Vinohradský hřbitov

Vinohradský hřbitov
Lokalita
Stát	Česko
Obec	Praha a Vinohrady
Adresa	Vinohradská 212; Praha 10-Vinohrady
Zeměpisné souřadnice	50°4′34,68″ s. š., 14°28′51,96″ v. d.
Odkazy
Kód památky	44552/1-1671 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vinohradský hřbitov (někdy nazývaný též množným číslem Vinohradské hřbitovy) je veřejné pohřebiště na Vinohradech v městské části Praha 10.

Podle počtu pohřbených je Vinohradský hřbitov třetím největším v Praze. Je zapsán ve státním seznamu nemovitých kulturních památek.^[1]

Na východě a jihu na hřbitov navazuje areál strašnického krematoria.

Hřbitov je snadno dostupný tramvajovými linkami jedoucími po Vinohradské třídě, zastávka Vinohradské hřbitovy je přímo u vchodu.

Historie hřbitova

Hřbitov byl založen v roce 1885 a byl postupně ve třech fázích rozšiřován, poprvé roku 1897, kdy byla také ve středu hřbitova postavena kaple sv. Václava. K druhému rozšíření došlo v roce 1912 a o deset let později byl hřbitov rozšířen potřetí.^[2] V té době sloužil zejména k ukládání ostatků rodin bohatých pražských měšťanů. Nejvíce hrobů a hrobek je z přelomu 19. a 20. století a z období první republiky.

