V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Jan Pištěk (herec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Pištěk
operní pěvec, divadelník Jan Pištěk (1847 – 1907)
operní pěvec, divadelník Jan Pištěk (1847 – 1907)
Narození 17. dubna 1847
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 5. dubna 1907 (ve věku 59 let)
Královské Vinohrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Vinohradský hřbitov
Manžel(ka)

Marie Votýpková

Marie Kousková-Slánská
Děti syn Theodor Pištěk
Příbuzní Theodor Pištěk (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
syn Theodor Pištěk
vnuk Theodor Pištěk
pravnuk Jan Pištěk

Jan Pištěk (17. dubna 1847 Praha5. dubna 1907 Královské Vinohrady[1]) byl český herec a operní pěvec, majitel a ředitel divadelní společnosti, režisér; první ředitel Národního divadla v Brně.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval Pražskou konzervatoř, kde studoval operní zpěv a Pivodovu pěveckou školu. Poprvé vystoupil v Praze v roce 1872 v Teatro salone italiano v roli Manrica v Troubaduru od Giuseppeho Verdiho. Byl členem plzeňského divadelního souboru Pavla Švandy ze Semčic. V roce 1874 (po sporech se Švandou) z tohoto angažmá odešel, vystupoval krátce na scénách v Rusku a do vlasti se vrátil v roce 1876. Stal se kapelníkem a zpěvákem – jeho ředitelé byli Josef Faltys a Josef Emil Kramuele. U Kramueleho několikrát vystoupil v jeho Aréně v Kravíně a mimo hlavní sezónu s ním jezdil po Čechách. Ve svých třiceti letech (1877) založil vlastní divadelní společnost s názvem „Operní, operetní a činoherní společnost Jana Pištěka“ (od roku 1898Pištěkovo lidové divadlo“), se kterou působil v Praze, v Plzni, v Brně i jinde. Repertoár jeho divadla byl zaměřen na lidového diváka, uváděl zejména veselohry, frašky a zpěvohry. Na počátku 20. století rostl zájem o tento zábavní žánr a tak i sám Pištěk sháněl nové divadelní autory. Jedním z nich byl i dramatik Otto Faster, který využil jeho rady i návrhy a přistoupil na spolupráci. Vznikly a byly uvedeny nové české lidové zpěvohry, které oslovily nejširší vrstvy diváků, zejména Pražanů.

V Praze, na místě zchátralé scény V lesíku v roce 1882 postavit letní divadlo, které posléze bylo v provozu po deset let; v roce 1893 pak nechal postavit velkou letní arénu – Lidové divadlo na Královských Vinohradech zvané Pištěkárna (poblíž vinohradské vodárny). V letech 19181919 ho vedl jeho syn mladý Theodor Pištěk a pak do arény přešla z Divadla na Vinohradech Vinohradská zpěvohra – opera a opereta.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Pištěk si v roce 1869 vzal Marii Votýpkovou. Poté, co ovdověl, si vzal herečku Marii Kouskovou-Slánskou, se kterou měl syna Theodora. Theodor Pištěk (18951960) byl později známý divadelní a filmový herec.

V Plzni[editovat | editovat zdroj]

V Plzni působil nejen jako herec – člen Švandova souboru, ale také jako ředitel místního divadla. Když v roce 1875 odešel z funkce Pavel Švanda, nastoupili na místo ředitele během šesti let postupně J. E. Kramuele, Jan Pištěk a znovu Pavel Švanda. A opět po něm, v roce 1886, se vedení ujal na tři roky on sám. Jeho vedení v těchto letech znamenalo pro plzeňskou operu kvalitativní posun také tím, že kapelníkem divadelního orchestru se stal Karel Kovařovic. V jeho nastudování uvedlo plzeňské divadlo poprvé Prodanou nevěstu v plné podobě (1886). Ještě jednou se ředitelem divadla stal Vendelín Budil (18891890) a půlku sezóny 1890/1891. Pištěk byl plzeňským ředitelem na zbytek sezóny 1890/1891 a naposledy byl v Plzni v sezóně (18911892). Od něj pak umělecké vedení převzal Pavel Švanda mladší, který spolu s kapelníkem Antonínem Kottem pokračoval v jeho předešlé náročné dramaturgii.

V Praze[editovat | editovat zdroj]

Kramuele postavil v roce 1868 Arénu v Kravíně, ve které hrál pravidelně od jara do podzimu. Aréna byla dřevěná a neměla zastřešení. Nacházelo se v ní 6 lóží, v přízemí měla 340 míst, počet sedadel na tribunách a na galerii byl 214, pak byla místa k stání. Vešlo se do ní přibližně 1000 diváků. V roce 1874 musel Kramuele arénu opravit, ale neměl dost peněz na řádnou opravu. O dva roky později byly nařízeny opravy, které společně se silnou konkurencí ještě více zhoršily Kramueleho finanční situaci – koncem září byl nucen arénu opustit. Aréna v Kravíně přešla do dražby. Pištěk ji na radu Františka Ferdinanda Šamberka převzal.

V Brně[editovat | editovat zdroj]

Působil také v Brně, kde se stal 6. prosince 1884 prvním ředitelem Národního divadla v Brně (v roce 1884 se otevřelo Prozatímní Národní divadlo v Brně). Pištěkova společnost byla v Divadle na Veveří jen jednu sezonu, v letech 18851893 stáli v čele divadla postupně Fr. Pokorný, Pavel Švanda ze Semčic starší, L. Chmelenský, V. Hübner a Vendelín Budil. Někteří herci jeho „ansámblu“ zůstali v Brně a stali se členy tamních společností, do jím vedeného souboru se pak vrátili v roce 1893, kdy se do Brna vrátil a od Vendelína Budila převzal ředitelské místo; divadlo vedl (s výjimkou sezóny 18961897, kdy umělecké vedení měl Pavel Švanda mladší) až do roku 1898.

Jako ředitel přinesl ve svém repertoáru zajímavé novinky, zejména v hudebním repertoáru (např. Smetanovu Prodanou nevěstu (v roce 1879), s doprovodem klavíru, on sám v ní zpíval roli Vaška.

Výrazně se zasloužil o rozvoj českého (nejen lidového) divadla zejména na přelomu 19. a 20. století. Zemřel 5. dubna 1907 v Praze ve věku 60 let a byl pohřben[p 1] na Vinohradském hřbitově.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Pištěk Jan (1847 – 1907)– č.hrobu 21–178; zde pohřben také Pištěk Theodor (1895 – 1960) – portrétní busta od Jana Štursy – č.hrobu 21 –178

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ludvová, J.: Hudební divadlo v českých zemích, Praha 2006;
  • Český biografický slovník XX. století. 2. K-P, Praha 1999;
  • Encyklopedie DIDEROT 2002
  • Langer, S.: Pištěkovo lidové divadlo na Kr. Vinohradech , Praha, [19--] ;
  • Chmel, Z.: Galerie brněnských osobností. 3. N-S [i.e. P-S], Brno 2003;
  • Z historie NDB/ Počátky stálého českého divadla v Brně; Národní divadlo Brno, vyrobila Omega Design 2006-2009
  • Petr Kovařík: Klíč k pražským hřbitovům (Významné osobnosti pohřbené na Vinohradském hřbitově)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]