Valtice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Valdice.
Valtice
Severní část náměstí
Severní část náměstí
Znak města ValticeVlajka města Valtice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecBřeclav
Obec s rozšířenou působnostíBřeclav
(správní obvod)
OkresBřeclav
KrajJihomoravský
Historická zeměDolní Rakousko (od roku 1920 připojeny k Moravě)
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°44′27″ s. š., 16°45′18″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 559 (2023)[1]
Rozloha47,85 km²[2]
Nadmořská výška192 m n. m.
Počet domů1 132 (2021)[3]
Počet částí obce
Počet k. ú.2
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Valtice
nám. Svobody 21
691 42 Valtice
podatelna@valtice.eu
StarostaPavel Trojan
Oficiální web: www.valtice.eu
Valtice
Valtice
Další údaje
Kód obce584975
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valtice (lidově také Valčice,[4] německy Feldsberg[5]) jsou malé vinařské město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 9 km západně od Břeclavi, u hranic s Rakouskem. Má katastrální výměru 4 785 hektarů a žije zde přibližně 3 600[1] obyvatel.

Historické jádro města je chráněno jako městská památková zóna. Okolní Lednicko-valtický areál je krajinnou památkovou zónou.[6] Valtický zámek byl až do roku 1945 sídlem knížecího rodu Lichtenštejnů.

Valtice se nachází v Mikulovské vinařské podoblasti a patří mezi nejnavštěvovanější vinařská města v ČR. Je zde mnoho vinařských podniků i rodin s vinařskou tradicí. Veřejná degustační expozice vín oceněných titulem Salon Vín České republiky je umístěna ve sklepních prostorách zdejšího zámku.

Historie

Město bylo kolonizováno ve 12. století pasovskými biskupy. Od roku 1391 až do roku 1945 bylo v majetku rodu Lichtenštejnů, kteří areál města a jeho okolí spolu s okolím Lednice přetvořili v jedinečný krajinný komplex evropského významu. Po celý středověk i novověk bylo město součástí Dolního Rakouska; k území Československa byly Valtice s okolím připojeny na základě Saint-Germainské smlouvy až 31. července 1920 a byly přičleněny k moravskému politickému okresu Mikulov. Město navštívil 20. června 1928 první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk a 14. června 1936 jeho nástupce Edvard Beneš. Oba se stali čestnými občany Valtic. Obyvatelstvo německé národnosti (56,7 % roku 1930) [7] bylo po roce 1945 vesměs vysídleno. Roku 1964 byla k Valticím připojena vesnice Úvaly. Během existence železné opony probíhalo bezprostředně kolem Valtic hraniční pásmo se zákazem vstupu; do Úval byl vstup možný jen pro obyvatele nebo na povolení.

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Přírodní poměry

Geografie

Valtice od Kolonády na Reisně

Valtice leží na okraji Dolnomoravského úvalu v podcelku Valtická pahorkatina, v kotlině otevřené na severozápad k rybníku Nesyt. Jejich katastr hraničí na jihu a západě s Rakouskem, centrum města je od státní hranice vzdáleno pouze 1,3 km. V okolí se vedle polí hojně nacházejí vinice, na východě se rozkládá komplex Bořího lesa.

Hydrografie

Územím Valtic protékají potoky Svodnice, Úvalský odpad, Valtický a Allah (též zvaný Aloch). Zatímco voda prvních tří potoků vtéká v katastru sousední obce Hlohovce do rybníka Nesytu, potok Allah teče do Prostředního rybníka a nachází se na něm kaskáda menších rybníčků, z nichž se na území Valtic nachází rybník Allah I. Východně od Valtic se v PP Rendez-vous nachází rybník Rendez-vous. Další dva rybníky (Úvalský a Košík) se nacházejí na potoce Svodnici v katastru Úvalů.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel[8][9][10]
Sčítání lidu Počet domů Obyvatelé celkově Národní příslušnost
Rok Němci Češi jiné
1793 299        
1836 340 2889      
1869 367 2424      
1880 381 2837 2804 3 30
1890 428 3009 2830 133 36
1900 501 3036 2987 34 35
1910 552 3402 3291 34 57
1921 566 3257 2285 625 332
1930 636 3393 1924 1102 367
1950 642 3065      
1961 633 3037      
1970 703 3495      
1980 772 3583      
1991 891 3554      
2001 935 3630      
2011 1047 3652      

Správa a politika

Členění města

Území města se člení na katastrální území (zároveň části města a ZSJ), jimiž jsou:

Asi 3 km jihovýchodně od města, pár set metrů od rakouské hranice, se nachází kolonie asi půl tuctu domů a zemědělské farmy, nazvaná Boří Dvůr.

