Ostrožská Lhota
| Ostrožská Lhota | |
|---|---|
 Ostrožská Lhota – pohled od severu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Uherský Ostroh |
| Obec s rozšířenou působností | Uherské Hradiště (správní obvod) |
| Okres | Uherské Hradiště |
| Kraj | Zlínský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°58′32″ s. š., 17°28′3″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 491 (2024)[1] |
| Rozloha | 6,35 km²[2] |
| Katastrální území | Ostrožská Lhota |
| Nadmořská výška | 207 m n. m. |
| PSČ | 687 23 |
| Počet domů | 507 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Ostrožská Lhota 148 68723 Ostrožská Lhota ostrlhota@uh.cz |
| Starosta | Ing. Roman Tuháček |
| Oficiální web: www | |
  Ostrožská Lhota | |
| Další údaje | |
| Ocenění | Vesnice roku |
| Kód obce | 592455 |
| Kód části obce | 116173 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ostrožská Lhota je obec v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Žije v ní přibližně 1 500[1] obyvatel a je tak největší obcí s názvem Lhota v České republice[4].
Název
[editovat | editovat zdroj]| Historické názvy obce[5] | |
|---|---|
| Rok | Název |
| 1371 | Velká Lhota |
| Lhota Kamenná | |
| 1522 | Ostrovská Lhota |
| 1592 | Lhota Ostrovská |
| 1720 | Ostro Lhota |
| 1751 | Ostra Lhota |
| 1872 | Ostrá Lhota |
| 1906 | Ostra Lhota |
| nyní | Ostrožská Lhota |
Název Lhota je častý u vesnic, které vznikaly v období vrcholné středověké kolonizace ve 13. a 14. století, a odkazuje na kolonizační původ obce.[5] Přídavné jméno Ostrožská odkazuje na nedaleké město Uherský Ostroh, které bylo sídelním místem panství, k němuž obec náležela. Starší doložená jména pro Ostrožskou Lhotu jsou Velká Lhota, Kamenná Lhota, Ostrovská Lhota či Ostrá Lhota.
Ottův slovník naučný považoval v roce 1900 název Ostrá Lhota za chybný a preferoval tehdy pojmenování Ostrožná Lhota. Jméno Ostrovská Lhota slovník uváděl jako variantní u osady Mrkvová Lhota v okrese Benešov v Čechách, motivovaný názvem nedaleké vsi Ostrov.[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Obec se nachází na území někdejší Lucké provincie, které bylo trvale osídlováno teprve od počátku 13. století. Ve 14. století v jejím katastru existovala osada Smíchov, která dle tradice nejpozději za třicetileté války zanikla a někteří její obyvatelé se přesunuli do Ostrožské Lhoty. V katastru obce se taky nacházela dnes již zaniklá osada Sezemín (na dnešní cestě ke Svatému Antonínku).[7][8]
První písemná zmínka o Ostrožské Lhotě pochází z roku 1371, z doby císaře Karla IV., kdy moravský markrabě Jan Jindřich odkázal panství ostrožské svému synu Soběslavovi.[8] Obec je tehdy latinsky nazývána Majori Lhota (česky Velká Lhota).
V červnu 1415 bylo do moravských zemských desk zapsáno věno Anny z Rýzenberka – manželky ostrožského pána Haška z Valdštejna. Jeho součástí bylo mj. též "věno na celé vsi Lhotě a dvoru o dvou poplužích a tamním mýtě, dvou mlýnech, poplatných lidech a dalším všem příslušenství".[9] Po zajetí u Vyšehradu v listopadu 1420 přešel Hašek z Valdštejna dočasně na stranu husitů. Ve 20. letech 15. stol. se tak jeho sídlo – hrad a město Uherský Ostroh – stalo významnou husitskou pevností úspěšně odolávající opakovaným útokům vojsk Zikmunda Lucemburského a jeho zetě Albrechta Rakouského.[10][11] Roku 1511 koupil ostrožské panství Jan z Kunovic a jeho rod jej pak držel až do třicetileté války. V květnu 1605 vyplenily obec oddíly Bočkajovců.[12]
Po bitvě na Bílé hoře uprchl poslední majitel panství Jan Bernard z Kunovic do Sedmihradska a jeho majetek koupil roku 1625 Gundakar z Lichtenštejna, v majetku jehož rodu pak obec již zůstala až do roku 1918. V rámci pobělohorské rekatolizace zde byl Martinidovou misií pravděpodobně v roce 1655[13] zbudován první kostel. Na přelomu 17. a 18. století (v letech 1663, 1674, 1699, 1705) trpěla obec ozbrojenými vpády Kuruců, Turků a Tatarů z Uher a byla mnohokrát vypálena.
