Lipsko: Porovnání verzí
mBez shrnutí editace |
Oprava chyb, doplnění informací ohledně hospodářství a dopravy |
||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
| počet obyvatel = 520 838 |
| počet obyvatel = 520 838 |
||
| hustota zalidnění = 1752 |
| hustota zalidnění = 1752 |
||
| rok = 2012 |
| rok = 2012 |
||
| etnické složení = |
| etnické složení = |
||
| náboženské složení = |
| náboženské složení = |
||
Řádek 22: | Řádek 22: | ||
| psč = 04003-04358 |
| psč = 04003-04358 |
||
| telefonní předvolba = 0341 |
| telefonní předvolba = 0341 |
||
| starosta = Burkhard Jung |
| starosta = Burkhard Jung (SPD) |
||
| web = http://www.leipzig.de |
| web = http://www.leipzig.de |
||
| loc-map = {{LocMap |Německo |label=Lipsko |position=left |width=250 |lat=51.33 |long=12.38 |float=center |caption=}} |
| loc-map = {{LocMap |Německo |label=Lipsko |position=left |width=250 |lat=51.33 |long=12.38 |float=center |caption=}} |
||
}} |
}} |
||
{{různé významy|druhý=lodi provozované na Brněnské přehradě|rozlišovač=loď}} |
{{různé významy|druhý=lodi provozované na Brněnské přehradě|rozlišovač=loď}} |
||
'''Lipsko''' ([[němčina|německy]] {{Audio|Leipzig.ogg|''Leipzig''}}) je město s postavením městského okresu (''Kreisfreie Stadt'') na severozápadě [[Německo|německé]] [[Německé spolkové země|spolkové země]] [[Sasko]]. Město je současně centrem [[vládní obvod Lipsko|stejnojmenného vládního obvodu]]. V roce 2012 zde žilo přes 520 000 obyvatel<ref>http://www.statistik.sachsen.de/download/010_GB-Bev/Bev_Z_Gemeinde_akt.pdf</ref>, díky čemuž je Lipsko dvanácté největší město v Německu. Leží na soutoku několika [[řeka|řek]] (Weißer Elster, Pleiße a Parthe). |
'''Lipsko''' ([[němčina|německy]] {{Audio|Leipzig.ogg|''Leipzig''}}) je město s postavením samostatného městského okresu (''Kreisfreie Stadt'') na severozápadě [[Německo|německé]] [[Německé spolkové země|spolkové země]] [[Sasko]]. Město je současně centrem [[vládní obvod Lipsko|stejnojmenného vládního obvodu]]. V roce 2012 zde žilo přes 520 000 obyvatel<ref>http://www.statistik.sachsen.de/download/010_GB-Bev/Bev_Z_Gemeinde_akt.pdf</ref>, díky čemuž je Lipsko dvanácté největší město v Německu. Leží na soutoku několika [[řeka|řek]] (Weißer Elster, Pleiße a Parthe). |
||
[[Soubor:Völkerschlachtdenkmal 20131030 151606.jpg|thumb|right|Nově zrekonstruovaný Pomník Bitvy národů v roce 2013]] |
[[Soubor:Völkerschlachtdenkmal 20131030 151606.jpg|thumb|right|Nově zrekonstruovaný Pomník Bitvy národů v roce 2013]] |
||
Řádek 39: | Řádek 39: | ||
Název Lipsko pochází z názvu ''lípa. O''sada byla založena slovanskými osadníky již v 10. století. První zmínka je z roku [[1015]]. Už v roce 1165 bylo povýšeno na [[město]] a místní [[trhy]] se staly významnou událostí. V roce [[1409]], byla německými mistry, kteří krátce předtím odešli z pražské Karlovy univerzity ([[Dekret kutnohorský]]), založena [[Lipská univerzita]], díky níž se zvětšil význam města natolik, že se začala rychle rozvíjet [[řemesla]] a později i [[průmysl]]. |
Název Lipsko pochází z názvu ''lípa. O''sada byla založena slovanskými osadníky již v 10. století. První zmínka je z roku [[1015]]. Už v roce 1165 bylo povýšeno na [[město]] a místní [[trhy]] se staly významnou událostí. V roce [[1409]], byla německými mistry, kteří krátce předtím odešli z pražské Karlovy univerzity ([[Dekret kutnohorský]]), založena [[Lipská univerzita]], díky níž se zvětšil význam města natolik, že se začala rychle rozvíjet [[řemesla]] a později i [[průmysl]]. |
||
