Stalinův pomník
Stalinův pomník na Letné | |
---|---|
Pohled ze západní strany z přístupového chodníku na Letenskou pláň | |
Základní údaje | |
Autor | Otakar Švec |
Rok vzniku | 1955 |
Popis | |
Materiál | žula |
Umístění | |
Umístění | Letná |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°5′41″ s. š., 14°24′57,56″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stalinův pomník v Praze bylo největší skupinové sousoší v Evropě, postavené v Praze na Letné na počest sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina za kultu osobnosti v 50. letech 20. století.
Vznik pomníku
V místech, kde měl být umístěn pomník, se nacházel nově postavený stadion fotbalového klubu SK Slavia Praha; kvůli výstavbě pomníku byl stadion prakticky ihned po dostavění zbořen.[1] Stavba pomníku byla zahájena 22. prosince 1949 za účasti Antonína Zápotockého. Vlastní práce na sousoší začala ale až v únoru 1952 a celé pak bylo odhaleno po setmění 1. května roku 1955 pod heslem „Svému osvoboditeli – československý lid“, tj. po smrti Stalina a nedlouho před Chruščovovou kritikou Stalinova kultu osobnosti.
Sochařem byl Otakar Švec, architekty Jiří Štursa, a jeho manželka Vlasta Štursová, kteří řešili podstavec a okolí pomníku.[2] Švec a Štursa před válkou pracovali na projektu pomníku prezidenta T. G. Masaryka v témže místě. Projekt umístil pomník na dobře viditelné místo nad letenské vyústění Čechova mostu. Byl ztvárněn jako řada za sebou stojících postav v čele s Josifem Stalinem; za ním stály postavy pracujících. Po Stalinově levé ruce to byli zástupci sovětského lidu (dělník, vědec, kolchoznice a rudoarmějec) a po jeho pravé ruce pak zástupci lidu československého (dělník, rolnice, novátor a vojín).[pozn. 1] Dvě z postav měly konkrétní podoby, a to Julia Fučíka a Ivana Vladimiroviče Mičurina.[5]
Pomník ze žlutobílých opracovaných žulových kvádrů stál na rozsáhlé železobetonové konstrukci o výšce 15 metrů, zapuštěné do letenského svahu. Vlastní sousoší mělo rozměry: 15,5 m výšky, 12 m šířky a 22 m délky. V základech (7 metrů pod horní hranou podstavce) je zabudováno třiadvacet základních kamenů z nejrůznějších míst republiky (například část ze základů Staroměstské radnice, čedič z Řípu, onyx z Inovce, kámen z Ležáků, česká žula ze Skutče a také část nejstarší slovanské baziliky z Velehradu). Náklady na stavbu tohoto monumentu byly 140 miliónů tehdejších korun nových (po měnové reformě v roce 1953), spotřebováno bylo 17 tisíc tun materiálu.
Likvidace pomníku
Po vystoupení Stalinova nástupce N. S. Chruščova, který odsoudil tzv. Stalinův kult osobnosti, českoslovenští komunisté rozhodli pomník zlikvidovat. Konečné rozhodnutí znělo monument zlikvidovat částečným odstřelem.[6] Stalo se tak v listopadu roku 1962. Destrukční práce si vyžádaly 4,5 milionu korun, dlažební kostky a nepoužitelný materiál byl odvezen do slepého ramene Vltavy u Rohanského ostrova (některé kousky však dodnes zdobí sbírky kuriozit mnoha Pražanů). Svoji funkci tak plnil pouhých sedm let. Odstřelován byl několik týdnů; celá akce byla přísně střežena, bylo zakázáno oblast fotografovat, detonace však byly slyšet po celé Praze.
Po zničení pomníku
Na konci 70. let 20. st. proběhla soutěž na výstavbu Pomníku osvobození Československa Sovětskou armádou. 2. kolo bylo vyhodnoceno v roce 1978 a na podzim proběhla na Staroměstské radnici výstava postoupivších návrhů do kola 3. Více o tomto záměru v časopise Praha 78 - viz link níže.
Ústřední výbor KSČ přišel s myšlenkami na zbudování nové dominanty Prahy, roku 1988 Výbor zadal statikovi ke zjištění, kolik by mohl vážit nový monument na Letné. K jeho realizaci již nestačilo dojít. Po roce 1989 zde krátce působil rockový klub a také odtud vysílala první soukromá rozhlasová stanice (později nazvaná Radio 1).
Podstavec a jeho podzemní prostory jsou poškozené, betonové konstrukce se drolí, stropy prosakuje voda, ocelové výztuže korodují. Náklady na opravu se odhadují nejméně na 50 milionů korun.
Na podstavci dnes stojí pohyblivý metronom sochaře Vratislava Karla Nováka z roku 1991.
