Přeskočit na obsah

Lipsko: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
Oprava chyb, doplnění informací ohledně hospodářství a dopravy
Řádek 14: Řádek 14:
| počet obyvatel = 520 838
| počet obyvatel = 520 838
| hustota zalidnění = 1752
| hustota zalidnění = 1752
| rok = 2012-12-31
| rok = 2012
| etnické složení =
| etnické složení =
| náboženské složení =
| náboženské složení =
Řádek 22: Řádek 22:
| psč = 04003-04358
| psč = 04003-04358
| telefonní předvolba = 0341
| telefonní předvolba = 0341
| starosta = Burkhard Jung
| starosta = Burkhard Jung (SPD)
| web = http://www.leipzig.de
| web = http://www.leipzig.de
| loc-map = {{LocMap |Německo |label=Lipsko |position=left |width=250 |lat=51.33 |long=12.38 |float=center |caption=}}
| loc-map = {{LocMap |Německo |label=Lipsko |position=left |width=250 |lat=51.33 |long=12.38 |float=center |caption=}}
}}
}}
{{různé významy|druhý=lodi provozované na Brněnské přehradě|rozlišovač=loď}}
{{různé významy|druhý=lodi provozované na Brněnské přehradě|rozlišovač=loď}}
'''Lipsko''' ([[němčina|německy]] {{Audio|Leipzig.ogg|''Leipzig''}}) je město s postavením městského okresu (''Kreisfreie Stadt'') na severozápadě [[Německo|německé]] [[Německé spolkové země|spolkové země]] [[Sasko]]. Město je současně centrem [[vládní obvod Lipsko|stejnojmenného vládního obvodu]]. V roce 2012 zde žilo přes 520&nbsp;000 obyvatel<ref>http://www.statistik.sachsen.de/download/010_GB-Bev/Bev_Z_Gemeinde_akt.pdf</ref>, díky čemuž je Lipsko dvanácté největší město v Německu. Leží na soutoku několika [[řeka|řek]] (Weißer Elster, Pleiße a Parthe).
'''Lipsko''' ([[němčina|německy]] {{Audio|Leipzig.ogg|''Leipzig''}}) je město s postavením samostatného městského okresu (''Kreisfreie Stadt'') na severozápadě [[Německo|německé]] [[Německé spolkové země|spolkové země]] [[Sasko]]. Město je současně centrem [[vládní obvod Lipsko|stejnojmenného vládního obvodu]]. V roce 2012 zde žilo přes 520&nbsp;000 obyvatel<ref>http://www.statistik.sachsen.de/download/010_GB-Bev/Bev_Z_Gemeinde_akt.pdf</ref>, díky čemuž je Lipsko dvanácté největší město v Německu. Leží na soutoku několika [[řeka|řek]] (Weißer Elster, Pleiße a Parthe).


[[Soubor:Völkerschlachtdenkmal 20131030 151606.jpg|thumb|right|Nově zrekonstruovaný Pomník Bitvy národů v roce 2013]]
[[Soubor:Völkerschlachtdenkmal 20131030 151606.jpg|thumb|right|Nově zrekonstruovaný Pomník Bitvy národů v roce 2013]]
Řádek 39: Řádek 39:
Název Lipsko pochází z názvu ''lípa. O''sada byla založena slovanskými osadníky již v 10. století. První zmínka je z roku [[1015]]. Už v roce 1165 bylo povýšeno na [[město]] a místní [[trhy]] se staly významnou událostí. V roce [[1409]], byla německými mistry, kteří krátce předtím odešli z pražské Karlovy univerzity ([[Dekret kutnohorský]]), založena [[Lipská univerzita]], díky níž se zvětšil význam města natolik, že se začala rychle rozvíjet [[řemesla]] a později i [[průmysl]].
Název Lipsko pochází z názvu ''lípa. O''sada byla založena slovanskými osadníky již v 10. století. První zmínka je z roku [[1015]]. Už v roce 1165 bylo povýšeno na [[město]] a místní [[trhy]] se staly významnou událostí. V roce [[1409]], byla německými mistry, kteří krátce předtím odešli z pražské Karlovy univerzity ([[Dekret kutnohorský]]), založena [[Lipská univerzita]], díky níž se zvětšil význam města natolik, že se začala rychle rozvíjet [[řemesla]] a později i [[průmysl]].