U Lipska byla ve dnech [[16. říjen|16.]] až [[19. říjen|19. října]] [[1813]] svedena největší bitva [[Napoleonské války|napoleonských válek]], tzv. [[Bitva u Lipska|Bitva národů]], v níž protifrancouzská koalice dosáhla rozhodujícího vítězství. Mezi Lipskem a [[Drážďany]] byla také roku 1839 otevřena první německá dálková železniční trať, nedlouho potom se město stalo |
U Lipska byla ve dnech [[16. říjen|16.]] až [[19. říjen|19. října]] [[1813]] svedena největší bitva [[Napoleonské války|napoleonských válek]], tzv. [[Bitva u Lipska|Bitva národů]], v níž protifrancouzská koalice dosáhla rozhodujícího vítězství. Mezi Lipskem a [[Drážďany]] byla také roku 1839 otevřena první německá dálková železniční trať, nedlouho potom se město stalo důležitým železničním uzlem. Ve 20. letech [[20. století]] narůstal rychle počet obyvatel, a to až nad 500 000. Lidé se sem sestěhovávali z [[venkov]]a za vidinou lepšího života ve městě. |
||
Za nacistické vlády se ani Lipsku nevyhnula tzv. [[Křišťálová noc|Křišťálovou noc]], kdy byly vypáleny [[synagoga|synagogy]] a bylo ubito několik [[Židé|Židů]]. Křišťálová noc se tehdy stala velkou manifestací síly a antisemitismu [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]. |
|||
V letech 1943–1945 během [[Druhá světová válka|Druhé světové války]] letecké bombardování poškodilo nebo zničilo až 60 % budov a zahynulo při něm okolo 6 000 obyvatel. Největší nálety byly provedeny 4. prosince 1943 (britská [[Royal Air Force]]) a 7. července 1944 ([[United States Army Air Forces|americká]] letadla). [[Armáda Spojených států amerických|Americká armáda]] obsadila město 18. dubna 1945. Podle rozhodnutí z [[Jaltská konference|jaltské konference]] ho 2. července 1945 předala [[Rudá armáda|Rudé armádě]] a Lipsko se stalo součástí [[Sovětská okupační zóna Německa|sovětské okupační zóny]]. |
V letech 1943–1945 během [[Druhá světová válka|Druhé světové války]] letecké bombardování poškodilo nebo zničilo až 60 % budov a zahynulo při něm okolo 6 000 obyvatel. Největší nálety byly provedeny 4. prosince 1943 (britská [[Royal Air Force]]) a 7. července 1944 ([[United States Army Air Forces|americká]] letadla). [[Armáda Spojených států amerických|Americká armáda]] obsadila město 18. dubna 1945. Podle rozhodnutí z [[Jaltská konference|jaltské konference]] ho 2. července 1945 předala [[Rudá armáda|Rudé armádě]] a Lipsko se stalo součástí [[Sovětská okupační zóna Německa|sovětské okupační zóny]]. |
||
Po vyhlášení [[Německá demokratická republika|NDR]] začala mohutná přestavba města podle [[socialismus|socialistického]] stylu, byla vybudována velká [[sídliště]] i nové průmyslové [[podnik]]y. Lipsko se mělo stát „perlou Německa“. Ke konci existence Východního Německa, v roce [[1988]] a [[1989]] se konaly ve městě velké [[demonstrace (protest)|demonstrace]] proti [[Sjednocená socialistická strana Německa|SED]], německé komunistické straně. Po pádu berlínské zdi a [[znovusjednocení Německa]] |
Po vyhlášení [[Německá demokratická republika|NDR]] začala mohutná přestavba města podle [[socialismus|socialistického]] stylu, byla vybudována velká [[sídliště]] i nové průmyslové [[podnik]]y. Lipsko se mělo stát „perlou Německa“. Ke konci existence Východního Německa, v roce [[1988]] a [[1989]] se konaly ve městě velké [[demonstrace (protest)|demonstrace]] proti [[Sjednocená socialistická strana Německa|SED]], německé komunistické straně. Po pádu berlínské zdi a [[znovusjednocení Německa]] dostávalo město velkou finanční podporu ze západu, což přispělo k proměně z šedivého socialistického města v jedno z nejmodernějších měst v bývalém Východním Německu. |
||
== Kultura a památky == |
== Kultura a památky == |
||
Řádek 60: | Řádek 62: | ||
