Dálkové železniční linky v Česku

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dálkovou železniční osobní dopravu v České republice tvoří síť linek vlaků v kategorii R (rychlík) a Ex (expres) objednávaných a dotovaných ministerstvem dopravy; dosud všechny tyto linky provozují bez výběrového řízení České dráhy a. s. s výjimkou dvou linek, které ČD získaly roku 2006 ve výběrovém řízení s výrazně nižší cenou. Rokem 2012 ministerstvo začalo podle harmonogramu vyhlašovat soutěže na provozování jednotlivých linek. Tuto síť doplňují na několika nehlavnějších tratích vlaky kategorie EuroCity (a dříve též InterCity) provozované společností České dráhy a. s. Vlaky EuroCity a InterCity byly v letech 2007–2010 rovněž plně dotovány, od roku 2011 však zůstal dotován téměř jen jeden hlavní mezinárodní směr, zatímco na relacích Praha – Ostrava – Bohumín/Třinec a Břeclav – Bohumín byly vlaky EC z dotací vyjmuty, část vlaků EC a vlaky IC byly překategorizovány na dotované expresy. Nabídku doplňují nedotované vlaky SuperCity společnosti České dráhy, IC společnosti RegioJet a LE společnosti LEO Express v relaci Praha – Ostrava – Bohumín/Třinec.

Ve smlouvách o závazku veřejné služby v letech 2007 a 2008 byly dotované linky Českých drah číslovány samostatným číslováním pro každý rok, od roku 2009 se stabilizovalo číslování tvořené zkratkou typu vlaku (Ex, R, N) a pořadového čísla linky. V informačních materiálech pro cestující pro období 2010/2011 bylo použito odlišné vymezení a číslování linek, a to kódy začínajícími písmenem D.[1] Na informačních tabulích a displejích na vlacích a ve stanicích tato čísla linek vesměs užívána nejsou, používají se jen čísla, případně jména jednotlivých vlaků (spojů). Zatímco však tradičně se jeden název používá zpravidla jen pro jeden pár spojů, u nových linek vlaků vyšší kvality (SC Pendolino, IC RegioJet, LE Švýcarská kvalita, D1 Express) je název vlaku shodný pro všechny spoje a fakticky tak je označením linky.

Samostatná regionální číslování rychlíkových linek existují v systémech IDS JMK (linky R2 až R7), Esko v Moravskoslezském kraji (R1, R10) a Esko Praha (R3, R4, R5) a RegioTakt Ústecký kraj (RE1) – jejich čísla jsou vesměs odvozena ze souběžných zastávkových linek řady S. Tato čísla linek se vesměs používají i v informačním systému pro cestující (označení vlaků, displeje odjezdů ve stanicích atd.).

Historie linkového systému

Základem informací o železničních jízdních řádech byly od počátků železnice traťové jízdní řády, přičemž číslované traťové úseky byly jen výjimečně v krátkém úseku v souběhu a některé příměstské úseky byly vyčleněny do samostatných souhrnných jízdních řádů. V některých obdobích byly v knižním jízdním řádu obsaženy souhrnné jízdní řády dálkových vnitrostátních i mezinárodních relací: vnitrostátní trasy měly čísla tratí počínající 701 a mezinárodní 801. Například jízdní řády v letech 1994/1995, 1995/1996 a 1996/1997 obsahovaly tyto trasy (souhrnné jízdní řády) vnitrostátních dálkových vlaků, většinou s několika směrovými variantami spojů:

  • 701 Cheb – Plzeň – Praha – Olomouc – Český Těšín / Horní Lideč
  • 702 Cheb – Karlovy Vary – Ústí nad Labem – Praha – Brno – Břeclav
  • 703 Plzeň – České Budějovice – Jihlava – Brno – Bohumín / Olomouc
  • 704 Brno – Hradec Králové – Liberec

V jízdním řádu 1998/1999 se objevily nové traťové tabulky pro vnitrostátní dálkové spoje:

  • D14 Praha – Karlovy Vary
  • D17 Praha – Plzeň – Cheb – Františkovy Lázně
  • D24 České Budějovice – Jihlava – Brno – Bohumín / Olomouc
  • D25 Praha – Brno – Břeclav
  • D26 Liberec – Hradec Králové – Česká Třebová – Brno
  • D27 Praha – Přerov – Ostrava – Třinec, Praha – Vsetín

V období 1999/2000 bylo tras v knižním jízdním řádu o několik více:

  • D1 Praha – Česká Třebová – Brno
  • D3 Liberec – Hradec Králové – Česká Třebová – Brno
  • D7 Praha – Bakov nad Jizerou – Turnov – Tanvald, Bakov nad Jizerou – Česká Lípa
  • D14 Praha – Chomutov – Karlovy Vary
  • D17 Praha – Plzeň – Cheb
  • D24 Plzeň – České Budějovice – Jihlava – Brno – Bohumín
  • D25 Praha – Havlíčkův Brod – Brno – Břeclav
  • D27 Praha – Přerov – Ostrava – Český Těšín – Třinec
  • D29 Brno – Olomouc – Jeseník

V roce 2011 již knižní jízdní řád žádné speciální tabulky dálkových vnitrostátních tras neobsahoval.

