Úterý (okres Plzeň-sever)
| Úterý | |
|---|---|
 Sloup se sochou Panny Marie, kašna a měsťanské domy na náměstí | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Všeruby |
| Obec s rozšířenou působností | Nýřany (správní obvod) |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°56′25″ s. š., 13°0′15″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 447 (2024)[1] |
| Rozloha | 25,91 km²[2] |
| Nadmořská výška | 485 m n. m. |
| PSČ | 330 40 |
| Počet domů | 182 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Úterý 1 330 40 Úterý utery@obecni-urad.net |
| Starosta | Václav Konstantinovič |
| Oficiální web: www | |
  Úterý | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 559571 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Úterý (německy Neumarkt) leží v západních Čechách, v nejzápadnější části okresu Plzeň-sever. Střed města se nachází v Tepelské vrchovině, v údolí Úterského potoka. Jeho dvě místní části se rozprostírají na přilehlých návrších. Ve městě žije 447[1] obyvatel.
Město je vzdáleno 39 km severozápadně od Plzně a 23 km východně od Mariánských Lázní.
Název
Název města je odvozen od jména dne, ve kterém se konal trh. Německá varianta Neumarkt, stejně jako latinské Novum forum, znamenají nový trh. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Vtheri (1233), Nouum forum (1273), Vteri a Novum forum (1369), Vteri (1396), „nepostoupil Úterého“ (1480), Auterey (1598), Neumarek[4] (1654), Neumarkt a též Autery, Vtery, Neoforum a ein Marktflecken (1788).[5]
Historie
.jpg)
Středověk
Úterý bylo založeno osadníky, kteří zde koncem 11. století dolovali.[6] První písemná zmínka z roku 1233[5] je uvedena v darovací listině krále Václava I., kterou král věnoval Úterý spolu s Olešovicemi a Vidžínem své matce Konstancii Uherské. Ta zmíněné vsi ještě v témže roce prodala tepelskému klášteru.[6] V roce 1276 prošla Úterým dvakrát část přemyslovského královského vojska, které se přesouvalo k Teplé, kde mělo dojít k boji mezi Rudolfem I. Habsburským a Přemyslem Otakarem II., ke kterému nakonec nedošlo. Po porážce Přemysla Otakara II. v roce 1278 vydrancovala habsburská vojska místní doly. Tím došlo k zániku hornické činnosti, v kraji nastala bída a mnoho horníků se za prací přestěhovalo do Stříbra. Náhradní činností za hornictví se stalo lesní hospodářství a chov dobytka.
V roce 1380 postihl celý kraj mor. V Úterý zemřelo asi 450 osob a obec se zcela vylidnila. Jako řešení této situace nechal Tepelský klášter obec dosídlit německými kolonisty. V roce 1420 bylo Úterý obsazeno husity, před kterými Němci utekli zpět do Německa a české obyvatelstvo přijalo jejich myšlenky, což se vůbec nelíbilo představitelům kláštera v Teplé a došlo nejdříve k rekatolizaci formou výhod a později i k násilné (v roce 1470 byla na obec na čas uvalena klatba). V roce 1439 bylo Úterý z rozhodnutí tepelského opata Racka povýšeno na město. Dalšími výhodami bylo přidávání různých práv.
Na začátku osmdesátých let patnáctého století o město vedli spor páni ze Švamberka s tepelským klášterem. Tomu mělo město připadnout na základě starší arbitráže mezi klášterem a Burianem II. z Gutštejna, ale roku 1480 král Vladislav Jagellonský marně vyzýval Bohuslava ze Švamberka, aby město klášteru vydal. Bohuslavův syn Hynek ze Švamberka vedl jednání o vydání města klášteru ještě v roce 1482 a definitivně Švamberkové Úterý vydali až roku 1486.[7]
Novověk
K úplné rekatolizaci došlo však až koncem 16. století. Okolo roku 1600 došlo k velké vlně germanizace obyvatelstva, drtivá většina lidí žijících v obci byla německojazyčná. Celý kraj velmi poničila třicetiletá válka. Došlo k drancování městečka i jeho okolí. V roce 1656 Úterý zachvátil velký požár, který zničil např. i starý kostel a radnici. Jejich náhrady byly dostavěny až o 40 let později – nová radnice v roce 1695 a nový kostel v roce 1698. Od poloviny 17. století došlo k velkému rozvoji řemeslnických cechů.