Slavné osobnosti zde pochované

Zdenka Baldová (1885–1958), herečka
Otakar Batlička (1895–1942), spisovatel a bojovník proti nacismu
Marie Bečvářová (1878–1936), herečka
Vlastimil Bedrna (1929–2018), herec, dabér
František Běhounek (1898–1973), akademik a spisovatel
Hugo Boettinger (1880–1934), malíř, karikaturista, loutkář
Zdeněk Borovec (1932–2001), textař
Eva Bosáková (1931–1991), sportovní gymnastka
Karel Matěj Čapek-Chod (1860–1927), spisovatel a novinář
František Alexander Elstner (1902–1974), cestovatel, skaut, novinář a spisovatel
Berthold Epstein (1890–1962), lékař – pediatr
Eduard Fiker (1902–1961), spisovatel a scenárista
Jaroslav Foglar (1907–1999), spisovatel
Jan Friedländer, (1839–1892), starosta města Královské Vinohrady, stavitel
Julius Fučík (1872–1916), hudební skladatel
Jan Gebauer (1838–1907), filolog a lingvista
Svatý Gorazd II., obč. jménem Matěj Pavlík (1879–1942), pravoslavný duchovní, popraven nacisty
František Gross (1909–1985), malíř a grafik
Jiří Grossmann (1941–1971), herec, komik a hudebník
Otto Gutfreund (1889–1927), sochař
Darja Hajská (1911–1981), herečka a zpěvačka
Miloš Havel (1899–1968), podnikatel a filmový producent, majitel Lucernafilmu
Václav Havel (1936–2011), dramatik, spisovatel, 1. prezident České republiky
Václav Maria Havel (1897–1979), stavební podnikatel, otec Václava Havla
Vácslav Havel (1861–1921), podnikatel a mecenáš
Olga Havlová (1933–1996), manželka prezidenta (první dáma), zakladatelka Výboru dobré vůle
Emil Hácha (1872–1945), předseda Nejvyššího správního soudu, prezident Československa a Protektorátu Čechy a Morava
František Hergesel (1857–1929), sochař a malíř
Antonín Heveroch (1869–1927), lékař – psychiatr a neurolog
Karel Hugo Hilar (1885–1935), režisér, básník, kritik
Josef Hiršal (1920–2003), básník, překladatel
Josef Holeček (1853–1929), spisovatel
Anna Honzáková (1875–1940), lékařka
Jaromír Hořec (1921 –2009), básník, spisovatel, novinář, publicista
Jiří Hron (1904–1977), herec
Karel Jernek (1910–1992), režisér
Karel Boleslav Jirák (1891–1972), skladatel, pedagog a dirigent
Čeněk Junek (1894–1928), automobilový závodník
Eliška Junková (1900–1994), automobilová závodnice
Viktor Kalabis (1923–2006), hudební skladatel a muzikolog
Jan Karafiát (1846–1929), evangelický duchovní, spisovatel
Egon Erwin Kisch (1885–1948), novinář a reportér
Eva Klepáčová (1933–2012), herečka
Václav Klofáč (1868–1942), novinář a politik, první československý ministr národní obrany
Alex Koenigsmark (1944–2013), spisovatel, dramatik a scenárista
Jiří Kolář (1914–2002), básník a výtvarník
Emil Kolben (1862–1943), elektrotechnik a podnikatel, generální ředitel a hlavní akcionář ČKD
Jan Kotěra (1871–1923), architekt
Laďka Kozderková (1949–1986), herečka
František Kožík (1909–1997), spisovatel a esperantista
Jan Křesadlo, vl. jm. Václav Jaroslav Karel Pinkava (1926–1995), spisovatel, básník, psycholog a polyhistor
Josef Laufer (1891–1966), sportovní novinář a reportér
Karel Lidický (1900–1976), sochař, medailér
Adolf Lípa (1866–1953), lékař
Emil Artur Longen (1885–1936), herec, spisovatel a malíř
Josef Mathauser (1846–1917), malíř
Vlasta Matulová (1918–1989), herečka
Rudolf Mertlík (1913–1985), překladatel a spisovatel
Helena Monczáková (1882–1958), operetní zpěvačka, herečka a spisovatelka
Stanislav Neumann (1902–1975), herec, hrob PA-S 29a
Stanislav Neumann (1927–1970), básník, hrob PA-S 29a
Karel Němec (1894–1975), filmový a divadelní herec
Karel Noll (1880–1928), herec
Ella Nollová, roz. Alžběta Anna Jeníková (1889–1959), herečka
A. C. Nor (Josef Kaván, 1903–1986), spisovatel
Petr Novák (1945–1997), zpěvák
Otakar Novotný (1880–1959), architekt
Rudolf Piskáček (1884–1940), hudební skladatel
Jan Pištěk (1847–1907), divadelník
Theodor Pištěk (1895–1960), herec
Jan Pivec (1907–1980), herec
Emil Pollert (1877–1935), operní pěvec
František Ponec (1869–1946), průkopník české kinematografie
Viktor Ponrepo (1858–1926), kouzelník a průkopník kinematografie
Antonín Popp (1850–1915), sochař
Přemysl Pražák (1908–1966), hudební kritik a publicista
Bolek Prchal (1898–1949), herec
Marie Ptáková (1873–1953), herečka
Bohumil Pták (1869–1933), operní pěvec
Karel Václav Rais (1859–1926), spisovatel
Ludvík Ráža (1929–2000), filmový a televizní režisér
Karel Reiner (1910–1979), hudební skladatel, klavírista
Jiří Reinsberg (1918–2004), katolický kněz a spisovatel
František Roith (1873–1942), architekt
Kamila Rosenkranzová (1880–1968), herečka
Zuzana Růžičková, provdaná Kalabisová (1927–2017), klavíristka a cembalistka, přeživší holokaust
Jan Seidl (1864–1916), lesník, spisovatel, novinář a vydavatel
Jakub Schikaneder (1855–1924), malíř
Jiří Schreinzer (1895–1973), herec
Josef Strachovský (1850–1913), sochař
Viktor Stretti (1878–1957), grafik, malíř a ilustrátor
Ella Šárková (1906–1991), herečka
Alois "Lola" Šárka, dirigent a houslista, manžel Elly Šárkové
Otto Šimánek (1925–1992), herec
Jan Šimáně „Galén“ (1924–2013), český skaut a redaktor časopisu ABC
Jiří Šlitr (1924–1969), hudebník
Karel Špillar (1871–1939), malíř
Jaroslav Štercl (1919–1996), herec, komik a zpěvák
Jarmila Švabíková (1906–1969), herečka
Karel Švarc (1873–1934), herec
Anna Švarcová (1873–1951), herečka
Roman Tuma (1899–1933), herec
Sylva Turbová (1947–2015), herečka
Mojmír Urbánek (1902–1976), hudební nakladatel
Dalibor C. Vačkář (1906–1984), hudební skladatel
Václav Vačkář (1881–1954), hudební skladatel
Vladislav Vančura (1891–1942), spisovatel a režisér
Hugo Vavrečka (1880–1952), novinář, politik a diplomat, dědeček Václava Havla
Alois Velich (1869–1952), lékař – fyziolog a patolog
Bedřich Veverka (1894–1960), herec
Gabriela Vránová (1939–2018), herečka
Adolf Wenig (1874–1940), spisovatel, libretista a překladatel
Adolf Wenig ml. (1912–1980), malíř, divadelní výtvarník
Zikmund Winter (1846–1912), spisovatel
Zdeněk Wirth (1878–1961), historik umění
Jan Nepomuk Woldřich (1834–1906), geolog, paleontolog, amatérský archeolog a politik
Fráňa Zemínová (1882–1962), politička a představitelka ženského emancipačního hnutí
Karel Zich (1949–2004), zpěvák
Otakar Zich (1879–1934), estetik a muzikolog
Viola Zinková (1925–2017), herečka
Josef Zubatý (1855–1931), indolog a bohemista
Erna Ženíšková (1915–1994), herečka
Máňa Ženíšková (1909–1982), herečka