U Lipska byla ve dnech [[16. říjen|16.]] až [[19. říjen|19. října]] [[1813]] svedena největší bitva [[Napoleonské války|napoleonských válek]], tzv. [[Bitva u Lipska|Bitva národů]], v níž protifrancouzská koalice dosáhla rozhodujícího vítězství. Mezi Lipskem a [[Drážďany]] byla také roku 1839 otevřena první německá dálková železniční trať, nedlouho potom se město stalo železničním dopravním uzlem. Ve 20. letech [[20. století]] narůstal rychle počet obyvatel, a to až nad 500 000. Lidé se sem sestěhovávali z [[venkov]]a za vidinou lepšího života ve městě. Za nacistické vlády město zažilo tzv. [[Křišťálová noc|Křišťálovou noc]], kdy byly vypáleny [[synagoga|synagogy]] a pobiti [[Židé]]. Křišťálová noc se stala velkou manifestací síly, moci a hrůzy [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]].
U Lipska byla ve dnech [[16. říjen|16.]] až [[19. říjen|19. října]] [[1813]] svedena největší bitva [[Napoleonské války|napoleonských válek]], tzv. [[Bitva u Lipska|Bitva národů]], v níž protifrancouzská koalice dosáhla rozhodujícího vítězství. Mezi Lipskem a [[Drážďany]] byla také roku 1839 otevřena první německá dálková železniční trať, nedlouho potom se město stalo důležitým železničním uzlem. Ve 20. letech [[20. století]] narůstal rychle počet obyvatel, a to až nad 500 000. Lidé se sem sestěhovávali z [[venkov]]a za vidinou lepšího života ve městě.
Za nacistické vlády se ani Lipsku nevyhnula tzv. [[Křišťálová noc|Křišťálovou noc]], kdy byly vypáleny [[synagoga|synagogy]] a bylo ubito několik [[Židé|Židů]]. Křišťálová noc se tehdy stala velkou manifestací síly a antisemitismu [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]].


V letech 1943–1945 během [[Druhá světová válka|Druhé světové války]] letecké bombardování poškodilo nebo zničilo až 60&nbsp;% budov a zahynulo při něm okolo 6&nbsp;000 obyvatel. Největší nálety byly provedeny 4. prosince 1943 (britská [[Royal Air Force]]) a 7. července 1944 ([[United States Army Air Forces|americká]] letadla). [[Armáda Spojených států amerických|Americká armáda]] obsadila město 18. dubna 1945. Podle rozhodnutí z [[Jaltská konference|jaltské konference]] ho 2. července 1945 předala [[Rudá armáda|Rudé armádě]] a Lipsko se stalo součástí [[Sovětská okupační zóna Německa|sovětské okupační zóny]].
V letech 1943–1945 během [[Druhá světová válka|Druhé světové války]] letecké bombardování poškodilo nebo zničilo až 60&nbsp;% budov a zahynulo při něm okolo 6&nbsp;000 obyvatel. Největší nálety byly provedeny 4. prosince 1943 (britská [[Royal Air Force]]) a 7. července 1944 ([[United States Army Air Forces|americká]] letadla). [[Armáda Spojených států amerických|Americká armáda]] obsadila město 18. dubna 1945. Podle rozhodnutí z [[Jaltská konference|jaltské konference]] ho 2. července 1945 předala [[Rudá armáda|Rudé armádě]] a Lipsko se stalo součástí [[Sovětská okupační zóna Německa|sovětské okupační zóny]].


