Karačajsko-Čerkesko
| Karačajevsko-čerkeská republika Карачаево-Черкесская Республика Къэрэшей-Шэрджэс Республикэ | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Čerkesk |
| Souřadnice | 43°55′ s. š., 41°47′ v. d. |
| Rozloha | 14 100 km² |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 439 470 |
| Hustota zalidnění | 31,2 obyv./km² |
| Jazyk | ruština, abazinština, karačajevo-balkarština, kabardino-čerkeština, nogajština |
| Národnostní složení | Karačajci, Rusové, Čerkesové |
| Správa regionu | |
| Stát |  Rusko |
| Nadřazený celek | Rusko |
| Druh celku | republika Ruské federace |
| Vznik | 16. května 1992 |
| prezident | Rašid Temrezov |
| Mezinárodní identifikace | |
| Označení vozidel | 09 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karačajevsko-Čerkesko (Karačajevsko-čerkeská republika) je republika Ruské federace. Nachází se na severních svazích Velkého Kavkazu. Na severu sousedí se Stavropolským krajem, na východě s Kabardsko-Balkarskem, na jihu sousedí s Gruzií a na západě s Krasnodarským krajem. Její rozloha je 14 100 km², počet obyvatel je 439 470. Hlavním městem je Čerkesk se 116 244 obyvateli.
Historie
Název republiky pochází od hlavních etnických skupin, turkických Karačajců (Karačajly, doslova znamená Lidé od Černého potoka) příbuzných Balkarů ze sousední Kabardino-balkarské republiky, kteří žili v oblasti od 13. století. Naproti tomu kavkazští Čerkesové přišli na toto území až v 19. století. Součástí Ruského impéria byla však tato oblast již od 17. století.
Po vítězství sovětské moci byla roku 1922 zřízena Karačajevsko-čerkeská autonomní oblast, která byla roku 1926 rozdělena na Karačajevskou AO a Čerkeský národní okruh (od r. 1928 Čerkeskou AO). V letech 1942–43 bylo území načas okupováno nacistickým Německem a po jeho osvobození byli Karačajci obviněni z kolaborace s Němci a násilně přesídleni do Střední Asie a jejich autonomní oblast byla zrušena. K revizi tohoto aktu došlo roku 1957 a karačajskému obyvatelstvu byl povolen návrat. Současně byla znovu vytvořena Karačajevsko-čerkeská autonomní oblast. Po roce 1991 byl statut změněn na autonomní republiku v rámci Ruské federace.
Obyvatelé
Podle sčítání obyvatel z roku 2002 žijí v Karačajevsko-čerkeské republice následující národnosti: Karačajci s 38,5 % populace republiky, následují Rusové (33,6 %) a Čerkesové (11,3 %). Největší národnostní menšinou jsou Abazinci (7,4 %).
Úředními jazyky jsou: ruština, karačajevsko-balkarština, kabardijanština, abazština a nogajština.
V roce 1987 žily v oblasti kromě Karačajců, Čerkesů, Rusů a Abazinců ještě Nogajci, Oseti a Řekové.[2]
Politika
Hlavou státu je karačajevsko-čerkeský prezident. Od roku 2007 je prezidentem Mustafa Azret-Alijevič Batdjejev.
Značným problémem v republice je napětí mezi etnickými skupinami. V květnu 1999 byly v Karačajevsko-Čerkesku uskutečněny první svobodné regionální prezidentské volby. Poté, co tyto volby vyhrál Vladimír Semjonov (Karačajec) nad Stanislavem Děrevem (Čerkes) se uskutečnilo několik protestů Děrevových příznivců, kteří obviňovali Semjonova ze falšování výsledků voleb. Soud později potvrdil výsledky voleb i přes protesty tisícovek Děrevových příznivců.
Ekonomika
Průmysl je nejvíce zastoupen v hlavním městě Čerkesku. Největší význam má chemický a potravinářský průmysl.
Města
- Čerkesk (hlavní)
- Karačajevsk
- Těberda
- Zelenčuchskaja
- Usť-Džeguta
Odkazy
Reference
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ GORBAČOV, M. S. PŘESTAVBA A NOVÉ MYŠLENÍ pro naši zemi a pro celý svět. Překlad Ing. Miroslav Brož a spol.. 1. české. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1987. Kapitola 1 část, PŘESTAVBA, 2. Přestavba začala – první závěry, s. 104.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karačajsko-čerkeská republika na Wikimedia Commons