Linkový systém dopravy se na železnici začal častěji prosazovat v souvislosti se systémem objednávání dotovaných spojů, budováním integrovaných dopravních systémů a zaváděním taktové dopravy. Počátkem linkového systému bylo očíslování linek příměstského provozu na hlavních tratích z Prahy v prosinci 2002 a tzv. městská linka ML z Prahy do Roztok, zřízená roku 2004. Od té doby se číslování linek objevilo i v dalších krajích či integrovaných dopravních systémech i u rychlíkových linek objednávaných ministerstvem dopravy.

Pro rychlíkové linky se objevovala označení vycházející z typu vlaku (např. EC1, Ex2, R30 a podobně). Očíslování rychlíkových linek označeními D01 až D24 se objevilo na kapesních jízdních řádech pro cestující vydaných v průběhu platnosti jízdního řádu 2010/2011.

V příloze smlouvy o závazku veřejné služby pro rok 2007 byly linky očíslovány takto:[2][3]

  • 1A. Praha – Přerov (Vsetín / Zlín / Luhačovice / Veselí nad Moravou)
  • 1B. Praha – Ústí nad Labem – Cheb
  • 2. Praha/Hradec Králové – Česká Třebová – Brno
  • 3. Praha – Havlíčkův Brod – Brno
  • 4A. Praha – München
  • 4B. Praha – Františkovy Lázně
  • 4C. Praha - Klatovy
  • 4D. Praha – Hradec Králové – Trutnov
  • 5. Praha – Děčín
  • 6. Praha – České Budějovice
  • 7. Praha – Most
  • 8. Praha – Chomutov
  • 9. Praha – Tanvald
  • 11. Nymburk – Česká Lípa
  • 12. Ústí nad Labem – Liberec
  • 13. Ústí nad Labem – Kolín
  • 15. Plzeň – České Budějovice – Brno / Wien
  • 16. Beroun – Sušice / České Budějovice
  • 17. Pardubice – Jihlava
  • 18. Brno - Bohumín
  • 19. Brno – Olomouc – Jeseník
  • 20. Brno – Bratislava
  • 21. Brno – Valašské Meziříčí – Ostrava
  • 22. Olomouc – Opava
  • 23. Olomouc – Břeclav
  • 24. Ostrava – Žilina
  • 25. Ostrava – Jeseník
  • 26. Praha – Bohumín / Český Těšín
  • 27. Brno – Wien
  • 28. Dresden – Praha – Bratislava
  • 29. Praha – Košice
  • 30. Praha – Kraków
  • 31. Warszawa – Ostrava – Wien

V příloze smlouvy o závazku veřejné služby pro rok 2008 byly linky očíslovány takto:[3][4]

  • 1. Praha – Vsetín / Žilina / Košice / Humenné
  • 2. Praha – Přerov – Zlín / Luhačovice / Veselí nad Moravou
  • 3. Praha – Ústí nad Labem – Cheb
  • 4. Praha – Česká Třebová – Brno
  • 5. Praha – Havlíčkův Brod – Brno
  • 6. Praha – München / Cheb / Františkovy Lázně / Klatovy / Železná Ruda – Alžbětín
  • 7. Praha – Hradec Králové – Trutnov / Letohrad
  • 8. Praha – Děčín
  • 9. Praha – České Budějovice
  • 11. Praha – Chomutov /Jirkov
  • 12. Praha – Tanvald
  • 13. Nymburk – Česká Lípa / Rumburk
  • 15. Ústí nad Labem – Liberec
  • 16. Ústí nad Labem – Kolín
  • 17. Plzeň – České Budějovice – Brno / Gmuend NOE / Wien
  • 18. Most / Beroun – České Budějovice / Sušice / Protivín
  • 19. Pardubice – Jihlava
  • 20. Brno - Bohumín
  • 21. Brno – Olomouc – Jeseník
  • 22. Brno – Bratislava / Wien
  • 23. Brno – Valašské Meziříčí – Ostrava
  • 24. Olomouc / Jeseník – Krnov / Ostrava
  • 25. Olomouc / Ostrava – Břeclav
  • 26. Ostrava – Žilina
  • 27. Praha – Ostrava – Bohumín / Český Těšín / Žilina / Košice / Warszawa / Kraków / Moscow

Ústecký kraj na svém webu uváděl pro obdobní jízdního řádu 2007/2008 odlišné číslování rychlíkových linek na území kraje objednávaných ministerstvem dopravy:[5]

Od roku 2009 se číslování rychlíkových linek ve smlouvách o závazku veřejné služby stabilizovalo takto:[3][6][7][8][9]

