Mistrovství světa v judu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Mistrovství světa v judu je sportovní akce s velmi dlouhou historií od roku 1956. Pořadatelem je Mezinárodní judistická federace založená v roce 1951.

Předolympijská forma mistrovství světa před rokem 1964 byla v disciplíně bez rozdílu vah. V průběhu let však tato disciplína byla ve sportovním (olympijském) judu zcela vytlačena soutěžemi ve vahových kategoriích. Poslední sportovní disciplínou v judu je vysoce prestižní soutěž týmů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sportovní zápolení v judu (šiai) zaznamenalo velký rozmach v 50. letech 20. století. Kvůli nejednotnému systému udělování technických stupňů v Evropě (EJU), Asii (Kodokan) apod. se na prvních mistrovství světa bojovalo pouze v kategorii bez rozdílu technických stupňů později bez rozdílu vah.

První mistrovství světa se konalo v roce 1956 a se začleněním juda na olympijské hry se poprvé zavedli váhové kategorie. Nejprve čtyři a od roku 1967 do roku 1975 bylo kategorií šest. Po letních olympijských hrách v roce 1976 přibyly další dvě kategorie a tento počet osmi kategorií trvá do dnešní doby. V posledních letech je pouze snaha judisticky méně atraktivní kategorii bez rozdílu vah vyčlenit z hlavního turnaje mistrovství světa.

Od roku 1956 do roku 1975 mohli startovat v jednotlivých kategoriích dva reprezentanti z jedné země. Se zvýšením počtu kategorií od roku 1977 se počet snížil na jednoho reprezentanta z dané země. Od roku 1998 došlo k velmi podstatné změně limitů váhových kategorií, se kterou se řada výborných judistů nedokázala poprat. Další podstatnou změnou byl rok 2010, kdy se opět zavedla možnost startu dvou reprezentantů z jedné země ve váhové kategorii. Pro kategorii bez rozdílu vah byl tento počet zvýšen na čtyřy reprezentanty.

Ženy se původně judu věnovali v rámci sebeobrany a zdravého životního stylu. Od 70. let začali soupeřit i mezi sebou a v roce 1980 měli své první mistrovství světa. V prvních letech dominovali především západní judistky (Evropanky a Američanky). Ve východních zemích včetně Japonska byl tento proces pomalejší. V Japonsku například zpopularizovala ženské judo až v 90. letech 20. století Rjóko Taniová.

V 60. letech byl za mistrovství světa považován olympijský turnaj v roce 1964, ale v té době ještě nebylo zcela zřejmé zdali bude judo v budoucnosti olympijským sportem. V dnešní době se podle všech dostupných informací se turnaj na LOH 1964 za mistrovství světa nepovažuje.

Jednotlivé ročníky a vítězové ve váhových kategoriích[editovat | editovat zdroj]

Muži[editovat | editovat zdroj]