Po vyhlášení [[Německá demokratická republika|NDR]] začala mohutná přestavba města podle [[socialismus|socialistického]] stylu, byla vybudována velká [[sídliště]] i nové průmyslové [[podnik]]y. Lipsko se mělo stát „perlou Německa“. Ke konci existence Východního Německa, v roce [[1988]] a [[1989]] se konaly ve městě velké [[demonstrace (protest)|demonstrace]] proti [[Sjednocená socialistická strana Německa|SED]], německé komunistické straně. Po pádu berlínské zdi a [[znovusjednocení Německa]] dostalo město velkou podporu ze západu, což přispělo k proměně z šedivého socialistického města v jedno z nejmodernějších měst v bývalém Východním Německu. V Lipsku se mj. usadily automobilky [[Porsche]] a [[BMW]].
Po vyhlášení [[Německá demokratická republika|NDR]] začala mohutná přestavba města podle [[socialismus|socialistického]] stylu, byla vybudována velká [[sídliště]] i nové průmyslové [[podnik]]y. Lipsko se mělo stát „perlou Německa“. Ke konci existence Východního Německa, v roce [[1988]] a [[1989]] se konaly ve městě velké [[demonstrace (protest)|demonstrace]] proti [[Sjednocená socialistická strana Německa|SED]], německé komunistické straně. Po pádu berlínské zdi a [[znovusjednocení Německa]] dostávalo město velkou finanční podporu ze západu, což přispělo k proměně z šedivého socialistického města v jedno z nejmodernějších měst v bývalém Východním Německu.


== Kultura a památky ==
== Kultura a památky ==
Řádek 60: Řádek 62:
'''Lipské hlavní nádraží''', dokončené roku 1915, je se svou plochou 83.640 čtverečních metrů největší [[Hlavová stanice|hlavovou stanicí]] v Evropě. Denně jím projde na 120 000 lidí a jeho čelní fasáda je široká skoro 300 metrů.
'''Lipské hlavní nádraží''', dokončené roku 1915, je se svou plochou 83.640 čtverečních metrů největší [[Hlavová stanice|hlavovou stanicí]] v Evropě. Denně jím projde na 120 000 lidí a jeho čelní fasáda je široká skoro 300 metrů.


Lipsko má také pověst tradičního veletržního města. Městská a tržní práva dostalo Lipsko od markraběte Otty Míšeňského roku 1165. Říšské tržní privilegium mu poté udělil císař Maxmilián I. roku 1497. V roce 1897 se zde konal první vzorkový veletrh s oficiálním katalogem. Lipský veletržní úřad byl založen ale až v průběhu 1. světové války (1916), po jejímž ukončení se zde konal první [[Lipský jarní veletrh]] (1920). Roku 1990 se zde konaly první odborné veletrhy k tématům stavba a cestování. Státní Lipský veletržní úřad byl po znovusjednocení Německa transformován ve společnost Lipský veletrh (Leipziger Messe, zal. 1991), v níž mají stát Sasko a město Lipsko podíl po 50%. Ročně se zde koná kolem 30 odborných i spotřebitelských veletrhů ročně. Původní výstavní budovy byly z velké části zničeny za 2. světové války. Areál starého výstaviště, vybudovaný v dobách NDR, byl po pádu komunismu nevyhovující, proto bylo roku 1996 na severním okraji města zřízeno výstaviště nové. V Česku je známý například [[Lipský knižní veletrh]] (Leipziger Buchmesse). Oblíben je i automobilový veletrh.
Lipsko má také pověst tradičního veletržního města. Městská a tržní práva dostalo Lipsko od markraběte Otty Míšeňského roku 1165. Říšské tržní privilegium mu poté udělil císař Maxmilián I. roku 1497. V roce 1897 se zde konal první vzorkový veletrh s oficiálním katalogem. Lipský veletržní úřad byl založen ale až v průběhu 1. světové války (1916), po jejímž ukončení se zde konal první [[Lipský jarní veletrh]] (1920). Roku 1990 se zde konaly první odborné veletrhy k tématům stavba a cestování. Státní Lipský veletržní úřad byl po znovusjednocení Německa transformován ve společnost '''Lipský veletrh''' (Leipziger Messe, zal. 1991), v níž mají stát Sasko a město Lipsko podíl po 50%. Ročně se zde koná kolem 30 odborných i spotřebitelských veletrhů. Původní výstavní budovy byly z velké části zničeny za 2. světové války. Areál starého výstaviště, vybudovaný v dobách NDR, byl po pádu komunismu nevyhovující, proto bylo roku 1996 na severním okraji města zřízeno výstaviště nové. V Česku je známý například [[Lipský knižní veletrh]] (Leipziger Buchmesse). Oblíben je i automobilový veletrh.