  • Ex1 Praha – Pardubice – Olomouc – Ostrava – Polsko/Slovensko
  • Ex2 Praha – Pardubice – Olomouc – Luhačovice/Zlín/Slovensko
  • Ex3 Německo – Ústí nad Labem – Praha – Pardubice – Brno – Rakousko/Slovensko
  • Ex4 Rakousko/Slovensko – Břeclav – Otrokovice – Ostrava – Polsko
  • R5 Praha – Ústí nad Labem – Karlovy Vary – Cheb
  • R6 Praha – Plzeň – Františkovy Lázně/Německo/Klatovy, od roku 2010 Praha – Plzeň – Cheb/Německo/Klatovy
  • Ex7 Praha – České Budějovice (– Rakousko/Šumava)
  • R8 Brno – Ostrava – Bohumín
  • R9 Praha – Havlíčkův Brod – Brno/Jihlava
  • R10 Praha – Hradec Králové – Trutnov/Letohrad/Polsko, od roku 2010 Praha – Hradec Králové – Trutnov; Ústí n.O. – Letohrad – Polsko
  • R11 Brno – Jihlava – České Budějovice – Plzeň
  • R12 Brno – Olomouc (– Jeseník), od roku 2010 Brno – Olomouc (– Jeseník/Šumperk)
  • R13 Brno – Břeclav – Otrokovice – Olomouc
  • R14 Pardubice – Hradec Králové – Liberec (linka škrtnuta), od roku 2010 Pardubice – Liberec (neobsazeno)
  • R15 Ústí nad Labem – Liberec
  • R16 Plzeň – Most (linka škrtnuta), od roku 2010 Plzeň – Žatec – Chomutov – Most (neobsazeno)
  • R17 Pardubice – Jihlava
  • R18 Praha – Pardubice – Česká Třebová – Olomouc – Vsetín/Luhačovice, od roku 2010 Praha – Pardubice – Česká Třebová – Olomouc – Vsetín/Luhačovice/Veselí n.M.
  • R19 Praha – Pardubice – Česká Třebová – Brno
  • R20 Praha – Roudnice nad Labem – Ústí nad Labem – Děčín
  • R21 Praha – Mladá Boleslav – Turnov – Tanvald
  • R22 Kolín – Mladá Boleslav – Česká Lípa – Rumburk
  • R23 Kolín – Ústí nad Labem
  • R24 Praha – Rakovník
  • R25 Rakovník/Lužná u Rakovníka – Chomutov – Jirkov
  • R26 Praha – Beroun – Příbram – Písek – České Budějovice
  • R27 Ostrava – Opava – Krnov – Olomouc/Jeseník
  • N28 vybrané vlaky noční dopravy
    • Praha – Olomouc – Polsko/Slovensko
    • Německo – Praha – Brno – Slovensko
    • Rakousko/ Slovensko – Břeclav – Přerov – Ostrava – Polsko
  • R29 Cheb – Marktredwitz – Nürnberg (český úsek, od JŘ 2012)[10]

Číslování dálkových linek v kapesních jízdních řádech Českých drah pro období platnosti jízdních řádů 2010/2011, 2011/2012 a 2012/2013[1] (mapa[11]) je odlišné od číslování linek používaného v kontextu dopravního plánování a objednávky veřejné služby. Expresní segment dopravy je sloučen s rychlíkovým segmentem, který je doplněn o vybrané spěšné vlaky.

Státní objednávka a dotace

Podle § 5 zákona č. 194/2010 Sb. o veřejných službách, účinného od 1. července 2010, zpracovalo ministerstvo dopravy jako objednatel dálkové dopravy plán dopravní obsluhy území vlaky celostátní dopravy pro období pěti let od roku 2012 do roku 2016 s výhledem na další desetileté období.[10]

Ministerstvo dopravy, za něž jednal bezpečnostní odbor,[12] 14 měsíců odmítalo poskytnout i zveřejnit údaje o rozdělení státních dotací na jednotlivé rychlíkové linky[13] a pouze uvedlo, že dotace činí v průměru 120 Kč/vlakokm. Když společnost RegioJet požádala o poskytnutí těchto informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím, nakonec ministr Pavel Dobeš začátkem prosince 2012[12] v rámci vyřizování rozkladu nařídil žádosti vyhovět (z čehož ze zákona plyne i povinnost, aby ministerstvo tyto informace do 14 dnů od poskytnutí samo zveřejnilo), přestože České dráhy to označily za porušování obchodního tajemství a narušení trhu a vyjádřily odhodlání se proti zveřejnění soudně bránit. Radim Jančura řekl, že žádné informace související s veřejnými prostředky nemohou být označeny jako obchodní tajemství a že transparentnost je o to důležitější u nevysoutěžených zakázek. Mluvčí ČD Petr Šťáhlavský také označil za zvýhodnění účastníka trhu, že ministerstvo údaje předalo pouze jednomu subjektu na trhu.[14] To označil Radim Jančura za nesmysl, protože informace by musel dostat každý, kdo by o ně požádal.[12] ČTK údaje zveřejnila 3. ledna 2013, RegioJet na tiskové konferenci 7. 1. 2013.[14][15][16]

České dráhy předtím v souvislosti s rychlíkovou linkou Ostrava – Opava – Krnov – Olomouc/Jeseník v souvislosti s probíhajícím výběrovým řízením na dopravce uváděly nepravdivou informaci, že na ni pobírají nižší dotaci, než s jakou cenou se dva dopravci do soutěže přihlásili. Radim Jančura na tiskové konferenci 7. ledna 2013 vyzval generálního ředitele ČD Petra Žaludu kvůli lži o výši dotací k rezignaci a kvůli tomu, že se za 5 let jeho působení výrazně zhoršilo hospodaření ČD. Žaluda se hájil tím, že se mu údajně povedlo ztrátovost trati snížit z 225 Kč/vlkm v roce 2010 na 159 Kč/vlkm v roce 2012 například propouštěním nadbytečných zaměstnanců a zvýšením počtu ujetých kilometrů. Odhad Radima Jančury, že se ztrátovost za tyto dva roky zásadně nezměnila, označil mluvčí ČD Petr Šťáhlavský za účelovou dezinformaci.[16]

