Mistrovství světa v judu

Mistrovství světa v judu je sportovní akce s velmi dlouhou historií od roku 1956. Pořadatelem je Mezinárodní judistická federace založená v roce 1951.

Předolympijská forma mistrovství světa před rokem 1964 byla v disciplíně bez rozdílu vah. V průběhu let však tato disciplína byla ve sportovním (olympijském) judu zcela vytlačena soutěžemi ve váhových kategoriích. Poslední sportovní disciplínou v judu je vysoce prestižní soutěž týmů.

Historie

Sportovní zápolení v judu (šiai) zaznamenalo velký rozmach v 50. letech 20. století. Kvůli nejednotnému systému udělování technických stupňů v Evropě (EJU), Asii (Kodokan) apod. se na prvních mistrovství světa bojovalo pouze v kategorii bez rozdílu technických stupňů později bez rozdílu vah.

První mistrovství světa se konalo v roce 1956 a se začleněním juda na olympijské hry se poprvé zavedli váhové kategorie. Nejprve čtyři a od roku 1967 do roku 1975 bylo kategorií šest. Po letních olympijských hrách v roce 1976 přibyly další dvě kategorie a tento počet osmi kategorií trvá do dnešní doby. V posledních letech je pouze snaha judisticky méně atraktivní kategorii bez rozdílu vah vyčlenit z hlavního turnaje mistrovství světa.

Od roku 1956 do roku 1975 mohli startovat v jednotlivých kategoriích dva reprezentanti z jedné země. Se zvýšením počtu kategorií od roku 1977 se počet snížil na jednoho reprezentanta z dané země. Od roku 1998 došlo k velmi podstatné změně limitů váhových kategorií, se kterou se řada výborných judistů nedokázala poprat. Další podstatnou změnou byl rok 2010, kdy se opět zavedla možnost startu dvou reprezentantů z jedné země ve váhové kategorii. Pro kategorii bez rozdílu vah byl tento počet zvýšen na čtyři reprezentanty.

Ženy se původně judu věnovali v rámci sebeobrany a zdravého životního stylu. Od 70. let začali soupeřit i mezi sebou a v roce 1980 měli své první mistrovství světa. V prvních letech dominovali především západní judistky (Evropanky a Američanky). Ve východních zemích včetně Japonska byl tento proces pomalejší. V Japonsku například zpopularizovala ženské judo až v 90. letech 20. století Rjóko Taniová.

V 60. letech byl za mistrovství světa považován olympijský turnaj v roce 1964, ale v té době ještě nebylo zcela zřejmé zdali bude judo v budoucnosti olympijským sportem. V dnešní době se podle všech dostupných informací se turnaj na LOH 1964 za mistrovství světa nepovažuje.