'''Lipské hlavní nádraží''', dokončené roku 1915, je se svou plochou 83.640 čtverečních metrů největší [[Hlavová stanice|hlavovou stanicí]] v Evropě. Denně jím projde na 120 000 lidí a jeho čelní fasáda je široká skoro 300 metrů. |
'''Lipské hlavní nádraží''', dokončené roku 1915, je se svou plochou 83.640 čtverečních metrů největší [[Hlavová stanice|hlavovou stanicí]] v Evropě. Denně jím projde na 120 000 lidí a jeho čelní fasáda je široká skoro 300 metrů. |
||
Lipsko má také pověst tradičního veletržního města. Městská a tržní práva dostalo Lipsko od markraběte Otty Míšeňského roku 1165. Říšské tržní privilegium mu poté udělil císař Maxmilián I. roku 1497. V roce 1897 se zde konal první vzorkový veletrh s oficiálním katalogem. Lipský veletržní úřad byl založen ale až v průběhu 1. světové války (1916), po jejímž ukončení se zde konal první [[Lipský jarní veletrh]] (1920). Roku 1990 se zde konaly první odborné veletrhy k tématům stavba a cestování. Státní Lipský veletržní úřad byl po znovusjednocení Německa transformován ve společnost Lipský veletrh (Leipziger Messe, zal. 1991), v níž mají stát Sasko a město Lipsko podíl po 50%. Ročně se zde koná kolem 30 odborných i spotřebitelských veletrhů |
Lipsko má také pověst tradičního veletržního města. Městská a tržní práva dostalo Lipsko od markraběte Otty Míšeňského roku 1165. Říšské tržní privilegium mu poté udělil císař Maxmilián I. roku 1497. V roce 1897 se zde konal první vzorkový veletrh s oficiálním katalogem. Lipský veletržní úřad byl založen ale až v průběhu 1. světové války (1916), po jejímž ukončení se zde konal první [[Lipský jarní veletrh]] (1920). Roku 1990 se zde konaly první odborné veletrhy k tématům stavba a cestování. Státní Lipský veletržní úřad byl po znovusjednocení Německa transformován ve společnost '''Lipský veletrh''' (Leipziger Messe, zal. 1991), v níž mají stát Sasko a město Lipsko podíl po 50%. Ročně se zde koná kolem 30 odborných i spotřebitelských veletrhů. Původní výstavní budovy byly z velké části zničeny za 2. světové války. Areál starého výstaviště, vybudovaný v dobách NDR, byl po pádu komunismu nevyhovující, proto bylo roku 1996 na severním okraji města zřízeno výstaviště nové. V Česku je známý například [[Lipský knižní veletrh]] (Leipziger Buchmesse). Oblíben je i automobilový veletrh. |
||
V Lipsku se nalézá též [[zoologická zahrada]]. |
V Lipsku se nalézá též [[zoologická zahrada]]. |
||
Řádek 75: | Řádek 77: | ||
[[Univerzita Lipsko]] (Universität Leipzig) byla založena roku 1409 a je po univerzitě v Heidelbergu (1386) druhou nejstarší fungující univerzitou v Německu. Univerzitu založili studenti a profesoři, kteří po vydání [[Dekret kutnohorský|Dekretu Kutnohorského]] opustili [[Univerzita Karlova|Univerzitu Karlovu]] v Praze. V zimním semestru 2012/2013 na ní bylo zapsáno 26 772 studentů. |
[[Univerzita Lipsko]] (Universität Leipzig) byla založena roku 1409 a je po univerzitě v Heidelbergu (1386) druhou nejstarší fungující univerzitou v Německu. Univerzitu založili studenti a profesoři, kteří po vydání [[Dekret kutnohorský|Dekretu Kutnohorského]] opustili [[Univerzita Karlova|Univerzitu Karlovu]] v Praze. V zimním semestru 2012/2013 na ní bylo zapsáno 26 772 studentů. |
||
Německá knižnice byla v Lipsku založena roku 1912 a jako jediná sloužila až do rozdělení Německa po 2. světové válce jako sběrné místo pro veškerou německy psanou literaturu vydanou od roku 1913. V roce 1990 byla knihovna včleněna do Německé knihovny, která je od roku 2006 |