V Lipsku se nalézá též [[zoologická zahrada]].
V Lipsku se nalézá též [[zoologická zahrada]].
Řádek 75: Řádek 77:
[[Univerzita Lipsko]] (Universität Leipzig) byla založena roku 1409 a je po univerzitě v Heidelbergu (1386) druhou nejstarší fungující univerzitou v Německu. Univerzitu založili studenti a profesoři, kteří po vydání [[Dekret kutnohorský|Dekretu Kutnohorského]] opustili [[Univerzita Karlova|Univerzitu Karlovu]] v Praze. V zimním semestru 2012/2013 na ní bylo zapsáno 26 772 studentů.
[[Univerzita Lipsko]] (Universität Leipzig) byla založena roku 1409 a je po univerzitě v Heidelbergu (1386) druhou nejstarší fungující univerzitou v Německu. Univerzitu založili studenti a profesoři, kteří po vydání [[Dekret kutnohorský|Dekretu Kutnohorského]] opustili [[Univerzita Karlova|Univerzitu Karlovu]] v Praze. V zimním semestru 2012/2013 na ní bylo zapsáno 26 772 studentů.


Německá knižnice byla v Lipsku založena roku 1912 a jako jediná sloužila až do rozdělení Německa po 2. světové válce jako sběrné místo pro veškerou německy psanou literaturu vydanou od roku 1913. V roce 1990 byla knihovna včleněna do Německé knihovny, která je od roku 2006 částí Německé národní knihovny (Deutsche Nationalbibliothek), ke které patří i roku 1947 založená Německá knihovna ve Frankfurtu nad Mohanem a roku 1970 založený Hudební archiv, který se po přestěhování z Berlína usídlil rovněž v Lipsku.
Německá knižnice byla v Lipsku založena roku 1912 a jako jediná sloužila až do rozdělení Německa po 2. světové válce jako sběrné místo pro veškerou německy psanou literaturu vydanou od roku 1913. V roce 1990 byla knihovna včleněna do Německé knihovny, která je od roku 2006 součástí Německé národní knihovny (Deutsche Nationalbibliothek), ke které patří i roku 1947 založená Německá knihovna ve Frankfurtu nad Mohanem a roku 1970 založený Hudební archiv, sídlící rovněž v Lipsku.

== Hospodářství ==
Ve městě se nalézá na 38 000 firem a podniků, zaregistrovaných u místní živnostenské a hospodářské komory. Kromě toho je zde činných na 5 000 řemeslnických firem (2011). Celková nezaměstnanost dosahovala v červnu 2014 9,9%.

Podobně jako v dalších regionech východního Německa došlo i v Lipsku se zánikem NDR ke zhroucení průmyslové produkce. Situace se od 90. let postupně lepší. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele patří např. Siemens (1 700 zaměstnanců), Porsche (2 500 zaměstnanců u Porsche Leipzig plus dalších 800 ve služebních odvětvích) či BMW (3 700 zaměstnanců, spolu s partnery a dodavateli zaměstnává na 6 500 lidí). Dopravní podnik Lipska (Leipziger Verkehrsbetriebe) vyrábí od roku 2005 i vlakové soupravy, díky čemuž se celkový počet zaměstnanců vyšplhal na 2 500.

Díky své poloze a letišti je region jedním z nejvýznamnějších logistických center v Německu. Roku 2006 zde zřídil Amazon své druhé a doposud největší logistické centrum v Německu. Roku 2008 zde bylo zřízeno logistické centrum DHL.

== Doprava ==
{{Podrobně|S-Bahn v Lipsku a v Halle|Tramvajová doprava v Lipsku|Trolejbusová doprava v Lipsku}}

=== Silniční doprava ===
Okolo Lipska probíhá několik dálnic - na severu dálnice A 14, na západě A 9 a na jihu A 38. Tyto dálnice tvoří současně obchvat Lipska a nedalekého města Halle. Směrem na jih, na [[Chemnitz]], se momentálně staví nová dálnice A 72.

=== Železniční doprava ===
V Lipsku se kříží trasy vlaků Intercity-Express (Hamburg-Berlin-Leipzig-Nürnberg–München, dále pak Dresden-Leipzig-Erfurt-Frankfurt am Main, příp. Wiesbaden/Saarbrücken). Lipsko je dále výchozím bodem pro spoje Intercity směrem na Magdeburg-Braunschweig-Hannover-Dortmund a Köln. Ve městě dále staví mezinárodní noční spoje do Prahy, Vídně, Curychu, Basileje či Amsterdamu.