Podle iDnes.cz zveřejněná data ukázala, že se České dráhy proti zveřejnění tolik bouřily nejspíše proto, že si s čísly za náklady zjevně kouzlí tak, jak se jim zrovna hodí zejména v boji s konkurencí. Mluvčí ČD Petr Šťáhlavský k tomu uvedl, že s ohledem na to, že jde o obchodní tajemství a strategické údaje ČD, nemůže je prezentovat ani nijak komentovat. Idnes.cz připomněl, že do soutěže na rychlíky Plzeň - Most a Pardubice - Liberec v roce 2005 se České dráhy za vedení Josefa Bazaly přihlásily s extrémně nízkou cenou za kilometr. Na trati Olomouc – Krnov – Ostrava ČD vykazovaly odpisy vlaků odpovídající 38 Kč/vlkm, což je více než celková dotace linky Plzeň – Most, kde jezdí většinou stejné typy vozů a tedy i výše odpisů by měla být obdobná. Podezřelé se iDnes.cz zdají i rozdíly v ceně lidské práce připadající na vlakokilometr.[17] Podle článku iDnes z dubna 2013 požaduje ministerstvo dopravy, konkrétně náměstek ministra dopravy a šéf řídícího výboru Českých drah Lukáš Hampl, od Českých drah vysvětlení, proč se mezi lety 2010 a 2011 změnily proč meziročně některé náklady a výnosy až o desítky procent. Jako příklad byla uvedena rychlíková linka Kolín – Rumburk, kde meziročně klesly náklady o dvacet procent a tržby vzrostly o třetinu, nebo téměř zdvojnásobení nákladů na správní režii na lince z Děčína do Břeclavi i dalších. Zároveň chce ministerstvo ověřit, zda nejsou příliš vysoké poplatky za dopravní cestu. Mluvčí ČD Radek Joklík odmítl pro média rozdíly komentovat a zaprotestoval proti tomu, aby byla ekonomická data národního dopravce v takovém rozsahu poskytována konkurenci.[18]

Za kalendářní rok 2010 ministerstvo dopravy vyplatilo Českým drahám v rámci vyrovnání za objednaných 38,545 milionů vlakových km veřejných služeb 4,073 113 miliard Kč, což činí průměrně 105,67 Kč na objednaný vlakokilometr. Úhrada za povinně poskytované slevy byla v drážní dopravě vyplacena pouze jednomu dopravci, a to ve výši 16,794 milionů Kč.[19]

Za kalendářní rok 2011 ministerstvo dopravy vyplatilo Českým drahám v rámci vyrovnání za objednaných 36,562 milionů vlakových km veřejných služeb 4,071 560 miliard Kč, což činí průměrně 111,36 Kč na objednaný vlakokilometr. Úhrada za povinně poskytované slevy pro dva drážní dopravce činila dohromady 60,905 milionů Kč.[20]

Rychlíkové linky podle výše státem hrazené prokazatelné ztráty na vlakokilometr v roce 2010, tedy ještě před tím, než byla část vlaků EC a IC Českých drah z dotací vyjmuta:[13][21]

