Karel Špillar
Karel Špillar | |
---|---|
malíř Karel Špillar | |
Narození | 21. listopadu 1871 Plzeň Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 6. dubna 1939 (ve věku 67 let) Praha Protektorát Čechy a Morava |
Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
Povolání | malíř, grafik, učitel a kreslíř |
Příbuzní | Jaroslav Špillar a Rudolf Vojtěch Špillar (sourozenci) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Špillar (21. listopadu 1871, Plzeň[1] – 6. dubna 1939, Praha[2]) byl český malíř a grafik období secese a optimistického vitalismu, profesor na Uměleckoprůmyslové škole v Praze.
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Karel Špillar se narodil v rodině plzeňského finančního úředníka Antonína Špillara a jeho ženy Františky. Rovněž jeho bratři Jaroslav Špillar a Rudolf Vojtěch Špillar se stali malíři. Po ukončení školní docházky v Plzni se Karel Špillar v letech 1885–1893 stal žákem pražské Uměleckoprůmyslové školy v ateliéru pro dekorativní malbu vedeném Františkem Ženíškem, který učil také jeho bratra Jaroslava. Od roku 1902 patřil k aktivním členům Spolku výtvarných umělců Mánes. Od roku 1913 působil na Uměleckoprůmyslové škole jako učitel kresby aktu, roku 1925 zde byl jmenován profesorem.
- Oltářní obraz pro kapli v Ostravě (1893), první zakázka po ukončení studia
- V následujících letech tvořil užitou grafiku a drobné zakázky.
- Dekorativní panely pro pavilon Pražské obchodní a živnostenské komory na světové výstavě v Paříži – první velká realizace dekorativní malby ve stylu secesního symbolismu, provedl je v roce 1899 ve spolupráci s Janem Preislerem
- Dekorativní výzdoba interiéru hotelu Central v Hybernské ulici v Praze, z roku 1900.
- Dva historické obrazy pro zasedací síň Vlašského dvora v Kutné Hoře (1901), s bratrem Jaroslavem Špillarem
- Plakát pro výstavu spolku Mánes ve Vídni v roce 1902: plakát s motivem ženy opřené o strom, zasněně hledící mimo obraz. V rukou drží tři ovocné plody – výsledky uměleckých tvůrčích snah.[3]
Léta 1902–1908 Karel Špillar strávil na studijním pobytu ve Francii. Žil v Paříži a často jezdil do Normandie. Seznamoval se s pracemi současných francouzských malířů. Nejvíce jej ovlivnila tvorba Pierra Puvise de Chavannes, což se projevilo již v anonymní soutěži na
- oponu Vinohradského divadla, která byla vyhlášena roku 1905. Návrh opony[4] obsadil druhé místo a francouzský vliv lze pozorovat i v jeho pozdějších návrzích monumentálních maleb. Z Francie se Špillar vrátil v roce 1908, odchod uspíšila smrt jeho otce a duševní onemocnění bratra Jaroslava.
Po návratu do Čech se věnoval monumentální freskové malbě, sgrafitům i užité grafice, hlavně plakátům.
- Dva návrhy na figurální mozaiku Hold Praze na průčelí Obecního domu v Praze vyhrály v soutěži první i druhou cenu, provedl je roku 1909, v následujícím roce provedl také malby ve Smetanově síni.
Je také autorem řady sokolských kreseb a plakátů.
Po smrti bratra Jaroslava († 1917) trávil prázdniny v jeho vile v Peci pod Čerchovem, některé náměty čerpal z chodského prostředí.
- Obraz Krista Pantokratora pro hlavní oltář kostela sv. Mikuláše v Praze na Starém Městě (1917)
Léta 1918-1938 jsou obdobím Špillarovy monumentální novobarokní malby, navazující na Švabinského vitalismus a optimistickou linii malby Rudolfa Vejrycha a Jakuba Obrovského.[5] Tematicky obrazy zahrnují často portréty, ženské i dětské akty, také Milence se satyrem, radostné mytologické náměty jako Paridův soud, nebo alegorické kompozice typu Hold matce Vlasti či Mír.
Zemřel po delší nemoci na jaře roku 1939 a je pohřben na Vinohradském hřbitově v Praze.
Výstavy
[editovat | editovat zdroj]Karel Špillar se pravidelně zúčastňoval výstav SVU Mánes, vystavoval také s Jednotou výtvarných umělců.
V letech 1948–1980 se jeho obrazy téměř nevystavovaly, zlom přinesla až samostatná výstava v roce 1980, která vyvolala mimořádný zájem veřejnosti.