Jednotlivé ročníky a vítězové ve váhových kategoriích

Muži

rok	místo	superlehká	pololehká	lehká	polostřední	střední	polotěžká	těžká
1965	Rio de Janeiro	—	—	Macuda	—	Okano	—	Geesink
1967	Salt Lake C.	—	Šigeoka	Minatoja	—	Maruki	Sató	Ruska
1969	C. de México	—	Sonoda	Minatoja	—	Sonoda	Sasahara	Suma
1971	Ludwigshafen	—	Kawaguči	Cuzawa	—	Fudžii	Sasahara	Ruska
1973	Lausanne	—	Minami	Nomura	—	Fudžii	Sató	Takagi
1975	Vídeň	—	Minami	Něvzorov	—	Fudžii	Rougé	Endó
1977	Barcelona	zrušeno z politických důvodů (neudělení víz judistům Tchaj-wanu)
1979	Paříž	Rey	Soloduchin	Kacuki	Fudžii	Ultsch	Chubuluri	Jamašita
1981	Maastricht	Moriwaki	Kašiwazaki	Pak Čong-hak	Adams	Tchoullouyan	Chubuluri	Jamašita
1983	Moskva	Tleceri	Soloduchin	Nakaniši	Hikage	Ultsch	Preschel	Jamašita
1985	Soul	Hosokawa	Sokolov	An Pjong-kun	Hikage	Seisenbacher	Sugai	Čo Jong-čchol
1987	Essen	Kim Če-jop	Jamamoto	Swain	Okada	Canu	Sugai	Veričev
1989	Bělehrad	Totikašvili	Bečanović	Koga	Kim Pjong-ču	Canu	Kurtanydze	Ogawa
1991	Barcelona	Košino	Quellmalz	Koga	Lascău	Okada	Traineau	Kosorotov
1993	Hamilton	Sonoda	Nakamura	Čong Hun	Čon Ki-jong	Nakamura	Kovács	Douillet
1995	Čiba	Ožogin	Quellmalz	Hidešima	Koga	Čon Ki-jong	Nastula	Douillet
1997	Paříž	Nomura	Kim Hjok	Nakamura	Čo In-čchol	Čon Ki-jong	Nastula	Douillet
1999	Birmingham	Poulot	Benboudaoud	Pedro	Randall	Jošida	Inoue	Šinohara
2001	Mnichov	Lounifi	Mir'esmaejlí	Makarov	Čo In-čchol	Demontfaucon	Inoue	Michajlin
2003	Osaka	Čchö Min-ho	Mir'esmaejlí	I Won-hui	Wanner	Hwang Hui-te	Inoue	Muneta
2005	Káhira	Fallon	Derly	Braun	Elmont	Izumi	Suzuki	Michajlin
2007	Rio de Janeiro	Houkes	Derly	Wang Ki-čchun	Camilo	Cirekidze	Corrêa	Riner
2009	Rotterdam	Zantaraija	Cagánbátar	Wang Ki-čchun	Nifontov	I Kju-won	Rakov	Riner
2010	Tokio	Sabirov	Morišita	Akimoto	Kim Če-pom	Iliadis	Anai	Riner
2011	Paříž	Sabirov	Ebinuma	Nakaja	Kim Če-pom	Iliadis	Chajbulajev	Riner
2013	Rio de Janeiro	Takató	Ebinuma	Óno	Pietri	González	Mammadov	Riner
2014	Čeljabinsk	Boldbátar	Ebinuma	Nakaja	Črikišvili	Iliadis	Krpálek	Riner
2015	Astana	Smetov	An Pa-ul	Óno	Nagase	Kwak Tong-han	Haga	Riner
2017	Budapešť	Takató	Abe	Hašimoto	Wieczerzak	Majdov	Wolf	Riner
2018	Baku	Takató	Abe	An Čchang-im	Mollaei	Šerazadišvili	Čo Ku-ham	Tušišvili
2019	Tokio	Čchvimijani	Marujama	Óno	Muki	Van 't End	Fonseca	Krpálek
2021	Budapešť	Abuladze	Marujama	Šavdatuašvili	Casse	Šerazadišvili	Fonseca	Kageura
2022	Taškent	Takató	Abe	Cogtbátar	Grigalašvili	Bobonov	Turobojev	Granda
2023	Dauhá	Garrigós	Abe	Stump	Grigalašvili	Maisuradze	Adamjan	Riner
2024	Abú Zabí	Sardalašvili	Tanaka	Hejdarov	Grigalašvili	Tajima	Kocojev	Kim Min-čong
2025	Budapešť	Nagayama	Takeoka	Gaba	Arbuzov	Murao	Kanikovskij	Tasojev
2026	Baku	Yusifov	Abe	Tanaka	Grigalašvili	Murao

