Ludvík I. Veliký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ludvík I. Veliký, portrét od Jana Matejka.

Příbuzenstvo
otec	Karel I. Robert
matka	Alžběta Lokýtkovna
I. manželka	Markéta Lucemburská
II. manželka	Alžběta Bosenská
dcera	Marie
dcera	Kateřina
dcera	Marie Uherská
dcera	Hedvika z Anjou

Ludvík I. Uherský nebo také Ludvík I. Veliký z Anjou (* 5. březen 1326, Visegrád – † 10. září 1382, Trnava) byl v letech 1342-1382 uherský a od roku 1370 také polský král.

[editovat] Uherský král

Na uherský trůn usedl Ludvík v roce 1342 a nástupnictví v Polsku mu zajistil jeho otec Karel I. o tři roky dříve smlouvou s polským králem Kazimírem III. Počátek jeho vlády byl ve znamení válek s Benátkami o Dalmácii a Dubrovník, které Ludvík získal v roce 1358. Po smrti svého bratra Ondřeje v roce 1345 se pokusil získat neapolskou korunu a v letech 1348-50 vedl válku s tamní královnou Janou I. Neapolsko sice dobyl, ale když vypukla morová epidemie, byl donucen ustoupit. Ludvík I. Veliký si dočasne podrobil také Valašsko, Bosnu, Srbsko a Bulharsko. Bojoval proti Zlaté hordě.

V roce 1366 Ludvíka v Pešti navštívil byzantský císař Jan V. Palailogos a slíbil opětovné připojení východní církve k Římu, když křesťanská Evropa podpoří Byzanc proti Turkům. V nasledujícím roce Ludvík uzavřel ve Pirně sedmileté spojenectví s císařem Karlem IV., které zahrnovalo vzájemnou podporu v Itálii. Svou dceru Marii přislíbil v roce 1372 Karlovu synovi Zikmundovi.

[editovat] Personální unie s Polskem

Po smrti svého strýce Kazimíra III. se stal v roce 1370 polským králem, čímž vznikla uhersko-polská personální unie. Na počest své korunovace podnikl křížovou výpravu proti Litovcům a dobyl Červenou Rus, kterou k nelibosti polské šlechty připojil k Uhersku. V roce 1374 zahájil Ludvík vojenskou výpravu proti Turkům a podařilo se mu zvítězit nad sultánem Muradem I. Přesto nedokázal znovu získat balkánská knížectví, která se v nasledujících letech od Uherska definitivně odtrhla.

V roce 1380 se Ludvík Uherský sešel ve Zvolenu s českým králem Václavem IV. Předmětem jednání bylo odstranění papežského schizmatu a společná politika vůči francouzskému dvoru.

[editovat] Uhersko evropskou velmocí

Za Ludvíkovy vlády dosáhlo Uhersko postavení evropské velmoci a prožívalo rozkvět. Král se proti magnátům opíral o nižší šlechtu (reformami z roku 1351 posílil moc šlechty) a města, kterým poskytoval početná privilegia. Současně podporoval hospodářský a kulturní rozvoj země. V roku 1367 založil první uherskou univerzitu v Pécsi. Pochovaný je ve Stoličném Bělehradě (Székesfehérvár). Po smrti Ludvíka I. Velikého se dědičkou uherského trůnu stala nejstarší dcera Marie, dědičkou polského trůnu druhá dcera Hedvika (Jadwiga).