Dálkové linky v závazku veřejné služby
Linka Trasa Kapesní JŘ Náklady Kč/vlkm (2010) Dotace Kč/vlkm (2010) Dotace mil. Kč/rok (2010) Předpokládaná ztráta mil. Kč/rok (JŘ 2012)[22] Poznámka Trakce Soutěž (převzetí výkonu)[23]
Ex 1 Praha – Pardubice – Olomouc – Ostrava – Polsko/Slovensko D01, D04 248,1 2,5 7,1 41,7 elektrická 2021/2022, do roku 2019 garantováno ČD
Ex 2 Praha – Pardubice – Olomouc – Luhačovice/Zlín/Slovensko D04 280,4 77,5 143,4 136,6 viz R18 elektrická a motorová 2015/2016
Ex 3 Německo – Ústí nad Labem – Praha – Pardubice – Brno – Rakousko/Slovensko D05, D02 316,6 139,3 625,3 556,0 elektrická 2027/2028
Ex 4 Rakousko/Slovensko – Břeclav – Otrokovice – Ostrava – Polsko D15 241,6 138,1 105,1 96,8 elektrická 2026/2027, do roku 2019 garantováno ČD
R 5 Praha – Ústí nad Labem – Karlovy Vary – Cheb D05 182,3 117,2 202,2 189,9 elektrická 2016/2017[24] (pův. dle harmonogramu 2015/2016)
Ex 6 Praha – Plzeň – Cheb/Německo/Klatovy D12 194,8 128,1 334,4 301,0 elektrická a motorová 2016/2017 (Praha – Plzeň – Klatovy, el.)
2019/2020 (Praha – Plzeň – Německo/Cheb vč. Ex. Elekt. a motor.)
Ex 7 Praha – České Budějovice (– Rakousko/Šumava) D10 181,7 119,3 244,8 226,4 elektrická 2022/2023, do roku 2019 garantováno ČD
R 8 Brno – Ostrava – Bohumín D03 192,0 111,2 197,9 181,3 elektrická 2025/2026, Ex 2026/2027
R 9 Praha – Havlíčkův Brod – Brno/Jihlava D09 185,6 111,7 227,3 203,2 elektrická 2017/2018 (Praha – Havlíčkův Brod – Brno)
R 10 Praha – Hradec Králové – Trutnov D07 181,1 127,7 226,6 215,1 V seznamu dotací není uvedena větev Ústí n.O. – Letohrad – Polsko. Úsek Hradec Králové – Trutnov není zařazen do harmonogramu výběrových řízení a má být projednán s regionálními objednateli.[10] elektrická 2016/2017 (Praha – Hradec Králové)
R 11 Brno – Jihlava – České Budějovice – Plzeň D18, D19 184,6 139,2 289,6 251,3 Plzeň – České Budějovice elektrická, České Budějovice – Jihlava – Brno elektrická a motorová 2024/2025
R 12 Brno – Olomouc (– Jeseník/Šumperk) D16 179,1 121,0 100,0 95,9 elektrická 2025/2026 (Brno – Šumperk)
R 13 Brno – Břeclav – Otrokovice – Olomouc D17 171,6 102 111,7 136,4 elektrická 2025/2026, do roku 2019 garantováno ČD
R 14 Pardubice – Liberec D24 49,8 52,1 Od prosince 2007 je s Českými drahami uzavírána na každý rok samostatná smlouva se sazbou předpokládané ztráty (2007: 41,38 Kč/vlkm, 2008: 44,24 Kč/vlkm, 2010: 49,84 Kč/vlkm, 2011: 52,13 Kč/vlkm, 2012: 52,99 Kč/vlkm, 2013: 55,19 Kč/vlkm.[25] motorová 2016/2017[24] (pův. dle harmonogramu 2014/2015, na dva roky má být uzavřena přechodná smlouva s ČD[24])
R 15 Ústí nad Labem – Liberec D22 181,4 140,2 89,3 104,6 v některých tabulkách chybně uvedeno 104,2 Kč/vlkm motorová 2016/2017[24] (pův. dle harmonogramu 2014/2015)
R 16 Praha – Beroun – Rokycany - Plzeň – Cheb D20 23,5 10,9 Cena 17 Kč/vlkm, s níž ČD uspěly ve výběrovém řízení, byla konkurencí napadena jako dumpingová. Od prosince 2007 je s Českými drahami uzavírána na každý rok samostatná smlouva se sazbou předpokládané ztráty (2007: 18,28 Kč/vlkm, 2008: 18,74 Kč/vlkm, 2009 a 2010: 23,48 Kč/vlkm, 2011: 25,38 Kč/vlkm, 2012: 25,71 Kč/vlkm, 2013: 26,91 Kč/vlkm.[25] motorová 2016/2017[24] (pův. dle harmonogramu 2014/2015, na dva roky má být uzavřena přechodná smlouva s ČD[24])
R 17 Praha – Tábor – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice 180,9 153,0 27,2 elektrická nezařazena
R 18 Praha – Pardubice – Česká Třebová – Olomouc – Vsetín/Luhačovice/Veselí n. M. D08, D04 191,2 108,8 232,5 231,4 viz Ex2 elektrická a motorová 2015/2016
R 19 Praha – Pardubice – Česká Třebová – Brno D02 171,6 105,9 157,5 150,8 elektrická 2017/2018
R 20 Praha – Roudnice nad Labem – Ústí nad Labem – Děčín D05 178,2 108,0 104,3 101,5 elektrická 2016/2017[24] (pův. dle harmonogramu 2015/2016)
R 21 Praha – Mladá Boleslav – Turnov – Tanvald D06 194,3 165,3 101,1 93,5 motorová 2018/2019
R 22 Kolín – Mladá Boleslav – Česká Lípa – Rumburk D23 181,6 159,1 91,7 81,6 Linka měla být od prosince 2011 zrušena, nakonec byla zachována[26] Budoucnost linky má být projednána s regionálními objednateli.[10] elektrická nezařazeno, do roku 2019 garantováno ČD
R 23 Kolín – Ústí nad Labem D21 157,2 123,3 98,2 95,9 Střednědobý plán MD připouští úplné či částečné převzetí výkonů regionálními objednateli.[10] elektrická nezařazeno, do roku 2019 garantováno ČD
R 24 Praha – Rakovník D13 207,4 186,5 73,6 69,6 motorová 2018/2019
R 25 Rakovník/Lužná u Rakovníka – Chomutov – Jirkov 132,1 125,1 27,0 Od prosince 2011 linka Rakovník – Chomutov zrušena.[26] Budoucnost linky má být projednána s regionálními objednateli.[10] motorová nezařazeno, do roku 2019 garantováno ČD
R 26 Praha – Beroun – Příbram – Písek – České Budějovice D11 180,1 159,5 154,2 186,8 motorová 2020/2021
R 27 Ostrava – Opava – Krnov – Olomouc/Jeseník D14 260,1 225,2 157,2 167,2 varianta Ostrava – Jeseník měla být od prosince 2011 zrušena, nakonec byla zachována[26] Úsek Krnov – Jeseník nebyl zařazen do výběrového řízení a provoz má být projednán s regionálními objednateli.[10] motorová 2014/2015 (bez větve do Jeseníku) (článek)
N 28 Německo – Praha – Olomouc/Brno – Polsko/Slovensko/Rakousko (vybrané noční vlaky) 298,1 23,7 33,7 8,5
  • Cheb – Praha – Ostrava – Košice/Varšava[10] (Praha – Olomouc – Polsko/Slovensko)
  • Berlín – Praha – Brno – Bratislava – Budapešť[10] (Německo – Praha – Brno – Slovensko)
  • Rakousko/Slovensko – Břeclav – Přerov – Ostrava – Polsko (aktuálně žádný vlak[10])
 nezařazena, do roku 2019 garantováno ČD
R 29 Cheb – Marktredwitz – Nürnberg 6,5 do smlouvy o závazku veřejné služby přidán český úsek od jízdního řádu pro rok 2012 motorová nezařazena
∑ CELKEM (bez tratí R14 a R16) 216,39 112,44 4162,8 3929,6