Ženy

rok	místo	superlehká	pololehká	lehká	polostřední	střední	polotěžká	těžká
1980	New York	Bridgeová	Hrovatová	Winklbauerová	Stapsová	Simonová	Triadouová	De Calová
1982	Paříž	Briggsová	Doyleová	Rodriguezová	Rottierová	Deydierová	Claßenová	Lupinová
1984	Vídeň	Briggsová	Jamagučiová	Burnsová	Hernándezová	Deydierová	Berghmansová	Mottaová
1986	Maastricht	Briggsová	Brunová	Hughesová	Bellová	Deydierová	De Koková	Kao Feng-lien
1987	Essen	Li Čung-jün	Rendleová	Arnaudová	Bellová	Schreiberová	De Koková	Kao Feng-lien
1989	Bělehrad	Briggsová	Rendleová	Arnaudová	Fleuryová	Pierantozziová	Berghmansová	Kao Feng-lien
1991	Barcelona	Nowaková	Giungiová	Blascová	Eickhoffová	Pierantozziová	Kim Mi-čong	Mun Či-jun
1993	Hamilton	Taniová	Verdeciaová	Fairbrotherová	Vandecaveyeová	Čo Min-son	Leng Čchun-chuej	Hagnová
1995	Čiba	Taniová	Restouxová	Gonzálezová	Čong Song-suk	Čo Min-son	Lunaová	Serieseová
1997	Paříž	Taniová	Restouxová	Fernándezová	Vandenhendeová	Howeyová	Annová	Cicotová
1999	Birmingham	Taniová	Narazakiová	Gonzálezová	Maedaová	Veranesová	Annová	Maksymowová
2001	Mnichov	Taniová	Kje Sun-hui	Lupeteyová	Vandecaveyeová	Uenová	Annová	Jüan Chua
2003	Osaka	Taniová	Savónová	Kje Sun-hui	Krukowerová	Uenová	Annová	Sun Fu-ming
2005	Káhira	Bermoyová	Li Jing	Kje Sun-hui	Décosseová	Boschová	Labordeová	Tchung Wen
2007	Rio de Janeiro	Taniová	Š’ Ťün-ťie	Kje Sun-hui	Gonzálezová	Émaneová	Labordeová	Tchung Wen
2009	Rotterdam	Fukumiová	Nakamuraová	Riboutová	Uenová	Alvearová	Verkerková	Tchung Wen
2010	Tokio	Asamiová	Nišidaová	Macumotová	Uenová	Décosseová	Harrisonová	Sugimotová
2011	Paříž	Asamiová	Nakamuraová	Satóová	Émaneová	Décosseová	Tcheuméová	Tchung Wen
2013	Rio de Janeiro	Uranceceg	Kelmendiová	Silvaová	Džerbiová	Alvearová	Sol Kjong	Ortízová
2014	Čeljabinsk	Kondóová	Kelmendiová	Udakaová	Agbegnenouová	Alvearová	Aguiarová	Ortízová
2015	Astana	Paretová	Nakamuraová	Macumotová	Trstenjaková	Émaneová	Umekiová	Jü Sung
2017	Budapešť	Tonakiová	Ai Šišimeová	Sumijá	Agbegnenouová	Araiová	Aguiarová	Jü Sung
2018	Baku	Bilodidová	Abeová	Jošidaová	Agbegnenouová	Araiová	Hamadaová	Asahinaová
2019	Tokio	Bilodidová	Abeová	Degučiová	Agbegnenouová	Gahiéová	Malongaová	Soneová
2021	Budapešť	Cunodaová	Ai Šišimeová	Klimkaitová	Agbegnenouová	Matićová	Wagnerová	Asahinaová
2022	Taškent	Cunodaová	Abeová	Silvaová	Horikawa	Matićová	Aguiarová	Dicko
2023	Dauhá	Cunodaová	Abeová	Deguchi	Agbegnenouová	Niizoeová	Lanirová	Soneová
2024	Abú Zabí	Baasankhüü	Giuffridaová	Huh Mi-mi	Van Lieshout	Pinotová	Wagnerová	Tomitaová
2025	Budapešť	Scutto	Abeová	Liparteliani	Kajuová	Tanakaová	Bellandiová	Kim Ha-yun
2026	Baku	Kogaová	Abeová	Omori	Kajuová	Ai Tsunodaová

Pořadí národů

• 1965-2021
• do pořadí národů nejsou započítány výsledky ze soutěží bez rozdílu vah a soutěží týmů.
• medaile již neexistujících zemí (Sovětský svaz, Československo, Jugoslávie) jsou rozdělené mezi nástupnické země podle klíče, kde se judista v daném období vrcholově připravoval. V případě Vladimíra Kocmana a Pavla Petřikova to bylo v Banské Bystrici, proto jsou jejich medaile z roku 1981 započítané Slovensku.
• reprezentantům Kosova nebylo v některých zemích umožněno startovat pod svojí vlajkou, startovali tak pod vlajkou Mezinárodní judistické federace a při vítězství hrála olympijská hymna. Získané medaile jsou však v tabulce započítané dohromady pod Kosovo.
• výsledky Ruské judistické federace (RJF) jsou započítány Rusku

