Kim Pollingová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kim Pollingová
Kim Pollingová
Osobní informace
Datum narození 8. února 1991 (28 let)
Místo narození Zevenhuizen, NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
Stát Nizozemsko
Sportovní informace
Klub / Dojo Chi-Do Roden (zač.)
JC Groningen (zač.)
Kenamju Haarlem (vrch. 2008-12, 2015-)
Budokan Rotterdam (vrch. 2013-14)
Trenéři Wubbo Zuidland (Chi-Do)
Johnny van der Meer (JCG)
Zeger van Oirschot (Kenamju)
Marjolein van Unenová (Budokan)
Maarten Arens (Kenamju)
Kategorie střední váha
Úchop obousměrný, pravý
Oblíbená technika seoi-nage, o-goši, uči-mata, oaekomi-waza
Účast na LOH 2016
Údaje v infoboxu aktuální k dubnu 2018
Přehled medailí
Mistrovství světa v judu
bronz MS 2013 střední váha
Mistrovství Evropy v judu
zlato ME 2013 střední váha
zlato ME 2014 střední váha
zlato EH / ME 2015 střední váha
zlato ME 2018 střední váha

Kim Pollingová (* 8. února 1991 Zevenhuizen) je nizozemská zápasnicejudistka.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

S judem začínala v 7 letech v klubu Chi-Do v Rodenu na doporučení lékařů. V dětství u ní byla diagnostikována hyperkinetická porucha. Později přestoupila do judoklubu v Groningenu, kde se jí ujal Johnny van der Meer. V roce 2008 přestoupila do vrcholového sportovního centra Kenamju v Haarlemu, kde se s krátkým odskočením do Budokanu Rotterdamu, připravuje pod vedením Maartena Arense. V nizozemské reprezentaci se pohybuje od roku 2010 ve střední váze do 70 kg. V roce 2012 se na olympijské hry v Londýně nekvalifikovala. Od roku 2013 nahradila na postu reprezentační jedničky Edith Boschovou. V roce 2015 získala v době vrcholového ženského juda ojedinělý hatrick tří titulů mistryně Evropy v řadě. Ve světě však své postavení evropské jedničky nepotvrzovala. V roce 2016 se kvalifikovala na olympijské hry v Riu, kde startovala jako nasazená jednička. K její smůle však Japonci nominovali na olympijské hry nenasazenou Haruku Tačimotou, se kterou se utkala již ve druhém kole. V zápase se v úvodu ujala vedení na body, ale Tačimotová bodovou ztrátu do konce hrací doby srovnala. Ve druhé minutě nastavení nezachytila Japončin nástup o-soto-gari a skončila před branami čtvrtfinále.

Vítězství[editovat | editovat zdroj]

  • 2010 – 2× světový pohár (Tallinn, Birmingham)
  • 2011 – 1× světový pohár (Madrid)
  • 2013 – 5× světový pohár (Sofia, Paříž, Düsseldorf, Ťumeň, Abú Dhabí)
  • 2014 – 2× světový pohár (Baku, Ťumeň)
  • 2015 – turnaj mistrů (Rabat)
  • 2016 – 1× světový pohár (Tbilisi), turnaj mistrů (Guadalajara)
  • 2017 – 1× světový pohár (Hague)
  • 2018 – 1× světový pohár (Tunis)

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27
střední váha
Olympijské hry úč.
Mistrovství světa 3. 5. 7. úč.
Evropské hry 1.
Mistrovství Evropy 1. 1. 5. 1.
ME do 23 let
MS juniorů 7. úč. 1.
ME juniorů úč. 2. 1.
ME dorostenců 2.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

[1]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]