Vlaky vyšší kvality

Hlavními směry, po kterých jsou vedeny expresní vlaky vyšší kvality, jsou

  • Praha – Ostrava – Třinec/Bohumín (první nedotované spoje od prosince 2005, od prosince 2010 vlaky vyšší kvality převážně bez dotací)
  • Břeclav – Ostrava – Bohumín (od prosince 2010 převážně bez dotací)
  • Praha – Brno – Břeclav (dotovaný provoz)
  • Praha – Děčín (dotovaný provoz)

Vlaky EuroCity společnosti České dráhy (původně Československé státní dráhy) jezdí v České republice od jízdního řádu 1991/1992. V roce 2013 jich jezdí 21 párů:

  • (…Bratislava/Wien –) Břeclav – Brno – Pardubice – Praha – Ústí nad Labem – Děčín – Dresden – Berlin… (4 páry v celém úseku: Hungaria, Vindobona, Jan Jesenius, Slovenská strela, 1 pár mezi Brnem a Německem: jednosměrné vlaky Johannes Brahms a Carl Maria von Weber, 1 pár mezi Brnem a Slovenskem: Petrov, 9 párů ve směru mezi Slovenskem či Rakouskem a Prahou: Gustav Mahler, Smetana, Franz Schubert, Antonín Dvořák, Johann Gregor Mendel, Gustav Klimt, Avala, Jaroslav Hašek, Slovan, 1 pár mezi Prahou a Německem: Alois Negrelli). V roce 2011 byly vlaky EC na této trase i nadále ministerstvem dotovány, protože jsou zahrnuty do mezinárodní smlouvy.[27]
  • Warszawa – Katowice – Bohumín – Ostrava – Přerov – Břeclav – (– Wien/Bratislava…) (4 páry spojů: Polonia, Sobieski, Comenius, Varsovia). Od prosince 2010 byl tento směr vyjmut ze státních dotací.[27]
  • Warszawa – Katowice – Bohumín – Ostrava – Olomouc – Pardubice – Praha (1 pár spojů: Praha) Od prosince 2010 byl tento směr vyjmut ze státních dotací.[27]

Vlaky EuroNight společnosti České dráhy jezdí od 10. prosince 2006. V roce 2013 jezdí vlaky EN po těchto trasách:

  • Bratislava – Břeclav – Brno – Pardubice – Praha – Ústí nad Labem – Děčín – Německo (EN 476/477 Metropol). V úseku Praha – Německo dříve jezdily vlaky EN 352/353 Johannes Kepler a EN 378/379, v roce 2013 EN 456/457 Phoenix a EN 459 Canopus. V roce 2011 byly vlaky EC na této trase i nadále ministerstvem dotovány, protože jsou zahrnuty do mezinárodní smlouvy.[27]
  • Košice – Poprad-Tatry – Žilina – Bohumín – Olomouc – Pardubice – Praha (EN 444/445 Slovakia, vnitrostátní doprava vyloučena, s přímými vozy z Moskvy, Petrohradu a Minsku, jeden z moskevských vozů pokračuje s vlakem R606/607 přes Ústí nad Labem do Chebu a zpět) V roce 2011 byly vlaky EC na této trase i nadále ministerstvem dotovány, protože jsou zahrnuty do mezinárodní smlouvy.[27]
  • EN 376/377 dříve jezdil z Maďarska přes Bratislavu, Brno, Prahu a Plzeň do Františkových Lázní

Jiný dopravce než České dráhy v České republice vlaky v kategoriích EuroCity a EuroNight neprovozuje a neprovozoval. V roce 2011 se v jízdním řádu objevil vlak EN 420/421 WAGON SERVICE travel dopravce Wagon service s. r. o. v trase Praha – Pardubice – Žilina – Poprad-Tatry – Košice, v němž vnitrostátní přeprava mezi Pardubicemi a Prahou měla být vyloučena. Provoz měl být zahájen ode dne vyhlášení, který však zřejmě nikdy nenastal.

Prvním českým vlakem kategorie InterCity byl spoj 500/501 Jan Perner Českých drah zavedený v jízdním řádu 1993/1994 mezi Bohumínem a Prahou. Využíval soupravy Deutsche Bahn, která přijížděla na EuroCity z Hamburku.[28]

V jízdním řádu 2011 byly v kategorii IC uvedeny vlaky:

  • Třinec – Havířov – Ostrava – Olomouc – Pardubice – Praha (Hutník) (v roce 2011 již bez dotací[27])
  • Bohumín – Ostrava – Olomouc – Pardubice – Praha (Ostravan) (v roce 2011 již bez dotací[27])
  • Bohumín – Ostrava – Přerov – Břeclav (Helfštýn, Rastislav) (Rastislav v roce 2011 ještě dotován, Helfštýn již nikoliv[27])
  • Zlín – Přerov – Olomouc – Pardubice – Praha (Zlínský expres) (v roce 2011 ještě dotován[27])
  • Břeclav – Brno – Pardubice – Praha (Zdeněk Fibich) (v roce 2011 ještě dotován[27])
  • Brno – Pardubice – Praha (Brněnský drak, Josef Václav Myslbek) (v roce 2011 ještě dotován[27])

K prosinci 2011 přeřadily České dráhy všechny zbývající vlaky InterCity do kategorie expres (Ex).[29] Od té doby jsou jedinými spoji značenými jako kategorie IC vlaky dopravce RegioJet. Z hlediska provozních předpisů jsou vlakům IC údajně postaveny na roveň vlaky SC Českých drah a LE společnosti LEO Express.

