Mistrovství Evropy ve sportovním lezení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
ME ve sportovním lezení
Aktuální ročník:
Mistrovství Evropy ve sportovním lezení 2017
Climbing pictogram.svg
Sport sportovní lezení
Založeno 1992, bouldering 2002
Vlastník Mezinárodní federace sportovního lezení (IFSC)
Český horolezecký svaz (ČHS)
Poslední vítěz Francie Romain Desgranges Belgie Anak Verhoeven obtížnost;
Polsko Marcin Dzienski Rusko Julija Kaplinová rychlost 2017;
Německo Jan Hojer Srbsko Staša Gejo bouldering 2017
Nejvíce titulů Španělsko Ramón Julián Puigblanque 3, obtížnost
TV partneři Ifscchannel youtube
Příbuzné soutěže ME v ledolezení
Akademické ME
Zakladatel Mezinárodní horolezecká federace (UIAA)
Vyšší soutěž Mistrovství světa
Nižší soutěž Mistrovství Evropy juniorů
Domácí pohár MČR v soutěžním lezení
Web Ifsc-climbing.org

Mistrovství Evropy ve sportovním lezení (anglicky: IFSC European Championship, francouzsky: Championnats d'Europe d'escalade, italsky: Campionato europeo di arrampicata, německy: Kletter-Europameisterschaft) jsou dvouleté mistrovství Evropy v soutěžním lezení, pořádané Mezinárodní federací sportovního lezení (IFSC). Tato událost určuje mužské a ženské mistry Evropy ve třech disciplínách soutěžního lezení: lezení na obtížnost, lezení na rychlost a bouldering. Kromě toho existuje i zimní ledolezení (viz drytooling), kde má Mistrovství Evropy v ledolezení obdobně dvě disciplíny (obtížnost a rychlost). Kontinentální mistrovství se pravidelně střídají s Mistrovstvím světa, juniorská mistrovství světa a Evropy se pořádají každoročně.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1992 zorganizovala Mezinárodní horolezecká federace - Union Internationale des Associations d'Alpinisme (UIAA) první mistrovství Evropy původně ve dvou disciplínách: lezení na obtížnost a rychlost, bouldering přibyl od roku 2002. Nejstarší tradici novodobých závodů má světový pohár, který probíhá každoročně od roku 1989, kdy navázal na mezinárodní závody Sportroccia. V roce 1997 byla založena ICC (International Council for Competition Climbing), která od Mezinárodního horolezeckého svazu převzala organizaci letních závodních disciplín, od roku 2007 již samostatná Mezinárodní federace sportovního lezení - International Federation of Sport Climbing (IFSC). V České republice zastřešuje soutěžní lezení Český horolezecký svaz.[1]

Během Mistrovství Evropy 2006 v Rusku byl zrušený bouldering (vysoké profily se špatným dopadištěm), tato část Mistrovství Evropy se konala ve Velké Británii o rok později. V roce 2012 došlo k posunu ve střídání konání Mistrovství světa s Mistrovstvím Evropy - Mistrovství světa se konalo v roce 2011 i v roce 2012 jako ukázka lezení pro nominaci na LOH mezi nové sporty, Mistrovství Evropy až o rok později v roce 2013. Pro rok 2015 se IFSC nepodařilo zajistit pořadatele pro lezení na obtížnost a rychlost, výsledky byly odečteny ze světového poháru v Chamonix.

Češi na ME[editovat | editovat zdroj]

Česká reprezentace se účastnila ME od samého počátku, v roce 1992 skončila nejlépe Eva Linhartová, na 4. místě v lezení na rychlost. První medaile získali až v roce 2002 Tomáš Mrázek (stříbrnou za obtížnost) a Věra Kotasová-Kostruhová (bronzovou za bouldering). Tím se Věra stala první a jedinou českou ženou, která získala medaili na ME ve sportovním lezení a stejného prvenství dosáhla také na MS v roce 2005 (rovněž bronz za bouldering). Z mužů získal první medaili na ME v boulderingu Tomáš Mrázek, bronzovou v roce 2007.

Jediným českým mistrem Evropy, který navíc obhájil svůj titul na ME ve sportovním lezení, je Libor Hroza, v letech 2013 a 2015 získal zlatou medaili v lezení na rychlost. Je zároveň jediným českým medailistou v této disciplíně na ME, v roce 2010 získal také bronzovou medaili.

Titul vicemistra Evropy získali Tomáš Mrázek v letech 2002 a 2008 (obtížnost) a Adam Ondra, který se stal v letech 2010 i 2015 dvojnásobným vicemistrem Evropy (lezení na obtížnost i bouldering).

