Jaroslav Špillar
| Jaroslav Špillar | |
|---|---|
. Jan Mulač: Jaroslav Špillar (1899) | |
| Narození | 11. října 1869 Plzeň |
| Úmrtí | 30. listopadu 1917 (ve věku 48 let) Dobřany |
| Alma mater | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | malíř a výtvarník |
| Příbuzní | Karel Špillar[1] a Rudolf Vojtěch Špillar (sourozenci) |
| Podpis | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaroslav Špillar, zvaný Trávníček, (11. října 1869 Plzeň[2] – 30. listopadu 1917 Dobřany[3] u Plzně), byl český malíř především tvořící na Chodsku.
Život
[editovat | editovat zdroj]Jaroslav Špillar se narodil v rodině finančního úředníka Antonína Špillara a jeho ženy Františky. Jeho mladší bratři Karel Špillar a Rudolf Vojtěch Špillar byli rovněž výtvarnými umělci. Jaroslav Špillar patřil mezi první žáky nově založené Umělecko-průmyslové školy v Praze. Zde v letech 1885-87 studoval u Františka Ženíška a Jakuba Schikanedera a následně pět let na Akademii výtvarných umění u Maxmiliána Pirnera. Následoval studijní pobyt v Itálii a další cesty do zahraničí. V roce 1888 se začal zajímat o Chodsko a v roce 1891 se sem přestěhoval. Nejprve do Postřekova, kde bydlel v části obce Na trávníkách a dostal tak od místních lidí přezdívku Trávníček. Později si v roce 1902 postavil vilu v Peci pod Čerchovem.
Jaroslav Špillar, to nebyl takový přelétavý malířský pták, který pomiloval a nechal tak. Špillar si zamiloval Chodsko opravdově. Té lásce přinesl velkou oběť. Zřekl se velkoměstského života, přepychu, pohodlí, kaváren. „Zahrabal“ se v chodské vsi a spokojil se s jejím prostým životem. Studoval Chodsko, pozoroval, maloval. Modely pro své obrazy hledal při každé příležitosti. Stýkal se s prostým lidem u muziky v hospodách, při slavnostech, o přástkách a dračkách, na poli, na pastvě a na těchto svých toulkách se naučil lidu rozumět, poznávat jeho duši a milovat jej.Jindřich Šimon Baar
Ve Špillarově vile pobývalo mnoho známých osobností, přátel bratrů Špillarů. V roce 1906 zde byl na své svatební cestě malíř Alfons Mucha s manželkou. Mezi dalšími návštěvníky byli malíři Mikoláš Aleš, Alois Kalvoda, spisovatelé Jan Vrba a Jindřich Šimon Baar, sochař Otakar Švec a další dnes již méně známé osobnosti.
Od roku 1904 se u Jaroslava Špillara začíná projevovat vážná duševní porucha, která se postupně zhoršovala a proto musel být umístěn do psychiatrické léčebny v Dobřanech, kde v listopadu 1917 zemřel. Je pohřben v rodinném hrobě ve Šťáhlavech
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Od r. 1888 začíná pravidelně malovat v Pošumaví, kde studoval lid v okolí Postřekova a maloval výjevy ze života Chodů. Pobýval v místních hospodách, sledoval slavnosti, denní práci lidí na poli a další chodské události. Lásku k Chodsku a jeho obyvatelům vyjádřil ve svých obrazech Vesnický fotograf, U studánky, Malé krajkářky, Chodská přadlenka a Výměnkáři. Své chodské genry vystavoval od roku 1890 do roku 1901 v Rudolfinu. Rané práce se vyznačují akademickou přesností a chladnými tóny. Postupně však dospěl k živější barevnosti a velkorysejšímu traktování obrazu.
V l. 1895 až 1898 namaloval významné symbolistní obrazy, např. Ranní mlhy, Večerní mlhy a Vodníkův zimní klid.
Na své první souborné výstavě v Topičově salonu (1899) představil 86 prací, které byly průřezem jeho dosavadního díla (např. rané dílo Spící kuchtík, známé obrazy Lešetický kovář a Robota, symbolistní obrazy Ranní mlhy a Vodníkův zimní klid).
Známé jsou i jeho malířsky uvolněné a koloristicky bohaté studie i finální obrazy z Itálie. V Benátkách pobýval v roce 1892. Podruhé do Itálie cestoval v r. 1900, kdy maloval motivy moře a mořského pobřeží z oblasti Livorna. Dále pobýval ve Florencii a Fiesole.
V roce 1902 si postavil vilu v Peci pod Čerchovem. Z tohoto období stojí za pozornost jeho zimní krajinářské motivy, např. Tání a V souvoze, které maloval ze svého pojízdného ateliéru (později jej zakoupil Alois Kalvoda). V roce 1903 má velkou výstavu v Plzni pod patronací Spolku přátel vědy a literatury. Na třetí pražské souborné výstavě v r. 1905 vystavil v paláci Aliance 66 obrazů z cyklu "Zima" a 34 studií z Itálie.