Regionální železniční dopravou lze bez přestupu dojet do většiny velkých a středně velkých měst v Sasku a jižním Sasku-Anhaltsku. Se sousedním městem Halle je Lipsko spojeno S-Bahnem.

=== Letecká doprava ===
Letiště Lipsko-Halle (Leipzig/Halle Airport) je mezinárodním letištěm stejnojmenného regionu. Letiště se nalézá mezi oběma městy, na něž je napojeno linkami S-Bahn. Jedná se o druhé největší nákladové letiště v Německu (první místo zaujímá Frankfurt nad Mohanem).


== Slavné osobnosti spjaté s Lipskem ==
== Slavné osobnosti spjaté s Lipskem ==
Řádek 88: Řádek 111:
* [[Angela Merkelová]], současná kancléřka SRN studovala na zdejší univerzitě
* [[Angela Merkelová]], současná kancléřka SRN studovala na zdejší univerzitě
[[Bill Kaulitz]] a [[Tom Kaulitz]], dvojčata ze současně nejpopulárnější německé skupiny [[Tokio Hotel]] se narodili v roce 1989 v Lipsku
[[Bill Kaulitz]] a [[Tom Kaulitz]], dvojčata ze současně nejpopulárnější německé skupiny [[Tokio Hotel]] se narodili v roce 1989 v Lipsku

== Doprava ==
{{Podrobně|S-Bahn v Lipsku a v Halle|Tramvajová doprava v Lipsku|Trolejbusová doprava v Lipsku}}
{{Pahýl část}}


== Partnerská města ==
== Partnerská města ==
Řádek 116: Řádek 135:


== Odkazy ==
== Odkazy ==
{{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=Lipsko}}
=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />
Řádek 123: Řádek 144:


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
==== Všeobecné informace ====
{{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=Lipsko}}
* [http://www.leipzig.de/ Oficiální stránky města] ''(německy, anglicky)''
* [http://www.leipzig.de/ Oficiální stránky města] ''(německy, anglicky)''
* [http://www.kreuzer-leipzig.de/ Informace o kulturním a obchodním životě města] ''(německy)''
* [http://www.kreuzer-leipzig.de/ Informace o kulturním a obchodním životě města] ''(německy)''

==== Muzea, pamětihodnosti ====
* [http://www.stadtgeschichtliches-museum-leipzig.de/ Muzeum historie města Lipska] ''(německy, anglicky)''
* [http://www.stadtgeschichtliches-museum-leipzig.de/ Muzeum historie města Lipska] ''(německy, anglicky)''
* [http://www.runde-ecke-leipzig.de/ Muzeum v budově státní bezpečnosti - "Runde Ecke"] ''(německy, anglicky)''
* [http://www.runde-ecke-leipzig.de/ Muzeum v budově státní bezpečnosti - "Runde Ecke"] ''(německy, anglicky)''
Řádek 135: Řádek 157:
* [http://www.leipziger-messe.cz/ Oficiální stránky Lipských veletrhů] ''(německy, česky)''
* [http://www.leipziger-messe.cz/ Oficiální stránky Lipských veletrhů] ''(německy, česky)''
* [http://www.zoo-leipzig.de/nc/startseite/ Zoologická zahrada] ''(německy, anglicky)''
* [http://www.zoo-leipzig.de/nc/startseite/ Zoologická zahrada] ''(německy, anglicky)''

==== Doprava ====
* [http://www.lvb.de/ Dopravní podnik města Lipsko] ''(německy, anglicky)''
* [https://www.leipzig-halle-airport.de/ Letiště Lipsko-Halle] ''(německy, anglicky)''


{{Města v Německu}}
{{Města v Německu}}

Verze z 7. 7. 2014, 13:19

Lipsko
Leipzig
Lipsko – znak
znak
Lipsko – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška113 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSasko Sasko
okressamosprávné město
Lipsko
Lipsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha297,36 km²
Počet obyvatel520 838
Hustota zalidnění1752 obyv./km²
Správa
StarostaBurkhard Jung (SPD)
Oficiální webwww.leipzig.de
Telefonní předvolba0341
PSČ04003-04358
Označení vozidelL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
O lodi provozované na Brněnské přehradě pojednává článek Lipsko (loď).