Současnost

Vinohradský hřbitov má dnes rozlohu okolo 10 hektarů a je zde přibližně 16 000 hrobů, přes 900 hrobek, přilehlý urnový háj má 4300 urnových míst a 1850 míst v kolumbáriích.^[3] Je plně obsazen a pohřbívá se pouze na uvolněná místa, případně do urnových hrobů a kolumbárií.

Stavby na hřbitově v okolí

Za centrálním křížem stojí novogotická jednolodní kaple sv. Václava z roku 1897, kterou projektoval architekt Antonín Turek a realizoval stavitel Vlad. Sedláček. V arkádách se nachází 14 hrobek, mj. i hrobka rodiny Václava Havla.

Při vchodu z Vinohradské ulice je budova správy hřbitova a cca 200 metrů dále na východ obřadní síň. Síň pojme přibližně 20 sedících a přibližně 30 stojících smutečních hostů. Obřadní síň není vytápěna.^[4]

Na východní a jižní straně na hřbitov navazuje areál strašnického krematoria. Puristická budova krematoria je největší budovou svého druhu ve střední Evropě. Disponuje vlastním urnovým hájem. Oba celky mají (2016) různé správce a jsou odděleny zdí, průchod je možný brankou u budovy krematoria.
Na protilehlé straně Vinohradské ulice se nachází strašnický evangelický hřbitov s hřbitovní kaplí dr. Karla Farského. Jsou zde pochováni mj. hudebník Ludwig Grünberger, pěvec Wilhelm Elsner, divadelní ředitel Angelo Neuman a jeho žena, pěvkyně Johanna Buska, či anatom Hugo Rex a další.

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-09]. Identifikátor záznamu 156917 : Vinohradský hřbitov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ Slavné stavby Prahy 10. Praha: FOIBOS 220 s. ISBN 9788087073162, ISBN 8087073169. OCLC 613212357 S. 67n.
↑ http://www.turistika.cz/mista/vinohradsky-hrbitov
↑ S.R.O., ELPIS. Obřadní síně, krematorium Strašnice, krematorium Motol / Pohřební služba Praha, Střední Čechy - ELPIS. www.krematorium.cz [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online.

Literatura

František Ruth, Kronika královské Prahy. I.díl, Praha 1905, s. 444 - 445.
Emanuel Poche, Prahou krok za krokem. III.vyd., Praha 1985, s.336.
KOVAŘÍK, Petr, Klíč k pražským hřbitovům, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 369 s. ISBN 80-7106-486-6.

Související články

Seznam hřbitovů v Praze

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vinohradský hřbitov na Wikimedia Commons
Hřbitov na webu turistika.cz

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-09]. Identifikátor záznamu 156917 : Vinohradský hřbitov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[2] Slavné stavby Prahy 10. Praha: FOIBOS 220 s. ISBN 9788087073162, ISBN 8087073169. OCLC 613212357 S. 67n.

[3] ttp://www.turistika.cz/mista/vinohradsky-hrbitov

[4] S.R.O., ELPIS. Obřadní síně, krematorium Strašnice, krematorium Motol / Pohřební služba Praha, Střední Čechy - ELPIS. www.krematorium.cz [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]