Samospráva

Od roku 2010 je starostou Pavel Trojan (ČSSD). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. listopadu 2014 byl do této funkce opětovně zvolen. [11]

Vinařství

Valtice jsou významné moravské vinařské středisko. Patří do Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě Kamenné hory, Hůrka, Pod Sluneční horou, Sonnenberg, Nad mlýnem, Pánský kopec, Za humny, Staré hory, U cihelny, Jižní svahy, Nad peklem, Terasy u Křížového sklepu, Pod Reistnou, Knížecí vyhlídka, Hintertály, Jižní svahy, Terasy u hranic, Sacny, Kačisdorfské pole, Horní čtvrtě, Culisty-Dlúhé, Hájky, U sv. Anny).

Sídlí zde Střední odborná škola vinařská, jediná svého druhu v Česku, založená roku 1873.[12]

Kultura

Valtice a především valtický zámek bývají několikrát do roka dějištěm divadelních a hudebních akcí z období renesance a hlavně baroka. Divadelní představení se odehrávají v zámeckém barokním divadle; koncerty barokní hudby bývají odehrávány v zámecké kapli, jízdárně nebo pod širým nebem v tamním parku. Několik již etablovaných akcí zahrnuje např. hudebně-divadelní řadu Plaisirs de Musique nebo poctu skladateli Antoniu Vivaldimu.

Na přelomu června a července se do Valtic sjíždějí hudebníci, zpěváci, herci a tanečníci vyznávající umění 16. - 18. století na týdenní setkání zvané Mezinárodní škola staré hudby,[13] ve kterém studují a nacvičují skladby, písničky a tance barokního a renesančního období pod dohledem lektorů z Čech i zahraničí.

Zámecká zimní jízdárna, resp. její vrchní patro, může být využito jako prostory pro výstavy a expozice.

Turistika

  • Turistické informační centrum se nachází u prvního nádvoří zámku Valtice.
  • Kromě hudebních a divadelních akcí se pořádají sezónní „zemědělské“ akce jako vinobraní, trh burčáků, sklizeň meruněk, dýňobraní.
  • Relativně malé městečko má dvě půjčovny jízdních kol pro cykloturistiku, která je populární v lednicko-valtickém areálu zejména v letních měsících.

Doprava

Valticemi prochází silnice 1. třídy č. 40, která se tu křižuje s okresní silnicí II/422. Do Rakouska vede hraniční přechod Valtice/Schrattenberg (pro vozidla do 3,5 tuny). Kolem města dále vede železniční Trať 246 Břeclav-Znojmo, která tu má stanici (Valtice) a zastávku (Valtice-město).