Nedotované vlaky na úrovni kategorie InterCity:

  • SC Pendolino, České dráhy a. s., (Bohumín –)/(Český Těšín – Havířov –) Ostrava – Olomouc – Pardubice – Praha (– Plzeň – Mariánské Lázně – Cheb – Františkovy Lázně), od 11. prosince 2005, soupravy Pendolino (řada 680)
  • IC RegioJet, RegioJet a. s., ((Žilina – Čadca –) Třinec – Český Těšín –) Havířov – Ostrava – Olomouc – Pardubice – Praha, od 26. září 2011
  • LE Švýcarská kvalita, LEO Express a. s., Bohumín – Ostrava – Olomouc – Pardubice – Praha, od 13. listopadu 2012

Od prosince 2006 do roku 2011 byly do kategorie SuperCity řazeny kromě vlaků v relaci Praha – Ostrava též některé vlaky EC a IC Českých drah v relaci Praha – Pardubice – Brno – Břeclav – Wien/Bratislava (Johann Gregor Mendel, Smetana, Slovenská strela).

Vlaky v kategoriích Eurocity a Intercity provozovaly České dráhy od 90. let bez státní dotace s tím, že cestující museli doplácet k jízdnému 60 Kč. Od prosince 2007 byl příplatek zrušen a všechny vlaky EC a IC (tedy s výjimkou vlaků SuperCity) byly zařazeny do státní objednávky.[30]

Na prosinec 2010 bylo avizováno, že měly být tyto dotace opět zrušeny. Roční objem dotací pro vlaky EC a IC činil asi čtvrt miliardy Kč a v roce 2008 bylo v těchto kategoriích 28 vlaků provozovaných výhradně Českými drahami. Dotování vlaků této kategorie bylo podle deníku E15 evropským unikátem, prezident Svazu cestujících ve veřejné dopravě však uvedl, že jsou dotovány v několika evropských státech, například ve Švýcarsku. České dráhy již příplatek znovu nezavedly, pouze část vlaků převedly do dotované kategorie Expres.[31][32][33] V březnu 2011 však bylo zveřejněno, že na vlastní riziko České dráhy kromě vlaků SuperCity pouze tři páry spojů Intercity (Ostravan a Hutník v relaci Praha – Ostrava – Bohumín/Třinec a vlak Helfštýn v relaci Břeclav – Bohumín) a čtyři páry Eurocity (Polonia, Sobieski a Moravia v relaci Břeclav – Bohumín, Praha v relaci Praha – Bohumín), zatímco provoz většiny spojů Eurocity a pěti párů spojů InterCity (Zlínský expres, Rastislav, Myslbek, Brněnský drak, Zdeněk Fibich) ministerstvo i nadále dotovalo, další omezení dotací na vnitrostátní vlaky avizovalo na červen 2011. Na tratích, na nich mezinárodní vlaky ministerstvo i nadále dotovalo, jezdilo údajně 28 z celkových 36 spojů Eurocity.[27] Od prosince 2011 pak České dráhy zařadily všechny zbývající vlaky IC do dotované kategorie Expres.

Výběrová řízení

Viz Konkurence dopravců v osobní železniční dopravě v Česku#Dálková doprava.