rok místo superlehká pololehká lehká polostřední střední polotěžká těžká
1965 Brazílie Rio de Janeiro Japonsko H. Macuda Japonsko I. Okano Nizozemsko A. Geesink
1966
1967 USA Salt Lake C. Japonsko T. Šigeoka Japonsko H. Minatoja Japonsko E. Maruki Japonsko N. Sató Nizozemsko W. Ruska
1968
1969 Mexiko C. de México Japonsko J. Sonoda Japonsko H. Minatoja Japonsko I. Sonoda Japonsko F. Sasahara Japonsko Š. Suma
1970
1971 Západní Německo Ludwigshafen Japonsko T. Kawaguči Japonsko H. Cuzawa Japonsko Š. Fudžii Japonsko F. Sasahara Nizozemsko W. Ruska
1972
1973 Švýcarsko Lausanne Japonsko J. Minami Japonsko T. Nomura Japonsko Š. Fudžii Japonsko N. Sató Japonsko Č. Takagi
1974
1975 Rakousko Vídeň Japonsko J. Minami Sovětský svaz V. Něvzorov Japonsko Š. Fudžii Francie J.-L. Rougé Japonsko S. Endó
1976
1977 Španělsko Barcelona zrušeno z politických důvodů (neudělení víz judistům Tchajwanu)
1978
1979 Francie Paříž Francie T. Rey Sovětský svaz N. Soloduchin Japonsko K. Kacuki Japonsko Š. Fudžii Východní Německo D. Ultsch Sovětský svaz T. Chubuluri Japonsko J. Jamašita
1980
1981 Nizozemsko Maastricht Japonsko J. Moriwaki Japonsko K. Kašiwazaki Jižní Korea Pak Č.-h. Spojené království N. Adams Francie B. Tchoullouyan Sovětský svaz T. Chubuluri Japonsko J. Jamašita
1982
1983 Sovětský svaz Moskva Sovětský svaz C. Tleceri Sovětský svaz N. Soloduchin Japonsko H. Nakaniši Japonsko N. Hikage Východní Německo D. Ultsch Východní Německo A. Preschel Japonsko J. Jamašita
1984
1985 Jižní Korea Soul Japonsko Š. Hosokawa Sovětský svaz J. Sokolov Jižní Korea An P.-k. Japonsko N. Hikage Rakousko P. Seisenbacher Japonsko H. Sugai Jižní Korea Čo J.-č.
1986
1987 Západní Německo Essen Jižní Korea Kim Če-j. Japonsko J. Jamamoto USA M. Swain Japonsko H. Okada Francie F. Canu Japonsko H. Sugai Sovětský svaz G. Veričev
1988
1989 Jugoslávie Bělehrad Sovětský svaz A. Totikašvili Jugoslávie D. Bečanović Japonsko T. Koga Jižní Korea Kim P.-ču Francie F. Canu Sovětský svaz K. Kurtanydze Japonsko N. Ogawa
1990
1991 Španělsko Barcelona Japonsko T. Košino Německo U. Quellmalz Japonsko T. Koga Německo D. Lascău Japonsko H. Okada Francie S. Traineau Sovětský svaz S. Kosorotov
1992
1993 Kanada Hamilton Japonsko R. Sonoda Japonsko J. Nakamura Jižní Korea Čong H. Jižní Korea Čon Ki-j. Japonsko J. Nakamura Maďarsko A. Kovács Francie D. Douillet
