Racek chechtavý

Racek chechtavý
	Racek chechtavý ve svatebním šatu
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neoghathae);
Řád	dlouhokřídlí (Charadriiformes);
Čeleď	rackovití (Laridae);
Rod	racek (Chroicocephalus);
Binomické jméno
	Chroicocephalus ridibundus; Linné, 1766
	Rozšíření racka chechtavého Rozšíření racka chechtavého hnízdiště celoroční výskyt migrace zimoviště zatoulanci (závislost na sezóně nejasná)
Synonyma
	Larus ridibundus;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus) je nejběžnější evropský zástupce čeledi rackovitých. Je typickým obyvatelem mořských i vnitrozemských pobřeží v západní, severní, střední i jižní Evropě a na velkém území Asie.

Popis

Racek chechtavý patří se svou délkou 35–38 cm a hmotností kolem 260–350 g mezi malé druhy racků. Má štíhlou postavu, oranžové až červené nohy, bílé břicho, ocas a hrdlo, křídla svrchu světle šedá, s převážně černými konci, v zimě i bílou hlavu s minimálně jednou černou skvrnou za okem. V létě je pro něj typické čokoládově hnědé opeření na hlavě, které pomalu s příchodem zimy mizí. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. Mladí ptáci mají hnědá křídla, tmavý ocas a v létě méně viditelné hnědé opeření na hlavě.

Hlas

Racek chechtavý patří k opravdu hlasitým dlouhokřídlým ptákům. Jeho hlas se nicméně chechtání příliš nepodobá. Nejčastěji u něj můžeme zaslechnout chraptivé „krrrjéé“, „kik“ nebo „kikikik“, kterým se ozývá při hledání potravy.

Výskyt

Racek chechtavý hnízdí v mírném pásu Evropy a Asie od Velké Británie po Kamčatku. Ve 20. století rozšířil svůj areál k západu – zahnízdil na Islandu (1911), v Grónsku (1969) a v roce 1977 v Kanadě, kde nyní hnízdí na atlantském pobřeží západně po Québec. Populace jsou zčásti stálé, část ptáků táhne přezimovat na jih na atlantské pobřeží Evropy a do oblasti Středozemního moře, asijské populace na severním pobřeží Tichého oceánu. Méně početně zimují v Africe severně rovníku. Vzácně, ale pravidelně zimuje v oblasti Karibského moře, zatoulaní ptáci byli zjištěni až v severní Austrálii, jižní Africe a na Havajských ostrovech.^[2]

Ohrožení a početnost v Česku

Již v dávné minulosti byl racek chechtavý na území Česka početně hnízdícím druhem, především v jižních Čechách (na jediném rybníce bylo ročně uloveno na 3.000 mladých ptáků). Po polovině 19. století se jeho početnost snížila, takže bylo dokonce zakázáno sbírat jeho vejce.^[3]

Od první poloviny 20. století se začala početnost racků chechtavých na českém území rapidně zvyšovat, nejvíce párů (200–350 tisíc) hnízdilo v 70. letech. Tento trend však v 80. letech skončil a od té doby počty hnízdících párů v Česku klesají až na 50–100 tisíc hnízdících párů v letech 2001–2003. Druh je tedy hodnocen pro Česko jako silně ubývající a je zařazen do kategorie zranitelných druhů. Největší kolonie v Česku se nachází na střední nádrži vodního díla Nové Mlýny na jižní Moravě.^[4]

Počet racků chechtavých se do 80. let 20. století zvyšoval na území celé Evropy, zřejmě díky stále menší početnosti dravců a jejich přizpůsobivosti lidské společnosti. Poté však došlo na mnoha místech areálu k výraznému poklesu – mimo České republiky např. v Dánsku (zde o 50 %), Švédsku, Finsku a Lotyšsku. Důvody tohoto poklesu nejsou známy.^[5]

V roce 2008 byl Českou společností ornitologickou vyhlášen ptákem roku.

Hnízdění

Hnízdí mnohdy i ve velkých koloniích v močálech nebo v rákosí. Hnízdo, které je umístěno na zemi, je tvořeno z rostlinného materiálu mezi řídkou vegetací nebo na trsu trávy. Samice do něj mezi dubnem a červnem klade obvykle 3 špinavě bílá až nazelenalá vejce, na kterých sedí 20–24 dní. Hnízdní péče trvá 35–42 dnů a mláďata dosahují pohlavní dospělosti po dvou letech života.

