 38 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění, patřily jesle mezi zvláštní dětská zdravotnická zařízení, která pečovala o všestranný rozvoj dětí ve věku do 3 let. O děti se staraly zdravotní sestry. V 80. letech jesle převzala vedoucí Brigády socialistické práce (BSP) soudružka Emilie Byrtusová (Zdravotnické noviny, 24. 06. 1982, s. 4).

Reference

  1. ↑ a b c d ČTK. Bývalý předseda akademie věd Drahoš ohlásil kandidaturu na prezidenta [online]. lidovky.cz, 2017-03-28 [cit. 2017-05-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ https://zpravy.tiscali.cz/prezidentsky-kandidat-jiri-drahos-statnik-nebo-zele-295906
  3. ↑ Rozhodnutí o registraci kandidátní listiny nebo o odmítnutí kandidátní listiny [online]. mvcr.cz, 2017-11-24 [cit. 2017-11-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ Kdo vyhraje prezidentské volby 2018?. kdovyhrajevolby.cz [online]. [cit. 2018-01-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ KAMČA JIRKA. Otázky pro uchazeče o prezidentský mandát - Jiří Drahoš. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  6. ↑ a b KUNDRA, Ondřej. Signály Jiřího Drahoše. Týdeník Respekt. Dostupné online [cit. 2018-01-06]. 
  7. ↑ Naše vlast - Jiří Drahoš. Jiří Drahoš. Dostupné online [cit. 2018-01-06]. 
  8. ↑ Lidské schopnosti - Jiří Drahoš. Jiří Drahoš. Dostupné online [cit. 2018-01-06]. 
  9. ↑ a b PLÍŠKOVÁ, Jana. Na Hrad bez kalkulu. Rozhovor s prezidentským kandidátem Jiřím Drahošem. Český bratr. Červen 2017, roč. 93, čís. 5, s. 12–16. Dostupné online. ISSN 1211-6793. 
  10. ↑ Kronika Proseč III., s. 78 - 89
  11. ↑ Podplukovník Josef Svatoň a Eduard Soška
  12. ↑ Pavel Čech: Odboj v období 2. světové války v okrese Chrudim, bakalářská práce 2011
  13. ↑ Věda života. Rozhovory s profesorem Jiřím Drahošem, editor Jiří Padevět
  14. ↑ Ilona Juzová: Vývoj středního a odborného školství v Litomyšli v první polovině 20. století, Brno 2015, s. 43
  15. ↑ Založení Učňovské školy zemědělské a její proměny
  16. ↑ Státní okresní archiv Frýdek-Místek, Výroční zprávy, 1950 - 2000 Zvláštní škola Třinec, Jablunkovská čp. 241, 2001 - 2005 Speciální školy Třinec (Střední škola, Základní škola a mateřská škola), od r. 2006 Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Třinec
  17. ↑ Český bratr, 5/2017, Jiří Drahoš, Hrad bez kalkulu, rozhovor s prezidentským kandidátem Jiřím Drahošem, 8. 6. 2017
  18. ↑ moravskoslezsky.denik.cz, společenská rubrika, pohřby, 28. května 2009
  19. ↑ Jiří Drahoš, Kdo jsem [online]. www.jiridrahos.cz [cit. 2017-05-09]. Dostupné online. 
  20. ↑ Předseda Akademie věd Jiří Drahoš: Věda je úžasné dobrodružství. Novinky.cz [online]. 2013-07-29 [cit. 2017-03-24]. Dostupné online. 
  21. ↑ Informace RIS MŽP
  22. ↑ www.domaci.eurozpravy.cz, 27. září 2017, První dáma 2018: Koho si Češi zvolí spolu s prezidentem?
  23. ↑ Data narození rodinných příslušníků: Michael Třeštík, Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století, Agentura Kdo Je Kdo, 1998
  24. ↑ GEN, Jiří Drahoš, portréty osobností
  25. ↑ a b c LIOLIASOVÁ, Pavla; TRACHTOVÁ, Zdeňka. Drahoš: Společnost je kvůli Zemanovi rozdělená, rád bych ji stmelil. iRozhlas.cz [online]. 4.12.2017 [cit. 11.12.2017]. Dostupné online. 
  26. ↑ Československé disertace, Státní knihovna ČSSR, nakladatelství a vydavatelství Panorama, 1981. ČSAV - Ústav teoretických základů chemické techniky Praha, 20. 05. 1977 - 02. 06. 1977, s. 367
  27. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p Vysoké státní ocenění pro prof. Jiřího Drahoše [online]. Ústav chemických procesů Akademie věd České republiky. Dostupné online. 
