Paprika
 Paprika | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | lilkotvaré (Solanales) |
| Čeleď | lilkovité (Solanaceae) |
| Rod | paprika (Capsicum) L., 1753 |
| Druhy | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Paprika (Capsicum) je rod rostlin z čeledi lilkovitých (Solanaceae). Pochází ze Střední Ameriky, kde byla tisíce let pěstována v tropech. Dnes se pěstuje po celém světě. Někteří zástupci rodu paprika se používají jako zelenina, jiné jako koření nebo lék. Pálivá forma papriky se označuje jako chilli paprička, nepálivá jako kapie.
Kapsaicin
Plody většiny zástupců rodu paprika obsahují kapsaicin (8-methyl-N-vanillyl-6-nonenamid), lipofilní látku, která působí silné pálení v ústech (pokud je špatně strávena, pak i v konečníku) neuvyklého konzumenta. Většině savců je kapsaicin velmi nepříjemný, avšak ptákům nevadí. Je evidentní, že se jedná o adaptaci papriky, aby nebyla zkonzumována savci, ale ptáky. Ti totiž rozšiřují semena.
Množství kapsaicinu v paprikách je velmi proměnlivé a závisí na genetické výbavě té či oné odrůdy. Jedinou paprikou bez kapsaicinu je jemná paprika — kapie. Chilli paprička naopak obsahuje velké množství této látky a používá se v indiánském léčitelství, stejně jako v moderní západní medicíně. Kapsaicin totiž tiší bolest a stimuluje srdce. Kromě toho působí vhodně na štítnou žlázu. (Známá a oblíbená je i kapsaicinová náplast používaná např. při bolestech zad.)
Paprika není nijak příbuzná s pepřem černým, který obsahuje zcela jiné pálivé látky, například piperin.
Kuchyně
Paprika se jí syrová nebo tepelně upravovaná. Při vaření se používají zejména druhy Capsicum annuum a Capsicum frutescens, která jsou vhodné k plnění (sýrem, masem nebo rýží)
Čerstvé papriky se přidávají do salátů. Rovněž se dají nakládat nebo sušit.
V roce 2005 vzorek 2000 lidí z Velké Británie označil papriku za čtvrtou nejoblíbenější zeleninu.
Průměrný obsah látek a minerálů
Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v zelených paprikách.[1]
| Složka | Jednotka | Průměrný obsah | Prvek (mg/100 g) | Průměrný obsah | Složka (mg/100g) | Průměrný obsah |
|---|---|---|---|---|---|---|
| voda | g/100 g | 93,3 | Na | 4 | vitamin C | 120 |
| bílkoviny | g/100 g | 0,8 | K | 120 | vitamin D | 0 |
| tuky | g/100 g | 0,3 | Ca | 8 | vitamin E | 0,80 |
| cukry | g/100 g | 2,4 | Mg | 10 | vitamin B6 | 0,30 |
| celkový dusík | g/100 g | 0,13 | P | 19 | vitamin B12 | 0 |
| vláknina | g/100 g | 1,6 | Fe | 0,4 | karoten | 0,265 |
| mastné kyseliny | g/100 g | 0,3 | Cu | 0,02 | thiamin | 0,01 |
| cholesterol | g/100 g | 0 | Zn | 0,1 | riboflavin | 0,01 |
| energie | kJ/100 g | 65 | Mn | 0,2 | niacin | 0,1 |
Fotogalerie
-
Řez paprikou -
Papriky v Argentině
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Capsicum na anglické Wikipedii.
- ↑ McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu paprika na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo paprika ve Wikislovníku- České fórum o pěstování paprik