Německá knižnice byla v Lipsku založena roku 1912 a jako jediná sloužila až do rozdělení Německa po 2. světové válce jako sběrné místo pro veškerou německy psanou literaturu vydanou od roku 1913. V roce 1990 byla knihovna včleněna do Německé knihovny, která je od roku 2006 součástí Německé národní knihovny (Deutsche Nationalbibliothek), ke které patří i roku 1947 založená Německá knihovna ve Frankfurtu nad Mohanem a roku 1970 založený Hudební archiv, sídlící rovněž v Lipsku. |
||
== Hospodářství == |
|||
Ve městě se nalézá na 38 000 firem a podniků, zaregistrovaných u místní živnostenské a hospodářské komory. Kromě toho je zde činných na 5 000 řemeslnických firem (2011). Celková nezaměstnanost dosahovala v červnu 2014 9,9%. |
|||
Podobně jako v dalších regionech východního Německa došlo i v Lipsku se zánikem NDR ke zhroucení průmyslové produkce. Situace se od 90. let postupně lepší. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele patří např. Siemens (1 700 zaměstnanců), Porsche (2 500 zaměstnanců u Porsche Leipzig plus dalších 800 ve služebních odvětvích) či BMW (3 700 zaměstnanců, spolu s partnery a dodavateli zaměstnává na 6 500 lidí). Dopravní podnik Lipska (Leipziger Verkehrsbetriebe) vyrábí od roku 2005 i vlakové soupravy, díky čemuž se celkový počet zaměstnanců vyšplhal na 2 500. |
|||
Díky své poloze a letišti je region jedním z nejvýznamnějších logistických center v Německu. Roku 2006 zde zřídil Amazon své druhé a doposud největší logistické centrum v Německu. Roku 2008 zde bylo zřízeno logistické centrum DHL. |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
=== Silniční doprava === |
|||
Okolo Lipska probíhá několik dálnic - na severu dálnice A 14, na západě A 9 a na jihu A 38. Tyto dálnice tvoří současně obchvat Lipska a nedalekého města Halle. Směrem na jih, na [[Chemnitz]], se momentálně staví nová dálnice A 72. |
|||
=== Železniční doprava === |
|||
V Lipsku se kříží trasy vlaků Intercity-Express (Hamburg-Berlin-Leipzig-Nürnberg–München, dále pak Dresden-Leipzig-Erfurt-Frankfurt am Main, příp. Wiesbaden/Saarbrücken). Lipsko je dále výchozím bodem pro spoje Intercity směrem na Magdeburg-Braunschweig-Hannover-Dortmund a Köln. Ve městě dále staví mezinárodní noční spoje do Prahy, Vídně, Curychu, Basileje či Amsterdamu. |
|||
Regionální železniční dopravou lze bez přestupu dojet do většiny velkých a středně velkých měst v Sasku a jižním Sasku-Anhaltsku. Se sousedním městem Halle je Lipsko spojeno S-Bahnem. |
|||
=== Letecká doprava === |
|||
Letiště Lipsko-Halle (Leipzig/Halle Airport) je mezinárodním letištěm stejnojmenného regionu. Letiště se nalézá mezi oběma městy, na něž je napojeno linkami S-Bahn. Jedná se o druhé největší nákladové letiště v Německu (první místo zaujímá Frankfurt nad Mohanem). |
|||
== Slavné osobnosti spjaté s Lipskem == |
== Slavné osobnosti spjaté s Lipskem == |
||
Řádek 88: | Řádek 111: | ||
* [[Angela Merkelová]], současná kancléřka SRN studovala na zdejší univerzitě |
* [[Angela Merkelová]], současná kancléřka SRN studovala na zdejší univerzitě |
||
[[Bill Kaulitz]] a [[Tom Kaulitz]], dvojčata ze současně nejpopulárnější německé skupiny [[Tokio Hotel]] se narodili v roce 1989 v Lipsku |
[[Bill Kaulitz]] a [[Tom Kaulitz]], dvojčata ze současně nejpopulárnější německé skupiny [[Tokio Hotel]] se narodili v roce 1989 v Lipsku |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
{{Pahýl část}} |
|||
== Partnerská města == |
== Partnerská města == |
||
Řádek 116: | Řádek 135: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
Řádek 123: | Řádek 144: | ||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
==== Všeobecné informace ==== |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
* [http://www.leipzig.de/ Oficiální stránky města] ''(německy, anglicky)'' |