Pamětihodnosti ve městě a okolí

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Valticích.
  • Zámek Valtice – nachází se na mírném návrší jižně za městským náměstím. Původně gotický hrad ze 13. století byl přestavěn na renesanční a později barokní zámek, v jednu z nejvýznamnějších světských barokních staveb na Moravě. Do dnešní podoby byl postaven v letech 1643–1730 podle projektů italského stavitele D. Martinelliho. Sala terrena je dílem J. B. Fischera z Erlachu. Zámek tvoří tříposchoďová čtyřkřídlá budova s konírnami, jízdárnou, galerií, rokokovým divadlem a kočárovnou. Z renesančního období se zachovaly dvě nárožní věže, od nichž vedou nízká boční křídla uzavírající s hlavní budovou čestný dvůr. Průčelní fasáda zámecké budovy je bohatě zdobena, středová osa budovy je zvýrazněna vstupním portálem a věží. Bohatě vybavené zámecké interiéry byly upravovány až do 18. století. V nedávné době se zde točila pohádka Sněžný drak.[14]
  • Zámecký park byl založen v roce 1727 a budován podle návrhů D. Girarda. Začátkem 19. století byla zahrada rozšířena a přebudována v přírodně krajinářský park anglického typu s dalekými průhledy. Park má rozlohu 14,6 ha a je ozdoben sochami představujícími postavy z antické mytologie nebo umělou jeskyní Peklo. Roste v něm 22 druhů jehličnanů a 63 druhů listnáčů. Často se jedná o cenné dřeviny, mezi nimi je jediný exemplář smrku Schrenkova (Picea schrenkiana) na Moravě nebo nejstarší převislý kultivar jerlínu japonského (Sophora japonica Pendula) v Česku. Strom byl přivezen v roce 1910 už jako vzrostlý, obvod kmene má 208 cm a výšku 6,5 metru.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie – raně barokní stavba vybudovaná na místě staršího chrámu v letech 1631–1671 staviteli J. Carlonem, Giovannim Giacomem Tencallou a Ondřejem Ernou. (V roce 1638 se kopule kostela zřítila.) Stěny a klenby jsou bohatě vyzdobeny štukovými výjevy. Kostel vévodí panoramatu města z mikulovské strany.
  • Novorenesanční radnice – dílo podle plánů vídeňského architekta Josefa Drechslera (Drexlera; 8. 2. 1850 Vídeň – 6. 1. 1922 Vídeň) z let 1887–1888 na náměstí Svobody 21. O výstavbu nové radnice, kde byly vyhrazeny i místnosti pro okresní soud, se zasloužil dlouholetý starosta Valtic Karel Haussner (starostou v letech 1885–1917). Základní kámen byl položen 17. srpna 1887 a již 16. srpna 1888 byla stavba dokončena a vysvěcena. Tehdy Valtice spravovaly 24 obcí ve své spádové oblasti. Radnice byla také sídlem městské spořitelny, která na výstavbu věnovala 20 tisíc zlatých. Celkem stálo vybudování radnice 125 tisíc zlatých, kníže Jan II. (knížetem 1858–1929) přispěl významnou částkou 50 tisíc. První zmínka o původní radnici je z roku 1393, v roce 1564 byla opravena. V roce 1763 zničil požár ve Valticích 88 domů včetně radnice. Hned následujícího roku byla postavená nová jednoposchoďová barokní radnice, na kterou přispěl kníže Josef Václav z Lichtenštejna (knížetem 1712–1718, 1732–1745 a 1748–1772) a která již stála na místě dnešní radnice. V roce 1878 byla přestavěna. O přibližně jedno desetiletí později byla radnice spolu se sousedním domem stržena, na jejich místě vztyčena novostavba, a tak získala radnice svůj dnešní vzhled. Současná budova je 38 metrů vysoká a vstup do budovy umožňují dva portály. Fasáda průčelí je doplněna městským znakem a hodinami.
  • Mariánský sloup – raně barokní sloup z rakouského mramoru na náměstí Svobody z let 1680–1690 vznikl jako výraz vděku, že skončila morová rána. Valtice zasáhly v 17. století dvě velké morové epidemie – v roce 1645 a 1679. Objednavatelem sloupu byl kníže Karel Eusebius z Lichtenštejna (1611–1684). Sochy vytvořil vídeňský sochař Matthias Gunst. Vrchol sloupu tvoří socha neposkvrněné Panny Marie (Immaculaty), na volutových podnožích v nižších partiích sloupu jsou umístěny ve směru světových stran sochy tradičních ochránců před morem – sv. Šebestiána (probodeného šípy), sv. Rocha (se psem) a sv. Karla Boromejského (v kanovnickém rouchu se štólou). Poslední socha představuje sv. Ignáce. Původně mělo být v dolní části šest soch (Anna, Josef, Šebestián, Roch, Karel Boromejský a František Xaverský).
  • Konvent svatého Augustina – komplex budov bývalého konventu a špitálu Milosrdných bratří, založeného roku 1605 (nejstarší konvent tohoto řádu ve střední Evropě). Konvent byl rozpuštěn roku 1960 a nadále zde sídlila okresní nemocnice a porodnice pro Břeclavsko a Mikulovsko (než byla v 90. letech otevřena nemocnice v Břeclavi). Budova stojí na severovýchodní straně pláně uprostřed města.[15]

Stavby Lednicko-valtického areálu na katastru města:

  • Belvedér – empírový zámeček z let 1802–1806 podle návrhu J. L. Hardmutha. Stojí uprostřed bývalé bažantnice na severním okraji města. Byl využíván akademií věd, je veřejnosti nepřístupný.
  • Kolonáda na Rajstně – vyhlídkový objekt stojící na vrchu Homole cca 1,5 km jihozápadně nad městem. Byl postaven v letech 1817–1823 stavitelem J. Popellackem podle vzoru Schönbrunnské kolonády. Panoramatický výhled od Mikulova přes Pavlovské vrchy na lužní lesy u Lednice až po luhy na Moravském poli.
  • Rendezvous (Dianin chrám) – romantická stavba v podobě římského triumfálního oblouku vybudovaná v letech 1810–1812 podle návrhu J. L. Hardmutha v lesích asi 1,5 km východně od zámku Valtice.
  • Svatý Hubert – romantická novogotická kaple se třemi arkádami uprostřed parkově upravené paseky, zaklenutá síťovou klenbou, postavená v roce 1855 podle návrhu J. Wingelmüllera asi 3 km severovýchodně od zámku Valtice

Místní část Úvaly:

Osobnosti

Fotogalerie

  • Radnice
    Radnice
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie
    Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Letohrádek Kolonáda
    Letohrádek Kolonáda
  • Morový sloup
    Morový sloup
  • Rendez-vous
    Rendez-vous
  • Kaple svatého Huberta
    Kaple svatého Huberta
  • Zámek Valtice
    Zámek Valtice
  • Zámecký park ve Valticích
    Zámecký park ve Valticích
  • Interiér zámku ve Valticích
    Interiér zámku ve Valticích
  • Interiér zámku ve Valticích
    Interiér zámku ve Valticích
  • Interiér zámku ve Valticích
    Interiér zámku ve Valticích

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ http://www.valtice.cz/default.aspx?id=175 Vývoj názvu města Valtic
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 999. 
  6. ↑ {title}. web.mvcr.cz [online]. [cit. 2008-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-15. 
  7. ↑ Nekuda, Vladimír (ed.): Břeclavsko. Brno 1969, s. 629.
  8. ↑ Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv.9. 1984
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005 [online]. Český statistický úřad, 2006 [cit. 2013-05-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podle-tematu&tu=30814&th=&v=&vo=null&vseuzemi=null&void= Sčítání lidu, domů a bytů 2011
  11. ↑ SPĚVÁK, Přemysl. Lanžhot už vede Straka, Valtice zase Trojan. Jako zástupce mají ženy. Břeclavský deník [online]. 2014-11-07 [cit. 2014-11-07]. Dostupné online. 
  12. ↑ http://svisv.cz/skola/o-nas/zakladni-informace
  13. ↑ http://www.early-music.cz
  14. ↑ http://www.denik.cz/film/na-obrazovku-miri-valticka-pohadka-snezny-drak-20131217-ucnc.html
  15. ↑ http://www.nemvalt.cz/default.aspx?id=122 Nemocnice Valtice - historie

Literatura

Související články

Externí odkazy

Části města Valtice
Části obce
Města, městyse a obce okresu Břeclav
Bavory • Boleradice • Borkovany • Bořetice • Brod nad Dyjí • Brumovice • Břeclav • Březí • Bulhary • Diváky • Dobré Pole • Dolní Dunajovice • Dolní Věstonice • Drnholec • Hlohovec • Horní Bojanovice • Horní Věstonice • Hrušky • Hustopeče • Jevišovka • Kašnice • Klentnice • Klobouky u Brna • Kobylí • Kostice • Krumvíř • Křepice • Kurdějov • Ladná • Lanžhot • Lednice • Mikulov • Milovice • Moravská Nová Ves • Moravský Žižkov • Morkůvky • Němčičky • Nikolčice • Novosedly • Nový Přerov • Pavlov • Perná • Podivín • Popice • Pouzdřany • Přítluky • Rakvice • Sedlec • Starovice • Starovičky • Strachotín • Šakvice • Šitbořice • Tvrdonice • Týnec • Uherčice • Valtice • Velké Bílovice • Velké Hostěrádky • Velké Němčice • Velké Pavlovice • Vrbice • Zaječí
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Valtice&oldid=16591792“