Po návratu z Itálie v l. 1900-1901 vyzdobil nástěnými malbami spolu s Karlem Klusáčkem zasedací síň ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře. jednalo se o dvě historické fresky Volba Vladislava Jagellonského za krále v roce 1471 a Podepsání Dekretu kutnohorského roku 1409. Následně v r. 1902 společně s Karlem Klusáčkem a bratrem Karlem Špillarem realizoval další monumentální dílo – výzdobu záložny v Náchodě.
Soupis díla je v monografii Jana Weniga "Malíř chodského lidu Jaroslav Špillar". Většina obrazů s chodskými náměty, které jsou zároveň etnografickým materiálem, je soustředěna v Galerii bratří Špillarů v Domažlicích. Větší sbírku významných obrazů (např. Zima pod Čerchovem, Tání, Úvoz, Skřivánek a Vodníkův zimní klid a Při měsíčku) zpravuje Západočeská galerie v Plzni.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- U studánky (1891)
- Malé krajkářky (Nový vzorek) (1892)
- Benátky (1892)
- Benátky II (1892)
- Strašák v zelném poli (1893)
- Ranní mlhy (1895)
- Večerní mlhy (1895)
- Kout záhradky v zimě (1895)
- Vodníkův zimní klid (1897/98)
- Při měsíčku (1898/99)
- Portrét muže (1899)
- U děda (1900)
- Holubička (1900)
- Snící dívka
- Chodská přadlenka
- Livorno Antignano (1900)
- V parku (1900)
- Tání (1902)
- Zahrádka
- V Peci (1902)
- Náves s potůčkem
- Jaro přede vsí (1900-1904)
- Dřevorubec (1900-1901)
- Výměnkáři (1904)
- Volba Vlad. Jagellonského (Vlašský dvůr v Kutné Hoře, 1901)
Současnost
[editovat | editovat zdroj]
Vzpomínka na Jaroslava Špillara je na Chodsku stále živá. Připomínají jej zejména:
- Galerie bratří Špillarů v Domažlicích
- Pamětní deska bratrům Špillarům a Ludmile Jiřincové na Špillarově vile v Peci, odhalená v roce 2002[4]
- Špillarova stezka v Peci, (obnovena v roce 2007),[5] vede místy, která měl malíř nejraději
- Na zahradě bývalé školy v Peci zachovaný pojízdný ateliér, který si nechal Špillar postavit podle vlastního návrhu a objížděl s ním okolí.
- Restaurace Špillarka v Peci
- Folklorní pásmo písní a tanců Špillarovo vobrázky provedené Národopisným souborem Postřekov v roce 2011[6]
- Reportáž ČT v pořadu Toulavá kamera o Špillarově vile v Peci[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Německá národní knihovna: Gemeinsame Normdatei. Dostupné online. [cit. 2026-11-05].
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ Špillarova vila v Peci. www.pecpodcerchovem.cz [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-24.
- ↑ Stezku krále chodských malířů už označují cedule, Domažlický deník 13.7.2007
- ↑ Postřekovští na Trávníčka neprozradili, zda si u nich ve vsi náhodou nevyrobil potomky, Domažlický deník 2.8.2011[nedostupný zdroj]
- ↑ Reportáž ČT o Špillarově vile v Peci (video)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BUCHA František X.: Jaroslav Špillar. Studie života a díla (edice Knihovna Baarovy společnosti. Sv. 7,). Baarova společnost, Domažlice 1946.
- ČADÍK Jindřich: Průvodce výstavou obrazů Jaroslava a Karla Špillara:k výročí osmdesátých narozenin Jar. Špillara a k upomínce desetiletí od smrti Karla Špillara, Katalog výstavy v Západočeském muzeu v Plzni, říjen 1949, Plzeň 1949.
- WENIG Jan: Malíř chodského lidu Jaroslav Špillar. Krajské nakladatelství, Plzeň 1960.
- Jaroslav Špillar : seznam prací na výstavě jeho r. 1903 v Domažlicích se životopisem, Katalog výstavy Musejní společnosti Domažlice, Domažlice 1903, 23 stran.
- Souborná výstava Jaroslava Špillara / Topičův salon v Praze 15.1.-15.2.1899, Katalog výstavy, Topičův salon, Praha 1899.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Špillar na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Špillar
- Jaroslav Špillar v informačním systému abART
- Čeští malíři 19. století
- Absolventi Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze
- Žáci Maxmiliána Pirnera
- Narození v roce 1869
- Úmrtí v roce 1917
- Narození 11. října
- Úmrtí 30. listopadu
- Narození v Plzni
- Úmrtí v Dobřanech
- Členové Umělecké besedy
- Členové SVU Mánes
- Umělci z Plzeňského kraje
- Pohřbení ve Šťáhlavech
- Čeští malíři 20. století