  28. ↑ Almanach 1960-2000, ISBN 80-86186-04-0, Almanach 1960-2010, ISBN 978-80-86186-21-4, Ústav chemických procesů AV ČR, Praha
  29. ↑ Rudé právo, Ústřední orgán Komunistické strany Československa, 27.5.1970, č. 124, titulní stránka
  30. ↑ GEN Jiří Drahoš, premiéra 19. 2. 2017
  31. ↑ Almanach 1960-2000, ISBN 80-86186-04-0, Almanach 1960-2010, ISBN 978-80-86186-21-4, Ústav chemických procesů AV ČR, Praha
  32. ↑ Almanach 1960-2000, ISBN 80-86186-04-0, Almanach 1960-2010, ISBN 978-80-86186-21-4, Ústav chemických procesů AV ČR, Praha
  33. ↑ Ročenky ÚCHP 1994-2005 na www.icpf.cas.cz
  34. ↑ Řízení ke jmenování profesorem – Informace o průběhu a výsledcích řízení ke jmenování profesorem od roku 1999 [online]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Dostupné online. 
  35. ↑ Ročenky ÚCHP 1994-2005 na www.icpf.cas.cz
  36. ↑ Prezidentské volby 2018 – kandidát Jiří Drahoš - E15.cz. Zprávy E15.cz. Dostupné online [cit. 2017-11-26]. 
  37. ↑ Bývalý předseda Akademie věd převzal čestný doktorát od japonské univerzity [online]. Avcr.cz – Akademie věd České republiky, 2017-11-24. Dostupné online. 
  38. ↑ http://www.eacr.cz/cs/iacr-struktura-a-kontakty/organy-iacr.html
  39. ↑ Správní rada [online]. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze [cit. 2017-11-09]. Dostupné online. 
  40. ↑ https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=739879&typ=UPLNY
  41. ↑ Vědecká rada (schváleno Akademickým senátem 23. února 2016) [online]. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze [cit. 2017-11-09]. Dostupné online. 
  42. ↑ http://www.icpf.cas.cz/cs/ridici-poradni-organy
  43. ↑ Prezident jmenoval Drahoše novým předsedou AV. Lidovky.cz [online]. 2009-03-13 [cit. 2017-03-29]. Dostupné online. 
  44. ↑ Novým šéfem Akademie věd se stal fyzikální chemik Jiří Drahoš. iDNES.cz [online]. 2008-12-16 [cit. 2018-01-07]. Dostupné online. 
  45. ↑ Kandidátem na předsedu akademie věd zvolil sněm Drahoše. Týden.cz [online]. 2012-12-13 [cit. 2017-03-29]. Dostupné online. 
  46. ↑ Demagog.cz [cit. k 6. 1. 2018]
  47. ↑ Jiří Chýla: Drahoš nebo Topolánek?, Aktuálně.cz, 6. 1. 2018. [cit. k 6. 1. 2018]
  48. ↑ Turkish Embassy in Prague. prague.emb.mfa.gov.tr [online]. [cit. 2017-08-02]. Dostupné online. 
  49. ↑ Konference "Překonávání globálních hrozeb: posilování mezikulturního dialogu, stability a míru" [online]. Velvyslanectví České republiky v Saúdskoarabském království. Dostupné online. 
  50. ↑ Na pražskou konferenci o islámu jen s pozvánkou ze speciálního papíru. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-08-02]. 
  51. ↑ Předseda AV ČR: prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c. [online]. Akademie věd ČR [cit. 2017-03-24]. Dostupné online. 
  52. ↑ Prezidentské volby 2018: Profil Jiřího Drahoše - Info.cz. Info.cz. Dostupné online [cit. 2017-11-28]. 
  53. ↑ MARTINEK, Jan. Předseda Akademie věd Jiří Drahoš zvažuje kandidaturu na Hrad. Novinky.cz [online]. 2016-10-27. Dostupné online. 
  54. ↑ Boj o Hrad nabral spád. „Budu kandidovat,“ oznámil bývalý šéf Akademie věd Drahoš - Info.cz. Info.cz. Dostupné online [cit. 2017-05-16]. 
  55. ↑ OTEVŘU HRAD [online]. Jiří Drahoš, 2017-03-30. Dostupné online. 
  56. ↑ Drahoše by mohly podpořit v kandidatuře TOP 09 nebo STAN Zdroj: http://www.denik.cz/z_domova/drahose-by-mohly-podporit-v-kandidature-top-09-nebo-stan-20170328.html. Deník [online]. 2017-03-28. Dostupné online. 
  57. ↑ "Kalouskův cíl: dvouciferný výsledek, euro co nejdřív a Drahoš na Hradě". iDNES.cz. 30. května 2017.
