Přeskočit na obsah

Henk Grol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Henk Grol
Osobní informace
Rodné jménoHindrik Harmannus Arnoldus Grol
Datum narození14. dubna 1985 (39 let)
Místo narozeníVeendam, NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
StátNizozemsko
Výška190 cm
Přezdívka„Henk“
Sportovní informace
Klub / DojoGroningen (zač.)
Kenamju (vrch.)
TrenéřiJohnny van der Meer (zač.)
Maarten Arens (Kenamju)
Herman Debrot (osob.)
Ronald Joorse (osob.)
Kategorietěžká váha
Úchoppravý
Oblíbená technikao-soto-gari, ko-uči-gari, tani-otoši, sumi-gaeši, aši-guruma, o-guruma, seoi-nage
Účast na LOH2008, 2012, 2016
Údaje v infoboxu aktuální k dubnu 2018
Přehled medailí
Olympijské kruhy Judo na LOH
bronz LOH 2008 polotěžká váha
bronz LOH 2012 polotěžká váha
Mistrovství světa v judu
stříbro MS 2009 polotěžká váha
stříbro MS 2010 polotěžká váha
stříbro MS 2013 polotěžká váha
Mistrovství Evropy v judu
zlato ME 2008 polotěžká váha
zlato EH / ME 2015 polotěžká váha
zlato ME 2016 polotěžká váha
stříbro ME 2009 polotěžká váha
stříbro ME 2010 polotěžká váha
stříbro ME 2013 polotěžká váha
stříbro ME 2021 těžká váha
bronz ME 2018 těžká váha
bronz EH / ME 2019 těžká váha

Hindrik Harmannus Arnoldus Grol (14. dubna 1985 Veendam) je nizozemský zápasníkjudista, dvojnásobný bronzový olympijský medailista.

Sportovní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Judu se věnuje od svých 5 let. Vážně se judem začal zabývat v Groningenu pod vedením Johnny van der Meera a od juniorského věku (18 let) přesídlil do Haarlemu, kde se vrcholově připravuje pod vedením Maartena Arense a Hermana Debrota. Judu se vrcholově věnuje i jeho mladší sestra Carla.

Je všeobecně považovaný za jednoho z nejlepších judistů v polotěžké váhy v historii. Jeho velikost není tak dána jeho rozměry, ale způsobem boje, který je velmi náročný na provedení. Jako pravák používá základní levý úchop, kterým si automaticky kryje svoji slabší stranu a minimalizuje provedení útoku na svoji osobu. Náročnost tohoto stylu je především v koordinaci s chůzí. Techniky provádí zásadně vpravo. Jde především o bohatou škálu technik aši-waza, má krásné o-soto-gari z klasického pravého úchopu za krkem. Zvládá na slušné úrovni i techniku seoi-nage a má velmi pěkné a rychlé tani-otoši a sumi-gaeši. Boji na zemi (ne-waza) se úspěšně vyhýbá a z techniky z boje na zemi v jeho repertoáru prakticky nejsou k vidění. Jeho způsob boje nemusí být běžnému divákovi atraktivní, většinou boduje z kontrachvatů. Těžko u něho hledat slabinu. Tou je možná on sám pro sebe, jeho zdravotní stav a celkově přístup k lidem jako takovým. Jde o sportovního aristokrata, který si do své blízkosti každého nepustí. Jeho lékařský rejstřík je již poměrně dlouhý od vyhřezlé ploténky, po problémy s prsty na nohou a vážnými zraněními kolen. Recept na jeho způsob boje je náročný, ale ne nemožný. Jednou z variant je nečekané a hlavně rychlé provedení techniky případně kombinace pro technicky méně šikovné judisty. Grol není žádný rychlík, jeho judo je silové a relativně pomalé. Další možností jak překonat jeho obranu, je ho vylákat do kontrachvatu, tedy kontrovat jeho kontrachvat (uči-mata-gaeši). Důvod proč na velké vítězství stále čeká je i fakt, že jeho skalp je pro soupeře velmi cenný.

Začátky v seniorské reprezentaci neměl jednoduché, jeho střední váhu totiž okupoval fenomenální Mark Huizinga. Poprvé tak dostal příležitost reprezentovat v roce 2007 na mistrovství Evropy, kdy Huizinga účast odřekl z osobních důvodů. Kvůli olympijským hrám se však ještě v roce 2007 rozhodl pro váhu polotěžkou. Jedničkou v polotěžké váze byl kvalitní, ale často zraněný Elco van der Geest. V olympijském roce 2008 s ním svedl tvrdou nominační bitvu a vybojoval si účast na olympijských hrách v Pekingu. Jako aktuální mistr Evropy si jel pro jednu z medailí. Bez větších potíží se dostal do semifinále, kde se utkal s Kazachem Žitkejevem. V zápase s ním zaplatil nováčkovskou daň. Po minutě boje se nechal nachytat Kazachovým rychlým tomoe-nage za yuko a musel dohánět bodovou ztrátu. Do vedení se dostal po kontrachvatu uči-mata-gaeši v polovině zápasu, ale vzápětí neuhlídal Kazachův strh sumi-gaeši a prohrál na ippon. V boji o 3. místo uspěl a vybojoval bronzovou olympijskou medaili.

Na olympijských hrách v Londýně v roce 2012 odjížděl po sérii vážných zranění, přesto jako favorit na zlatou medaili. Ve čtvrtfinále však neuhlídal v poslední minutě šikovně provedenou kombinaci Němce Peterse a musel do oprav. Z oprav se probojoval do souboje o 3. místo, ve kterém uspěl a získal svojí druhou bronzovou olympijskou medaili. V roce 2016 odjíždel na olympijské hry v Riu s reálnou nadějí získat třetí olympijskou medaili, kterou mu však po bezchybném taktickém výkonu vzal ve třetím kole Francouz Cyrille Maret. Po olympijských hrách v Riu přestoupil do vyšší těžké váhy nad 100 kg.

Vítězství

[editovat | editovat zdroj]
  • 2005 – 1x světový pohár (Varšava)
  • 2008 – 2x světový pohár (Vídeň, Hamburg)
  • 2010 – 1x světový pohár (Rotterdam)
  • 2011 – 4x světový pohár (Paříž, Baku, Abú Dhabí, Amsterdam)
  • 2014 – 1x světový pohár (Budapešť)
Turnaj 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36
-81 střední váha polotěžká váha těžká váha
Olympijské hry 3. 3. úč.
Mistrovství světa 2. 2. úč. 2. 7. úč. úč. 7.
Evropské hry 1. 3.
Mistrovství Evropy úč. 1. 2. 2. úč. 2. 1. 3. 2.
ME do 23 let
MS juniorů 3.
ME juniorů 1. 3.


Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]