Přeskočit na obsah

Užhorod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox sídla světa

Užhorod (ukrajinsky Ужгород / Užhorod; rusínsky Уґоград / Ugohrad ; rusky Ужгород / Užgorod; maďarsky Ungvár; německy Ungwar; jidiš אונגװיר) je město na západní Ukrajině na řece Uh (ukrajinsky Уж/; odtud také název města), přímo u hranice se Slovenskem. Je centrem Zakarpatské oblasti a okolního Užhorodského rajónu. V roce 2006 mělo město 116 000 obyvatel; je tedy nejen nejzápadnější, ale také nejmenší oblastní metropolí na Ukrajině.

Historie

Užhorod patřil před příchodem Uhrů mezi města slovanská; tehdy se zde nacházela východní část území osídleného Bílými Chorvaty. Ti zde vybudovali pevnost a sídlo raně městského typu. Na počátku 10. století se zde objevili Uhři, kteří se města, stejně jako celé Panonské nížiny, zmocnili.

Ve středověku byl Užhorod uherským městem; bylo zde centrum Užské župy a ještě kolem roku 1910 tvořili Maďaři kolem 80 % obyvatel. Roku 1872 sem dorazila železnice z Čopu, později prodloužená přes Užocký průsmyk do Lvova. Mezi lety 1919 a 1938 bylo hlavním městem Podkarpatské Rusi, součásti Československa. V těchto letech probíhal velký rozvoj: vzniklo mnoho budov v typickém československém stylu, postavily se nové čtvrti (jako například Malé Galago). Roku 1938 se Užhorod (a celý jih Zakarpatí) stal na základě Vídeňské arbitráže opět součástí Maďarska.

Budova oblastní rady v Užhorodu, postavená v 30. letech 20. století, a novodobý pomník T. Ševčenkovi

27. října 1944 osvobodil město 4. ukrajinský front. Po II. světové válce byla Podkarpatská Rus předána Sovětskému svazu, a Užhorod se tak stal součástí Ukrajinské SSR. Ještě téhož roku (1945) byla založena Užhorodská národní univerzita. Současné postavení hlavního města Zakarpatské oblasti má Užhorod od roku 1946, od roku 1991 je součástí nezávislé Ukrajiny. Roku 2002 zde byla zřízena busta Tomáše Garrigue Masaryka; jeho socha ve městě stála již v roce 1928 a po okupaci Maďarskem byla svržena. Po vyhlášení nezávilosti Ukrajiny (1991) byl za starostu města několikrát zvolen kontroverzní podnikatel Serhij Ratušňak, jenž se v roce 2009 stal nechvalně známý svými antisemitskými výroky, zejména v souvislosti s tehdejším presidentským kandidátem Arsenijem Jaceňukem.

Kultura a památky

V Užhorodu, stále oblíbenějším cíli turistů, jsou k vidění architektonické památky nejrůznějších období. Dominantou je Užhorodský hrad, stojící na 30 m vysoké sopečné vyvýšenině; dnes je zde muzeum s několika expozicemi. Nedaleko je také skanzen lidové architektury.

Řeckokatolická katedrála se dvěma věžemi byla postavena roku 1646 a sloužila původně římským katolíkům. Užhorodská synagoga dosud stojí, byla však přeměněna na filharmonii a zbavena všech náboženských předmětů. Dále se zde nachází množství kostelů různých vyznání.

Turistika

Mapa Užhorodu v době první republiky

Toto město má již 6 Turistických známek - č. 1 pro Horjanskou rotundu, č. 6 pro skanzen, č. 18 pro bustu T.G Masaryka, č. 70 pro synagogu, č. 96 pro Užgorodský hrad a č. 136 pro krčmu „Deci u notáře”. Více info (i v češtině) na Turistické známky Ukrajiny.

Spolky

  • Podkarpatská astronomická společnost byla založena v roce 1928 jako první pobočka České astronomické společnosti. Jejím hlavním úkolem bylo šíření poznatků z astronomie mezi nejširší veřejností. Zakladatelem byl František Pešta, který působil na finančním úřadě v Podkarpatské Rusi. Na základě dohody s Českou astronomickou společností byl každý člen Podkarpatské astronomické společnosti v Užhorodě zároveň členem České astronomické společnosti v Praze.

Obyvatelstvo

Od středověku do začátku 20. století byli převažující národností Maďaři. Časté politické a teritoriální změny však etnickým složením obyvatelstva řádně zamíchaly. Podle sčítání v roce 2001, kdy zde žilo 117 317 obyvatel, tvořili Ukrajinci a Rusíni 77,8 %, Rusové 9,6 %, Maďaři 6,9 %, Slováci 2,5 % a Romové 1,5 %. Mezi vyznáními převládá řecké katolictví a pravoslaví.

Doprava

Přestavěné užhorodské nádraží

Užhorod leží na jednokolejné elektrifikované trati ČopSambirLvov. Zdejší nádraží bylo počátkem 21. století rozšířeno a rekonstruováno. Odjíždějí odtud rychlíky do celé Ukrajiny a také do Moskvy; mezinárodní a další dálkové vlaky odjíždějí z nedalekého Čopu. Několikrát denně jezdí linkový autobus do slovenských Michalovců. Funguje zde také mezinárodní letiště.

Užhorod je jediným oblastním městem Ukrajiny, které nemá síť elektrické MHD (tramvaje ani trolejbusy). Dopravu tak zajišťují jen autobusy a maršrutky.

Partnerská města

Užhorod uzavřel partnerství s následujícími městy:

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Užhorod na Wikimedia Commons

Šablona:Geo dms