V roce 1998 sem instalovali reklamní megabillboard s nápisem Myslíme jinak a upravenou fotografií tehdejšího předsedy poslanecké sněmovny Václava Klause v nadživotní velikosti.[7]
O půlnoci 1. ledna 2009 zde byla instalována obří modrá plachta s logem EU, vcelku však nevydržela ani do druhého dne.[8]
Při příležitosti desátého výročí vstupu do EU a pětadvacátého výročí od pádu totality dne 1. května 2014 uspořádala obecně prospěšná společnost Opona pro veřejnost jednodenní akci – komentované prohlídky rozsáhlých podzemních prostor pod bývalým Stalinovým pomníkem v Praze na Letné. V prostorách pod metronomem byly (po dvaceti letech) k vidění fragmenty někdejší monumentální komunistické stavby. Veřejnost byla informována i o historických podrobnostech okolo vzniku, stavby a likvidace pomníku. [9]
Budoucnost
V červnu 2000 byla vypsána veřejná soutěž na využití částí pomníku. Vítězným projektem se nakonec stala stavba oceanária. Metronom by podle plánů měl zůstat na svém místě. K realizaci nedošlo.
V podzemních prostorách pod pomníkem také proběhl průzkum jeskyňářů. Ti neobjevili žádné další tajné prostory (ač se o nich v minulosti často spekulovalo).
V roce 2016 vedení Pražského magistrátu v čele s primátorkou Adrianou Krnáčovou navrhlo na místě vybudovat Galerii národní historie ukrytou pod obřím schodištěm. Diskutuje se také o oprášení původního návrhu pomníku zakladatelů Sokola Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera, bez kterých by v roce 1918 nemohla vzniknout samostatná republika.[10]
Stalinův pomník v umění
Literatura
Osudem pomníku a jeho tvůrce Otakara Švece se zabývá román Rudolfa Cainera (uváděn také jako Rudla Cainer) Žulový Stalin.[6]
Film
Stalinův pomník byl údajně zachycen pouze ve třech československých hraných filmech (všechny jsou z roku 1960): Valčík pro milión (barevný film, režie Josef Mach), Holubice (režie František Vláčil) a Páté oddělení (špionážní detektivka, režie Jindřich Polák).[11]
V roce 2016 byla na místě pomníku postavena jeho částečná replika, a to pro potřeby filmu Monstrum, který natáčí Česká televize podle scénáře a v režii Viktora Polesného[12] Inspirací pro film byla kniha Žulový Stalin[13]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Tato podoba dala vznik lidovému pojmenování pomníku Fronta na maso[3], Jan Werich jej nazval tlačenicí. Samotná čtvrť Letná byla pak přezdívána Záprdelí.[4]
Reference
- ↑ HOUŠKA, Vítězslav; PROCHÁZKA, Pavel. Věčná Slavia. 3. vyd. Praha: Olympia, a. s., 2010. 246 s. ISBN 978-80-7376-200-1. S. 109-110.
- ↑ Konečný návrh pomníku J. V. Stalina na Letenské pláni. Lidové noviny. 9. června 1951, s. 1. Dostupné online.
- ↑ TV dokument ČT: Osudové okamžiky – Stalinův pomník
- ↑ Jan Nejedlý, Jakub Šofar: Po práci legraci. BizBooks, Brno, 2016, 200 s.
- ↑ Před 60 lety začala na Letné stavba Stalinova pomníku | Radio Praha. www.radio.cz. Dostupné online [cit. 2018-05-19].
- ↑ a b Žulový Stalin: jak se bourala "Fronta na maso" | Radio Praha. www.radio.cz. Dostupné online [cit. 2018-05-19].
- ↑ http://www.lidovky.cz/na-vlne-odchodu-se-veze-i-ctvrtnicek-vydelal-jsem-si-32-milionu-koncim-1gy-/lide.aspx?c=A110815_150350_lide_spa
- ↑ Vlajku EU na Letné po pár hodinách někdo poškodil [online]. Novinky.cz [cit. 2009-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Podzemí fronty na maso se ve čtvrtek otevře lidem (29. 04. 2014, autor: adu)
- ↑ http://praha.idnes.cz/galerie-moderniho-umeni-letna-plany-dbm-/praha-zpravy.aspx?c=A160110_152239_praha-zpravy_mav
- ↑ Valčík pro milión
- ↑ Monstrum
- ↑ Tragický osud autora sochy Stalina na pražské Letné ožije ve filmu Monstrum
Literatura
- ŠINDELÁŘ, Jan. První máj - kultu čas. Z historie pražského Stalinova pomníku. Dějiny a současnost 5, 2010.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stalinův pomník na Letné na Wikimedia Commons
- Historie demolice pomníku na YouTube
- Informace a fotografie na serveru Totalita
- Další fotografie
- Informace o pomníku
- Kniha Žulový Stalin – poprvé uveřejňuje fakta o stavbě a následné demolici největšího žulového pomníku v Evropě, postaveného na Letenské pláni v Praze a odtajněné protokoly o sebevraždě autora pomníku akad. sochaře Otakara Švece
- 1990 rockový klub, fotografie Peter Lind
- Výraz vděčnosti a lásky, článek (z časopisu Praha 78) k soutěži o nový pomník: Památník osvobození Československa Sovětskou armádou https://drive.google.com/file/d/0B86u-JDGFd7YSnA5VFZSdm5TanM/view