Pořadí	Stát		Muži				Ženy				Muži + Ženy			Celkem	První medaile
			Zlato	Stříbro	Bronz		Zlato	Stříbro	Bronz		Zlato	Stříbro	Bronz
1	Japonsko		81	46	47		45	46	42		126	92	89	307	1965
2	Francie		20	16	21		31	16	41		51	32	62	145	1971
3	Jižní Korea		24	8	37		5	1	15		29	9	52	90	1965
4	Spojené království		3	3	13		13	10	19		16	13	32	61	1967
5	Kuba		2	6	7		13	15	26		15	21	33	69	1973
6	Čína		0	0	3		15	9	9		15	9	12	36	1984
7	Rusko		14	16	42		0	2	8		14	18	50	83	1965
8	Německo		8	12	31		5	10	22		13	22	53	88	1967
9	Nizozemsko		6	10	11		6	9	32		12	19	43	74	1965
10	Gruzie		9	11	28		0	0	0		9	12	27	48	1967
11	Brazílie		4	7	14		3	5	16		7	12	30	49	1971
12	Belgie		1	5	7		4	8	9		5	13	16	34	1979
13	Itálie		0	5	9		5	3	8		5	8	17	30	1975
14	Severní Korea		0	3	4		5	2	4		5	5	8	18	1975
15	Španělsko		2	2	3		2	7	9		4	9	12	25	1989
16	Spojené státy		2	3	7		2	5	9		4	8	16	28	1965
17	Mongolsko		2	2	9		2	1	8		4	3	15	24	1989
18	Rakousko		1	1	3		3	1	6		4	2	9	15	1980
19	Ukrajina		1	5	11		2	1	1		3	6	12	21	1973
20	Polsko		2	1	13		1	1	10		3	2	23	28	1971
21	Řecko		3	2	1		0	0	1		3	2	2	7	2005
22	Írán		3	0	5		0	0	0		3	0	5	8	2001
23	Kolumbie		0	0	0		3	0	3		3	0	3	6	2009
24	Maďarsko		2	4	8		0	2	5		2	6	13	21	1979
25	Kazachstán		2	5	4		0	0	1		2	5	5	12	2001
26	Portugalsko		2	0	3		0	5	2		2	5	5	12	1995
27	Izrael		1	1	2		1	2	3		2	3	5	10	1991
28	Uzbekistán		2	3	5		0	0	0		2	3	5	10	1999
29	Kanada		0	2	7		2	0	1		2	2	8	12	1965
30	Argentina		0	0	0		2	2	1		2	2	1	5	1995
31	Česko		2	0	3		0	0	1		2	0	4	6	1991
32	Kosovo		0	0	0		2	0	4		2	0	4	6	2013
33	Ázerbájdžán		1	6	11		0	0	3		1	6	14	21	1991
34	Slovinsko		0	1	0		1	3	8		1	4	8	13	2005
35	Srbsko		1	1	1		0	0	1		1	1	2	4	2017
36	Černá Hora		1	1	0		0	0	0		1	1	0	2	1989
37	Tunisko		1	0	2		0	0	1		1	0	3	4	2001
38	Chorvatsko		0	0	1		1	0	0		1	0	1	2	1981
39	Venezuela		0	0	0		1	0	0		1	0	0	1	1984
40	Rumunsko		0	1	4		0	3	5		0	4	9	13	1981
41	Austrálie		0	0	0		0	3	3		0	3	3	6	1982
42	Turecko		0	2	4		0	0	3		0	2	7	9	1995
43	Švýcarsko		0	2	1		0	0	2		0	2	3	5	1993
44	Estonsko		0	2	1		0	0	0		0	2	1	3	1999
45	Švédsko		0	1	1		0	1	0		0	2	1	3	1986
46	Bělorusko		0	1	6		0	0	1		0	1	7	8	1985
47	Egypt		0	1	3		0	0	0		0	1	3	4	1985
48	Moldavsko		0	1	3		0	0	0		0	1	3	4	1997
49	Bulharsko		0	1	2		0	0	0		0	1	2	3	1981
50	Slovensko		0	1	1		0	0	0		0	1	1	2	1981
51	Norsko		0	0	0		0	1	1		0	1	1	2	1982
52	Alžírsko		0	1	0		0	0	1		0	1	1	2	2005
53	Portoriko		0	0	0		0	1	1		0	1	1	2	1986
54	Litva		0	0	2		0	0	0		0	0	2	2	1981
55	Spojené arabské emiráty		0	0	2		0	0	0		0	0	2	2	2014
56	Finsko		0	0	1		0	0	0		0	0	1	1	1981
57	Nový Zéland		0	0	0		0	0	1		0	0	1	1	1986
58	Tchaj-wan		0	0	0		0	0	1		0	0	1	1	1987
59	Lotyšsko		0	0	1		0	0	0		0	0	1	1	1997
60	Tádžikistán		0	0	1		0	0	0		0	0	1	1	2007
61	Arménie		0	0	1		0	0	0		0	0	1	1	2009
61	Bosna a Hercegovina		0	0	0		0	0	1		0	0	1	1	2018

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovství světa v judu na Wikimedia Commons
• Mistrovství světa v letech 1987-2001
• Mistrovství světa v letech 1956-1985 (muži)
• Mistrovství světa v letech 1980-1986 (ženy)