Chrám svatého Václava (Střemeníčko)

Chrám svatého Václava
Místo
Stát	Česko
Kraj	olomoucký
Okres	Olomouc
Obec	Luká
Lokalita	Střemeníčko
Souřadnice	49°40′52,3″ s. š., 16°55′48,78″ v. d.
Základní informace
Církev	Pravoslavná církev v Českých zemích a na Slovensku
Diecéze	Eparchie olomoucko-brněnská
Farnost	Pravoslavná církevní obec v Řimicích
Status	filiální chrám
Současný majitel	Pravoslavná církevní obec v Řimicích
Zasvěcení	svatý Václav
Datum posvěcení	17. 5. 1937
Světitel	biskup Gorazd (Matěj Pavlík)
Architektonický popis
Architekt	Andrej Kolomacký
Výstavba	1936–1937
Další informace
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrám svatého Václava je pravoslavná sakrální stavba ve Střemeníčku, části obce Luká na Olomoucku. Jedná se o součást Pravoslavné církevní obce v Řimicích.^[1] Chrám není památkově chráněn.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve 20. letech 20. století vznikla v Řimicích pravoslavná církevní obec. K té patřila také skupina pravoslavných věřících, žijících ve Střemeníčku a blízkém okolí, čítající několik desítek osob. Vzhledem k tomu, že pro tyto lidi bylo obtížné putovat na bohoslužby do Řimic (na vzdálenost zhruba deseti kilometrů), bylo rozhodnuto o výstavbě vlastního chrámu ve Střemeníčku. Stavba probíhala v letech 1936–1937 podle projektu archimandrity Andreje Kolomackého a byl na ní použit ušetřený stavební materiál ze stavby chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Chudobíně,^[2] který byl dokončen nedlouho předtím. Základní kámen střemeníčského chrámu byl položen a požehnán 3. května 1936,^[2]^[3] svěcení chrámu vykonal biskup Gorazd v květnu 1937,^[3] různé dodělávky však probíhaly až do roku 1939.^[4] Šlo zejména o malířskou výzdobu interiéru, která je rovněž dílem archimandrity Andreje Kolomackého. Střemeníčko nikdy nebylo zamýšleno jako místo, kde by přímo sídlila duchovní správa. Vždy šlo pouze o tzv. filiální církevní obec, kam duchovní dojížděli. Případně zde sloužili penzionovaní duchovní, či duchovní, kteří z různých důvodů neměli přímo svou vlastní farnost a v duchovní správě pouze dle svých možností vypomáhali.^{[pozn. 1]} Kostelnickou službu vykonával do roku 1942 Josef Mlčoch, který byl v rámci nacistických represí po zabití Reinharda Heydricha odvlečen na nucené práce a v listopadu 1942 tragicky zahynul.^{[pozn. 2]} Po osvobození Československa se kostelnické služby v chrámu ujala jeho příbuzná Marie Mlčochová.^[2] V roce 1947 začala být duchovní správa filiální obce obstarávána z Vilémova u Litovle, později z Chudobína, a posléze opět začal dojíždět duchovní z Řimic. Společenství věřících ve Střemeníčku postupně početně sláblo, a začátkem 21. století zde ustaly pravidelné bohoslužby. Stále je však dodržována tradice sloužit zde liturgii v den chrámového svátku ("na pouť") v den sv. Václava.^[4]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Chrám sv. Václava je poměrně nevelká stavba, postavená na půdorysu čtverce, z nějž do tří stran vybíhají půlkruhové apsidy, z nichž jedna obsahuje oltářní prostor. Ze čtvrté strany je přistavěna čtvercová předsíň, převýšená v průčelí arkádou, která sloužila pro zavěšení zvonů (zvon je zde nyní pouze jeden). V interiéru je od lodi oltářní prostor oddělen jednoduchým ikonostasem, jehož autorem byl rovněž Andrej Kolomacký.^[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