1994
1995 Japonsko Čiba Rusko N. Ožogin Německo U. Quellmalz Japonsko D. Hidešima Japonsko T. Koga Jižní Korea Čon Ki-j. Polsko P. Nastula Francie D. Douillet
1996
1997 Francie Paříž Japonsko T. Nomura Jižní Korea Kim H. Japonsko K. Nakamura Jižní Korea Čo In-č. Jižní Korea Čon Ki-j. Polsko P. Nastula Francie D. Douillet
1998
1999 Spojené království Birmingham Kuba M. Poulot Francie L. Benboudaoud USA J. Pedro Spojené království G. Randall Japonsko H. Jošida Japonsko K. Inoue Japonsko Š. Šinohara
2000
2001 Německo Mnichov Tunisko A. al-Vanifí Írán A. Mir'esmaejlí Rusko V. Makarov Jižní Korea Čo In-č. Francie F. Demontfaucon Japonsko K. Inoue Rusko A. Michajlin
2002
2003 Japonsko Osaka Jižní Korea Čchö M.-ho Írán A. Mir'esmaejlí Jižní Korea I W.-h. Německo F. Wanner Jižní Korea Hwang H.-te Japonsko K. Inoue Japonsko J. Muneta
2004
2005 Egypt Káhira Spojené království C. Fallon Brazílie J. Derly Maďarsko Á. Braun Nizozemsko G. Elmont Japonsko H. Izumi Japonsko K. Suzuki Rusko A. Michajlin
2006
2007 Brazílie Rio de Janeiro Nizozemsko R. Houkes Brazílie J. Derly Jižní Korea Wang Ki-č. Brazílie T. Camilo Gruzie I. Cirekidze Brazílie L. Corrêa Francie T. Riner
2008
2009 Nizozemsko Rotterdam Ukrajina G. Zantaraija Mongolsko C. Cagánbátar Jižní Korea Wang Ki-č. Rusko I. Nifontov Jižní Korea I K.-w. Kazachstán M. Rakov Francie T. Riner
2010 Japonsko Tokio Uzbekistán R. Sabirov Japonsko D. Morišita Japonsko H. Akimoto Jižní Korea Kim Če-p. Řecko I. Iliadis Japonsko T. Anai Francie T. Riner
2011 Francie Paříž Uzbekistán R. Sabirov Japonsko M. Ebinuma Japonsko R. Nakaja Jižní Korea Kim Če-p. Řecko I. Iliadis Rusko T. Chajbulajev Francie T. Riner
2012
2013 Brazílie Rio de Janeiro Japonsko N. Takató Japonsko M. Ebinuma Japonsko Š. Óno Francie L. Pietri Kuba A. González Ázerbájdžán E. Mammadov Francie T. Riner
2014 Rusko Čeljabinsk Mongolsko G. Boldbátar Japonsko M. Ebinuma Japonsko R. Nakaja Gruzie A. Črikišvili Řecko I. Iliadis Česko L. Krpálek Francie T. Riner
2015 Kazachstán Astana Kazachstán J. Smetov Jižní Korea An Pa-ul Japonsko Š. Óno Japonsko T. Nagase Jižní Korea Kwak T.-h. Japonsko R. Haga Francie T. Riner
2016
2017 Maďarsko Budapešť
2018 Ázerbájdžán Baku
2019 Japonsko Tokio