  58. ↑ Zůstávám nestranickým kandidátem, reaguje Drahoš na podporu lidovců a Starostů. iROZHLAS. Dostupné online [cit. 2017-10-05]. 
  59. ↑ Sobotka: Drahoš bude silný kandidát, ukazují to reakce soupeřů. Zeman by mohl více spojovat. Aktuálně.cz | Video - Jen to, co musíte vidět. 2017-03-30. Dostupné online [cit. 2017-10-05]. 
  60. ↑ Drahoš sbírá hlasy pravice i levice. Má fanoušky v několika stranách. Ihned [online]. 2017-03-28. Dostupné online. 
  61. ↑ V čem jsem lepší než Zeman? Neřeknu, na názoru kandidáta nezáleží, tvrdí Jiří Drahoš - Info.cz. Info.cz. Dostupné online [cit. 2017-05-16]. 
  62. ↑ Bývalý předseda akademie věd Drahoš ohlásil kandidaturu na prezidenta. Lidovky.cz [online]. 2017-03-28 [cit. 2017-03-28]. Dostupné online. 
  63. ↑ Bývalý předseda akademie věd Drahoš ohlásil kandidaturu na prezidenta. České Noviny.cz [online]. 2017-03-28 [cit. 2017-03-29]. Dostupné online. 
  64. ↑ Drahoš nemá peníze na kampaň. „Jednám o podpoře s podnikateli,“ přiznává - Info.cz. Info.cz. Dostupné online [cit. 2017-05-16]. 
  65. ↑ Drahošovi přibývají miliony na kampaň, Zeman zatím transparentní není. iDNES.cz [online]. 2017-08-25 [cit. 2017-10-29]. Dostupné online. 
  66. ↑ Zemana už v roli favorita vystřídal Drahoš. Současný prezident u sázkových kanceláří ztrácí - Info.cz. Info.cz. Dostupné online [cit. 2017-07-28]. 
  67. ↑ Hru o prezidenta vede Drahoš, Zeman je poslední. Válcují ho hlasy odpůrců - Info.cz. Info.cz. Dostupné online [cit. 2017-09-06]. 
  68. ↑ Boj o Hrad má v rukou 40 procent nerozhodnutých. Podle nového průzkumu vede Zeman. Lidovky.cz [online]. 2017-09-14. Dostupné online. 
  69. ↑ Exkluzivní průzkum: Drahoš upevnil pozice, u Zemana přibývá těch, co si ho nepřejí - Seznam Zprávy. www.seznam.cz [online]. [cit. 2017-10-05]. Dostupné online. 
  70. ↑ Kandidát Zeman má největší podporu, každý druhý Čech ho ale odmítá. Deník.cz [online]. 2017-11-22. Dostupné online. 
  71. ↑ Jiří Drahoš. www.facebook.com [online]. [cit. 2017-04-02]. Dostupné online. 
  72. ↑ a b Zemana respektuji, Ovčáček mě nezajímá. Beru léky na tlak, jinak jsem zdravý, řekl kandidát Drahoš. Aktuálně.cz [online]. 2017-03-30 [cit. 2017-03-30]. Dostupné online. 
  73. ↑ Pořad 168 hodin, České televize, 3. dubna 2017, redaktorka Kristina Ciroková
  74. ↑ Plaťme eury, říká prezidentský kandidát Drahoš. Proces přijetí by podle něj měl začít už za příští vlády. Hospodářské noviny [online]. 2017-10-02. Dostupné online. 
  75. ↑ "Nevidím důvod pro rušení sankcí proti Rusku, říká prezidentský kandidát Jiří Drahoš". E15. 14. dubna 2017.
  76. ↑ Drahoš: Čínské investice pro naši ekonomiku větší význam nemají. S dalajlámou bych se soukromě sešel. Aktuálně [online]. Dostupné online. 
  77. ↑ Čeští politici odmítají násilí při katalánském referendu. České noviny. 2. října 2017.
  78. ↑ Předseda Akademie věd Jiří Drahoš zvažuje kandidaturu na Hrad. Novinky [online]. Dostupné online. 
  79. ↑ "Jiří Drahoš: Vědci, kteří nesouhlasí s naší výzvou, se jen rádi vymezují". Český rozhlas. 22. září 2015.
  80. ↑ Vědci proti strachu a lhostejnosti [online]. Vyzvavedcu.cz [cit. 2017-03-30]. Dostupné online. 
  81. ↑ a b c "Drahoš by nejmenoval vládu závislou na KSČM. 2600 migrantů není problém, řekl". iDNES.cz. 29. června 2017.
  82. ↑ Drahoš se před bojem o Hrad vymezil vůči extremistům a populistům. iDNES.cz [online]. 2017-03-21 [cit. 2017-03-30]. Dostupné online. 