Související články

Reference

  1. ↑ a b Kapesní jízdní řády dálkových vlaků ČD, České dráhy, přístup na stránku v listopadu 2011
  2. ↑ Smlouva o závazku veřejné služby v drážní osobní dopravě ve veřejném zájmu na zajištění dopravních potřeb státu na období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2007 vč. Dodatku č. 1, Příloha č. 9: Linky dálkové drážní dopravy
  3. ↑ a b c Zveřejnění smluv na vlaky dálkové dopravy v období 2007-2019, Ministerstvo dopravy ČR
  4. ↑ Smlouva o závazku veřejné služby v drážní osobní dopravě ve veřejném zájmu na zajištění dopravních potřeb státu na období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2008, Příloha č. 9 Linky dálkové drážní dopravy
  5. ↑ Trasy obsluhy území železniční dopravou v Ústeckém kraji, provoz od 9. 12. 2007, Odbor dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Ústeckého kraje, oddělení dopravní obslužnosti (odkaz již nedostupný)
  6. ↑ Smlouva o závazku veřejné služby v drážní osobní dopravě ve veřejném zájmu na zajištění dopravních potřeb státu od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009, Příloha č. 9 Linky dálkové drážní dopravy
  7. ↑ Smlouva o závazku veřejné služby v drážní osobní dopravě ve veřejném zájmu na zajištění dopravních potřeb státu na období od 1. 1. 2010 do konce platnosti JŘ 2018/2019, Příloha č. 9: Linky dálkové drážní dopravy (JŘ 2009/2010)
  8. ↑ Smlouva o závazku veřejné služby v drážní osobní dopravě ve veřejném zájmu na zajištění dopravních potřeb státu na období od 1. 1. 2010 do konce platnosti JŘ 2018/2019, Dodatek č. 1, Příloha č. 9: Linky dálkové drážní dopravy (JŘ 2010/2011)
  9. ↑ Smlouva o závazku veřejné služby v drážní osobní dopravě ve veřejném zájmu na zajištění dopravních potřeb státu na období od 1. 1. 2010 do konce platnosti JŘ 2018/2019, Dodatek č. 3, Příloha č. 9: Linky dálkové drážní dopravy (JŘ 2011/2012)
  10. ↑ a b c d e f g h i j Plán dopravní obsluhy území vlaky celostátní dopravy – zásady objednávky dálkové dopravy pro období 2012-2016, Ministerstvo dopravy
  11. ↑ Mapa tratí vnitrostátních dálkových spojů ČD, číslování dle kapesních JŘ
  12. ↑ a b c Jan Sůra: Stát zveřejnil ztráty drah, jejich „obchodní tajemství”. Díky Jančurovi, iDnes.cz, 3. 1. 2013
  13. ↑ a b Které rychlíky nejvíc prodělávají? Kam jdou státní dotace, Aktuálně.cz, 7. 1. 2013, Tomáš Kunc, th
  14. ↑ a b Průlom: Jančura dostal čísla Českých drah, E15, 3. 1. 2013
  15. ↑ Konec tajností. Stát zveřejnil nejztrátovější rychlíky, Aktuálně.cz, 4. 1. 2013
  16. ↑ a b Jančura: Česko je bohaté, dotuje i lukrativní tratě, Aktuálně.cz, 7. 1. 2013, th, čtk
  17. ↑ Jan Sůra: Magie podle Českých drah. S daty o rychlících čarují, jak se jim hodí, iDnes.cz, 7. 1. 2013
  18. ↑ Jan Sůra: Ministerstvo zkoumá skoky v účtech Českých drah za rychlíky, iDnes.cz, 17. 4. 2013
  19. ↑ Souhrnná zpráva o závazcích veřejné služby - 2010, Ministerstvo dopravy ČR
  20. ↑ Souhrnná zpráva o závazcích veřejné služby - 2011, Ministerstvo dopravy ČR
  21. ↑ Výkaz nákladů a výnosů z přepravní činnosti vztažený na jednotlivé linky dálkové dopravy za rok 2010, České dráhy a. s., Ministerstvo dopravy ČR, informace poskytnutá ministerstvem dopravy na žádost z 10. 10. 2011 na základě rozhodnutí ministra dopravy č. j. 45/2012-510-RK/4, kterou odbor bezpečnostní obdržel 5. 12. 2012
  22. ↑ Příloha č. 15 – předpokládaná prokazatelná ztráta po linkách v JŘ 2011/2012, Poskytnuté informace – Smlouva o závazku veřejné služby v drážní osobní dopravě ve veřejném zájmu na zajištění dopravních potřeb státu, Ministerstvo dopravy, dotaz z 21. 6. 2013, zveřejněná odpověď ministerstva Č.j.: 182/2013-030-Z106 datována jen v seznamu poskytnutých informací, a to datem 31. 7. 2013
  23. ↑ Nabídková řízení na výběr dopravců v dálkové železniční dopravě, Harmonogram soutěží provozovatelů dálkové osobní železniční dopravy, Ministerstvo dopravy, nedatováno (přístup v dubnu 2012, průvodní dopis ministra datován 13. ledna 2012)
  24. ↑ a b c d e f g Na rychlíkové tratě v kraji by měly brzy přijít moderní vlaky, osobní web ministra dopravy Zdeňka Žáka, článek Mladá fronta DNES – Severní Čechy, 19. 9. 2013
  25. ↑ a b Smlouvy na zajištění dopravních potřeb státu v relaci Pardubice - Liberec a Plzeň - Most, období 2006-2012, Ministerstvo dopravy ČR
  26. ↑ a b c Rychlíky nakonec skončí jen na dvou tratích, ČT24, 14. 11. 2011
    Celkový pracovní návrh vlaků ke zrušení (návrh MD k projednání s dopravcem ČD, a.s.), bez data, v Google datováno 26. srpen 2011
  27. ↑ a b c d e f g h i j k l Stát pořád platí za vlaky IC/EC, dotací však ubývá, ČT24, 8. 3. 2011
  28. ↑ Putování za historií slavných vlaků: IV. díl - Jan Perner
  29. ↑ SŽDC: Knižní jízdní řády platné od 11. 12. 2012
  30. ↑ Josef Petrák: Bárta: měníme ceny dopravní cesty a ČD přijde o peníze za EC, ŽelPage.cz, 15. 11. 2010
  31. ↑ České dráhy přijdou o dotace na vlaky EuroCity a InterCity, E15, 10. 11. 2010, ČTK
  32. ↑ Jan Sůra, tys (Tomáš Lysoněk): Dráhy přijdou o dotace na vlaky EuroCity a InterCity, iDnes.cz, 10. 11. 2010
  33. ↑ Jiří Guth: Vlaky EC/IC přijdou od ledna o dotace, bude jich méně, Deník Referendum, 16. 11. 2010
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dálkové_železniční_linky_v_Česku&oldid=16440904“