↑ Pravoslavný duchovní může dle zvyklostí sloužit pouze jednu liturgii za den. Může tedy být problematické, když má na starosti více míst, kde se slouží bohoslužby. Pověření ke slavení bohoslužeb v chrámu ve Střemeníčku měl například v letech 1941–1942 (tedy do nacistického zákazu české pravoslavné církve) o. Rudolf Vladimír Hacar, kněz, který neměl svou farnost, ale byl de facto úředníkem při eparchiální radě^[5] a sekretářem biskupa Gorazda (Pavlíka). Vypomáhal zde také penzionovaný duchovní Alois Václav Šnoflák.^[2]
↑ Dostal propustku z nuceného nasazení k účasti na pohřbu tchýně, na nádraží v Olomouci se snažil za každou cenu stihnout přípoj.^[2] Proto vyskočil z ještě dojíždějícího, brzdícího vlaku. Dopadl však na betonový sloupek u trati, což mu způsobilo závažná poranění. Byl dopraven do nemocnice, kde zakrátko zemřel.

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Olomoucko-brněnská eparchie: Adresář církevních obcí a monastýrů olomoucko-brněnské eparchie. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e RACLAVSKÝ, Libor. Historie kaple svatého Václava ve Střemeníčku. In: Olomoucko-brněnská eparchie 70 let. Sborník k 70. výročí Olomoucko-brněnské eparchie Pravoslavné církve v českých zemích. Olomouc: [s.n.], 2020.
↑ ^a ^b Hrady.cz, Pravoslavný chrám sv. Václava, Střemeníčko. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c CHAMLAROVÁ, Petra. Pravoslavné církevní památky na Moravě. Brno, 2018 [cit. 13. 7. 2023]. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Taťána Juříčková, PhD.. s. 33–34. Dostupné online.
↑ JINDRA, Martin. Česká pravoslavná církev od Mnichova po obnovu v roce 1945. Ústav pro studium totalitních režimů. Praha 2015, s. 175

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Václava na Wikimedia Commons
Turistika.cz: Střemeníčko (Luká) - chrám sv. Václava
Hrady.cz: pravoslavný chrám sv. Václava

[6] Pravoslavný duchovní může dle zvyklostí sloužit pouze jednu liturgii za den. Může tedy být problematické, když má na starosti více míst, kde se slouží bohoslužby. Pověření ke slavení bohoslužeb v chrámu ve Střemeníčku měl například v letech 1941–1942 (tedy do nacistického zákazu české pravoslavné církve) o. Rudolf Vladimír Hacar, kněz, který neměl svou farnost, ale byl de facto úředníkem při eparchiální radě^[5] a sekretářem biskupa Gorazda (Pavlíka). Vypomáhal zde také penzionovaný duchovní Alois Václav Šnoflák.^[2]

[7] Dostal propustku z nuceného nasazení k účasti na pohřbu tchýně, na nádraží v Olomouci se snažil za každou cenu stihnout přípoj.^[2] Proto vyskočil z ještě dojíždějícího, brzdícího vlaku. Dopadl však na betonový sloupek u trati, což mu způsobilo závažná poranění. Byl dopraven do nemocnice, kde zakrátko zemřel.

[1] Olomoucko-brněnská eparchie: Adresář církevních obcí a monastýrů olomoucko-brněnské eparchie. Dostupné online.

[raclavsky-2] RACLAVSKÝ, Libor. Historie kaple svatého Václava ve Střemeníčku. In: Olomoucko-brněnská eparchie 70 let. Sborník k 70. výročí Olomoucko-brněnské eparchie Pravoslavné církve v českých zemích. Olomouc: [s.n.], 2020.

[hrady-3] Hrady.cz, Pravoslavný chrám sv. Václava, Střemeníčko. Dostupné online.

[bc_prace-4] CHAMLAROVÁ, Petra. Pravoslavné církevní památky na Moravě. Brno, 2018 [cit. 13. 7. 2023]. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Taťána Juříčková, PhD.. s. 33–34. Dostupné online.