Lipsko (německy zvuk Leipzig) je město s postavením samostatného městského okresu (Kreisfreie Stadt) na severozápadě německé spolkové země Sasko. Město je současně centrem stejnojmenného vládního obvodu. V roce 2012 zde žilo přes 520 000 obyvatel[1], díky čemuž je Lipsko dvanácté největší město v Německu. Leží na soutoku několika řek (Weißer Elster, Pleiße a Parthe).

Nově zrekonstruovaný Pomník Bitvy národů v roce 2013
Stará radnice
Nová radnice
Nejvyšší správní soud
Kostel Sv. Tomáše
Hlavní nádraží

Historie

Název Lipsko pochází z názvu lípa. Osada byla založena slovanskými osadníky již v 10. století. První zmínka je z roku 1015. Už v roce 1165 bylo povýšeno na město a místní trhy se staly významnou událostí. V roce 1409, byla německými mistry, kteří krátce předtím odešli z pražské Karlovy univerzity (Dekret kutnohorský), založena Lipská univerzita, díky níž se zvětšil význam města natolik, že se začala rychle rozvíjet řemesla a později i průmysl.

U Lipska byla ve dnech 16.19. října 1813 svedena největší bitva napoleonských válek, tzv. Bitva národů, v níž protifrancouzská koalice dosáhla rozhodujícího vítězství. Mezi Lipskem a Drážďany byla také roku 1839 otevřena první německá dálková železniční trať, nedlouho potom se město stalo důležitým železničním uzlem. Ve 20. letech 20. století narůstal rychle počet obyvatel, a to až nad 500 000. Lidé se sem sestěhovávali z venkova za vidinou lepšího života ve městě.

Za nacistické vlády se ani Lipsku nevyhnula tzv. Křišťálovou noc, kdy byly vypáleny synagogy a bylo ubito několik Židů. Křišťálová noc se tehdy stala velkou manifestací síly a antisemitismu NSDAP.

V letech 1943–1945 během Druhé světové války letecké bombardování poškodilo nebo zničilo až 60 % budov a zahynulo při něm okolo 6 000 obyvatel. Největší nálety byly provedeny 4. prosince 1943 (britská Royal Air Force) a 7. července 1944 (americká letadla). Americká armáda obsadila město 18. dubna 1945. Podle rozhodnutí z jaltské konference ho 2. července 1945 předala Rudé armádě a Lipsko se stalo součástí sovětské okupační zóny.

Po vyhlášení NDR začala mohutná přestavba města podle socialistického stylu, byla vybudována velká sídliště i nové průmyslové podniky. Lipsko se mělo stát „perlou Německa“. Ke konci existence Východního Německa, v roce 1988 a 1989 se konaly ve městě velké demonstrace proti SED, německé komunistické straně. Po pádu berlínské zdi a znovusjednocení Německa dostávalo město velkou finanční podporu ze západu, což přispělo k proměně z šedivého socialistického města v jedno z nejmodernějších měst v bývalém Východním Německu.

Kultura a památky

Vzhledem k zničení města během 2. světové války je v Lipsku, jako téměř ve všech velkých německých městech, poměrně málo historických budov. Centrum je ale poměrně kompaktní a zachovalé, dá se proto najít mnoho skvostných domů z doby německého císařství z let 1871-1918, jež svědčí o tehdejším rozmachu a významu města.

V centru se nachází renesanční Stará radnice (Altes Rathaus), která patří k nejstarším dochovaným renesančním stavbám v celém Německu. Protože její kapacita později přestala dostačovat, byla v centru na počátku 20. století postavena historizující Nová radnice (Neues Rathaus).

Poblíž historického jádra se nalézá i budova německého Nejvyššího správního soudu (Bundesverwaltungsgericht), vystavěná v letech 1888 - 1895, která architektonicky navazuje na italskou pozdní renesanci a francouzské baroko. Stavba se výrazně podobá budově Reichstagu v Berlíně, který byl stavěn v obdobném stylu ve stejné době.

Protože Lipsko bylo vždy městem hudby – v 18. století zde působil J. S. Bach – má několik operních domů - např. Gewandhaus. V Kostele Sv. Tomáše (Thomaskirche), kde Bach působil v letech 1723–1750, se dodnes konají pravidelně koncerty. Působí zde i světoznámý Thomanerchor, založený roku 1212 a skládající se ze 100 mladých chlapců ve věku 9 - 18 let. V 18. století jej vedl jistou dobu i Johann Sebastian Bach.

