Ludvík I. Veliký
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec | |
| matka | |
| I. manželka | |
| II. manželka | |
| dcera |
Marie
|
| dcera |
Kateřina
|
| dcera | |
| dcera | |
Ludvík I. Uherský nebo také Ludvík I. Veliký z Anjou (* 5. březen 1326, Visegrád – † 10. září 1382, Trnava) byl v letech 1342-1382 uherský a od roku 1370 také polský král.
Obsah |
[editovat] Uherský král
Na uherský trůn usedl Ludvík v roce 1342 a nástupnictví v Polsku mu zajistil jeho otec Karel I. o tři roky dříve smlouvou s polským králem Kazimírem III. Počátek jeho vlády byl ve znamení válek s Benátkami o Dalmácii a Dubrovník, které Ludvík získal v roce 1358. Po smrti svého bratra Ondřeje v roce 1345 se pokusil získat neapolskou korunu a v letech 1348-50 vedl válku s tamní královnou Janou I. Neapolsko sice dobyl, ale když vypukla morová epidemie, byl donucen ustoupit. Ludvík I. Veliký si dočasne podrobil také Valašsko, Bosnu, Srbsko a Bulharsko. Bojoval proti Zlaté hordě.
V roce 1366 Ludvíka v Pešti navštívil byzantský císař Jan V. Palailogos a slíbil opětovné připojení východní církve k Římu, když křesťanská Evropa podpoří Byzanc proti Turkům. V nasledujícím roce Ludvík uzavřel ve Pirně sedmileté spojenectví s císařem Karlem IV., které zahrnovalo vzájemnou podporu v Itálii. Svou dceru Marii přislíbil v roce 1372 Karlovu synovi Zikmundovi.
[editovat] Personální unie s Polskem
Po smrti svého strýce Kazimíra III. se stal v roce 1370 polským králem, čímž vznikla uhersko-polská personální unie. Na počest své korunovace podnikl křížovou výpravu proti Litovcům a dobyl Červenou Rus, kterou k nelibosti polské šlechty připojil k Uhersku. V roce 1374 zahájil Ludvík vojenskou výpravu proti Turkům a podařilo se mu zvítězit nad sultánem Muradem I. Přesto nedokázal znovu získat balkánská knížectví, která se v nasledujících letech od Uherska definitivně odtrhla.
V roce 1380 se Ludvík Uherský sešel ve Zvolenu s českým králem Václavem IV. Předmětem jednání bylo odstranění papežského schizmatu a společná politika vůči francouzskému dvoru.
[editovat] Uhersko evropskou velmocí
Za Ludvíkovy vlády dosáhlo Uhersko postavení evropské velmoci a prožívalo rozkvět. Král se proti magnátům opíral o nižší šlechtu (reformami z roku 1351 posílil moc šlechty) a města, kterým poskytoval početná privilegia. Současně podporoval hospodářský a kulturní rozvoj země. V roku 1367 založil první uherskou univerzitu v Pécsi. Pochovaný je ve Stoličném Bělehradě (Székesfehérvár). Po smrti Ludvíka I. Velikého se dědičkou uherského trůnu stala nejstarší dcera Marie, dědičkou polského trůnu druhá dcera Hedvika (Jadwiga).
[editovat] Externí odkazy
| Předchůdce: Karel I. Robert |
Uherský král Ludvík I. 1342 - 1382 |
Nástupce: Marie Uherská |
| Předchůdce: Karel I. |
Chorvatský a dalmácký král Ludvík I. 1342 - 1382 |
Nástupce: Marie Uherská |
| Předchůdce: Kazimír III. Veliký |
Polský král Ludvík I. 1370 - 1382 |
Nástupce: Hedvika z Anjou |
|
||
|
Anjouovci | Jagellonci | Piastovci | Přemyslovci | Romanovci | Valois-Angoulême | Vasové | Wettinové |
||
|
||
|
Ludvík I. | Hedvika |
||