[5] JINDRA, Martin. Česká pravoslavná církev od Mnichova po obnovu v roce 1945. Ústav pro studium totalitních režimů. Praha 2015, s. 175

[1]

[2]

[3]

[4]

[pozn. 1]

[pozn. 2]

[5]

Pravoslavné chrámy v Česku

Čechy	Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Aš-Mokřiny) • Chrám Zvěstování přesvaté Bohorodice (Beroun) • Chrám Všech svatých země české (České Budějovice) • Chrám sv. kněžny Olgy (Františkovy Lázně) • Chrám sv. Máří Magdaleny (Frýdlant) • Chrám Narození sv. Jana Křtitele (Halže) • Domovní kaple sv. Mikuláše (Hradec Králové) • Chrám sv. Ducha (Chomutov) • Kaple sv. Jiljí (Josefov) • Chrám Narození přesvaté Bohorodice (Kadaň) • Chrám sv. Petra a Pavla (Karlovy Vary) • Chrám sv. Jana Křtitele (Kolín) • Chrám Záštity Přesvaté Bohorodice (Kralupy nad Vltavou) • Chrám Proměnění Páně (Liberec) • Chrám sv. Václava (Litoměřice) • Chrám sv. Vladimíra (Mariánské Lázně) • Kaple sv. Ludmily (Mělník) • Chrám sv. velikomučednice Barbory (Mladá Boleslav-Debř) • Chrám sv. Valentina (Most) • Chrám Všech svatých (Mukařov) • Kaple Panny Marie (Náchod) • Chrám sv. Anny (Plzeň) • Dřevěný chrám sv. archanděla Michaela na Petříně (Praha) • Chrám sv. Kateřiny Alexandrijské (Praha) • Chrám sv. Ludmily (Praha) • Chrám sv. Mikuláše (Praha-Bubeneč) • Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Praha) • Kostel Zvěstování Panny Marie Na trávníčku (Praha) • Katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje s kaplí sv. novomučedníka Gorazda (Praha) • Chrám sv. Prokopa (Příbram-Březové Hory) • Kaple sv. Josefa Snoubence (Roudnice nad Labem) • Chrám Stětí svatého Jana Křtitele (Rumburk) • Chrám sv. Pantelejmona (Stráž pod Ralskem) • Chrám Povýšení sv. Kříže (Tábor) • Chrám Proměnění Páně (Těšov) • Kaple Panny Marie Pomocné (Trutnov) • Chrám sv. Mikuláše (Ústí nad Labem-Všebořice) • Chrám sv. Jakuba (Žatec)

Morava a Slezsko	Katedrální chrám sv. Václava (Brno) • Chrám Panny Marie Těšitelky (Bruntál) • Chrám sv. Barbory (Dolní Kounice) • Kaple Sv. Trojice (Čelechovice na Hané) • Chrám sv. Jošta (Frýdek-Místek) • Kaple sv. Metoděje (Hodonín) • Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Chudobín) • Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Kroměříž) • Kaple Proměnění Páně a sv. Nektaria Eginského (Lipová-lázně) • Chrám sv. Mikuláše (Mikulov) • Chrám Zvěstování přesvaté Bohorodice (Milotice nad Opavou) • Chrám sv. Vladimíra (Mohelnice) • Kaple sv. Cyrila a Metoděje (Olbramovice) • Katedrální chrám sv. Gorazda (Olomouc) • Domovní kaple sv. Petra a Pavla (Opava) • Chrám sv. Mikuláše (Osoblaha) • Chrám Narození přesvaté Bohorodice (Ostrava-Michálkovice) • Chrám Andělů Strážných (Ostrava-Pustkovec) • Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Přerov) • Chrám sv. Ludmily (Řimice) • Chrám sv. Václava (Střemeníčko) • Chrám sv. Václava (Sudice) • Chrám sv. Jiří (Svitavy) • Chrám sv. Prokopa Sázavského (Štěpánov) • Katedrální chrám sv. Ducha (Šumperk) • Chrám sv. Václava a sv. Ludmily (Třebíč) • Chrám sv. Jiří (Uherský Brod) • Chrám sv. Vzkříšení (Uničov) • Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Vilémov) • Kaple sv. Ivana Českého (Zlín) • Chrám sv. Rostislava (Znojmo)