Dosažení samostatné církevní správy bylo v Ostrožské Lhotě započato zřízením lokálie 21. listopadu 1765[5] za přispění lhotského rodáka Jana Maluše, kněze v sousední Blatnici pod Sv. Antonínkem, kam do té doby Ostrožská Lhota náležela. V roce 1784 pak byla zřízena kuracie a v roce 1867 nakonec farnost.[12] Farnost Ostrožská Lhota dnes náleží k děkanátu Uherské Hradiště a arcidiecézi olomoucké.
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlastní obecní znak a vlajku získala Ostrožská Lhota ke dni 29. března 1995.[14] Tyto obecní symboly určuje a podmínky pro jejich užívání stanovuje vyhláška obecního zastupitelstva č. 5/95 „o používání obecních symbolů“.[15][16][17]
Znak
[editovat | editovat zdroj]Znak obce vychází z pečeti z 1. poloviny 18. století a zobrazuje objekt, který se v obci nevyskytuje a ani zde není nijak historicky doložen, usuzuje se však, že v ní asi někdy stával: "Na červeném štítě s modrým lemem [se nachází] stříbrný kostel se dvěma vížkami, [jejichž] střechy [jsou] modré."[14]
Vlajka
[editovat | editovat zdroj]Vlajka je tzv. heraldická – barevně se odvíjí dle heraldických pravidel z obecního znaku:[17] "Bílý list se žlutým žerďovým klínem ohraničeným červenou[18] vnitřní a modrou vnější krokví, vycházející z horního a dolního rohu s vrcholem na středu vlajícího okraje. Poměr barev na žerďovém okraji je 1:1:4:1:1. Poměr šířky k délce listu je 2:3."[14]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Ostrožská Lhota se rozkládá v údolí při dolním toku říčky Okluky, pod vrcholem Antonínského kopce s poutním místem Svatý Antonínek. Leží 10 km jižně od Uherského Hradiště, na jižním okraji okresu Uherské Hradiště (a Zlínského kraje) při hranicích s okresem Hodonín (a krajem Jihomoravským).
Svým katastrem o výměře 6,35 km² sousedí s katastry obcí Ostrožská Nová Ves (na severu), Hluk (na východě), Blatnice pod Svatým Antonínkem (okres Hodonín; na jihu) a Ostrožské Předměstí a Kvačice (dnes součásti města Uherský Ostroh; na západě).[19]
|
Ostrožská Nová Ves |
| ||
| Uherský Ostroh | 
|
Hluk | ||
 Ostrožská Lhota 
| ||||
| ||||
| Blatnice pod Svatým Antonínkem |
Názvy tratí v okolí obce: Padělky, Padělky veselské, Luby, Přední hony, Mezižlebí, Prostřední, Daleké, Těšovy, Koruny, Staré hory, Brodské, Záhumení, Zeliště, Zelnice, Chylecká, Chmelinec, Podstolní, Kráčiny, Lysiny, Hradišťka, Lúčky, Záhoří, Súchovy, Záčepůvčí aj.[5] Některé z nich jsou viničními tratěmi, proto je Ostrožská Lhota dle vinařského zákona vinařskou obcí (Slovácká vinařská podoblast).[20]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]
K roku 1516 je u vsi uváděn fojt Václav Vachalec a zdaněno v obci toho roku bylo 28 usedlých.[21]
V roce 1592 dali majitelé ostrožského panství, páni z Kunovic, zpracovat první soupis poddaných a jejich majetku – Registra správní panství ostrovského léta 1592. V Ostrožské Lhotě bylo tehdy 72 osedlých. Ze jmen tam uvedených se až do 20. století v obci zachovaly tyto rody: Blahuš, Vaněk, Vlk, Pavelka, Štajnoch, Bachan, Hanáček, Válek, Hanák a Malušek.