* [http://www.leipzig.de/ Oficiální stránky města] ''(německy, anglicky)'' |
||
* [http://www.kreuzer-leipzig.de/ Informace o kulturním a obchodním životě města] ''(německy)'' |
* [http://www.kreuzer-leipzig.de/ Informace o kulturním a obchodním životě města] ''(německy)'' |
||
==== Muzea, pamětihodnosti ==== |
|||
* [http://www.stadtgeschichtliches-museum-leipzig.de/ Muzeum historie města Lipska] ''(německy, anglicky)'' |
* [http://www.stadtgeschichtliches-museum-leipzig.de/ Muzeum historie města Lipska] ''(německy, anglicky)'' |
||
* [http://www.runde-ecke-leipzig.de/ Muzeum v budově státní bezpečnosti - "Runde Ecke"] ''(německy, anglicky)'' |
* [http://www.runde-ecke-leipzig.de/ Muzeum v budově státní bezpečnosti - "Runde Ecke"] ''(německy, anglicky)'' |
||
Řádek 135: | Řádek 157: | ||
* [http://www.leipziger-messe.cz/ Oficiální stránky Lipských veletrhů] ''(německy, česky)'' |
* [http://www.leipziger-messe.cz/ Oficiální stránky Lipských veletrhů] ''(německy, česky)'' |
||
* [http://www.zoo-leipzig.de/nc/startseite/ Zoologická zahrada] ''(německy, anglicky)'' |
* [http://www.zoo-leipzig.de/nc/startseite/ Zoologická zahrada] ''(německy, anglicky)'' |
||
==== Doprava ==== |
|||
* [http://www.lvb.de/ Dopravní podnik města Lipsko] ''(německy, anglicky)'' |
|||
* [https://www.leipzig-halle-airport.de/ Letiště Lipsko-Halle] ''(německy, anglicky)'' |
|||
{{Města v Německu}} |
{{Města v Německu}} |
Verze z 7. 7. 2014, 13:19
Lipsko Leipzig | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 51°20′ s. š., 12°23′ v. d. |
Nadmořská výška | 113 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Spolková země | ![]() |
okres | samosprávné město |
![]() ![]() Lipsko | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 297,36 km² |
Počet obyvatel | 520 838 |
Hustota zalidnění | 1752 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Burkhard Jung (SPD) |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 0341 |
PSČ | 04003-04358 |
Označení vozidel | L |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lipsko (německy Leipzig) je město s postavením samostatného městského okresu (Kreisfreie Stadt) na severozápadě německé spolkové země Sasko. Město je současně centrem stejnojmenného vládního obvodu. V roce 2012 zde žilo přes 520 000 obyvatel[1], díky čemuž je Lipsko dvanácté největší město v Německu. Leží na soutoku několika řek (Weißer Elster, Pleiße a Parthe).
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9d/V%C3%B6lkerschlachtdenkmal_20131030_151606.jpg/220px-V%C3%B6lkerschlachtdenkmal_20131030_151606.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/74/Altes_Rathaus_Leipzig_2013.jpg/220px-Altes_Rathaus_Leipzig_2013.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a3/Neues_Rathaus_Leipzig_2010.jpg/220px-Neues_Rathaus_Leipzig_2010.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ab/Bundesverwaltungsgericht_2%2C_Leipzig.jpg/220px-Bundesverwaltungsgericht_2%2C_Leipzig.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/Leipzig_Thomaskirche.jpg/220px-Leipzig_Thomaskirche.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7e/Leipzig-Hauptbahnhof-overview.jpg/220px-Leipzig-Hauptbahnhof-overview.jpg)
Historie
Název Lipsko pochází z názvu lípa. Osada byla založena slovanskými osadníky již v 10. století. První zmínka je z roku 1015. Už v roce 1165 bylo povýšeno na město a místní trhy se staly významnou událostí. V roce 1409, byla německými mistry, kteří krátce předtím odešli z pražské Karlovy univerzity (Dekret kutnohorský), založena Lipská univerzita, díky níž se zvětšil význam města natolik, že se začala rychle rozvíjet řemesla a později i průmysl.
