Fráňa Zemínová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fráňa Zemínová

Františka Zemínová

Poslankyně Revolučního nár. shrom.
Ve funkci:
1918 – 1920

Poslankyně Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1939

Poslankyně Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946

Poslankyně Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Stranická příslušnost
Členství nár. soc.
SNJ
nár. soc.

Narození 15. srpna 1882
Dolní Chvatliny
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. září 1962 (ve věku 80 let)
Velichovky
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese poslankyně
Ocenění Řád Tomáše Garrigua Masaryka
Commons Kategorie Fráňtiška Zemínová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fráňa Zeminová, rozená jako Františka (15. srpna 1882 Dolní Chvatliny[1]26. září 1962 Velichovky)[2][3], byla česká politička národně socialistické strany (nazývána též národně sociální strana nebo československá socialistická strana) a představitelka ženského emancipačního hnutí.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodila jako nejmladší z dvanácti dětí. Vystudovala obchodní školu a od svých 20 let až do roku 1918 pracovala jako účetní a prodavačka v pražském nakladatelství I. L. Kober.[4] Od roku 1897 byla aktivní v národně sociální straně (členkou však mohla být až od roku 1912).[5][4] V roce 1905 byla společně s Františkou Plamínkovou spoluzakladatelkou Výboru pro volební právo žen a řady ženských spolků. Aktivní byla nejen v odborovém, ale i feministickém hnutí. Známé bylo její vystoupení v Národním domě na Královských Vinohradech 10. prosince 1905 na manifestaci žen za volební právo. Vystoupila vedle Karly Máchové, Alice Masarykové, Terézy Novákové a Františky Plamínkové.

Publikovala v měsíčníku Ženské snahy (1908–1914), v deníku České slovo a v Listu československých žen (19341938).

V letech 19181939 a 19451948 byla poslankyní československého parlamentu za národní socialisty, kde působila také jako místopředsedkyně (jako jediná žena v podobné funkci v ČSR) a předsedkyně Ústředí žen při straně národně socialistické. Mezi ženami tak drží absolutní primát v počtu let strávených v poslanecké lavici.[5][4] V meziválečné poslanecké sněmovně zasedala až do zrušení parlamentu v roce 1939. Ještě předtím, v prosinci 1938, přestoupila do poslaneckého klubu nově zřízené Strany národní jednoty.[6] Po osvobození se znovu zapojila do budování národně socialistické strany.

Po únorovém převratu odešla z politického života, přesto byla na podzim roku 1949 zatčena a následujícího roku ve svých 68 letech, odsouzena k dvaceti letům vězení ve vykonstruovaném soudním procesu s Miladou Horákovou. Po jedenácti letech ve věznicích v Praze, Jihlavě a Plzni jí byl zbytek trestu prominut při velké amnestii A. Novotného v roce 1960. Částečně se zachovaly její listy z vězení, plné životní moudrosti a smíření.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Dolní Chvatliny
  2. http://archive.is/ZZf9f
  3. NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.] : Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 162. (česky)  
  4. a b c EVA M., Hejzlarová. Prvorepublikový "ženský politik" Fráňa Zeminová [online]. Občanské sdružení Fórum 50 %, [cit. 2013-01-01]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b Františka ZEMÍNOVÁ (Fráňa) [online]. Totalita.cz, [cit. 2009-06-06]. Dostupné online. (česky) 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-01-08]. Dostupné online. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BURSÍK, Tomáš. „Národu jsem vždy věrně sloužila a vědomě nikomu škodu neučinila.“ Františka Zeminová (1882–1962). Securitas imperii. 2006, čís. 14, s. 271–280. ISSN 1804-1612.  
  • KAPLAN, Karel. Největší politický proces: M. Horáková a spol.. Brno : Doplněk, 1995. ISBN 80-85765-58-6. S. 350. (česky)  
  • KOCIAN, Jiří. Československá strana národně socialistická v letech 1945–1948. Brno : Doplněk, 2002. ISBN 80-7239-138-0. S. 262. (česky)  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 561.  
  • UHROVÁ, Eva. České ženy známé a neznámé. Praha : Mediasys, 2008, ISBN 978-80-254-3002-6, s. 192
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla; MARTÍNEK, Jiří, a kol. Cesty k samostatnosti : Portréty žen v éře modernizace. Praha : Historický ústav, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7286-164-4. S. 92–112.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]