V nejstarším zachovalém moravském katastru, tzv. lánové vizitaci, která na ostrožském panství proběhla 31. července 1671, se v Ostrožské Lhotě uvádí 29 půlláníků, 10 čtvrtláníků, 15 zahradníků a 10 domkářů. K tomu byly od první nedochované lánové vizitace z roku 1657 nově osídlené další dva půllány a jeden domek. Pustých bylo deset domků a jeden mlýn. Mimo to jsou uvedeny vinice na hoře Hradišťské a hoře Lysiny.[22]
V roce 1843 žilo v obci 896 obyvatel. Za prusko-rakouské války v roce 1866 jí spolu s ustupujícími rakouskými vojsky prošla epidemie cholery, ve které 31 osob zahynulo.[5]
Památník padlých v první světové válce nacházející se před kostelem uvádí jména 38 padlých a nezvěstných vojínů z obce.
Struktura
[editovat | editovat zdroj]Počet obyvatel Ostrožské Lhoty postupně z 921 lidí při sčítání v roce 1869 vzrůstal (s výjimkou poklesu 20. let 20. století) až na 1763 obyvatel zaznamenaných v obci roku 1970. Od té doby počet obyvatel obce klesá, a to navzdory rozrůstající se zástavbě. Sčítání lidu, domů a bytů 2021 zachytilo v Ostrožské Lhotě jen 1359 obyvatel, což je na úrovni sčítání z roku 1930, přičemž počet obyvatel Česka od té doby naopak mírně vzrostl.
Současnost
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Z nedávných událostí v Ostrožské Lhotě je významná např. rekonstrukce základní školy spojená se zřízením kulturního zázemí pro školu a veřejnost Otevřená škola v jejích prostorách, dále vybudování průmyslové zóny při silnici z Uherského Ostrohu do Hluku, celková rekonstrukce obecního domu či zbudování pastoračního centra P. Antonína Šuránka vedle budovy fary, ale také vysazování ohroženého dubu pýřitého v lokalitě Chmelince, výstavba vlastní čistírny odpadních vod při potoce Okluky za obcí, či zřízení cyklotrasy procházející obcí ve spolupráci se sousedními obcemi z Mikroregionu Ostrožsko.[23] V červnu 2006 byla otevřena výstava tradičního vesnického bydlení v památkovém domku č. 143 (postaveném v letech 1832–1833 a původně patřícím rodině Bočků).[24][25][26] V roce 2001 proběhly oslavy 630. výročí první písemné zmínky o obci. V roce 2011 byla při příležitosti 640. výročí první písemné zmínky vydána dosud největší kniha o obci[27][28][29] a dům č. p. 220 byl otevřen jako víceúčelový dům s expozicí archeologických nálezů z okolí obce.[30][31]
Dne 15. července 2007 byla v průmyslové zóně nad obcí na katastru Ostrožské Lhoty dokončena instalace fotovoltaické elektrárny, která byla v době zahájení provozu svým výkonem 702 kWp největší elektrárnou svého druhu ve střední Evropě. Náklady na její vybudování dosáhly téměř 100 milionů Kč.[32]
V první desetiletí 21. století se obec opakovaně objevila v médiích v souvislosti s nelegální výrobou pervitinu.[33][34][35][36]
Od 30. června do 3. července 2016 se v Ostrožské Lhotě konal 36. ročník Sjezdu Lhot a Lehot, tedy obcí obsahujících v názvu termín Lhota či obdobný.[37]
V roce 2023 se Ostrožská Lhota stala vítězem celostátní soutěže Vesnice roku.[38] V roce 2024 obec v této souvislosti navštívil Petr Pavel, jako vůbec první prezident.[39]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Dominantou obce je farní kostel sv. Jakuba Staršího v neorománském stylu pocházející z roku 1908. Stojí na místě zbořeného kostela z roku 1832, jehož věž pocházela z předchozího kostela, který se v roce 1830 zhroutil. O stavbu současného kostela se zasloužili především tehdejší farář Antonín Man, nadučitel Antonín Jadrníček a poslanec Antonín Cyril Stojan.[13] Stavitelem kostela byl olomoucký architekt Václav Wittner. Spolu s kostelem byl jižně od něj vystavěn i nový oddělený hřbitov a přestalo se tak pochovávat okolo kostela.
Socha sv. Jana Křtitele z roku 1747 na křižovatce ulic Dědina, Kostelní a Podsedka je nejstarší dochovanou sochou v Ostrožské Lhotě a v roce 1963 byla vyhlášena kulturní památkou.[40] Latinský nápis s chronogramem na soklu zní: „DIVIna proVentVs gratIa sVper CVnCtos natos sVreXIt MaIor Ioannes baptIsta“ (česky: Boží milostí nade všemi narozenými povstal největší Jan Křtitel).[13]
Na kopci nad obcí směrem k Blatnici se nachází římskokatolické poutní místo Svatý Antonínek s kaplí sv. Antonína Paduánského z roku 1670 (znovu vystavěna 1819).