Potrava

Racek chechtavý se živí podobnou potravou jako ostatní racci. V létě vyhledává drobné bezobratlé (žížaly, hmyz), občas i části rostlin, v zimě pak především odpadky, ale nepohrdne ani potravou, kterou mu u pobřeží nabízejí lidé.

Galerie

Racek chechtavý
Racek chechtavý
Racek chechtavý
Racek chechtavý
Vajíčka racka chechtavého
Racek chechtavý
Racek chechtavý
Racek chechtavý

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Black-headed Gull na anglické Wikipedii a Lachmöwe na německé Wikipedii.

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2023.1. Dostupné online. [cit. 2024-02-26].
↑ OLSEN, K. M. O.; LARSSON, H. Gulls of North America, Europe and Asia. Princeton & Oxford: Princeton University Press, 2003. ISBN 0-691-11327-0.
↑ FRIČ, Antonín. Obratlovci země české. Praha: [s.n.], 1872.
↑ ŠŤASTNÝ, K.; BEJČEK, V.; HUDEC. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.
↑ HELDBJERG, H. The recent decline in the population of Blackheaded Gulls Larus ridibundus in Denmark and its plausible causes. Dansk Orn. Foren. Tidsskr.. 2001, roč. 95, s. 19–27. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

Literatura

Tomasz Skawiński, Bartosz Borczyk & Lucyna Hałupka (2020). Postnatal ossification sequences in Acrocephalus scirpaceus and Chroicocephalus ridibundus (Aves: Neognathae): The precocial–altricial spectrum and evolution of compound bones in birds. Journal of Anatomy. doi: https://doi.org/10.1111/joa.13303

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu racek chechtavý na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo racek chechtavý ve Wikislovníku
Galerie racek chechtavý na Wikimedia Commons
Hlas pro tento den
http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8693/
http://www.naturfoto.cz/racek-chechtavy-fotografie-27.html
https://web.archive.org/web/20130725133917/http://www.birdlife.cz/wpimages/video/ptak_roku_2008.pdf
http://www.casopis.ochranaprirody.cz/clanky/racek-chechtavy.html Archivováno 8. 4. 2014 na Wayback Machine.
Červený seznam Archivováno 29. 8. 2008 na Wayback Machine.

[76b8f3a0c99fd5d83806066d63ddecae9b88c85e-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2023.1. Dostupné online. [cit. 2024-02-26].

[2] OLSEN, K. M. O.; LARSSON, H. Gulls of North America, Europe and Asia. Princeton & Oxford: Princeton University Press, 2003. ISBN 0-691-11327-0.

[3] FRIČ, Antonín. Obratlovci země české. Praha: [s.n.], 1872.

[4] ŠŤASTNÝ, K.; BEJČEK, V.; HUDEC. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.

[5] HELDBJERG, H. The recent decline in the population of Blackheaded Gulls Larus ridibundus in Denmark and its plausible causes. Dansk Orn. Foren. Tidsskr.. 2001, roč. 95, s. 19–27. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Pták roku

Česká společnost ornitologická (vyhlašovatel)

vlaštovka obecná (1992) • rehek zahradní (1993) • čáp bílý (1994) • čejka chocholatá (1995) • ťuhýk obecný (1996) • sova pálená (1997) • koroptev polní (1998) • konipas bílý (1999) • ledňáček říční (2000) • kavka obecná (2001) • poštolka obecná (2002) • vrabec domácí (2003) • rorýs obecný (2004) • skřivan polní (2005) • orel mořský (2006) • slavík obecný (2007) • racek chechtavý (2008) • skorec vodní (2009) • kukačka obecná (2010) • strnad obecný (2011) • tetřev hlušec (2012) • břehule říční (2013) • čáp bílý a čáp černý (2014) • potápka černokrká (2015) • červenka obecná (2016) • datel černý (2017) • sýček obecný (2018) • hrdlička divoká (2019) • jiřička obecná (2020) • káně lesní (2021) • zvonek zelený (2022) • polák velký (2023) • rehek domácí (2024)