Mezi nejúspěšnější ME českých lezců patří i roky 2010 a 2015, kdy získali medaile ze všech tří disciplín, v roce 2015 i zlatou.[2]

Čeští lezci Libor Hroza, Adam Ondra a Tomáš Mrázek patří mezi desítku nejúspěšnějších medailistů na Mistrovství Evropy.

Přehled mistrovství[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Rok Místo Datum Disciplíny Závodníci Země Web Odkazy
počet obtížnost rychlost bouldering
I. 1992 Německo Frankfurt 18. září 2 64+35+28+9=136 20 [3]
II. 1996 Francie Paříž 28. ledna 2 63+39+36+17=155 19 [4]
III. 1998 Německo Norimberk 3. dubna 2 63+49+31+16=159 21 [5]
IV. 2000 Německo Mnichov 7. října 2 62+52+23+17=154 20 [6]
V. 2002 Francie Chamonix 11.-14. července 3 63+47+17+12+51+28=218 23 [7]
VI. 2004 Itálie Lecco 21.-27. června 3 61+43+18+13+57+35=227 22 [8]
VII. 2006 Rusko Jekatěrinburg 29. června - 3. července 2 zrušeno 42+37+23+17(+54+41)=119 19 uralclimbing.ru [9]
2007 Spojené království Birmingham 16.-18. března 1 57+41=98 18 [10]
VIII. 2008 Francie Paříž 15.-18. října 3 74+43+36+26+68+49=296 26 paris-escalade.com [11]
IX. 2010 Rakousko Imst/Innsbruck 14.–18. září 3 59+44+44+23+63+41=274 26 euro-2010.at [12]
X. 2013 Francie Chamonix 12.-13. července 2 49+45+41+37=172 19 [13]
Nizozemsko Eindhoven 31. srpna - 1. září 1 62+46=108 24 euroboulder.com [14]
XI. 2015 Rakousko Innsbruck 14.-16. května 1 86+67=153 29 boulderworldcup-innsbruck.com [15]
Francie Chamonix 10.-12. července 2 59+43+30+32=164 19 [16]
XII. 2017 Francie Campitello di Fassa 30. června - 1. července 2 65+59+47+49=220 20 fassaclimbingevents.com [17]
Německo Mnichov 18.-19. srpna 1 x x
XIII. 2019 Polsko Zakopane 5.-7. září 1 x x
Spojené království Edinburgh 30. června - 1. července 2
XIV. 2020 Rusko Moskva 3

Výsledky mužů[editovat | editovat zdroj]

Obtížnost[editovat | editovat zdroj]

Rok zlato stříbro bronz
1992 Francie François Legrand Francie François Petit Rusko Salavat Rachmetov
1996 Francie Arnaud Petit Francie François Petit Francie François Lombard
1998 Spojené království Ian Vickers Itálie Cristian Brenna Německo Christian Bindhammer
2000 Francie Alexandre Chabot Itálie Cristian Brenna Rusko Jevgenij Ovčinnikov
2002 Francie Alexandre Chabot Česko Tomáš Mrázek Španělsko Ramón Julián Puigblanque
2004 Španělsko Ramón Julián Puigblanque Francie Alexandre Chabot Francie François Auclair
2006 Rakousko David Lama Švýcarsko Cédric Lachat Rusko Dmitrij Šarafutdinov
2008 Španělsko Patxi Usobiaga Lakunza Česko Tomáš Mrázek Francie Manuel Romain
2010 Španělsko Ramón Julián Puigblanque Česko Adam Ondra Rakousko Jakob Schubert
2013 Francie Romain Desgranges Španělsko Ramón Julián Puigblanque Nizozemsko Jorg Verhoeven
2015 Španělsko Ramón Julián Puigblanque Česko Adam Ondra Německo Sebastian Halenke
2017 Francie Romain Desgranges Česko Adam Ondra Rakousko Jakob Schubert

Rychlost[editovat | editovat zdroj]