Samostatné
[editovat | editovat zdroj]- První samostatná výstava v Obecním domě Praha pořádaná Jednotou umělců výtvarných, Praha 1926
- Druhá samostatná výstava, Plzeň 1927
- Výstava pastelů a kreseb prof. Karla Špillara, Rubešova galerie, Praha I, Praha 1938
- Karel Špillar, (posmrtná výstava), Jednota umělců výtvarných a Hollar, Praha 1939
- Výstava obrazů Karla Špillara, Národní galerie v Městské knihovně v Praze, Praha 1971
- Karel Špillar 1871 – 1939, Středočeská galerie v Praze, Praha 1980
- Karel Špillar : 38. výtvarné Hlinecko 1997, Městské muzeum a galerie v Hlinsku, Hlinsko 1997
- Karel Špillar: 1871 – 1939, Obecní dům Praha, Praha 2000
Společné
[editovat | editovat zdroj]- Výstava prací malíře Karla Špillara a sochaře Franty Úprky, Obecní dům Praha, Praha 1926
- Výstava obrazů Jaroslava a Karla Špillara, Západočeské muzeum v Plzni, Plzeň 1949
- Kresba 19. století ze sbírky Západočeské galerie v Plzni - 2. část, Oblastní galerie v Liberci, Liberec 2007
- Bratři Špillarové, Galerie bratří Špillarů, Domažlice 2009
- Mistři české krajinomalby, Galerie Diamant, Spálená 4, Praha 2011
- 1912, výstava v Obecním domě v Praze, Praha 2012
Velká část jeho prací je nyní ve sbírkách Národní galerie v Praze a v Galerii hlavního města Prahy (234 děl).[6] Řadu obrazů, (zejména s chodskými motivy), vystavuje Galerie bratří Špillarů v Domažlicích.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Leda s labutí
-
Na pláži
-
Toilette (1939)
-
Bretaňský rybář s chaluhou na zádech
-
Po bouři
-
Autoportrét s manželkou
-
Plakát výstavy SVU Mánes v Hagenbundu, Vídeň 1902
-
Hlavní oltář kostela sv. Mikuláše, Praha 1
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých československé církve u sv. Mikuláše na Starém Městě, sign. ČSMIK Z3, s. 277
- ↑ SYLVESTROVÁ Marta: Ohlasy Vídně v plakátové tvorbě v Čechách. In: Ambrož, Miroslav (ed.): Vídeňská secese a moderna 1900–1925. MG Brno, Brno 2005, s. 220–236, ISBN 80-7027-131-0
- ↑ VALENTA, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. NIPOS, Praha 2010
- ↑ MŽYKOVÁ Marie, NEČVU 2, 1995, s. 839
- ↑ Galerie hl.m. Prahy sbírky online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ČADÍK Jindřich: Průvodce výstavou obrazů Jaroslava a Karla Špillara:k výročí osmdesátých narozenin Jar. Špillara a k upomínce desetiletí od smrti Karla Špillara, Katalog výstavy v Západočeském muzeu v Plzni, Plzeň 1949
- KOLEKTIV AUTORŮ: Karel Špillar 1871 – 1939, katalog k výstavě, Středočeská galerie, Praha 1980
- MATĚJČEK Antonín, ŠUMAN Viktor: Výstava prací malíře Karla Špillara a sochaře Franty Úprky : Obecní dům 10. duben - 9. květen 1926, Jednota umělců výtvarných, Praha 1926
- MATĚJČEK Antonín: Výstava pastelů a kreseb prof. Karla Špillara: Rubešova galerie, Praha I, Národní třída 37 (Platýz) : Od 3. do 31. března 1938, katalog k výstavě, nákladem vlastním, Praha 1938
- MŽYKOVÁ, Marie: Špillar Karel, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění 2 (N-Ž), Academia Praha 1995, s. 838-838.
- ORLÍKOVÁ Jana: Kresba 19. století ve sbírce Západočeské galerie v Plzni (2. část), katalog k výstavě, Západočeská galerie v Plzni, Plzeň 2005, ISBN 80-86415-38-4
- ŘEHÁKOVÁ Naďa: Karel Špillar : 38. výtvarné Hlinecko 1997, katalog výstavy, Městské muzeum a galerie v Hlinsku, Hlinsko 1997
- ŘEHÁKOVÁ Naďa, ŠTEMBERA Petr: Karel Špillar: 1871 – 1939, Obecní dům Praha, Praha 2000 ISBN 80-86339-02-5
- ŠUMAN Viktor: Karel Špillar, vydal Josef Springer, Praha 1926
- TOMAN Prokop: Nový slovník česko-slovenských umělců 2, (heslo Špillar Karel), Ivo Železný, Praha 2001, s. 553-554, ISBN 80-237-3633-7
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Špillar na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Špillar
- Karel Špillar v informačním systému abART