Mistrovství Evropy v judu

Mistrovství Evropy v judu
Sport	judo
Založeno	1951
Pořadatel	Evropská judistická unie (EJU)
První ročník	1951
Kontinent	Evropa
Vyšší soutěž	Mistrovství světa v judu

Mistrovství Evropy v judu je sportovní akce. Turnaj organizuje Evropská judistická unie (EJU).

Historie

První oficiální mistrovství se konalo v Paříži v roce 1951 a zápasilo se v kategoriích podle technických stupňů. Původní myšlenka zakladatele juda Japonce Džigoró Kanó, že mezi sebou mají zápasit pouze judisté stejného technického stupně, začala mít trhliny s ideou vstupu juda mezi olympijské sporty v polovině 50. let 20. století. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) požadoval zavedení váhových kategorií podobně jako v zápase nebo boxu. Důvodem tohoto požadavku bylo zpřístupnění soutěží v judu i sportovcům ze zemí, kde je nedostatek kvalitních učitelů (senseiu). Tak, jak se děje například dnes, kdy většina judistů zvládá dvě až tři techniky a zbytek je o fyzické zdatnosti a mentální síle.

První unií, která zavedla váhové skupiny, byla EJU v turnaji mistrovství Evropy koncem 50. let. Řada zemí tento způsob jen složitě akceptovala a dokonce Britové se několik let odmítali soutěží ve váhových kategorií účastnit. Fakt byl však takový, že zápasení podle technických stupňů se do 10 let vytratilo z velkých turnajů a dnes je podobné soutěžení mezi jednotlivými zeměmi skoro zapomenuto. Faktorů bylo hned několik, ale nejvíc patrný je vstup sovětských judistů do turnajů začátkem 60. let, kteří neměli identický způsob udělování technických stupňů. Odlišný způsob mají i samotní Japonci (Kodokan).

V roce 1964 v Tokiu bylo judo poprvé součástí olympijských her, ale samotný systém turnaj MOV nepřesvědčil o jeho zařazení za další 4 roky v roce 1968. Evropská judistická unie reagovala na situace pružně a další ročníky experimentovala s rozšířením váhových kategorií, zavedením možných oprav a velkou měrou přispěla o návrat juda do rodiny olympijských sportů na hrách v Mnichově v roce 1972.

EJU se dá považovat za otce moderního sportovního juda. V polovině 70. let jako první unie zpřístupnila turnaje ženám. V roce 1974 se konal první mezinárodní turnaj žen a v roce 1975 první ženský turnaj mistrovství Evropy.

Výsledky z mistrovství Evropy mezi lety 1951–1965 jsou mimo majitelů zlatých a stříbrných medailí složitě doložitelné. Dobové výsledky z novinových článků se u dalšího pořadí rozcházejí. Důvodem byla v řadě případů amatérská/nadšenecká organizace turnajů, jak popisuje například dobový článek britského časopisu Judo turnaj mistrovství Evropy v roce 1962 v Essenu.

Medaile z mistrovství Evropy patří v dnešní době k nejcennějším titulům v rámci kontinentů, a to z důvodu velké vyrovnanosti jednotlivých národů Evropy.