Rok zlato stříbro bronz
1992 Kazachstán Kairat Rachmetov Itálie Cristian Brenna Polsko Andrzej Marcisz
1996 Ukrajina Andrej Vedenmeer Francie Mathieu Dutray Rusko Pavel Samoiline
1998 Polsko Tomasz Oleksy Ukrajina Alexandr Paukaev Ukrajina Vladimir Zacharov
2000 Ukrajina Maxim Stěnkovyj Rusko Iakov Soubbotine Rusko Alexandre Chaoulsky
2002 Ukrajina Maxim Stěnkovyj Rusko Sergej Sinicyn Rusko Alexei Gadeev
2004 Rusko Alexandr Pěšechonov Ukrajina Maxim Stěnkovyj Rusko Alexandre Chaoulsky
2006 Rusko Jevgenij Vajcechovskij Rusko Sergej Sinicyn Rusko Alexandr Pěšechonov
2008 Rusko Jevgenij Vajcechovskij Ukrajina Maksym Osipov Ukrajina Maxim Stěnkovyj
2010 Rusko Sergej Abdrachmanov Rusko Stanislav Kokorin Česko Libor Hroza
2013 Česko Libor Hroza Polsko Marcin Dzienski Ukrajina Danijil Boldyrev
2015 Česko Libor Hroza Ukrajina Danijil Boldyrev Polsko Marcin Dzienski
2017 Polsko Marcin Dzienski Ukrajina Danijil Boldyrev Rusko Stanislav Kokorin

Bouldering[editovat | editovat zdroj]

Rok zlato stříbro bronz
2002 Itálie Christian Core Itálie Mauro Calibani Rusko Salavat Rachmetov
2004 Francie Daniel Du Lac Spojené království Andrew Earl Itálie Gabriele Moroni
2007 Rakousko David Lama Finsko Nalle Hukkataival Česko Tomáš Mrázek
2008 Francie Jérôme Meyer Rakousko Kilian Fischhuber Švýcarsko Cédric Lachat
2010 Švýcarsko Cédric Lachat Česko Adam Ondra Rakousko Kilian Fischhuber
2013 Rakousko Kilian Fischhuber Rusko Dmitrij Šarafutdinov Rakousko Jakob Schubert
2015 Německo Jan Hojer Česko Adam Ondra Itálie Stefan Scarperi
2017 Německo Jan Hojer Německo Alexander Megos Slovinsko Anže Peharc

Výsledky žen[editovat | editovat zdroj]

Obtížnost (ženy)[editovat | editovat zdroj]

Rok zlato stříbro bronz
1992 Švýcarsko Susi Good Francie Isabelle Patissier Francie Laurence Guyon
1996 Francie Liv Sansoz Francie Laurence Guyon Francie Stéphanie Bodet
Rusko Venera Čerešněvová
1998 Belgie Muriel Sarkany Rusko Venera Čerešněvová Francie Liv Sansoz
2000 Německo Katrin Sedlmayer Francie Stéphanie Bodet Německo Marietta Uhden
2002 Francie Chloé Minoret Slovinsko Martina Čufar Francie Sandrine Levet
Belgie Muriel Sarkany
2004 Rakousko Bettina Schöpf Slovinsko Natalija Gros Rakousko Katharina Saurwein
2006 Francie Charlotte Durif Francie Sandrine Levet Slovinsko Maja Vidmar
2008 Rakousko Johanna Ernst Slovinsko Maja Vidmar Slovinsko Mina Markovič
2010 Rakousko Angela Eiter Rakousko Johanna Ernst Francie Alizée Dufraisse
2013 Rusko Dinara Fachritdinovová Slovinsko Mina Markovič Francie Hélène Janicot
2015 Slovinsko Mina Markovič Slovinsko Janja Garnbret Rakousko Jessica Pilz
2017 Belgie Anak Verhoeven Slovinsko Mina Markovič Rakousko Jessica Pilz

Rychlost (ženy)[editovat | editovat zdroj]

Rok zlato stříbro bronz
1992 Rusko Jelena Ovčinnikovová Rusko Yulia Inozemtseva Francie Claudine Trecourt
1996 Francie Cécile Avezou Německo Ameli Haager Belgie Kim Anthoni
1998 Francie Cécile Avezou Ukrajina Olena Repko Rusko Zosia Podgorbounskikh
2000 Ukrajina Olena Repko Rusko Taťjana Rujgová Rusko Zosia Podgorbounskikh
2002 Ukrajina Olena Repko Ukrajina Olga Zacharovová Rusko Svetlana Sutkina
2004 Rusko Anna Stenkovaja Rusko Valentina Jurinová Rusko Maja Piratinskaja
2006 Rusko Anna Stenkovaja Rusko Kseniia Alekseeva Rusko Valentina Jurinová
2008 Polsko Edyta Ropek Rusko Olga Morozkinová Rusko Anna Stenkovaja
2010 Polsko Edyta Ropek Rusko Kseniia Alekseeva Rusko Natalia Titova
2013 Rusko Anna Cyganovová Polsko Aleksandra Rudzinska Rusko Julija Levočkinová
2015 Francie Anouck Jaubert Rusko Julija Kaplinová Rusko Marija Krasavinová
2017 Rusko Julija Kaplinová Rusko Anna Cyganovová Rusko Jelena Remizovová