Významné osobnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Mons. ThDr. Antonín Šuránek (29. května 1902 v Ostrožské Lhotě – 3. listopadu 1982 v Petřkovicích), spirituál olomouckého kněžského semináře, Služebník Boží, pohřben na ostrožskolhotském hřbitově
- Jan Matuštík (3. května 1955 v Uherském Hradišti – 23. března 2009) byl československý prvoligový fotbalista, který vyrůstal v Ostrožské Lhotě
- Luděk Galuška (narozen 22. února 1960 v Uherském Hradišti) – rodák ze sousední Ostrožské Nové Vsi, od roku 2012 žije s partnerkou v Ostrožské Lhotě[41]
- Charles Paul Blahous III (narozen 1963 v Alexandrii v USA) – někdejší speciální asistent prezidenta USA George W. Bushe pro hospodářskou politiku – je členem čtvrté generace potomků českých emigrantů původem z Ostrožské Lhoty
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ FROLOVÁ, Irena. Největší Lhota má největší solární elektrárnu [online]. Moravský ŠÍP, 2007-07-26 [cit. 2008-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ a b c d e Muzejní a vlastivědná společnost. Uherskohradišťsko. Redakce Vladimír Nekuda. 2. upr. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1992. 855 s., [40] s. obr. příloh il. + 5 map. (Vlastivěda moravská; sv. 63). ISBN 8085048396.
- ↑ Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 991.
- ↑ Kronika Hluk: Pověst o Smíchovu. www.kronikahluk.cz [online]. [cit. 2010-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-16.
- ↑ a b Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae 10. 147.231.53.91 [online]. [cit. 2007-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-05-24.
- ↑ Filozofický ústav AV. sources.cms.flu.cas.cz [online]. [cit. 2020-02-13]. Dostupné online.
- ↑ RAŠTICOVÁ, Blanka a kol. Uherský Ostroh. 1. vyd. Zlín: město Uherský Ostroh, 2000. 383 s. ISBN 80-238-5714-2. S. Kapitola "Uherský Ostroh ve vírech husitských proudů" od Tomáše Baletky na str. 51-60.
- ↑ PAVLAS, Václav a kol. Ostrožská Lhota. Minulost a současnost. 1. vyd. Uherské Hradiště: obec Ostrožská Lhota, 2011. 533 s. S. Text Miroslava Šálka na str. 32-36.
- ↑ a b Hosák, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Akademia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 1144.
- ↑ a b c Reif, P. Miroslav. Pamětní kniha kostela svatého Jakuba Staršího v Ostrožské Lhotě. Ostrožská Lhota: Římskokatolická farnost Ostrožská Lhota, 2009. ISBN 978-80-254-4371-2. S. 141.
- ↑ a b c Registr komunálních symbolů: Symboly – Ostrožská Lhota
- ↑ Obec Ostrožská Lhota: Vyhláška č. 5/95 o používání obecních symbolů[nedostupný zdroj]
- ↑ Ostrožská Lhota: Erb a vlajka obce[nedostupný zdroj]
- ↑ a b Erby. Dobrý den Slovácko. 1998-05-25, čís. 21. Dostupné online [cit. 2012-01-21].
- ↑ Některé zdroje, včetně Registru komunálních symbolů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zde uvádějí i zobrazují barvu černou. Podle obecných a i zde použitých pravidel se však barvy do vlajek obcí přejímají z obecního znaku, kde je přítomna červená. Červenou uvádí i obecní web a novinový článek z roku 1998. Oprava chyby je zahrnuta v erratech k publikaci Petr Exner, Vexilologický lexikon : Prapory obcí ČR (1995), Hradec Králové, 2000.
- ↑ Katastrální mapa obce Ostrožská Lhota na webu ČÚZK
- ↑ Vinařské obce: Ostrožská Lhota
- ↑ RADIMSKÝ, Josef. Berňová registra moravská z první poloviny 16. století, III. část. Časopis matice moravské. 1957, čís. 76, s. 338.
- ↑ Moravský zemský archiv v Brně. Fond D1 Lánové rejstříky. L 315.
- ↑ HORÁKOVÁ, Karin. Slovácký zeměpis - Ostrožská Lhota. Dobrý den s Kurýrem. 2003-11-18, čís. 46. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-05-25. Archivováno 25. 5. 2005 na Wayback Machine.
