Kerkrade
Kerkrade | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°52′ s. š., 6°4′ v. d. |
Nadmořská výška | 155 m n. m. |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Kerkrade | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 22,2 km² |
Počet obyvatel | 45 442 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 2 049,7 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
gemeentehuis | |
Telefonní předvolba | 045 |
PSČ | 6460–6471 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kerkrade (místním nářečím Kirchroa) je město v nizozemské provincii Limburg, žije v něm okolo 45 000 obyvatel. Tvoří souměstí zvané Eurode s německým městem Herzogenrath (původně šlo o jediné město), státní hranice zde prochází ulicemi.
Historie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1104 bylo založeno augutiniánské opatství Rolduc, kolem něhož vyrostlo město 's-Hertogenrade. Postupně patřilo Španělům, Rakušanům a Francouzům, roku 1815 rozhodl Vídeňský kongres o rozdělení města, západní část (dnešní Kerkrade) získalo Spojené království Nizozemské a východní (dnešní Herzogenrath) připadl Prusku. Místní mniši objevili ložiska černého uhlí, od poloviny 19. století až do sedmdesátých let 20. století bylo město významným a prudce rostoucím hornickým centrem, útlum těžby přinesl pokles životní úrovně.
Městské části[editovat | editovat zdroj]
- Eygelshoven
- Kaalheide
- Bleijerheide
- Spekholzerheide
- Terwinselen
- Holz
- Rolduckerveld
- Hopel
- Chevremont
- Haanrade
- Gracht
- Mucherveld
- Nulland
- Rolduc
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Nachází se zde divadlo a koncertní sál Rodahal pro čtyři a půl tisíce diváků. Od roku 1951 se každoročně koná mezinárodní festival dechových hudeb Wereld Muziek Concours.
Sport[editovat | editovat zdroj]
Ve městě sídlí prvoligový fotbalový klub Roda JC Kerkrade, jeho předchůdce Rapid JC se stal roku 1956 mistrem země. Konalo se zde mistrovství Evropy v judu 1979.
Turistika[editovat | editovat zdroj]
V Kerkrade je možno navštívit botanickou zahradu, zoologickou zahradu GaiaZOO a technické muzeum Discovery Center Continium. Historickými památkami jsou opatství Rolduc, zámek Erenstein a neoklasicistní chrám Sint-Lambertuskerk. Hornickou tradici připomíná socha svatého Josefa (v místním nářečí d’r Joep), patrona dělníků, od autora Wima van Hoorna. K odpočinku slouží park Gravenrode a přehrada Cranenweyer, Kerkrade spolu s okolními městy vytvořily projekt na rozvoj zelených ploch nazvaný Parkstad Limburg.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Statistics Netherlands. 6. srpna 2021. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kerkrade na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Encyklopedie Kerkrade
- Kerkrade - Wikivoyage