Bouldering (ženy)[editovat | editovat zdroj]

Rok zlato stříbro bronz
2002 Francie Sandrine Levet Francie Fanny Rogeaux Česko Věra Kotasová-Kostruhová
2004 Rusko Olga Bibiková Rakousko Anna Stöhr Francie Corinne Theroux
2007 Francie Juliette Danion Ukrajina Olga Šalagina Ukrajina Olga Bežko
2008 Slovinsko Natalija Gros Rakousko Anna Stöhr Norsko Hannah Midtbø
2010 Rakousko Anna Stöhr Německo Juliane Wurm Ukrajina Olga Šalagina
2013 Rakousko Anna Stöhr Slovinsko Mina Markovič Francie Mélanie Sandoz
2015 Německo Juliane Wurm Rakousko Anna Stöhr Rakousko Katharina Saurwein
2017 Srbsko Staša Gejo Slovinsko Janja Garnbret Švýcarsko Petra Klingler

Nejúspěšnější medailisté[editovat | editovat zdroj]

Muži[editovat | editovat zdroj]

Jméno Celkem Zlato Stříbro Bronz Disciplíny Období
Španělsko Ramón Julián Puigblanque 5 Zlatá medaileZlatá medaileZlatá medaile Stříbrná medaile Bronzová medaile obtížnost 2002-2015
Ukrajina Maxim Stěnkovyj 4 Zlatá medaileZlatá medaile Stříbrná medaileStříbrná medaile rychlost 2000-2008
Francie Alexandre Chabot 3 Zlatá medaileZlatá medaile Stříbrná medaile obtížnost 2000-2004
Česko Libor Hroza 3 Zlatá medaileZlatá medaile Bronzová medaile rychlost 2010-2015
Německo Jan Hojer 2 Zlatá medaileZlatá medaile bouldering 2015-2017
Rakousko Kilian Fischhuber 3 Zlatá medaile Stříbrná medaile Bronzová medaile bouldering 2008-2013
Polsko Marcin Dzienski 3 Zlatá medaile Stříbrná medaile Bronzová medaile rychlost 2013-2017
Švýcarsko Cédric Lachat 3 -
Zlatá medaile
Stříbrná medaile
-
-
Bronzová medaile
obtížnost
bouldering
2006
2008-2010
Česko Adam Ondra 5 Stříbrná medaileStříbrná medaileStříbrná medaile
Stříbrná medaileStříbrná medaile
obtížnost
bouldering
2010-2017
2010-2015
Itálie Cristian Brenna 3 Stříbrná medaileStříbrná medaile
Stříbrná medaile
obtížnost
rychlost
1998-2000
1992
Česko Danijil Boldyrev 3 Stříbrná medaileStříbrná medaile Bronzová medaile rychlost 2013-2017
Česko Tomáš Mrázek 3 Stříbrná medaileStříbrná medaile Bronzová medaile obtížnost
bouldering
2002-2008

Ženy[editovat | editovat zdroj]

Jméno Celkem Zlato Stříbro Bronz Disciplíny Období
Rakousko Anna Stöhr 5 Zlatá medaileZlatá medaile Stříbrná medaileStříbrná medaileStříbrná medaile bouldering 2004-2015
Ukrajina Olena Repko 3 Zlatá medaileZlatá medaile Stříbrná medaile rychlost 1998-2002
Rusko Anna Stenkovaja 3 Zlatá medaileZlatá medaile Bronzová medaile rychlost 2004-2008
Francie Cécile Avezou 2 Zlatá medaileZlatá medaile rychlost 1996-1998
Polsko Edyta Ropek 2 Zlatá medaileZlatá medaile rychlost 2008-2010
Slovinsko Mina Markovič 5 Zlatá medaile
-
Stříbrná medaileStříbrná medaile
Stříbrná medaile
Bronzová medaile
-
obtížnost
bouldering
2008-2017
2013
Francie Sandrine Levet 3 -
Zlatá medaile
Stříbrná medaile
-
Bronzová medaile
-
obtížnost
bouldering
2002-2006
2002

Čeští Mistři a medailisté[editovat | editovat zdroj]