- ↑ Slovácký krúžek Háječek otevřel zrekonstruovaný Bočkův dům. web.ostrozskalhota.cz [online]. [cit. 2012-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ SLOVÁCKÝ KRÚŽEK HÁJEČEK 1985 - 2010
- ↑ Historický domek Háječek. www.ostrozsko.cz [online]. [cit. 2012-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-12.
- ↑ Ostrožská Lhota: Kniha o obci. www.ostrozskalhota.cz [online]. [cit. 2011-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ Slovácko Dnes.cz: V Ostrožské Lhotě se bude křtít kniha o obci - v rámci oslav odehrají bývalí hráči fotbalové utkání proti prvoligovým ženám Slovácka. Podívejte se na pozvánku
- ↑ Slovácko Dnes.cz: Sobotní sláva v naší Lhotě . Jak fotbalistky Slovácka vyučovaly Staré pány. První videa a fotky z fotbalu... Doplněno: Video z křtu knihy
- ↑ Ostrožská Lhota: Otevření víceúčelového domu. www.ostrozskalhota.cz [online]. [cit. 2011-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ Slovácko Dnes.cz: Ve Lhotě dnes otvírali krásné archeologické muzeum
- ↑ Ostrožská Lhota má největší solární elektrárnu ve střední Evropě [online]. Pressweb.cz, 2007-07-20 [cit. 2008-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-21.
- ↑ Policisté v Ostrožské Lhotě objevili varnu pervitinu (30.11.2006). zlin.cz [online]. [cit. 2009-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-27.
- ↑ Perníkáře zadrželi u zkumavek (29.12.2008). www.ostrozskalhota.cz [online]. [cit. 2009-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-31.
- ↑ Zásahová jednotka obsadila dům v Ostrožské Lhotě (02.06.2009)
- ↑ Vyráběla pervitin (23.10.2009)
- ↑ Sraz Lhota a Lehot 2016
- ↑ Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - Ostrožská Lhota je Vesnicí roku 2023. www.mmr.cz [online]. [cit. 2023-09-16]. Dostupné online.
- ↑ HOLUBEC, Jana Fuksová, Milan Libiger, Ondřej. Z Vrbětic prezident odváží nářky, z Ostrožské Lhoty slivovici. Uvítání ho dojalo. iDNES.cz [online]. 2024-04-17 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-08-01]. Identifikátor záznamu 142648 : socha sv. Jana Křtitele. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Host: archeolog a popularizátor raných dějin Moravy Luděk Galuška. Dvojka [online]. Český rozhlas, 2019-02-25 [cit. 2019-03-04]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Pavlas, Václav a kolektiv. Ostrožská Lhota, minulost a současnost. 1. vyd. Ostrožská Lhota: Obec Ostrožská Lhota, 2011. 533 s., 16 s. barevných příloh. 1500 výtisků.
- Žajdlík, Pavel a kolektiv. Ostrožská Lhota 1371-2001. Ostrožská Lhota: Obecní úřad Ostrožská Lhota, 2001. 64 s. il. (některé barev.) s., mapy 21 cm. ISBN 80-238-9937-6.
- Obec Ostrožská Lhota. Obecní kronika. Ostrožská Lhota: Obecní úřad Ostrožská Lhota, 1930-1997.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Ostrožská Nová Ves – podobný název
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostrožská Lhota na Wikimedia Commons - Ostrožská Lhota – oficiální stránky obce
- Neoficiální stránky Ostrožské Lhoty (Martin Žajdlík, archivováno)
- Farnost Ostrožská Lhota
- Slovácko Dnes.cz – zprávy ze Lhoty (Radek Bartoníček)
- Základní škola a mateřská škola Ostrožská Lhota
- Centrum otevřená škola a Místní knihovna v Ostrožské Lhotě (starý web)
- Tenisový klub Ostrožská Lhota
- SK Ostrožská Lhota Archivováno 28. 10. 2021 na Wayback Machine. (staří páni Archivováno 28. 10. 2021 na Wayback Machine., hokej Archivováno 28. 10. 2021 na Wayback Machine.)
- Turistický klub Ostrožská Lhota
- Slovácký krúžek Háječek
- Mužský pěvecký sbor z Ostrožské Lhoty
- Pastorační centrum P. Antonína Šuránka (archivováno)
Encyklopedické heslo Lhota v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích (viz oddíl 329: „L. Ostrožná“)- Ostrožská Lhota v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