Soutěže na mistrovství Evropy

První ročníky

Váhové kategorie

Rok	Číslo	Místo	Poznámky
1954	1.	Brusel, Belgie	-
1957	2.	Rotterdam, Nizozemsko	-
1958	3.	Barcelona, Španělsko	-
1959	4.	Vídeň, Rakousko	-
1960	5.	Amsterdam, Nizozemsko	-
1961	6.	Milán, Itálie	-
1962	7.	Essen, Německo	-
1963	8.	Ženeva, Švýcarsko	-
1964	9.	Berlín, Východní Německo	-
1965	10.	Madrid, Španělsko	-
1966	11.	Lucemburk, Lucembursko	-
1967	12.	Řím, Itálie	-
1968	13.	Lausanne, Švýcarsko	-
1969	14.	Ostende, Belgie	-
1970	15.	Berlín, Východní Německo	-
1971	16.	Göteborg, Švédsko	-
1972	17.	Voorburg, Nizozemsko	-
1973	18.	Madrid, Španělsko	-
1974	19.	Londýn, Spojené království	-
1975	20.	Lyon, Francie Mnichov, Německo	první mistrovství Evropy žen
1976	21.	Kyjev, Sovětský svaz Vídeň, Rakousko	-
1977	22.	Ludwigshafen am Rhein, Německo Arlon, Belgie	změna limitů jednotlivých váhových kategorií a jejich rozšíření (muži)
1978	23.	Helsinky, Finsko Kolín nad Rýnem, Německo	-
1979	24.	Brusel, Belgie Kerkrade, Nizozemsko	-
1980	25.	Vídeň, Rakousko Udine, Itálie	-
1981	26.	Debrecín, Maďarsko Madrid, Španělsko	-
1982	27.	Rostock, Východní Německo Oslo, Norsko	-
1983	28.	Paříž, Francie Janov, Itálie	-
1984	29.	Lutych, Belgie Pirmasens, Německo	-
1985	30.	Hamar, Norsko Landskrona, Švédsko	-
1986	31.	Bělehrad, Jugoslávie Londýn, Spojené království	-
1987	32.	Paříž, Francie	první společné ME mužů a žen
1988	33.	Pamplona, Španělsko	-
1989	34.	Helsinky, Finsko	-
1990	35.	Frankfurt, Německo	-
1991	36.	Praha, Československo	-
1992	37.	Paříž, Francie	-
1993	38.	Athény, Řecko	-
1994	39.	Gdaňsk, Polsko	-
1995	40.	Birmingham, Spojené království	-
1996	41.	Haag, Nizozemsko	-
1997	42.	Ostende, Belgie	-
1998	43.	Oviedo, Španělsko	změna limitů jednotlivých váhových kategorií
1999	44.	Bratislava, Slovensko	-
2000	45.	Vratislav, Polsko	-
2001	46.	Paříž, Francie
2002	47.	Maribor, Slovinsko	-
2003	48	Düsseldorf, Německo	kategorie bez rozdílu vah naposledy součástí hlavní turnaje ME
2004	49.	Bukurešť, Rumunsko
2005	50.	Rotterdam, Nizozemsko
2006	51.	Tampere, Finsko
2007	52.	Bělehrad, Srbsko
2008	53.	Lisabon, Portugalsko	kategorie bez rozdílu vah byla zrušena (naposledy v roce 2007)
2009	54.	Tbilisi, Gruzie	-
2010	55.	Vídeň, Rakousko	součástí hlavního turnaje ME byla po dlouhé době i soutěž týmů
2011	56.	Istanbul, Turecko	znovuzavedení možnosti startu dvou reprezentantů z jedné země ve váhové kategorii
2012	57.	Čeljabinsk, Rusko	-
2013	58.	Budapešť, Maďarsko	–
2014	59.	Montpellier, Francie	-
2015	60.	Baku, Ázerbájdžán	-
2016	61.	Kazaň, Rusko	-
2017	62.	Varšava, Polsko	-
2018	63.	Tel Aviv, Izrael	-
2019	64.	Minsk, Bělorusko	-
2020	65.	Praha, Česko	-
2021	66.	Lisabon, Portugalsko	-
2022	67.	Sofie, Bulharsko	-
2023	68.	Montpellier, Francie	-
2024	69.	Záhřeb, Chorvatsko	-
2025	70.	Podgorica, Černá Hora	-
2026	71.	Tbilisi, Gruzie	-

pozn.: číslování je neoficiální (oficiální neexistuje)

Soutěž týmů

Soutěž týmů je judistická soutěž, která je od roku 2010 součástí hlavního turnaje mistrovství Evropy.

Bez rozdílu vah

Zápolení mezi judisty, kde nerozhoduje váha ani technický stupeň je v současné době na ústupu. V Evropě se v tomto typu soutěže již prakticky nezápasí. Poslední turnaj mistrovství Evropy bez rozdílu vah se konal v roce 2007.

Technické stupně

Původní a dnes již zapomenutý typ soutěže, ve kterém spolu zápasili judisté podle technického stupně. Poslední turnaj na mistrovství Evropy mezi technickými stupni proběhl začátkem 60. let 20. století.

Amatérská (studentská) soutěž

S přijetím juda na olympijské hry v roce 1960 se řada judistů začala judu cíleně věnovat a řada z nich se judem živila jako instruktoři (trenéři). Pro amatéry (studenty) tak vznikla samostatná judistická soutěž. Se zrušením technických stupňů na mistrovství Evropy se z tohoto typu soutěže vyvinulo akademické mistrovství světa pořádané poprvé v roce 1966 v Praze.

Juniorské soutěže

Juniorské soutěže jsou důležitou součástí vývoje každého judisty. Od roku 2013 se zápasí v kategoriích do 18 let, do 21 let a do 23 let. Věkové limity se po určitých periodách mění.

Statistika mistrovství Evropy

Rekordy mistrovství Evropy ve váhových kategoriích. Do statistik nejsou započítány výsledky ze soutěží: bez rozdílu vah, týmů, technických stupňů, amatérských mistrovství Evropy, juniorské tituly.