  83. ↑ Trestně stíhaného Babiše bych premiérem nejmenoval, říká prezidentský kandidát Drahoš. E15.cz [online]. 2017-08-21. Dostupné online. 
  84. ↑ Drahoš vytkl Zemanovi chování v Číně i uzavřenost Pražského hradu. iDNES.cz [online]. 2017-03-30 [cit. 2017-03-30]. Dostupné online. 
  85. ↑ Jiří Kubík: Rozhovory: Drahoš ví, že musí lovit v Zemanových vodách. Jsem připraven snášet útoky, říká profesor, seznam.cz, 31. března 2017
  86. ↑ Prezidentské volby 2018 – kandidát Jiří Drahoš. E15.cz [online]. 2017-11-07. Dostupné online. 
  87. ↑ Zeman mě chtěl za poradce, pak se neozval, řekl v Pressklubu kandidát na prezidenta Drahoš. Kapitola 21. minuta. Frekvence 1 [online]. 2017-04-01. Dostupné online. 
  88. ↑ a b Jiří Drahoš, rozhovor pro DVTV. [online]. YouTube. Dostupné online. 
  89. ↑ Jiří Drahoš, rozhovor pro DVTV. [online]. YouTube. Dostupné online. 
  90. ↑ Rodina na prvním místě - Jiří Drahoš. Jiří Drahoš. Dostupné online [cit. 2018-01-08]. 
  91. ↑ Jiří Drahoš [online]. Facebook, 2017-05-31. Dostupné online. 
  92. ↑ Láska opravdivá, zpíval Jiří Drahoš během prezidentské kampaně v Opavě. Novinky.cz [online]. 2017-05-26. Dostupné online. 
  93. ↑ "Drahoš odmítá megakanál, po němž touží Zeman, i evropský superstát". iDNES.cz. 3. dubna 2017.
  94. ↑ Prezidentský kandidát Jiří Drahoš: Státník nebo želé?. Tiscali.cz [online]. 2017-04-12. Dostupné online. 
  95. ↑ Hledá se prezident: Jiří Drahoš o církevních restitucích [online]. YouTube, 2018-01-04. Dostupné online. 
  96. ↑ Zeman vytvořil z politické scény zkyslý guláš, řekl v Rozstřelu Jiří Drahoš. iDNES.cz [online]. 2017-12-19 [cit. 2018-01-08]. Dostupné online. 
  97. ↑ BARÁK, Vladimír. Co stojí za pádem Sykové? Konkurenční boj vědců. Týden.cz [online]. 2016-06-08 [cit. 2017-03-29]. Dostupné online. 
  98. ↑ DESIGUALINFS. Emotivní debata u Soukupa s Drahošem a odpůrci moderátora Soukupa.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  99. ↑ Kolem Drahoše se rýsují výrazní podporovatelé, hlásí se Dědek či Grygar. iDNES.cz [online]. 2017-03-24 [cit. 2017-10-05]. Dostupné online. 
  100. ↑ Drahošova kampaň je s prominutím pumprdentlich. Reflex.cz [online]. 2017-12-21. Dostupné online. 
  101. ↑ Drahoš opsal Horáčkovy citace a sklidil posměch na sociálních sítích. iDNES.cz [online]. 2017-12-20 [cit. 2018-01-08]. Dostupné online. 
  102. ↑ Drahošovu kampaň vede muž z firmy stíhané v kauze Rath. 'Prověřím to. Co vím, mi nevadí,' říká kandidát [online]. iROZHLAS [cit. 2018-01-08]. Dostupné online. 
  103. ↑ Drahošovu kampaň vede muž z firmy stíhané v kauze Rath. 'Prověřím to. Co vím, mi nevadí,' říká kandidát [online]. iROZHLAS [cit. 2018-01-08]. Dostupné online. 
  104. ↑ Drahoš kandiduje na Hrad. Politici to uvítali, Ovčáček ho začal urážet. iDNES.cz [online]. 2017-03-28 [cit. 2018-01-07]. Dostupné online. 
  105. ↑ Horáček vyplísnil Drahoše: Bude muset splácet svoje dluhy. Já ne!. page-maintitle-short-default. Dostupné online [cit. 2018-01-07]. 
  106. ↑ NOVOTNÝ, Jan. Miláček byznysmenů? Jiřího Drahoše sponzoruje několik českých miliardářů - Euro.cz. Euro.cz. 2017-09-03. Dostupné online [cit. 2018-01-08]. 
  107. ↑ Drahoš je naprosto nevolitelný? Jeho výroky naštvaly europoslance ODS | EuroZprávy.cz. EuroZprávy.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-08]. (anglicky) 

Literatura

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Drahoš&oldid=15728333“