Mistrovství Evropy retrieverů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mistrovství Evropy retrieverů
Pohár pro vítěze
Pohár pro vítěze
SportKynologie
Založeno2002
Předchozí názvyIndividual Challenge Cup
VlastníkFCI
První ročník2004
ZeměEvropa
Poslední vítězRakousko Hannes Wiesinger (2. titul)
(Crazylake Barrique Blue)
Nejvíce titulůBelgie Dirk Volders (2. tituly)
Rakousko Hannes Wiesinger (2. tituly)
Příbuzné soutěžeEvropský pohár retrieverů

Mistrovství Evropy retrieverů (oficiální anglický název: European Retriever Championship, krátce ERC) je mezinárodní soutěž jednotlivců ve field trialu retrieverů pořádaná pod záštitou Mezinárodní kynologické federace (FCI). Do roku 2019 byl oficiální název Individual Challenge Cup (zkráceně ICC).

V roce 2002 rozhodlo zasedání FCI komise pro retrievery v maďarském městě Tata o uspořádání nové soutěže ve field trialu retrieverů.[1] Jednalo se o obdobou soutěž, jako byla Evropský pohár retrieverů (Cd’E). Zatím co Cd’E byla týmová, tak ICC je soutěž jednotlivců. Tyto soutěže se původně každý rok střídali, kdy sudý rok probíhalo ICC a v lichý rok Cd’E.

V roce 2012 byl zaveden nový systém, kdy soutěž se stala pouze dvoudenní. Na konci druhého dne je uděleno nejlepšímu psovi s hodnocením výborná mezinárodní čekatelství šampiona práce CACIT (zkratka pro Certificat d'Aptitude au Championnat International de Travail).[2][3] Od roku 2016 probíhá soutěž každoročně.

Na základě výsledků může každá členská země nominovat dva psy, pokud organizátor nerozhodne jinak. Vítěz předešlého ročníku má nominaci automaticky zajištěnou.[4]

Vítězové jednotlivých ročníků[editovat | editovat zdroj]

Četnost vítězství jednotlivých zemí (2004-2022)
Roč. Rok Zlatá medaile Stříbrná medaile
Individual Challenge Cup
I. 2004 Belgie Filip Bollen (Starcreek Zally) Francie Thomas Bouy (Moraira Cray)
II. 2006 Itálie Stefano Martinoli (Greenbriar Reed) Francie Laurence Maudet (U-Néo Braveur du Bois des Chassagnes)
III. 2008 Finsko Esa Valkonen (Usvalammen Roihu) Itálie Stefano Martinoli (Greenbriar Caffrey of Morayglen)
IV. 2010 Belgie Dirk Volders (Enjoy des Quatre Cyprès) Francie Laurence Maudet (Birdsgreen Simply Granite)
V. 2012 Rakousko Petra Loidl (Lesser Burdock Ansdell) Finsko Pasi Pöppönen (Namusillan Tuulihaukka)
VI. 2014 Česko Martin Incédi (Blackthorn Biham) Itálie Laura Lazzaretto (The Road Runner)
VII. 2016 Rakousko Ivonne Brunold (Beechdale's Dusty Hazel) Španělsko José Ignacio Ariza Dóiz (Aya De Enanzo)
VIII. 2017 Francie Emmanuel Cormier (Cool Mint Arlet Star) Finsko Tomi Sarkkinen (Wijmas Mumin)
IX. 2018 Belgie Dirk Volders (Jane Des Ormeaux De Villebeton) Belgie Pieter Vivijs (Cool Face Arlet Star)
X. 2019 Španělsko Adrian Sifre Flores (Crack De Enanzo) Belgie Pieter Vivijs (Think Twice Uh La La La)
European Retriever Championship
I. (XI.) 2021 Belgie Stef Bollen (De Dee Arlet Star) Francie Paul Lesage (Masters of Water Nott)
II. (XII.) 2022 Rakousko Hannes Wiesinger (Crazylake Barrique Blue) Itálie Angelo Zoccali (Groowingtide)
III. (XIII.) 2023 Rakousko Hannes Wiesinger (Crazylake Barrique Blue) Belgie Stef Bollen (De Dee Arlet Star)

Věk vítězných psů/fen[editovat | editovat zdroj]

Roč. Rok Pes Plemeno Chovatel Vrh Věk
Individual Challenge Cup
I. 2004 Starcreek Zally LR fena Belgie Stefaan Bollen a Filip Bollen 21. březen 2000[5] 4 roky a 231 dní
II. 2006 Greenbriar Reed LR fena Spojené království Carole Clark 21. leden 2000 6 let a 310 dní
III. 2008 Usvalammen Roihu LR fena Finsko Esa Valkonen 4. duben 2003[6] 5 let a 219 dní
IV. 2010 Enjoy des Quatre Cyprès LR pes Belgie Chantal Goreux 24. říjen 2005[7] 5 let a 27 dní
V. 2012 Lesser Burdock Ansdell LR fena Rakousko Petra Loidl 16. říjen 2009[8] 3 roky a 26 dní
VI. 2014 Blackthorn Biham LR pes Maďarsko Rita Kökény 16. duben 2007[9] 7 let a 238 dní
VII. 2016 Beechdale's Dusty Hazel LR fena Rakousko Bianca Henderson 30. březen 2011[10] 5 let a 207 dní
VIII. 2017 Cool Mint Arlet Star LR pes Česko Michaela Tomcová 3. březen 2014[11] 3 roky a 219 dní
IX. 2018 Jane Des Ormeaux De Villebeton LR fena Francie Xavier Besnard 5. březen 2014 4 roky a 223 dní
X. 2019 Crack De Enanzo LR pes Španělsko Jose Ignacio Ariza Doiz 26. leden 2016 3 roky a 317 dní
European Retriever Championship
I. (XI.) 2021 De Dee Arlet Star LR fena Česko Michaela Tomcová 19. března 2016 5 roky a 218 dní
II. (XII.) 2022 Crazylake Barrique Blue LR pes Rakousko Hannes Wiesinger 30. červen 2018 4 roky a 122 dní
III. (XIII.) 2023 Crazylake Barrique Blue LR pes Rakousko Hannes Wiesinger 30. červen 2018 5 let a 224 dní

‡ vítěz je vůdce psa a zároveň jeho chovatelem.