U Lipska byla ve dnech 16. až 19. října 1813 svedena největší bitva napoleonských válek, tzv. Bitva národů, v níž protifrancouzská koalice dosáhla rozhodujícího vítězství. Mezi Lipskem a Drážďany byla také roku 1839 otevřena první německá dálková železniční trať, nedlouho potom se město stalo důležitým železničním uzlem. Ve 20. letech 20. století narůstal rychle počet obyvatel, a to až nad 500 000. Lidé se sem sestěhovávali z venkova za vidinou lepšího života ve městě.
Za nacistické vlády se ani Lipsku nevyhnula tzv. Křišťálovou noc, kdy byly vypáleny synagogy a bylo ubito několik Židů. Křišťálová noc se tehdy stala velkou manifestací síly a antisemitismu NSDAP.
V letech 1943–1945 během Druhé světové války letecké bombardování poškodilo nebo zničilo až 60 % budov a zahynulo při něm okolo 6 000 obyvatel. Největší nálety byly provedeny 4. prosince 1943 (britská Royal Air Force) a 7. července 1944 (americká letadla). Americká armáda obsadila město 18. dubna 1945. Podle rozhodnutí z jaltské konference ho 2. července 1945 předala Rudé armádě a Lipsko se stalo součástí sovětské okupační zóny.
Po vyhlášení NDR začala mohutná přestavba města podle socialistického stylu, byla vybudována velká sídliště i nové průmyslové podniky. Lipsko se mělo stát „perlou Německa“. Ke konci existence Východního Německa, v roce 1988 a 1989 se konaly ve městě velké demonstrace proti SED, německé komunistické straně. Po pádu berlínské zdi a znovusjednocení Německa dostávalo město velkou finanční podporu ze západu, což přispělo k proměně z šedivého socialistického města v jedno z nejmodernějších měst v bývalém Východním Německu.
Kultura a památky
Vzhledem k zničení města během 2. světové války je v Lipsku, jako téměř ve všech velkých německých městech, poměrně málo historických budov. Centrum je ale poměrně kompaktní a zachovalé, dá se proto najít mnoho skvostných domů z doby německého císařství z let 1871-1918, jež svědčí o tehdejším rozmachu a významu města.
V centru se nachází renesanční Stará radnice (Altes Rathaus), která patří k nejstarším dochovaným renesančním stavbám v celém Německu. Protože její kapacita později přestala dostačovat, byla v centru na počátku 20. století postavena historizující Nová radnice (Neues Rathaus).
Poblíž historického jádra se nalézá i budova německého Nejvyššího správního soudu (Bundesverwaltungsgericht), vystavěná v letech 1888 - 1895, která architektonicky navazuje na italskou pozdní renesanci a francouzské baroko. Stavba se výrazně podobá budově Reichstagu v Berlíně, který byl stavěn v obdobném stylu ve stejné době.
Protože Lipsko bylo vždy městem hudby – v 18. století zde působil J. S. Bach – má několik operních domů - např. Gewandhaus. V Kostele Sv. Tomáše (Thomaskirche), kde Bach působil v letech 1723–1750, se dodnes konají pravidelně koncerty. Působí zde i světoznámý Thomanerchor, založený roku 1212 a skládající se ze 100 mladých chlapců ve věku 9 - 18 let. V 18. století jej vedl jistou dobu i Johann Sebastian Bach.
Na Bitvu národů v roce 1813 upomíná nejmonumentálnější pomník Německa - Pomník Bitvy národů (Völkerschlachtdenkmal), dokončený v roce 1913. Pomník je jedním z typických znaků města. Na vrcholu pomníku se nalézá vyhlídková plošina, odkud lze dohlédnou až do centra města.