Šampionát Disciplína Lezec/lezkyně Zlato Stříbro Bronz
ME 2002 Bouldering Věra Kotasová-Kostruhová Bronzová medaile
ME 2002 Obtížnost Tomáš Mrázek Stříbrná medaile
ME 2007 Bouldering Tomáš Mrázek Bronzová medaile
ME 2008 Obtížnost Tomáš Mrázek Stříbrná medaile
ME 2010 Obtížnost Adam Ondra Stříbrná medaile
ME 2010 Rychlost Libor Hroza Bronzová medaile
ME 2010 Bouldering Adam Ondra Stříbrná medaile
ME 2013 Rychlost Libor Hroza Zlatá medaile
ME 2015 Obtížnost Adam Ondra Stříbrná medaile
ME 2015 Rychlost Libor Hroza Zlatá medaile
ME 2015 Bouldering Adam Ondra Stříbrná medaile
ME 2017 Obtížnost Adam Ondra Stříbrná medaile

Medaile podle zemí[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Země 1992 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2010 2013 2015 2017 celkem
1. RuskoRusko Rusko 3 1 2 5 4 6 7 3 4 4 2 4 44
2. FrancieFrancie Francie 5 8 2 2 5 4 2 1 2 1 3 1 1 37
3. RakouskoRakousko Rakousko 3 1 1 3 5 3 3 2 21
4. UkrajinaUkrajina Ukrajina 1 3 2 3 1 2 2 1 1 1 1 18
5. SlovinskoSlovinsko Slovinsko 1 1 1 3 2 2 3 13
6. ČeskoČesko Česko 2 1 1 3 1 3 1 12
7. NěmeckoNěmecko Německo 1 1 2 1 3 2 10
8. PolskoPolsko Polsko 1 1 1 1 2 1 1 8
9. ItálieItálie Itálie 1 1 1 2 1 1 7
10. ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 1 1 1 1 1 1 6
11. ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 1 1 1 1 1 5
12. BelgieBelgie Belgie 1 1 1 1 4
13. Spojené královstvíSpojené království Spojené království 1 1 2
14. KazachstánKazachstán Kazachstán 1 1
14. FinskoFinsko Finsko 1 1
14. NorskoNorsko Norsko 1 1
14. NizozemskoNizozemsko Nizozemsko 1 1
14. SrbskoSrbsko Srbsko 1 1
19 celkem 12 12 12 12 19 18 12 6 18 18 18 18 18 193

Vítězové podle zemí[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Země 1992 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2010 2013 2015 2017 celkem
1. FrancieFrancie Francie 1 3 1 1 3 1 1 1 1 1 1 1 16
2. RuskoRusko Rusko 1 3 2 1 1 2 1 10
3. RakouskoRakousko Rakousko 1 1 1 1 2 2 8
4. UkrajinaUkrajina Ukrajina 1 2 2 5
5. ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 1 1 1 1 4
5. NěmeckoNěmecko Německo 1 2 1 4
5. PolskoPolsko Polsko 1 1 1 1 4
8. ČeskoČesko Česko 1 1 2
8. SlovinskoSlovinsko Slovinsko 1 1 2
8. ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 1 1 2
11. ItálieItálie Itálie 1 1
11. BelgieBelgie Belgie 1 1 2
11. Spojené královstvíSpojené království Spojené království 1 1
11. KazachstánKazachstán Kazachstán 1 1
11. SrbskoSrbsko Srbsko 1 1
16 celkem 4 4 4 4 6 6 4 2 6 6 6 6 6 64

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. IFSC: Historie závodního lezení. www.ifsc-climbing.org [online]. [cit. 2015-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  2. Lezec.cz: ME v lezení - Chamonix, Libor zlato Adam stříbro
  3. UIAA European Championship - Frankfurt 1992 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. European Championship - Paris 1996 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. UIAA European Championship - Nürnberg (GER) 1998 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. UIAA European Championship - München (GER) 2000 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. UIAA European Championship - Chamonix (FRA) 2002 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. UIAA European Championship - Lecco (ITA) 2004 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. UIAA European Championship - Ekatarinburg (RUS) 2006 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. IFSC European Boulder Championship - Birmingham (Spojené království) 2007 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. IFSC European Championship - Paris (FRA) 2008 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. European Championship - Imst/Innsbruck (AUT) 2010 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. European Championship (L,S) - Chamonix (FRA) 2013 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. European Championship (B) - Eindhoven (NED) 2013 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. European Calendar [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2014-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-07. (anglicky) 
  16. European Championships 2015: information [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2015-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-03-13. (anglicky) 
  17. (anglicky) IFSC: výsledkové listiny ME 2017 (obtížnost a rychlost)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]