Na Bitvu národů v roce 1813 upomíná nejmonumentálnější pomník Německa - Pomník Bitvy národů (Völkerschlachtdenkmal), dokončený v roce 1913. Pomník je jedním z typických znaků města. Na vrcholu pomníku se nalézá vyhlídková plošina, odkud lze dohlédnou až do centra města.

Přímo v centru města se nalézá mrakodrap "City-Hochhaus Leipzig", odkud je možné z výšky 142 metrů pozorovat centrum města s okolím.

Lipské hlavní nádraží, dokončené roku 1915, je se svou plochou 83.640 čtverečních metrů největší hlavovou stanicí v Evropě. Denně jím projde na 120 000 lidí a jeho čelní fasáda je široká skoro 300 metrů.

Lipsko má také pověst tradičního veletržního města. Městská a tržní práva dostalo Lipsko od markraběte Otty Míšeňského roku 1165. Říšské tržní privilegium mu poté udělil císař Maxmilián I. roku 1497. V roce 1897 se zde konal první vzorkový veletrh s oficiálním katalogem. Lipský veletržní úřad byl založen ale až v průběhu 1. světové války (1916), po jejímž ukončení se zde konal první Lipský jarní veletrh (1920). Roku 1990 se zde konaly první odborné veletrhy k tématům stavba a cestování. Státní Lipský veletržní úřad byl po znovusjednocení Německa transformován ve společnost Lipský veletrh (Leipziger Messe, zal. 1991), v níž mají stát Sasko a město Lipsko podíl po 50%. Ročně se zde koná kolem 30 odborných i spotřebitelských veletrhů. Původní výstavní budovy byly z velké části zničeny za 2. světové války. Areál starého výstaviště, vybudovaný v dobách NDR, byl po pádu komunismu nevyhovující, proto bylo roku 1996 na severním okraji města zřízeno výstaviště nové. V Česku je známý například Lipský knižní veletrh (Leipziger Buchmesse). Oblíben je i automobilový veletrh.

V Lipsku se nalézá též zoologická zahrada.

Nejznámější muzea

  • Muzeum historie města Lipska (Stadtgeschichtliches Museum Leipzig) - patří sem např. výstava k historii města v budově Stare radnice, Pomník Bitvy národů, muzeum kávy "Coffe Baum" apod.
  • Památník a muzeum "Runde Ecke" - dokumentuje činnost státní bezpečnosti v dobách NDR
  • Forum moderní historie (Zeitgeschichtliches Forum Leipzig) - mapuje historii východního Německa po 2. světové válce až po současnost
  • Bachovo muzeum Lipsko (Bachmuseum Leipzig) - přibližuje život a dílo Johanna Sebastiana Bacha
  • Muzeum přírodních věd (Naturkundemuseum)
  • Muzeum Grassi (Grassimuseum) - tvoří ho 3 muzea (muzeum aplikovaného umění, etnologie a hudebních nástrojů)

Vzdělání

Univerzita Lipsko (Universität Leipzig) byla založena roku 1409 a je po univerzitě v Heidelbergu (1386) druhou nejstarší fungující univerzitou v Německu. Univerzitu založili studenti a profesoři, kteří po vydání Dekretu Kutnohorského opustili Univerzitu Karlovu v Praze. V zimním semestru 2012/2013 na ní bylo zapsáno 26 772 studentů.

Německá knižnice byla v Lipsku založena roku 1912 a jako jediná sloužila až do rozdělení Německa po 2. světové válce jako sběrné místo pro veškerou německy psanou literaturu vydanou od roku 1913. V roce 1990 byla knihovna včleněna do Německé knihovny, která je od roku 2006 součástí Německé národní knihovny (Deutsche Nationalbibliothek), ke které patří i roku 1947 založená Německá knihovna ve Frankfurtu nad Mohanem a roku 1970 založený Hudební archiv, sídlící rovněž v Lipsku.

Hospodářství

Ve městě se nalézá na 38 000 firem a podniků, zaregistrovaných u místní živnostenské a hospodářské komory. Kromě toho je zde činných na 5 000 řemeslnických firem (2011). Celková nezaměstnanost dosahovala v červnu 2014 9,9%.