Přímo v centru města se nalézá mrakodrap "City-Hochhaus Leipzig", odkud je možné z výšky 142 metrů pozorovat centrum města s okolím.
Lipské hlavní nádraží, dokončené roku 1915, je se svou plochou 83.640 čtverečních metrů největší hlavovou stanicí v Evropě. Denně jím projde na 120 000 lidí a jeho čelní fasáda je široká skoro 300 metrů.
Lipsko má také pověst tradičního veletržního města. Městská a tržní práva dostalo Lipsko od markraběte Otty Míšeňského roku 1165. Říšské tržní privilegium mu poté udělil císař Maxmilián I. roku 1497. V roce 1897 se zde konal první vzorkový veletrh s oficiálním katalogem. Lipský veletržní úřad byl založen ale až v průběhu 1. světové války (1916), po jejímž ukončení se zde konal první Lipský jarní veletrh (1920). Roku 1990 se zde konaly první odborné veletrhy k tématům stavba a cestování. Státní Lipský veletržní úřad byl po znovusjednocení Německa transformován ve společnost Lipský veletrh (Leipziger Messe, zal. 1991), v níž mají stát Sasko a město Lipsko podíl po 50%. Ročně se zde koná kolem 30 odborných i spotřebitelských veletrhů. Původní výstavní budovy byly z velké části zničeny za 2. světové války. Areál starého výstaviště, vybudovaný v dobách NDR, byl po pádu komunismu nevyhovující, proto bylo roku 1996 na severním okraji města zřízeno výstaviště nové. V Česku je známý například Lipský knižní veletrh (Leipziger Buchmesse). Oblíben je i automobilový veletrh.
V Lipsku se nalézá též zoologická zahrada.
Nejznámější muzea
- Muzeum historie města Lipska (Stadtgeschichtliches Museum Leipzig) - patří sem např. výstava k historii města v budově Stare radnice, Pomník Bitvy národů, muzeum kávy "Coffe Baum" apod.
- Památník a muzeum "Runde Ecke" - dokumentuje činnost státní bezpečnosti v dobách NDR
- Forum moderní historie (Zeitgeschichtliches Forum Leipzig) - mapuje historii východního Německa po 2. světové válce až po současnost
- Bachovo muzeum Lipsko (Bachmuseum Leipzig) - přibližuje život a dílo Johanna Sebastiana Bacha
- Muzeum přírodních věd (Naturkundemuseum)
- Muzeum Grassi (Grassimuseum) - tvoří ho 3 muzea (muzeum aplikovaného umění, etnologie a hudebních nástrojů)
Vzdělání
Univerzita Lipsko (Universität Leipzig) byla založena roku 1409 a je po univerzitě v Heidelbergu (1386) druhou nejstarší fungující univerzitou v Německu. Univerzitu založili studenti a profesoři, kteří po vydání Dekretu Kutnohorského opustili Univerzitu Karlovu v Praze. V zimním semestru 2012/2013 na ní bylo zapsáno 26 772 studentů.
Německá knižnice byla v Lipsku založena roku 1912 a jako jediná sloužila až do rozdělení Německa po 2. světové válce jako sběrné místo pro veškerou německy psanou literaturu vydanou od roku 1913. V roce 1990 byla knihovna včleněna do Německé knihovny, která je od roku 2006 součástí Německé národní knihovny (Deutsche Nationalbibliothek), ke které patří i roku 1947 založená Německá knihovna ve Frankfurtu nad Mohanem a roku 1970 založený Hudební archiv, sídlící rovněž v Lipsku.
Hospodářství
Ve městě se nalézá na 38 000 firem a podniků, zaregistrovaných u místní živnostenské a hospodářské komory. Kromě toho je zde činných na 5 000 řemeslnických firem (2011). Celková nezaměstnanost dosahovala v červnu 2014 9,9%.
Podobně jako v dalších regionech východního Německa došlo i v Lipsku se zánikem NDR ke zhroucení průmyslové produkce. Situace se od 90. let postupně lepší. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele patří např. Siemens (1 700 zaměstnanců), Porsche (2 500 zaměstnanců u Porsche Leipzig plus dalších 800 ve služebních odvětvích) či BMW (3 700 zaměstnanců, spolu s partnery a dodavateli zaměstnává na 6 500 lidí). Dopravní podnik Lipska (Leipziger Verkehrsbetriebe) vyrábí od roku 2005 i vlakové soupravy, díky čemuž se celkový počet zaměstnanců vyšplhal na 2 500.