Pět a více titulů mistra Evropy

p	jméno	pohlaví	země	od	do	počet	váha
1.	Edith Hrovatová	žena	Rakousko	1975	1984	8	pololehká, superlehká
2.	Alina Dumitruová	žena	Rumunsko	2004	2012	8	superlehká
3.	Ulla Werbroucková	žena	Belgie	1994	2001	7	střední, polotěžká
3.	Gella Vandecaveyeová	žena	Belgie	1994	2001	7	polostřední
5.	Anton Geesink	muž	Nizozemsko	1959	1964	6	těžká
6.	Isabel Fernándezová	žena	Španělsko	1998	2007	6	lehká
7.	Tamerlan Tmenov	muž	Rusko	1998	2008	6	těžká
8.	Telma Monteirová	žena	Portugalsko	2006	2021	6	lehká, pololehká
9.	Wim Ruska	muž	Nizozemsko	1966	1972	5	těžká
10.	Gerda Winklbauerová	žena	Rakousko	1978	1983	5	lehká
11.	Neil Adams	muž	Spojené království	1979	1985	5	polostřední
12.	Karen Briggsová	žena	Spojené království	1982	1987	5	superlehká
13.	Céline Lebrunová	žena	Francie	1999	2005	5	polotěžká
14.	Mark Huizinga	muž	Nizozemsko	1996	2008	5	střední
15.	Teddy Riner	muž	Francie	2007	2016	5	těžká
16.	Gévrise Émaneová	žena	Francie	2006	2016	5	polostřední, střední
17.	Clarisse Agbegnenouová	žena	Francie	2013	2020	5	polostřední

Tři a více titulů mistra Evropy v řadě

p	jméno	pohlaví	země	od	do	počet	váha
1.	Anton Geesink	muž	Nizozemsko	1959	1964	6	těžká
2.	Ulla Werbroucková	žena	Belgie	1994	1999	6	střední, polotěžká
3.	Gella Vandecaveyeová	žena	Belgie	1996	2001	6	polostřední
4.	Edith Hrovatová	žena	Rakousko	1975	1979	5	pololehká, superlehká
5.	Alina Dumitruová	žena	Rumunsko	2004	2008	5	superlehká
6.	Christiane Kieburgová	žena	Německo	1976	1979	4	těžká
7.	Gerda Winklbauerová	žena	Rakousko	1978	1981	4	lehká
8.	Jocelyne Triadouová	žena	Francie	1979	1982	4	polotěžká
9.	Chazret Tleceri	muž	Rusko	1982	1985	4	superlehká
10.	Bašir Varajev	muž	Rusko	1987	1990	4	polostřední
11.	Catherine Arnaudová	žena	Francie	1987	1990	4	lehká
12.	Cécile Nowaková	žena	Francie	1989	1992	4	superlehká
13.	Céline Lebrunová	žena	Francie	1999	2002	4	polotěžká
14.	Jean-Jacques Mounier	muž	Francie	1970	1972	3	lehká
15.	Catherine Pierreová	žena	Francie	1975	1977	3	polotěžká
15.	Sigrid Happová	žena	Německo	1975	1977	3	lehká
17.	Felice Mariani	muž	Itálie	1978	1980	3	superlehká
18.	Karen Briggsová	žena	Spojené království	1982	1984	3	superlehká
19.	Neil Adams	muž	Spojené království	1983	1985	3	polostřední
19.	Vitalij Pesňak	muž	Bělorusko	1983	1985	3	střední
21.	Brigitte Deydierová	žena	Francie	1984	1986	3	střední
22.	Fabien Canu	muž	Francie	1987	1989	3	střední
23.	Bruno Carabetta	muž	Francie	1988	1990	3	pololehká
24.	Laëtitia Meignanová	žena	Francie	1991	1993	3	polotěžká
25.	Paweł Nastula	muž	Polsko	1994	1996	3	polotěžká
25.	Yolanda Solerová	žena	Španělsko	1994	1996	3	superlehká
27.	Mark Huizinga	muž	Nizozemsko	1996	1998	3	střední
28.	Tamerlan Tmenov	muž	Rusko	2001	2003	3	těžká
29.	Anne-Sophie Mondièreová	žena	Francie	2006	2008	3	těžká
29.	Zaza Kedelašvili	muž	Gruzie	2006	2008	3	pololehká
31.	Lucie Décosseová	žena	Francie	2007	2009	3	střední, polostřední
32.	Avtandil Črikišvili	muž	Gruzie	2013	2015	3	polostřední
32.	Kim Pollingová	žena	Nizozemsko	2013	2015	3	střední
33.	Clarisse Agbegnenouová	žena	Francie	2018	2020	3	polostřední

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovství Evropy v judu na Wikimedia Commons