Moderní dějiny
V roce 1834 žilo na území samotného Úterý 834 obyvatel (dnes asi 300, bez Vidžína a Olešovic.) V roce 1850 došlo k velké územní reformě, při které byly vytvořeny první moderní obce. Pro Úterý to znamenalo hlavně to, že přestalo být pod správou tepelského kláštera, stále však bylo součástí politického okresu Teplá. V tom roce se od Úterý odtrhly také Olešovice, což však nemělo dlouhé trvání. V roce 1909 byl v obci zaveden vodovod. 1. světová válka byla obdobím hladu a bídy. Po vzniku Československé republiky se Úterý stalo její součástí, přesto, že v něm žila většina Němců. Tehdy mezi Němci a Čechy v obci žádné velké roztržky nebyly.
V roce 1925 byla obec elektrifikována. Po Mnichovu bylo Úterý připojeno k Německé říši. Po skončení války v roce 1945 byly zřízeny národní výbory. V roce 1946 bylo vysídleno skoro všechno německé obyvatelstvo obce a Úterý se vylidnilo. Proběhlo sice dosídlení obce českým obyvatelstvem z vnitrozemí a volyňskými Čechy, přesto však mnoho domů zůstalo prázdných a postupně chátralo. Některé musely být během 50. let dokonce zbourány. Zbylé opuštěné domy zachránila až vlna chalupářství v šedesátých letech dvacátého století.
V důsledku poválečných administrativních změn v roce 1949 Úterý přišlo o status města a bylo přiřazeno pod okres Stříbro a od 1. července 1960 patří Úterý pod okres Plzeň-sever. Sedmdesátá léta dvacátého století přinesla normalizaci, ale pro Úterý například také novou základní školu a nové sídliště nad obcí. Nový rozvoj městečka nastal až po roce 1989, v roce 1992 bylo Úterý vyhlášeno městskou památkovou zónou. Od 23. ledna 2007 byl Úterý navrácen status města.[8]
Pověst o založení hornické osady
Ke vzniku vesnice Úterý se váže pověst, podle níž osadu založili němečtí horníci (kteří byli povoláváni Přemyslovci, aby místní lid učili řemeslům). Pověst říká, že jeden z horníků zabloudil v lesích okolo dnešního Úterý a protože už byl blouděním unavený, tak usnul. Zdál se mu sen o tom, že najde velké naleziště zlata. Když se vzbudil, uviděl havrana, který v zobáku držel zlatý prsten. Horník sledoval, kde havran prsten pustí. Na tom místě pak horník opravdu našel zlato. Z této pověsti je odvozen také znak Úterý, na němž je ve zlatém poli zobrazen kráčející havran se zlatým prstenem v zobáku a nad ním je vyobrazeno paroží s hraběcí korunou.[zdroj?]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 925 obyvatel (z toho 408 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci, 915 Němců a osm cizinců. Kromě pěti evangelíků, tří židů a dvou lidí bez vyznání se ostatní hlásili k římskokatolické církvi.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 830 obyvatel: dvacet Čechoslováků, 808 Němců a dva cizince. Až na dva členy církve československé a dva lidi bez vyznání byli ostatní římskými katolíky.[10]
Obecní správa a politika
.jpg)
V Úterý působí dva spolky – občanské sdružení Bart, které se věnuje ochraně památek obce, zejména rekonstrukci tzv. Turbovny, a Klub přátel Základní a Mateřské školy Úterý, který pořádá např. různé kulturní akce a věnuje se zachování a rozvoji školy.