Díky své poloze a letišti je region jedním z nejvýznamnějších logistických center v Německu. Roku 2006 zde zřídil Amazon své druhé a doposud největší logistické centrum v Německu. Roku 2008 zde bylo zřízeno logistické centrum DHL.
Doprava
Silniční doprava
Okolo Lipska probíhá několik dálnic - na severu dálnice A 14, na západě A 9 a na jihu A 38. Tyto dálnice tvoří současně obchvat Lipska a nedalekého města Halle. Směrem na jih, na Chemnitz, se momentálně staví nová dálnice A 72.
Železniční doprava
V Lipsku se kříží trasy vlaků Intercity-Express (Hamburg-Berlin-Leipzig-Nürnberg–München, dále pak Dresden-Leipzig-Erfurt-Frankfurt am Main, příp. Wiesbaden/Saarbrücken). Lipsko je dále výchozím bodem pro spoje Intercity směrem na Magdeburg-Braunschweig-Hannover-Dortmund a Köln. Ve městě dále staví mezinárodní noční spoje do Prahy, Vídně, Curychu, Basileje či Amsterdamu.
Regionální železniční dopravou lze bez přestupu dojet do většiny velkých a středně velkých měst v Sasku a jižním Sasku-Anhaltsku. Se sousedním městem Halle je Lipsko spojeno S-Bahnem.
Letecká doprava
Letiště Lipsko-Halle (Leipzig/Halle Airport) je mezinárodním letištěm stejnojmenného regionu. Letiště se nalézá mezi oběma městy, na něž je napojeno linkami S-Bahn. Jedná se o druhé největší nákladové letiště v Německu (první místo zaujímá Frankfurt nad Mohanem).
Slavné osobnosti spjaté s Lipskem
- Gottfried Wilhelm Leibniz, německý filosof, historik, právník, vědec, diplomat a matematik se narodil v Lipsku v roce 1646
- Johann Sebastian Bach, německý hudební skladatel, v Lipsku působil jako kantor chrámového sboru
- Richard Wagner, hudební skladatel, se narodil v Lipsku v roce 1813
- Karl Liebknecht, politik (socialista) se narodil v Lipsku v roce 1871
- Felix Mendelssohn-Bartholdy zemřel v Lipsku v roce 1847, byl jedním z nejvýznamnějších německých romantických skladatelů
- Werner Heisenberg, fyzik a nositel Nobelovy ceny pracoval na universitě v Lipsku
- Friedrich Schiller, německý básník a dramatik v Lipsku žil a složil tu i svou slavnou báseň „Óda na radost“, zhudebněnou L. van Beethovenem ve finále jeho 9. symfonie)
- Johann Wolfgang Goethe, německý spisovatel v Lipsku studoval a situoval sem i děj své veršované tragédie „Faust“
- Angela Merkelová, současná kancléřka SRN studovala na zdejší univerzitě
Bill Kaulitz a Tom Kaulitz, dvojčata ze současně nejpopulárnější německé skupiny Tokio Hotel se narodili v roce 1989 v Lipsku
Partnerská města
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lipsko na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Lipsko ve Wikislovníku
Reference
Související články
Externí odkazy
Všeobecné informace
- Oficiální stránky města (německy, anglicky)
- Informace o kulturním a obchodním životě města (německy)
Muzea, pamětihodnosti
- Muzeum historie města Lipska (německy, anglicky)
- Muzeum v budově státní bezpečnosti - "Runde Ecke" (německy, anglicky)
- Forum moderní historie (německy)
- Bachovo muzeum (německy, anglicky)
- Muzeum přírodních věd (německy, anglicky)
- Muzeum Grassi (německy, anglicky)
- Oficiální stránky Lipských veletrhů (německy, česky)
- Zoologická zahrada (německy, anglicky)
Doprava
- Dopravní podnik města Lipsko (německy, anglicky)
- Letiště Lipsko-Halle (německy, anglicky)