Pořadatelské země[editovat | editovat zdroj]

Mapa hostitelských zemí EC a ICC (2004-2022)
Roč. Rok Země Místo Datum
Individual Challenge Cup
I. 2004 MaďarskoMaďarsko Maďarsko Füzesabony 5.-7. listopad 2004
II. 2006 FrancieFrancie Francie 25.-26. listopad 2006
III. 2008 FinskoFinsko Finsko Hyvinkää 8.-9. listopad 2008
IV. 2010 NěmeckoNěmecko Německo Schloß Kalbeck a Schloß Moyland 19.-20. listopad 2010
V. 2012 ItálieItálie Itálie Montodine 10.-11. listopad 2012
VI. 2014 FrancieFrancie Francie Rambouillet 9.-10. prosinec 2014
VII. 2016 BelgieBelgie Belgie Tielt-Winge 22.-23. říjen 2016
VIII. 2017 RakouskoRakousko Rakousko 7.-8. říjen 2017
IX. 2018 DánskoDánsko Dánsko Gavnø Stol a Svenstrup Gods 13.-14. říjen 2018
X. 2019 ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko Tudela 7.-8. prosinec 2019
European Retriever Championship
I. (XI.) 2021 MaďarskoMaďarsko Maďarsko Derekegyház 22.-23. říjen 2021
II. (XII.) 2022 FinskoFinsko Finsko Wanantaka 29.-30. říjen 2022
III. (XIII.) 2023 ČeskoČesko Česko Konopiště 8.-9. únor 2024

Účast jednotlivých zemí[editovat | editovat zdroj]

Země 2004
Maďarsko
(23)
2006
Francie
(??)
2008
Finsko
(21)
2010
Německo
(39)
2012
Itálie
(24)
2014
Francie
(26)
2016
Belgie
(26)
2017
Rakousko
(29)
2018
Dánsko
(36)
2019
Španělsko
(34)
2021
Maďarsko
(30)
2022
Finsko
(27)
2023
Česko
(30)
BelgieBelgie Belgie 3 ? 3 4 ? 2 2 2 3 3 2 3 2
ČeskoČesko Česko ? 1 ? 1 1 1 1 1 1 2
DánskoDánsko Dánsko 3 ? 3 4 ? 2 2 2 3 2 2 2
EstonskoEstonsko Estonsko ? ? 1
FinskoFinsko Finsko ? 5 4 ? 2 2 2 3 4 3 3 2
FrancieFrancie Francie 2 ? 4 ? 2 2 2 4 5 4 2 2
ItálieItálie Itálie 3 ? 3 3 ? 2 2 2 3 5 3 3 2
MaďarskoMaďarsko Maďarsko 2 ? 1 ? 2 1 2 3 2 1 2
NěmeckoNěmecko Německo 2 ? 4 ? 2 2 2 1 2 1 2 2
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko 1 ? 4 ? 2 2 2 3 1 3 1 2
NorskoNorsko Norsko ? 2 3 ? 2 2 2 1 2 2
PolskoPolsko Polsko ? ? 1 1 2
RakouskoRakousko Rakousko 6 ? 2 2 ? 3 2 3 2 4 4 1 3
RuskoRusko Rusko ? ? 1 2
SlovenskoSlovensko Slovensko ? ? 1 1
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko ? 2 ? 2 2 3 5 3 2 2
ŠvédskoŠvédsko Švédsko ? 3 ? 2 3 2 2
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 1 ? 3 ? 2 2 2 3 4 1 1 1

       vítěz
       druhé místo
       double - vítěz a druhé místo
  •    bez účasti
       hostující země
  #    počet startujících

Medailový stav podle zemí[editovat | editovat zdroj]

Poř. Země Zlatá medaile Stříbrná medaile
1. BelgieBelgie Belgie 4 (2004, 2010, 2018, 2021) 3 (2019, 2018, 2023)
2. RakouskoRakousko Rakousko 4 (2012, 2016, 2022, 2023) -
3. FrancieFrancie Francie 1 (2017) 4 (2004, 2006, 2010, 2021)
4. FinskoFinsko Finsko 1 (2008) 2 (2012, 2017)
4. ItálieItálie Itálie 1 (2006) 2 (2008, 2014)
6. ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 1 (2019) 1 (2016)
7. ČeskoČesko Česko 1 (2014) -

Zastoupení jednotlivých plemen[editovat | editovat zdroj]

Rok CCR FCR GR CBR LR NSR Celkem
2004 0 0 4 0 19 0 23
2006 - - - - - - -
2008 0 0 1 0 20 0 21
2010 0 2 5 0 32 0 39
2012 - - - - - - 24
2014 0 0 4 0 22 0 26
2016 0 1 2 0 23 0 26
2017 0 1 2 0 26 0 29
2018 0 0 2 0 34 0 36
2019 0 0 3 0 31 0 34
2021 0 0 1 0 29 0 30
2022 0 0 2 0 25 0 27
2023 0 0 0 0 30 0 30

       vítězně plemeno
       druhé místo
       double - vítěz a druhé místo

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]