Části města
- Úterý
- Vidžín – místní část ležící na kopci, 3,5 km severozápadně od středu obce. Dříve velmi významná obec se školou a farou, měla až 350 obyvatel. Dnes žije ve Vidžíně asi jen 30 lidí. Hodně domů v obci je využíváno jako chalupy, u vsi se často konají letní tábory. Autobusové spojení zajišťují pouze v pracovní dny 2 spoje denně (do Úterý).
- Olešovice – ves ležící na kopci, necelý kilometr východně od Úterý. Dnes má asi 70 obyvatel. Pro své zachovalé vesnické budovy a zajímavou kapličku z 19. století byla vyhlášena vesnickou památkovou zónou. Autobusové spojení zajišťují autobusy na linkách z Úterý do Plzně a do Manětína.
Doprava
.jpg)
Městem vede silnice silnice II/210 na trase Krsy – Úterý – Teplá – Mnichov – Prameny – Sokolov – Rotava – Kraslice – HP Kraslice/Klingenthal.
Úterý trpí špatnou dopravní dostupností. Veřejná doprava je zajišťována pouze autobusy a to na dvou základních linkách. První spoj vozí cestující k vlaku do Bezdružic či do Konstatntinových Lázní a dále pokračuje do Stříbra, druhá je přímá autobusová linka do okresního i krajského města Plzně. Jeden pár spojů denně jezdí také na tangenciální lince Úterý–Manětín. Dále existuje spoj, který slouží k obsluze místní části Vidžín, která je velmi nevýhodně umístěna v úplném „rohu“ Plzeňského kraje i severního Plzeňska. Naprosto chybí spojení o víkendech a spojení se sousední Teplou, která je však v jiném okrese i kraji (okres Karlovy Vary, Karlovarský kraj).
Služby
Ve městě se nachází základní (1. stupeň) a mateřská škola, pošta a penzion. Většina kulturních akcí se pořádá v obřadním sále budovy radnice, případně v tzv. Turbovně, kterou se snaží opravit úterský spolek Bart. V Úterý se nachází také obchod s potravinami a pohostinství.
Pamětihodnosti
- Radnice (čp. 1)
- Děkanství (čp. 6)
- Kostel Narození svatého Jana Křtitele
- Kostel svatého Václava
- Mariánský sloup
- Turbovna (čp. 69)
- Měšťanské domy čp. 2, 9, 66, 67, 71, 89, 90, 91, 92, 123, 124, 126
- Vodní mlýn (čp. 147)
- Dům se stodolou (čp. 24)
- Kaplička
- Kašna
- Koželužna (čp. 176)
- Dvojice hraničních kamenů
- Boží muka
.jpg)
Osobnosti
- Karel Kašpar Reitenberger (1779–1860), zakladatel Mariánských Lázní, opat kláštera v Teplé
Úterý ve filmu
Ve známost město vešlo díky televiznímu seriálu České televize Zdivočelá země, který zde byl natáčen na přelomu 20. a 21. století.[11]
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Úterý, s. 290.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Úterý, Neumarkt, s. 459.
- ↑ a b Historie: Město Úterý [online]. Úterý: Město Úterý [cit. 2023-05-19]. Dostupné online.
- ↑ JÁNSKÝ, Jiří. Páni ze Švamberka. Pětisetletá sága rodu s erbem labutě. Domažlice: Zdeněk Procházka, Nakladatelství Českého lesa, 2020. 569 s. ISBN 978-80-87316-96-2. S. 165.
- ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 264.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 255.
- ↑ https://www.novinky.cz/vase-zpravy/plzensky-kraj/plzen-sever/1297-50825-mesto-kde-je-kazdy-den-utery.html cestovatelský článek na Novinky.cz
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Úterý na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Úterý (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Úterý v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