Ženy[editovat | editovat zdroj]

rok místo superlehká pololehká lehká polostřední střední polotěžká těžká
1980 USA New York Spojené království J. Bridgeová Rakousko E. Hrovatová Rakousko G. Winklbauerová Nizozemsko A. Stapsová Rakousko E. Simonová Francie J. Triadouová Itálie M. De Calová
1981
1982 Francie Paříž Spojené království K. Briggsová Spojené království L. Doyleová Francie B. Rodriguezová Francie M. Rottierová Francie B. Deydierová Západní Německo B. Claßenová Francie N. Lupinová
1983
1984 Rakousko Vídeň Spojené království K. Briggsová Japonsko K. Jamagučiová USA A.-M. Burnsová Venezuela N. Hernándezová Francie B. Deydierová Belgie I. Berghmansová Itálie M. T. Mottaová
1985
1986 Nizozemsko Maastricht Spojené království K. Briggsová Francie D. Brunová Spojené království A. Hughesová Spojené království D. Bellová Francie B. Deydierová Nizozemsko I. de Koková Čína Kao F.-l.
1987 Západní Německo Essen Čína Li Č.-j. Spojené království S. Rendleová Francie C. Arnaudová Spojené království D. Bellová Západní Německo A. Schreiberová Nizozemsko I. de Koková Čína Kao F.-l.
1988
1989 Jugoslávie Bělehrad Spojené království K. Briggsová Spojené království S. Rendleová Francie C. Arnaudová Francie C. Fleuryová Itálie E. Pierantozziová Belgie I. Berghmansová Čína Kao F.-l.
1990
1991 Španělsko Barcelona Francie C. Nowaková Itálie A. Giungiová Španělsko M. Blascová Německo F. Eickhoffová Itálie E. Pierantozziová Jižní Korea Kim Mi-č. Jižní Korea Mun Či-j.
1992
1993 Kanada Hamilton Japonsko R. Taniová Kuba L. Verdeciaová Spojené království N. Fairbrotherová Belgie G. Vandecaveyeová Jižní Korea Čo M.-s. Čína Leng Č.-c. Německo J. Hagnová
1994
1995 Japonsko Čiba Japonsko R. Taniová Francie M.-C. Restouxová Kuba D. Gonzálezová Jižní Korea Čong S.-s. Jižní Korea Čo M.-s. Kuba D. Lunaová Nizozemsko A. Serieseová
1996
1997 Francie Paříž Japonsko R. Taniová Francie M.-C. Restouxová Španělsko I. Fernándezová Francie S. Vandenhendeová Spojené království K. Howeyová Japonsko N. Annová Francie C. Cicotová
1998
1999 Spojené království Birmingham Japonsko R. Taniová Japonsko N. Narazakiová Kuba D. Gonzálezová Japonsko K. Maedaová Kuba S. Veranesová Japonsko N. Annová Polsko B. Maksymowová
2000
2001 Německo Mnichov Japonsko R. Taniová Severní Korea Kje S.-h. Kuba Y. Lupeteyová Belgie G. Vandecaveyeová Japonsko M. Uenová Japonsko N. Annová Čína Jüan C.
2002
2003 Japonsko Osaka Japonsko R. Taniová Kuba A. Savónová Severní Korea Kje S.-h. Argentina D. Krukowerová Japonsko M. Uenová Japonsko N. Annová Čína Sun Fu-m.
2004
2005 Egypt Káhira Kuba Y. Bermoyová Čína Li J. Severní Korea Kje S.-h. Francie L. Décosseová Nizozemsko E. Boschová Kuba Y. Labordeová Čína Tchung W.
2006
2007 Brazílie Rio de Janeiro Japonsko R. Taniová Čína Š' Ť.-ť. Severní Korea Kje S.-h. Kuba D. Gonzálezová Francie G. Émaneová Kuba Y. Labordeová Čína Tchung W.
2008
2009 Nizozemsko Rotterdam Japonsko T. Fukumiová Japonsko M. Nakamuraová Francie M. Riboutová Japonsko J. Uenová Kolumbie Y. Alvearová Nizozemsko M. Verkerková Čína Tchung W.
2010 Japonsko Tokio Japonsko H. Asamiová Japonsko J. Nišidaová Japonsko K. Macumotová Japonsko J. Uenová Francie L. Décosseová USA K. Harrisonová Japonsko M. Sugimotová
2011 Francie Paříž Japonsko H. Asamiová Japonsko M. Nakamuraová Japonsko A. Satóová Francie G. Émaneová Francie L. Décosseová Francie A. Tcheuméová Čína Tchung W.
2012
2013 Brazílie Rio de Janeiro Mongolsko M. Uranceceg Kosovo M. Kelmendiová Brazílie R. Silvaová Izrael J. Gerbiová Kolumbie Y. Alvearová Severní Korea Sol K. Kuba I. Ortízová
2014 Rusko Čeljabinsk Japonsko A. Kondóová M. Kelmendiová1 Japonsko N. Udakaová Francie C. Agbegnenouová Kolumbie Y. Alvearová Brazílie M. Aguiarová Kuba I. Ortízová
2015 Kazachstán Astana Argentina P. Paretová Japonsko M. Nakamuraová Japonsko K. Macumotová Slovinsko T. Trstenjaková Francie G. Émaneová Japonsko M. Umekiová Čína Jü S.
2016
2017 Maďarsko Budapešť
2018 Ázerbájdžán Baku
2019 Japonsko Tokio

