Kerkrade

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kerkrade
Hopel2.jpg
Kerkrade – znak
znak
Kerkrade – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Stát NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
Kerkrade
Kerkrade
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 46 031 (2016)
Správa
Oficiální web www.kerkrade.nl
Telefonní předvolba 045
PSČ 6460–6471
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kerkrade (místním nářečím Kirchroa) je město v nizozemské provincii Limburg, žije v něm okolo 45 000 obyvatel. Tvoří souměstí zvané Eurode s německým Herzogenrathem (původně šlo o jediné město), státní hranice prochází ulicemi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ulice Niuewstraat v roce 1993: státní hranici vyznačuje nízká zídka uprostřed vozovky

Roku 1104 bylo založeno augutiniánské opatství Rolduc, kolem něhož vyrostlo město 's-Hertogenrade. Postupně patřilo Španělům, Rakušanům a Francouzům, roku 1815 rozhodl Vídeňský kongres o rozdělení města, západní část (dnešní Kerkrade) získalo Spojené království Nizozemské a východní (dnešní Herzogenrath) připadl Prusku. Místní mniši objevili ložiska černého uhlí, od poloviny 19. století až do sedmdesátých let 20. století bylo město významným a prudce rostoucím hornickým centrem, útlum těžby přinesl pokles životní úrovně.

Městské části[editovat | editovat zdroj]

  • Eygelshoven
  • Kaalheide
  • Bleijerheide
  • Spekholzerheide
  • Terwinselen
  • Holz
  • Rolduckerveld
  • Hopel
  • Chevremont
  • Haanrade
  • Gracht
  • Mucherveld
  • Nulland
  • Rolduc

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Nachází se zde divadlo a koncertní sál Rodahal pro čtyři a půl tisíce diváků. Od roku 1951 se každoročně koná mezinárodní festival dechových hudeb Wereld Muziek Concours.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ve městě sídlí prvoligový fotbalový klub Roda JC Kerkrade, jeho předchůdce Rapid JC se stal roku 1956 mistrem země. Konalo se zde mistrovství Evropy v judu 1979.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

V Kerkrade je možno navštívit botanickou zahradu, zoologickou zahradu GaiaZOO a technické muzeum Discovery Center Continium. Historickými památkami jsou opatství Rolduc, zámek Erenstein a neoklasicistní chrám Sint-Lambertuskerk. Hornickou tradici připomíná socha svatého Josefa (v místním nářečí d’r Joep), patrona dělníků, od autora Wima van Hoorna. K odpočinku slouží park Gravenrode a přehrada Cranenweyer, Kerkrade spolu s okolními městy vytvořily projekt na rozvoj zelených ploch nazvaný Parkstad Limburg.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]