Podobně jako v dalších regionech východního Německa došlo i v Lipsku se zánikem NDR ke zhroucení průmyslové produkce. Situace se od 90. let postupně lepší. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele patří např. Siemens (1 700 zaměstnanců), Porsche (2 500 zaměstnanců u Porsche Leipzig plus dalších 800 ve služebních odvětvích) či BMW (3 700 zaměstnanců, spolu s partnery a dodavateli zaměstnává na 6 500 lidí). Dopravní podnik Lipska (Leipziger Verkehrsbetriebe) vyrábí od roku 2005 i vlakové soupravy, díky čemuž se celkový počet zaměstnanců vyšplhal na 2 500.

Díky své poloze a letišti je region jedním z nejvýznamnějších logistických center v Německu. Roku 2006 zde zřídil Amazon své druhé a doposud největší logistické centrum v Německu. Roku 2008 zde bylo zřízeno logistické centrum DHL.

Doprava

Podrobnější informace naleznete v článcích S-Bahn v Lipsku a v Halle, Tramvajová doprava v Lipsku a Trolejbusová doprava v Lipsku.

Silniční doprava

Okolo Lipska probíhá několik dálnic - na severu dálnice A 14, na západě A 9 a na jihu A 38. Tyto dálnice tvoří současně obchvat Lipska a nedalekého města Halle. Směrem na jih, na Chemnitz, se momentálně staví nová dálnice A 72.

Železniční doprava

V Lipsku se kříží trasy vlaků Intercity-Express (Hamburg-Berlin-Leipzig-Nürnberg–München, dále pak Dresden-Leipzig-Erfurt-Frankfurt am Main, příp. Wiesbaden/Saarbrücken). Lipsko je dále výchozím bodem pro spoje Intercity směrem na Magdeburg-Braunschweig-Hannover-Dortmund a Köln. Ve městě dále staví mezinárodní noční spoje do Prahy, Vídně, Curychu, Basileje či Amsterdamu.

Regionální železniční dopravou lze bez přestupu dojet do většiny velkých a středně velkých měst v Sasku a jižním Sasku-Anhaltsku. Se sousedním městem Halle je Lipsko spojeno S-Bahnem.

Letecká doprava

Letiště Lipsko-Halle (Leipzig/Halle Airport) je mezinárodním letištěm stejnojmenného regionu. Letiště se nalézá mezi oběma městy, na něž je napojeno linkami S-Bahn. Jedná se o druhé největší nákladové letiště v Německu (první místo zaujímá Frankfurt nad Mohanem).

Slavné osobnosti spjaté s Lipskem

  • Gottfried Wilhelm Leibniz, německý filosof, historik, právník, vědec, diplomat a matematik se narodil v Lipsku v roce 1646
  • Johann Sebastian Bach, německý hudební skladatel, v Lipsku působil jako kantor chrámového sboru
  • Richard Wagner, hudební skladatel, se narodil v Lipsku v roce 1813
  • Karl Liebknecht, politik (socialista) se narodil v Lipsku v roce 1871
  • Felix Mendelssohn-Bartholdy zemřel v Lipsku v roce 1847, byl jedním z nejvýznamnějších německých romantických skladatelů
  • Werner Heisenberg, fyzik a nositel Nobelovy ceny pracoval na universitě v Lipsku
  • Friedrich Schiller, německý básník a dramatik v Lipsku žil a složil tu i svou slavnou báseň „Óda na radost“, zhudebněnou L. van Beethovenem ve finále jeho 9. symfonie)
  • Johann Wolfgang Goethe, německý spisovatel v Lipsku studoval a situoval sem i děj své veršované tragédie „Faust“
  • Angela Merkelová, současná kancléřka SRN studovala na zdejší univerzitě

Bill Kaulitz a Tom Kaulitz, dvojčata ze současně nejpopulárnější německé skupiny Tokio Hotel se narodili v roce 1989 v Lipsku

Partnerská města

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Lipsko na Wikimedia Commons

  • Slovníkové heslo Lipsko ve Wikislovníku

Reference

Související články

Externí odkazy

Všeobecné informace

Muzea, pamětihodnosti

Doprava

Šablona:Link FA Šablona:Link FA