1 v Rusku kde se mistrovství světa konalo startovala pod vlajkou Mezinárodní judistické federace a při vyhlášení vítězů jí hrála olympijská hymna – Rusko mělo v roce 2014 negativní postoj k nezávilosti Kosova

Pořadí národů[editovat | editovat zdroj]

  • 1965-2015
  • do pořadí národů nejsou započítány výsledky ze soutěží bez rozdílu vah a soutěží týmů.
  • medaile již neexitujících zemí (Sovětský svaz, Československo, Jugoslávie) jsou rozdělené mezi nástupnické země podle klíče, kde se judista v daném období vrcholově připravoval. V případě Vladimíra Kocmana a Pavla Petřikova to bylo v Banské Bystrici, proto jsou jejich medaile z roku 1981 započítané Slovensku.
  • reprezentantům Kosova není v některých zemích umožněnho startovat pod svojí vlajkou, startují tak pod vlajkou mezinárodní judistické federace a při vítězství hraje olympijská hymna. Získané medaile jsou však v tabulce započítané dohromady pod Kosovo.
Pořadí Stát Muži Ženy Muži + Ženy Celkem První
medaile
Zlato Stříbro Bronz Zlato Stříbro Bronz Zlato Stříbro Bronz
1 Japonsko Japonsko 71 42 40 32 31 37 103 73 77 253 1965
2 Francie Francie 19 16 19 25 14 38 44 30 57 131 1971
3 Jižní Korea Jižní Korea 22 7 33 5 1 14 27 8 47 82 1965
4 Spojené království Spojené království 3 3 13 13 9 16 16 12 29 57 1967
5 Kuba Kuba 2 5 7 13 13 25 15 18 32 65 1973
6 Čína Čína 0 0 3 14 9 9 14 9 12 35 1984
7 Rusko Rusko 13 12 38 0 1 6 13 13 44 70 1965
8 Německo Německo 7 12 30 4 10 20 11 22 50 83 1967
9 Nizozemsko Nizozemsko 5 10 7 6 8 26 11 18 33 62 1965
10 Brazílie Brazílie 4 6 13 2 5 10 6 11 23 40 1971
11 Gruzie Gruzie 6 9 22 0 0 0 6 9 22 37 1967
12 Itálie Itálie 0 3 9 5 3 8 5 6 17 28 1975
13 Severní Korea Severní Korea 0 3 4 5 2 4 5 5 8 18 1975
14 Belgie Belgie 0 4 7 4 8 9 4 12 16 32 1979
15 USA Spojené státy 2 3 7 2 5 9 4 8 16 28 1965
16 Rakousko Rakousko 1 1 3 3 1 5 4 2 8 14 1980
17 Polsko Polsko 2 1 13 1 1 8 3 2 21 26 1971
18 Mongolsko Mongolsko 2 2 3 1 0 4 3 2 7 12 1989
19 Řecko Řecko 3 2 1 0 0 1 3 2 2 7 2005
20 Kolumbie Kolumbie 0 0 0 3 0 1 3 0 1 4 2009
21 Španělsko Španělsko 0 2 2 2 6 7 2 8 9 19 1989
22 Maďarsko Maďarsko 2 4 7 0 2 5 2 6 12 20 1979
23 Kazachstán Kazachstán 2 3 2 0 0 0 2 3 2 7 2001
24 Argentina Argentina 0 0 0 2 2 0 2 2 0 4 1995
25 Uzbekistán Uzbekistán 2 1 4 0 0 0 2 1 4 7 1999
26 Írán Írán 2 0 3 0 0 0 2 0 3 5 2001
27 Kosovo Kosovo 0 0 0 2 0 0 2 0 0 2 2013
28 Ukrajina Ukrajina 1 5 9 0 1 1 1 6 10 17 1973
29 Izrael Izrael 0 1 1 1 2 2 1 3 3 7 1991
30 Ázerbájdžán Ázerbájdžán 1 2 7 0 0 2 1 2 9 12 1991
31 Slovinsko Slovinsko 0 0 0 1 1 7 1 1 7 9 2005
32 Černá Hora Černá hora 1 1 0 0 0 0 1 1 0 2 1989
33 Česko Česko 1 0 3 0 0 1 1 0 4 5 1991
34 Tunisko Tunisko 1 0 2 0 0 1 1 0 3 4 2001
35 Venezuela Venezuela 0 0 0 1 0 0 1 0 0 1 1984
36 Rumunsko Rumunsko 0 1 4 0 3 5 0 4 9 13 1981
37 Portugalsko Portugalsko 0 0 2 0 4 2 0 4 4 8 1995
38 Austrálie Austrálie 0 0 0 0 3 3 0 3 3 6 1982
39 Kanada Kanada 0 2 6 0 0 0 0 2 6 8 1965
40 Turecko Turecko 0 2 2 0 0 1 0 2 3 5 1995
41 Švýcarsko Švýcarsko 0 2 1 0 0 1 0 2 2 4 1993
42 Estonsko Estonsko 0 2 1 0 0 0 0 2 1 3 1999
43 Bělorusko Bělorusko 0 1 6 0 0 1 0 1 7 8 1985
44 Egypt Egypt 0 1 3 0 0 0 0 1 3 4 1985
45 Bulharsko Bulharsko 0 1 2 0 0 0 0 1 2 3 1981
46 Moldavsko Moldavsko 0 1 2 0 0 0 0 1 2 3 1997
47 Slovensko Slovensko 0 1 1 0 0 0 0 1 1 2 1981
48 Norsko Norsko 0 0 0 0 1 1 0 1 1 2 1982
49 Alžírsko Alžírsko 0 1 0 0 0 1 0 1 1 2 2005
50 Švédsko Švédsko 0 0 0 0 1 0 0 1 0 1 1986
51 Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty 0 0 2 0 0 0 0 0 2 2 2014
52 Finsko Finsko 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 1981
53 Chorvatsko Chorvatsko 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 1981
54 Nový Zéland Nový Zéland 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 1986
55 Portoriko Portoriko 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 1986
56 Tchaj-wan Tchaj-wan 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 1987
57 Lotyšsko Lotyšsko 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 1997
58 Tádžikistán Tádžikistán 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 2007
59 Arménie Arménie 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 2009
60 Litva Litva 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 2009

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]